Pátek 29. listopadu 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Filip)
134.
Návrh poslanců Heleny Válkové, Marka Bendy, Jana Chvojky, Zdeňka Ondráčka,
Marka Výborného, Tomáše Kohoutka a Dominika Feriho na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti
právnických osob a řízení proti nim, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 466/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 466/1. Požádám sněmovnu nejdříve o klid a samozřejmě žádám, aby navrženou předlohu uvedla paní poslankyně Helena Válková, a zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Strýček je již u stolku zpravodajů. Zástupce navrhovatelů paní poslankyně Helena Válková je připravena na úvodní slovo. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, tento návrh novely trestního zákoníku, trestního řádu a zákona o právní odpovědnosti, o trestněprávní odpovědnosti, trestní odpovědnosti právnických osob, byl připraven v úzké součinnosti s Nejvyšším soudem, s Nejvyšším státním zastupitelstvím, byl konzultován a finální návrh upraven po konzultaci s Českou advokátní komorou. Když se podíváte na podpisy, tak si myslím, že pokrývají úctyhodnou část našeho politického spektra. Není to jenom ANO, ČSSD a KSČM, je to i TOP 09, KDU-ČSL a samozřejmě můj spolupředkladatel pan poslanec Marek Benda za ODS. Čili ta potřeba novelizovat ve směrech, které hned představím, trestní předpisy je velká a uvědomujeme si ji. (V sále je silný hluk.)
O co tady vlastně jde? Jde tedy jak o změny v oblasti trestního práva hmotného, tak nutně o trestní právo procesní, které tyto změny uvádí potom do aplikační praxe nebo umožňuje, aby se aplikovaly, ale nejde jenom o tyto související procesní změny, ale jde i o nové možnosti, jak zefektivnit, zrychlit, zlevnit trestní řízení.
První velká změna se týká redefinování jednotlivých hranic škody, kdy škoda byla stanovena před více než 17 lety, čímž se samozřejmě vzdálila ekonomické realitě a ve své fakticitě vlastně vede ke zvýšení kriminalizace. Týká se to nejen -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní kolegyně, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid! Pokud diskutujete jiné téma, než je novela trestního zákona, tak prosím v předsálí.
Poslankyně Helena Válková: Čili týká se to těch hranic, tzn. nejenom té dolní hranice, kde se navrhuje zvýšit hranici, která odlišuje přestupky, tzn. řešené správními předpisy, od trestných činů řešenými trestními předpisy, ale i těch nejvyšších, za které jako za zvlášť závažné zločiny hrozí vysoké tresty nepodmíněné, tzn. vězení, kdy ani nemůže ten soudce prakticky jít pod tu sazbu a umožnit nějaký alternativní trest. Týká se to tedy oblasti majetkové hospodářské trestné činnosti.
U té nejvyšší sazby samozřejmě já jsem původně měla návrh, který by to skutečně revolučním způsobem zvýšil a přiblížil ekonomické realitě. Současná hranice je, že se musí dosáhnout nejméně 5 milionů. Po dohodě s Nejvyšším státním zastupitelstvím jsme nakonec přistoupili jako předkladatelé na 10 milionů, původně se vážně diskutovala hranice 20 milionů. To by bylo 20 milionů a výše, to jsou ty nejvyšší tresty, zvlášť závažná trestná činnost. Víme, že v současné době zejména v oblasti hospodářské trestné činnosti jsou miliardové škody. Takže ta současná pětimilionová hranice je úplně směšná samozřejmě, ta vůbec neodpovídá.
Takže to je první oblast, ta redefinice jednotlivých hranic škod, která vlastně rozlišuje u té dolní hranice mezi přestupky a trestnými činy a u těch vyšších hranic potom rozlišuje mezi zločiny a zvlášť závažnými zločiny, se všemi docela drsnými důsledky s tím souvisejícími, takže nejde v tomto směru o změnu, která by byla opravdu jenom, řekněme, estetická. Jde o zásadní obsahovou změnu, která přizpůsobuje tuto oblast současné ekonomické realitě, kdy před 17 lety počínaje minimální měsíční mzdou přes sociální dávky, přes prakticky všechno, průměrnou mzdu, bylo úplně někde jinde, než je v současné době, a přitom platí ty hranice, které v současné době jsou nastavené na hrozně nízké částky. Takže fakticky to vede ke kriminalizaci, která neodpovídá současné ekonomické realitě. To je první věc.
