(19.30 hodin)
(pokračuje Mihola)
Zvýšení výdajů rozpočtové kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se navrhuje kompenzovat snížením kapitoly Státní dluh o 2 mld. Kč, tj. v kapitole 396 Státní dluh se navrhuje v části souhrnné ukazatele snížit ukazatele výdaje celkem částku 43 810 880 286 Kč o celkem 2 mld. a v části specifické ukazatele výdaje snížit položku obsluha státního dluhu vnitřní dluh o 2 mld. Kč na příslušnou částku.
Co se týká argumentace, tak zase aspoň několik slov. V současnosti činí dolní hranice příplatku za třídnictví v běžných školách - oficiální název zní zvláštní příplatek, abychom byli přesní - pouhých 500 Kč hrubého měsíčně. Horní hranice je 1 300 Kč, ale na tu většina učitelů nedosáhne, protože ředitelé kvůli nedostatku financí přiznávají učitelům částku v dolní polovině možného rozpětí. Při přepočtu na dny dostává třídní učitel za práci navíc oproti učiteli, který třídnictví nemá, pouhých 25 Kč denně. Při přepočtu na hodinu je to jen 25 Kč. Práce třídního učitele si vyžádá průměrně asi 20 hodin práce navíc měsíčně. Při přepočtu na žáka je to opět průměrně 25 Kč měsíčně na jednoho žáka ve třídě. Zase bychom mohli srovnávat situaci ve státech Evropské unie, ale třeba i se sousedním Slovenskem. Pro zajímavost, na Slovensku je počet žáků na učitele výrazně nižší než u nás, je to 15 žáků. Příplatek za třídnictví je tam naopak třikrát vyšší než v České republice.
Takže současná výše příplatku za třídnictví v České republice je naprosto demotivující. Víte všichni dobře o tom, že tady přes rok, jestli už to není rok a půl, leží návrh předsedy KDU-ČSL Marka Výborného, a ještě se tento návrh nedostal ani na pořadí projednání, takže se zdá, že mnohé tento problém nepálí, ale učitele určitě ano. Prosím i o podporu tohoto návrhu.
Co se týká dalšího školského návrhu, ten je v systému pod číslem 3892 a týká se zvýšení takzvaných ONIV, ostatních neinvestičních výdajů, o 500 mil.Kč. Navrhuje se v kapitole 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v části souhrnné ukazatele zvýšit v ukazateli výdaje celkem částku 226 460 000 210 Kč o celkem 500 mil. Kč, v části specifické ukazatele - výdaje dále navýšit položku výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací o 500 mil. Kč. Zvýšení výdajů rozpočtové kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se navrhuje kompenzovat snížením kapitoly Státní dluh o 500 mil. Kč, tedy v kapitole 396 Státní dluh se navrhuje v části souhrnné ukazatele snížit ukazatele výdaje celkem částku 43 810 880 286 Kč o celkem 500 mil. Kč a v části specifické ukazatele - výdaje snížit položku obsluha státního druhu vnitřní dluh o 500 mil. Kč.
Zase k odůvodnění pár vět. V současné době se z ONIV platí mimo jiné náhrady za dny nemoci, které narostly po zrušení karenční doby, za těch prvních 14 dnů u všech zaměstnanců školy, dále kurzy DVPP a cestovní náhrady na ně pro učitele. Tyto položky do něj ale byly zařazeny až dodatečně. Původně ONIV sloužil k nákupu učebnic a pomůcek pro žáky. Tato částka se ovšem stále snižuje na úkor plateb náhrad doby pracovní neschopnosti z důvodu nemoci, protože za posledních deset let platy učitelů výrazně vzrostly, a s nimi tedy i náhrady. Kromě výše uvedených položek se z ONIV hradí rovněž plavecký výcvik žáků a další záležitosti. Ideálně ta výše ONIV by měla být dvojnásobná, můj návrh alespoň zčásti doplňuje očekávané výpadky ve financování škol. Tolik po zkrácení aspoň ty nejdůležitější argumenty.
Přecházím ke čtvrtému pozměňovacímu návrhu. Ten se tentokrát týká kapitoly Ministerstva zahraničních věcí. Je to pozměňovací návrh v systému pod číslem 3784. Ve vládním návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2020 se navrhuje provést změny spočívající v přesunu ve výši 50 mil. Kč v rámci specifických ukazatelů výdajů z ukazatele ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí ve prospěch specifického ukazatele humanitární pomoc ve výši 10 mil. Kč za účelem řešení humanitární a zdravotnické krize v oblasti severovýchodní Sýrie, ve prospěch specifického ukazatele obnova Sýrie ve výši 20 mil. Kč a ve prospěch specifického ukazatele stabilizace a rekonstrukce Iráku ve výši 20 mil. Kč.
Já myslím, že tady ten návrh je jasný, kam směřuje, nebo obecně se hlásíme k humanitární pomoci. Více zdůrazňujeme zejména ve spojení s migrací to, že chceme pomáhat především na postižených místech samých, aby ta pomoc byla nejúčinnější a nejlepší a přicházela k těm nejpotřebnějším. Ty specifické ukazatele humanitární pomoc, obnova Sýrie a stabilizace a rekonstrukce Iráku jsou asi nejdůležitějšími nástroji, které má Ministerstvo zahraničních věcí pro řešení situace v oblasti Blízkého východu. Blízký východ musí být pro oblast české zahraniční politiky prioritou. Máme zde historicky výborné vazby a máme jedinečnou příležitost použít tyto vazby pro rekonstrukci celého regionu, který byl osvobozen od nadvlády takzvaného Islámského státu.
Co se týká stabilizace a rekonstrukce Iráku, je potřeba, aby se Česká republika co nejaktivněji podílela na stabilizaci a rekonstrukci Iráku. V současnosti navržený rozpočet ve výši 30 mil. Kč je naprosto nedostačující a je spíše kapkou v pomyslném moři. Z minulosti máme v této oblasti výjimečně dobré vztahy a je potřeba na tyto vztahy dále navazovat, budovat je a být tak prostředníkem a partnerem pro ostatní státy, které se na rekonstrukci Iráku podílejí. Navrhujeme proto zvýšení pomoci na 50 mil. Kč. Toto zvýšení umožní efektivnější pomoc a možnost zapojení České republiky do více projektů.
K otázce humanitární pomoci. Nedávný útok turecké armády na severní Sýrii, kterou spravují syrské demokratické síly, opět výrazně zhoršil situaci v regionu, kterou dominantně obývají Kurdové. V regionu tak vznikla další humanitární a zdravotní krize, která zasáhla už tak těžce zkoušené civilní obyvatelstvo severovýchodní Sýrie. Humanitární organizace, jako například Červený půlměsíc či Lékaři bez hranic, se zoufale snaží zajistit alespoň základní zdravotní služby pro postižené civilisty. Proto navrhujeme zvýšení prostředků na humanitární pomoc o 20 mil. Kč, které budou určeny právě Červenému půlměsíci na zvládnutí krize, která vznikla v severovýchodní Sýrii v důsledku turecké invaze.
A ke zdrojům na závěr. Zdrojem pro toto navýšení by měl být ukazatel ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí, konkrétně rozpočtová položka 5169 nákup ostatních služeb, která narostla mezi roky 2019 a 2020 o těžko uvěřitelných 400 mil. Kč, což je skoro 40 %. Je nepochopitelné, že Ministerstvo zahraničních věcí není schopno a ochotno tyto služby specifikovat, a nelze se ubránit dojmu, že si Ministerstvo zahraničních věcí vytváří jen jakousi skrytou rezervu. ***