(20.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Novákovi. Pan kolega Onderka je nepřítomen, bude zařazen na konec našeho pořadu přihlášených. Nyní paní poslankyně Lenka Kozlová, připraví se paní poslankyně Golasowská. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Lenka Kozlová: Děkuji. Dobrý večer, vážení kolegové a kolegyně, chci se přihlásit k pozměňovacím návrhům k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu, tisk číslo 605, které se týkají kapitoly 334 Ministerstva kultury.
První z nich má číslo 3834 a týká se programu veřejné informační služby knihoven, který je situován v rámci specifického ukazatele kulturní služby, podpora živého umění. Jedná se o hlavní dotační program pro podporu zhruba 6 500 knihoven působících na území České republiky, ve kterém je v návrhu státního rozpočtu pro příští rok počítáno s pouhými 38 miliony korun.
Naše síť knihoven patří k nejrozsáhlejším na světě a na menších obcích tvoří často jedinou formu kulturního komunitního života. Valná většina těchto knihoven je financována z obecních rozpočtů, které jsou již tak zatížené a nejsou schopny plně pokrýt potřeby knihoven. Stát má mít funkci centrální podpory a metodického vedení, kterou však při nejlepší vůli s tak nízkými prostředky nemůže plnit. Knihovny je nutno inovovat, využívat moderní technologie, nakupovat nové tituly atd. Pokud tak činit nebudou, stávají se neatraktivními. (Hluk v sále.)
Bohaté sítě našich knihoven bychom si měli vážit a podporovat je, aby se posunovaly na kvalitativně vyšší úroveň. Proto v souladu s aproximační strategií Ministerstva kultury požadujeme navýšení prostředků v programu veřejné informační služby knihoven na 100 milionů korun. Navrhovanou částku 61,8 milionu korun doporučuji přesunout z výdajové kapitoly 334 Ministerstvo kultury, a to v příslušném specifickém ukazateli příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury.
Dalším je pozměňovací návrh k tisku číslo 605 nahraný pod číslem 3835. V rámci specifického ukazatele kulturní služby a podpora živého umění je program na podporu profesionálních divadel, stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých souborů. Tato stálá tělesa se dlouhodobě potýkají s problémy ve financování. Malé platy a existenční nejistota nemohou jít ruku v ruce s žádoucím rozvojem těchto reprezentantů živé kultury. Máme zde nejhorší rozpočtovou situaci od roku 2016. Na rok 2020 je připraveno 130 milionů korun, přičemž podpora tohoto programu byla v letech 2017 až 2019 na úrovni 160 milionů.
Aproximační strategie počítá pro tento program s částkou více než 200 milionů korun. Samotné Ministerstvo kultury považuje tento program za podfinancovaný a dodává, že v souladu s koncepcí podpory umění na léta 2015 až 2020 by mělo dojít k postupnému nárůstu finančních prostředků. To ale neodpovídá výši alokovaných prostředků pro tento rok, proto žádám pro tento program o navýšení o 35 milionů. Navrhovanou částku 35 milionů doporučuji přesunout z výdajové kapitoly 334 Ministerstvo kultury, a to v příslušném specifickém ukazateli příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury.
Pozměňovací návrh k tisku číslo 605 nahraný pod číslem 3836 se týká památkové péče. V rámci rozpočtové položky program na záchranu a obnovu kulturních památek, který je součástí specifického ukazatele záchrana a obnova kulturních památek veřejné služby muzeí. Došlo v něm oproti loňskému roku k propadu o 51 milionů korun. Neuváženou koncepcí ve financování obnovy památek se v příštích letech můžeme dostat do pasti, protože od roku 2021 se v rámci nového rozpočtového období Evropské unie právě na léta 2021 až 2027 razantně sníží podpora z evropských fondů na záchranu kulturního dědictví. V době, kdy je očekávaný razantní úbytek financování památek z fondů Evropské unie, považujeme snižování nákladů na obnovu kulturních statků ze státního rozpočtu za nezodpovědné. Proto požaduji navýšení na úroveň loňského stavu. Navrhovanou částku 51 milionů korun doporučuji přesunout z výdajové kapitoly 334 Ministerstvo kultury, a to v příslušném specifickém ukazateli příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury.