Pak druhá, která vás asi tak nezaujme, je trestně podstatná, čili to je oblast trestně procesní, nicméně pro ty, kteří by jakýmkoli způsobem přišli do kontaktu s trestní justicí, ať už jako svědci, poškození, nebo nedej bože jako obvinění, obžalovaní, příp. odsouzení, tak si myslím, že by ocenili, kdyby měli možnost hlavně v počátečních fázích trestního procesu buď prohlásit vinu, resp. jako svědek být přítomen tomu, že obviněný prohlásil vinu, a tím urychlil to trestní řízení, takže bude méně nákladné časově, finančně, anebo sjednat dohodu o vině a trestu, anebo v podstatě obojí. Takže v tomto smyslu si myslím, že jde o významnou procesní změnu, která nám zrychlí a zlevní trestní řízení. A to myslím, že opravdu uvítají všichni, nejenom soudci a státní zástupci, ale i ti aktéři, účastníci trestního řízení, o kterých jsem právě hovořila. A i proto je tak velká shoda politických stran na této novele.
A konečně jsou to další věci, které se týkají částečně takové drobné úpravy podmíněného institutu, podmíněného propuštění a také odstranění určité tvrdosti zákona v oblasti trestní odpovědnosti právnických osob, problematika zahlazení toho odsouzení, kde si myslíme, že není namístě, když už bude potrestána ta právnická osoba, tak aby se ještě čekalo pět let na to, kdy bude mít tzv. čistý rejstřík. To jsou drobnější změny. Ale ty dvě podstatné, redefinice těch jednotlivých hranic škod § 138 trestního zákoníku, kdybyste si to chtěli ještě nastudovat v klidu svých pracoven, a to druhé, prohlášení viny a sjednání dohody o vině a trestu, jsem vám, doufám, představila a samozřejmě jsem k dispozici pro případné další dotazy.
Děkuji, pane místopředsedo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Heleně Válkové za její úvodní slovo. A ještě než dám slovo zpravodaji, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny - od 10.30 do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Jakub Michálek. Pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Jiří Strýček: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jenom v krátkosti, protože s celým návrhem tohoto poslaneckého zákona nás velmi odborně, precizně a pregnantně provedla paní profesorka Válková jako navrhovatelka nebo předkladatelka tohoto zákona. Takže já jenom v krátkosti.
Co je v podstatě cílem tohoto návrhu, je zejména zdvojnásobení částky škody pro určení hranice trestnosti, možnosti uzavřít dohodu o vině a trestu i na nejzávažnější trestné činy či změny za potrestání právnických osob.
Vláda zaujala neutrální stanovisko.
Já osobně doporučuji u návrhu tohoto zákona jako garanční výbor ústavně-právní výbor. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za zpravodajskou zprávu. Otevírám rozpravu. Jako první je přihlášená paní poslankyně Helena Válková. Připraví se pan kolega Marek Benda. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Já bych se v tom vystoupení ráda dotkla ještě jedné věci, proto jsem se přihlásila jako první, protože při představování návrhu jsem, myslím, už ty obsahové změny zmínila.
My tady máme otevřený a ve druhém čtení na ústavně-právním výboru přerušený vládní návrh novely 453, který má stejný cíl a používá jenom jiné prostředky, tak tady chci na to upozornit. Jde o to, aby se zjednodušila procedura ukládání a v praxi i výkonu peněžitého trestu. Máme zájem zejména v případě majetkové a hospodářské trestné činnosti na tom, aby stejně jako v sousedním Německu nebo Francii bylo více využíváno sankcí na majetku a méně nepodmíněných trestů, protože jak víme, recidiva po propuštění z vězení je příliš vysoká, až kolem 70 %, čili neefektivní a je to příliš drahé. O to se snaží tato novela. A my chceme obě novely, pokud propustíme, v což tedy doufáme, do druhého čtení tento tisk 466, tak chceme potom navrhnout spojení, aby 453 a 466 byly projednávány společně, protože spolu bezprostředně souvisí. Byť používá jiné způsoby a metody, cíl je jasný - zjednodušit, zefektivnit, zlevnit a v podstatě zlepšit sankční politiku, aby odpovídala evropským standardům. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Heleně Válkové. Nyní pan poslanec Marek Benda, připraví se Dominik Feri. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážená paní navrhovatelko, vážené dámy, vážení pánové, budu už poměrně stručný, protože kolegyně Válková většinu věcí, které měly odeznít, již řekla. Já samozřejmě návrh podporuji vzhledem k tomu, že jsem pod ním podepsán.