Další pozměňovací návrh k tisku číslo 635 s číslem 3837 se zaměřuje na zvýšení podpory v programu týkající se obnovy technického zařízení regionálních institucí. K tomu je určen specifický ukazatel podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základy regionálních kulturních zařízení. Ten je zaměřen především na budování kulturní infrastruktury v regionech a na obnovu materiálně technické základny regionálních institucí, jejichž zřizovatelem není Ministerstvo kultury. Pro tento rok je v něm 260 milionů korun.
Budování kulturní infrastruktury v regionech a modernizace jejich vybavení je důležitým předpokladem pro kontinuální rozvoj muzeí, galerií a dalších kulturních zařízení. Podobný program je určen i pro státní příspěvkové organizace, ve kterém je ale na rok 2020 alokováno 905 milionů korun, což je o 50 milionů korun více než v loňském roce. Chápeme potřebu technického rozvoje těchto institucí, nicméně je zde vidět jasná disproporce mezi podporou několika státních příspěvkových organizací a strádajícími regionálními institucemi, které se velmi často potýkají s nedostatečným financováním ze strany svých zřizovatelů, jejichž rozpočty jsou již tak velmi napnuté. Navrhovanou částku 50 milionů korun doporučuji přesunout z výdajové kapitoly 334 Ministerstvo kultury, a to v příslušném specifickém ukazateli příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury.
A ještě bych k tomu chtěla dodat: Finance na výše zmíněné pozměňovací návrhy navrhujeme přesunout v rámci kapitoly už řečené Ministerstva kultury, určené pro příspěvkové organizace. Tyto velké instituce spolknou každoročně podstatnou část rozpočtu Ministerstva kultury, přičemž objem prostředků pro ně určených stoupl od roku 2015 o 60 %. Nastává tak další rozevírání nůžek mezi velkými městy a regiony, do kterých plynou zanedbatelné částky. Po odečtení mandatorních výdajů na církve činí podíl příspěvkových organizací zřizovaných Ministerstvem kultury na celkovém rozpočtu resortu kultury na rok 2020 70 %, naproti tomu částka pro regiony má klesající či stagnující tendenci. (Hluk v sále.)
Jako poslední zde uvádím společný pozměňovací návrh k tisku číslo 605 s číslem 3838, jehož předkladateli jsou zároveň se mnou paní poslankyně Pavla Golasowská a pan poslanec Zbyněk Stanjura. Jedná se o finance v dotačním programu podpory rozšiřování přijímání informací v jazycích národnostních menšin, který je situován ve výdajovém bloku podpora kultury národnostních menšin. Celkový objem prostředků v tomto programu postupně klesá, a přitom náklady stále rostou. Oproti roku 2011 objem těchto prostředků klesl o téměř 8 milionů korun. (Hluk v sále.) Na silné podfinancování v tomto programu mnohokrát upozorňovali členové dotační komise Ministerstva kultury. Média národnostních menšin řeší existenční problémy, přičemž jsou základním kamenem každé národnostní menšiny v České republice.
V průběhu tohoto roku se chybějící finance povedlo najít a rádi bychom, aby tento problém byl vyřešen již přímo v rámci státního rozpočtu na rok 2020. Proto navrhujeme, aby byly 4 miliony korun přidány právě na tento program a další 1 milion na program podpora kulturních aktivit národnostních menšin. Navrhovanou částku 5 milionů korun doporučuji přesunout z výdajové kapitoly 396 Státní dluh, a to v příslušném specifickém ukazateli obsluha státního dluhu.
Děkuji za případnou podporu svých pozměňovacích návrhů a zároveň děkuji za pozornost.***