Jak bylo řečeno, pokusíme se na ústavně-právním výboru, protože nemám rád, když se v jednom roce třikrát až pětkrát novelizují jednotlivé předpisy, dosáhnout toho, abychom tisk 466, a proto jsme chtěli, aby byl projednáván dřív, formou pozměňovacího návrhu uplatnili k tisku 453, a měli jsme tedy jednu sběrnou novelu, která by se zabývala změnami trestních předpisů, ať už z úrovně vlády, která, pokud vím, samozřejmě vím, že dala neutrální stanovisko, ale že Ministerstvo spravedlnosti je nakloněno tomu, aby se to projednávalo současně a aby se vtáhlo do jednoho tisku. To bude naše snaha.
Chtěl bych k tomu jenom říci, že kromě toho, co říkala paní poslankyně Válková, máme prostě příliš vysoké procento vězněných na počet obyvatel v České republice. Není to zcela normální a toto by měla být jedna z cest, ať už ten vládní návrh, nebo novela, kterou předkládáme my, abychom snížili počet lidí ve výkonu trestu odnětí svobody, protože v tomto směru jsme z těch normálních zemí na velmi nelichotivém prvním místě v Evropě.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Bendovi. Nyní pan poslanec Dominik Feri, připraví se Jan Hrnčíř. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení přítomní členové vlády, jsem jeden ze spolupředkladatelů a chtěl bych poděkovat za přípravu tohoto návrhu zejména naší hlavní předkladatelce, paní kolegyni profesorce Válkové.
Rád bych se dotkl věci, která už tu byla vzpomenuta, a sice otázky přeplněných věznic, kolem které panuje řada mýtů, a myslím, že by bylo vhodné to postavit najisto. Tady mám nějakou souhrnnou tabulku (ukazuje). Když se podíváte u nepodmíněných trestů odnětí svobody z let 2016 až 2018, tak laická veřejnost, a občas to zaznívá i v rámci politických debat, má bohužel tendenci se dívat jenom na procento odsouzených za jednotlivé trestné činy a podle toho poměřovat ty, kde si myslí, že máme ten největší dluh. Když se podíváte na procento odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za ty tři roky, tak velmi nelichotivě vychází odsouzení za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Podle této tabulky Nejvyššího státního zastupitelství je to asi 20 %. Jenže je potřeba se dívat i na délku odsouzení, na délku uloženého trestu, protože ta pak určuje přeplněnost těch věznic. To znamená, ta takzvaná mařenka, to maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, tvoří 20 % odsouzených, ale z celkové délky všech těch uložených trestů je to jenom pouhých 5 %. To stejné je velmi známý trestný čin zanedbávání povinné výživy, lidově řečeno neplacení alimentů - 8 %, ale z celkové délky pouze 3 %. A u drogových deliktů, u nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami, je to pouhých 7 % odsouzených, ale zase úplně oproti tomu je to 16 % z celkové délky.
To znamená, že tam bychom měli například upřít naši pozornost. Zmiňoval jsem tu krádež, kde je tedy tím objektem skutkové podstaty ochrana držby vlastnického práva, tak to je přesně to, kam míří, myslím, velmi správně tento návrh, neboť zvýšíme-li hranice škod, tak se ty skutky už nebudou posuzovat v rámci trestního řízení, které je velmi nákladné a velmi náročné pro jednotlivé subjekty trestního řízení, ale v rámci řízení přestupkového. O tom vskutku musí být rozhodnuto. Je pravdou, že se určitá část, odhadujeme nějakých 5 %, přesune na obce, a jsme ochotni o tomto se zástupci obcí jednat. Je to lehce sporná věc, protože to ty samosprávy může zatížit, zatíží to úřady, zatíží to tajemníky, zatíží to přestupkové odbory. Takže o tomto jsme ochotni samozřejmě jednat. Ale přeplněnost kvůli krádeži - pro představu, abych to uvedl pro úplnost, 33 % odsouzených k nepodmíněnému trestu, to znamená třetina všech lidí, kteří byli odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, byla odsouzena za krádež a dohromady to tvoří 22 % celé délky. To znamená, tento návrh je jedna za cest, jakou se dá bojovat proti té nelichotivé pozici, proti těm 208 vězňům na 100 tisíc obyvatel, což skutečně v rámci našeho kontextu, středoevropského, západní a střední Evropy, není úplně běžné.
Tento návrh přitáhl poměrně velkou míru pozornosti veřejnosti. Ale zapomíná se u té krádeže, protože to je věc, se kterou se, myslím, mnoho lidí ve svém osobním životě setkalo, na to, že trestní zákoník ve zvláštní části, v té skutkové podstatě - ta skutková podstata není jenom jedna, ale je tam ještě další podstata, která má v sobě prvek zpětnosti, to znamená, dotýká se recidivy, a sice ustanovení § 205 odst. 2, kde žádná škoda není. Abych to citoval: "Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta." To znamená, že tam vůbec není žádný prvek toho, že když se někdo zmocní nějaké věci v nějaké hodnotě, tak odsouzen nebude, nebo bude. To znamená, byl-li již někdo odsouzen, tak je pak úplně jedno, jestli to bude pět, nebo deset. (Reakce z pravé části sálu.) Přesně tak, to je recidiva a to by tu mělo zaznít. A prosím, jestli o tom někdo z novinářů bude poskytovat nějakou zprávu, aby tam toto bylo zmíněno, že na ty opravdu nejkřiklavější případy recidivy je pořád v rámci trestního zákoníku pomýšleno.
V důvodové zprávě se vyrovnáváme velmi podrobně, myslím, s otázkou zostřující se trestní represe, a to je postupně se zvyšující kriminalizace. Bylo to zmíněno i ve vládním stanovisku.
Jeden z podpůrných argumentů je i otázka minimální mzdy. Skutečně berte to prosím jako argument podpůrný. Minimální mzda se nezvyšuje automaticky ex lege, ale zvyšuje se na základě nějakého vládního rozhodnutí, nějaké politické shody, většinou politické dohody, a nemusí úplně odpovídat ekonomickému růstu. Ale ten hlavní argument, myslím, je například srovnání s průměrnou mzdou, kdy od roku 2001 průměrná mzda vzrostla o 100 % a hranice škody zůstávají pořád statické, pořád stejné a neodpovídají době. Další odbornou debatu povedeme jistě na půdě ústavně-právního výboru. To je samozřejmé, ale budu rád, když přijdou zástupci samospráv a tu otázku přesunu do správních řízení budeme řešit, protože cítím, že to je sporné, a věřím, že dojdeme k nějaké shodě.
Děkuji a ještě jednou děkuji paní navrhovatelce.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Dominiku Ferimu. Kolega Hrnčíř posečká, s přednostním právem se přihlásil pan předseda Marek Výborný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já bych chtěl za poslanecký klub KDU-ČSL podpořit, nakonec jsem pod tím tiskem 466 také podepsán, jeho projednání. Většina věcí obsahových, meritum věci tady bylo zmíněno. Skutečně pokud například hranice škody byly, pokud se nepletu, stanoveny před 17 lety, tak skutečně dnes už neodpovídají nejenom právní, ale i ekonomické realitě. To je jeden z důvodů, proč je skutečně potřeba tyto věci napravit.
Chtěl bych poděkovat paní kolegyni Válkové, která se skutečně jako hlavní podílela na přípravě tohoto tisku, a tak jak bylo řečeno, i já bych podpořil potom na ústavně-právním výboru, kde bychom dokázali ty novelizace scelit do jednoho, tak abychom minimalizovali tu roztříštěnost. Myslím, že by to bylo ku prospěchu věci. Jsme připraveni i na ústavně-právním výboru se tomu věnovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a nyní pan poslanec Jan Hrnčíř s řádnou přihláškou do rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, já bych chtěl říci, že za klub SPD nemůžeme tuto novelu podpořit, a tím největším problémem, který tam vidíme, je právě to zvýšení hranice, kdy se stává vlastně třeba krádež trestným činem, to odlišení od přestupku na 10 tisíc korun. Tady se sice argumentuje, nebo navrhovatelé argumentují, že to zatěžuje samozřejmě trestní řízení, věznice atd. To je samozřejmě pravda. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že pokud tu hranici zvedneme, zatížíme tím městské a obecní úřady, a už teď je samozřejmě problém i z pohledu majitelů třeba obchodů, kdy ti, co kradou v těch obchodech, tak si dávají pozor, aby se dostali do té hranice 5 tisíc korun. Zpravidla jsou to feťáci apod. V přestupkovém řízení vůbec doručit nějaké rozhodnutí nebo je potrestat nebo vymáhat nějakou pokutu či něco podobného už v tuto chvíli je v drtivé většině případů prakticky nemožné. Tím zvýšením pouze budeme legalizovat krádeže do 10 tisíc korun, žádný jiný efekt tam nebude, takže si myslím, že to je prostě hazard. A přece není problém využívat více alternativní tresty, veřejně prospěšné práce, náramky apod. Nemusí přece končit pachatelé krádeží za 5 tisíc korun ve vězení.
Takže já podávám návrh na zamítnutí tohoto tisku. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, zaznamenal jsem návrh na zamítnutí, stejně jako asi zpravodaj. S faktickou poznámkou paní poslankyně Helena Válková. Máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Já možná ještě jednou to, co tady ale opravdu precizně a dostatečně podrobně vysvětlil pan kolega poslanec Feri na příkladu. Když ukradnu flašku - nebo tak to zrovna nevím, v tom se tak nevyznám, ale dejme tomu nějaký elektronický přístroj, a po té novele v případě, že by se schválila, bude mít hodnotu 7 tisíc, tak stále to bude ještě řešit jako přestupek správní úřad. Když potom podruhé ukradnu v obchodě nějakou vodku za, já nevím, kolik to teď stojí, dvě stě tři sta korun, tak už to bude před trestním soudem, protože je tam recidiva. A u majetkových trestných činů je právě příznačným charakteristickým znakem, ona je to téměř profese, buď pro ty lidi, kteří nějak nemají na nic jiného a rozhodli se, že budou delikventním způsobem kompenzovat nedostatek zdrojů, anebo pro opravdu profesionály, že opakují.
Čili tady opravdu se nemusíme obávat toho, že bychom nepostihovali trestnou činnost, která si zaslouží to označení trestný čin. Nám jde o ten první majetkový delikt, kde skutečně je těžké rozlišit 5 tisíc., 6 tisíc, 7 tisíc, a dostatečně jasně vám to bylo, pane kolego Hrnčíři, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, vysvětleno, že ekonomická situace se úplně změnila. Takže my chceme být jenom spravedliví, chceme, aby korespondovala ekonomická realita trestní represi, a to je všechno. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka Dominika Feriho, Jana Hrnčíře a potom řádná přihláška pana Zdeňka Ondráčka. (Faktická!) Také faktická? Dobře. Nyní faktická poznámka Dominika Feriho. Máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Snad ještě jeden argument, proč by o tom nemělo být rozhodováno v rámci trestního řízení, o tom skutku. Z toho důvodu, že sice obcím se přitíží, ale ono se jim teď ulehčuje každým rokem, protože ty skutky se stávají trestnými činy, byť původně zákonodárce koncipoval v tom roce 2001, že to byly toliko přestupky. To znamená, obcím se teď ulehčovalo každým rokem více a více a teď se to zkrátka nějakým způsobem dorovná. A pak se jim zase bude ulehčovat, protože ta hranice bude statická. Tam není žádný automat. Tam prostě bude pořád těch 10 tisíc a pak se s tím zase hne. Samozřejmě ty námitky chápu a jsem poslední, kdo by chtěl obcím ukládat další povinnost. Můžeme si nad tím sednout, můžeme se domluvit na nějaké debatě ohledně kompenzací například, ale obcím se ulehčovalo a teď se ten stav zkrátka vyrovnává, a o tom skutku by mělo být rozhodováno podle původního úmyslu zákonodárce v rámci toho správního řízení.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Hrnčíře, připraví se Zdeněk Ondráček. Máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jan Hrnčíř: Já samozřejmě ty argumenty všechny vnímám, nicméně myslím si, že ten argument ekonomikou je docela lichý, protože když se podíváme na Polsko, hranice je zhruba 3 tisíce korun, sousední Slovensko asi 6 tisíc korun, takže nevidím úplně důvod, proč bychom měli mít tu hranici posazenu takhle vysoko. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní faktická poznámka pana poslance Zdeňka Ondráčka. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Já bych jenom krátce zareagoval, proč navrhujeme to zvýšení. Víte, já pamatuji, když krádež byla 2 tisíce korun. Pak se skokově zvýšila ne o 100 % jako v tomto případě, ale zvýšila se na 5 tisíc korun, což je o nějakých 150 % tedy, a platí 17 let. Ekonomika se někam posouvá, naše, vaše příjmy se někam posouvají, příjmy obyvatel se posouvají, minimální mzda roste, a teď je tady návrh na 10 tisíc korun. Prvotrestaný pachatel, pokud ukradne do 10 tisíc korun, tak je to samozřejmě přestupek, tak jak zde bylo zmíněno, nebo bude to přestupek. Pokud to tak bude změněno, zatíží to obecní úřady, ale už bude potrestán za spáchání toho přestupku. A pokud bude znova někde páchat nějakou trestnou činnost a podruhé se dopustí jakékoliv krádeže v tom obchodě, o kterém se zmiňujete, a třeba toho feťáka, který jde a ukradne voňavku za 300 korun a před tím obchodním domem ji prodává za 150; a já myslím, že každý z nás, kdo se pohybujeme po městě atd., jsme někdy byli osloveni někým, kdo právě vylezl z obchoďáku a něco ukradl, a bylo nám to nabízeno, a jsou to věci rozličné, nejenom ty voňavky, ale i motorové pily a další věci z velkých obchodních domů - tak takový člověk bude potrestán stejně tak, jako tomu bylo dneska ve smyslu § 205 odst. 2 trestního zákoníku. Takže mluvíme o prvotrestaných lidech, a jestli mají ukrást do 5 tisíc, anebo do 10 tisíc korun. Pokud opětovně v tom rozhodném období tří let ukradnou byť jeden rohlík - rohlík asi není ten správný příklad kvůli některým, ale řekněme ukradnou tu voňavku, o které jsem se zde zmínil, tak už budou trestaní podle § 205 odst. 2, tak jako tomu je doposud. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka paní poslankyně Heleny Válkové. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Já chci jenom upřesnit to, co tady řekl z toho ekonomického hlediska pan poslanec Hrnčíř. Totiž nemůžeme srovnávat situaci v Maďarsku a v Polsku, logicky, protože bychom museli znát - a to, co jsem si zjišťovala, když jsem si přečetla upozornění vlády právě v tom duchu, jak o něm bylo tady řečeno, že v Polsku je to nižší a v Maďarsku, tak se podívejte na jejich průměrné platy, podívejte se, kolik tam co stojí, a pak srovnejme situaci - díky bohu výrazně lepší v České republice. Čili to je nesrovnatelné. To je lichý argument. To je jedna věc.
A potom ta druhá. Ještě se vrátím tady k tomu, jak tady zaznělo, že jenom u toho prvního deliktu by se to týkalo té hranice 10 tisíc. Samozřejmě že jsme si vyžádali statistiky Nejvyššího státního zastupitelství. Byly nám předloženy. My ve druhém čtení - což doufám, že se posune do druhého čtení, protože ta novela je opravdu vesměs prospěšná pro všechny - tak tam uvidíte, pane poslanče Hrnčíři a ostatní, kteří nejsou s tím tiskem ještě tak seznámeni, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, že ta čísla jsou malá právě proto, že v případě recidivy už se tím zase budou zabývat trestní soudy. Čili těchto pachatelů nebude moc, to nezatíží skutečně správní úřady. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Už nemám žádnou přihlášku do obecné rozpravy, a pokud nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem.
Budeme tedy hlasovat o návrhu, který padl v obecné rozpravě, a to je návrh na zamítnutí. Ještě zagonguji, aby ti, kteří měli jiné diskuse, se mohli vrátit z předsálí. Odhlásím vás, požádám vás o novou registraci. Prosím přihlaste se svými identifikačními kartami, abychom zjistili aktuální stav v Poslanecké sněmovně, a jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme o návrhu na zamítnutí tohoto tisku 466 v hlasování devadesát dva.
Ještě předtím konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 10.40 se omlouvá paní poslankyně Miroslava Němcová.
Zahájil jsem hlasování číslo 92 a ptám se, kdo je pro zamítnutí návrhu zákona. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování číslo 92 z přítomných 143 pro 15, proti 122. Návrh byl zamítnut.
Budeme tedy pokračovat. Budeme se zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo jiný výbor jako garanční? Není tomu tak.
Rozhodneme v hlasování číslo 93, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přikázání ÚPV jako garančnímu výboru. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 93 z přítomných 147 pro 145, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru. Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalším výborům k projednání? Není tomu tak. Mohu tedy konstatovat, že nebylo přikázáno jinému výboru a výborem, který to bude projednávat jako garanční, je ústavně-právní výbor a lhůta k projednání zůstává podle zákona 60 dní. Končím bod číslo 134, děkuji zástupkyni navrhovatelů, děkuji zpravodaji.
Pokračovat budeme blokem druhých čtení, a to nejprve bodem číslo 15. Jde o
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.