(13.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Jenom připomínám, že na tom zrušení se shodla celá horní komora, resp. většina horní komory, abych byl přesný. Neznám přesná čísla hlasování jednotlivých senátorů a senátorek.
Ale není to pouze stanovisko občanských demokratů. Ano, my to aktivně přinášíme do politické debaty, aktivně a opakovaně to navrhujeme. Bohužel jsme nebyli úspěšní. Takže pro všechny z vás, kteří si budou pořizovat bydlení, tak díky rozhodnutí většiny těch tří vládních stran bude vaše potenciální nové bydlení o 4 % dražší, než by muselo být.
Řekl bych, že všechny politické strany aspoň rétoricky a ve svých volebních programech mají napsáno: podpora podnikání. My, když to chceme zjednodušit, tak si myslíme, že by stačilo, kdyby stát dodržoval dvě jednoduchá pravidla: nepřekážet a nepodnikat. Aby nepodnikal stát, aby stát nepřekážel. Včera jsme vedli debaty o daňovém řádu, kdy paní ministryně financí zdůvodňovala potřebu Finanční správy kontrolovat například kontrolní hlášení místo 30 45 dnů. My jsme přišli s logickým návrhem, který by prodloužil tu enormně krátkou dobu podnikatelů, zejména malých a drobných, kteří mají podle zákona pouhých 5 pracovních dnů na to, aby reagovali na případnou administrativní chybu v tomto hlášení, kontrolní hlášení nebo souhrnné hlášení, na 15 dnů pracovních. Nic dramatického. Přesto vládní většina tento návrh, který by zjednodušil - zjednodušil - povinnosti drobných a malých podnikatelů, odmítla.
Vládní většina taky odmítla zvýšení povinné registrace k DPH. To byla jasná a konkrétní pomoc drobným podnikatelům. Odhadované dopady Ministerstva financí z původních 15 až 30 miliard byly po našich protestech a otázkách sníženy zhruba na 7 až 10 miliard. Současně by to mohlo umožnit desetitisícům drobných podnikatelů výrazným způsobem zjednodušit vedení jejich podnikání, vedení účetnictví, povinnosti, které by na ně nemusely být uvaleny kvůli povinné registraci k DPH. Samozřejmě by všichni podnikatelé i při tom zvýšení měli možnost dobrovolně se přihlásit k platbě DPH, pokud by to považovali za pro ně výhodné. Podle toho se podnikatelé rozhodují. A je to naprosto logické a správné.
A taky jsme odmítli tu skutečnost, jak jsem avizoval, že Finanční správa začala jiným způsobem aplikovat osvobození od DPH u jazykového vzdělávání. Vlastně celou dlouhou dobu bylo jazykové vzdělávání osvobozeno od DPH, až v poslední době Finanční správa změnila metodiku a vlastně začala DPH zatěžovat, když to zjednoduším, závěrečné jazykové zkoušky. Pokud si porovnáme statistiky a porovnáme jazykovou vybavenost v naší republice, tak na tom nejsme určitě nejlépe. A na tom se shodneme. Tohle byla šance, jak aspoň malým krokem přispět k tomu neztěžovat a nezatěžovat dalšími financemi jazykové vzdělávání, které je natolik potřebné.
Sami víte, kolik tady podniká zahraničních subjektů a jak často je minimálně jeden světový jazyk, ať už je to angličtina, nebo němčina, požadován, a jsou už dneska standardním kvalifikačním předpokladem. A ti, kteří mají ochotu a mají chuť se dovzdělat, zlepšit své jazykové vybavení, to prostě budou mít dražší. A říkám - ne změnou zákona, ale jenom změnou metodiky. My jsme se pokusili zareagovat tím, že jsme to chtěli upřesnit a zachovat tu dlouholetou praxi. Bohužel tento návrh nebyl přijat.
Myslím, že nejvíce daňových poplatníků mimo DPH, protože vlastně kdo nakupuje u plátce DPH, tak platí, aniž by to věděl, nebo aniž by si toho všiml, tak nejvíce daňových poplatníků máme u daně z příjmu fyzických osob, zejména u daně z příjmu ze závislé činnosti.
Já jsem v minulých dnech zaznamenal asi pošesté nebo posedmé, nebo možná počtvrté, už nevím, vážné vystoupení ministra financí z hnutí ANO, který s vážnou tváří tvrdí: já tedy navrhnu to zrušení superhrubé mzdy a navrhnu, aby byla daň pouze z hrubé mzdy, a to ve výši 19 %. Dneska už tady zaznělo, že to už jednou bylo platnou částí naší legislativy. Nedošlo k účinnosti. A dneska jsme měli šanci pomoct vládě s naplněním jejího vládního programového prohlášení. Je opravdu paradoxní a spíš smutné než úsměvné, že prvky nebo body programového prohlášení této vlády navrhuje opozice, opozice pro ně hlasuje, vládní většina to odmítne, aby současně řekla: my připravíme totožný návrh. Tomu skutečně nemůžou daňoví poplatníci rozumět. Tak já jim to přeložím. Vláda vám nechce snížit daně. Tak jednoduché to je. Nenechte se zmást řečmi o tom, že se bude připravovat nějaký návrh na zrušení superhrubé mzdy a snížení daňového zatížení zhruba o 1,1 procentního bodu. Kdyby to vláda chtěla, tak za ty tři poslední vlády, za těch posledních šest let měla bezpočet šancí, ať už Sobotkova vláda, první vláda Andreje Babiše, nebo druhá vláda Andreje Babiše, tohle navrhnout a za podpory opozice prosadit. Ano, přeli bychom se o výši té rovné daně. My navrhujeme razantnější snížení daní. Přesto jsme připraveni podpořit jakékoli snížení daní. To jsem také avizoval, když jsme se bavili o našem postupu k jednotlivým opozičním návrhům, a podle toho jsme se také v jednotlivých hlasováních zařídili.
Takže žádné snížení daní v okamžiku dlouhodobého ekonomického růstu, v okamžiku, kdy stát, zjednodušeně řečeno, není to úplně přesné na jednotky udělat, ale každý rok vybere od daňových poplatníků o 100 miliard více, tak stát není ochoten zhruba - v tom vládním návrhu je zhruba 30 miliard - není stát ochoten nechat 30 miliard našim daňovým poplatníkům, protože vládní většina se domnívá, že je lepší jim ty peníze z kapes vytahat a pak za ně rozhodnout, na co se ty peníze použijí.
V případě spotřebních daní paní ministryně financí argumentovala výší inflace za posledních dejme tomu deset let a zvýšením průměrné mzdy. A to jsou fakta, která nikdo ani z opozice nezpochybnil. Nicméně když opozice využila stejnou argumentaci pro zvýšení základní slevy pro daňového poplatníka, dokonce ve čtyřech variantách - jenom připomenu, že to byly varianty od poslaneckého klubu Pirátů, od našeho poslaneckého klubu a taky od poslaneckého klubu SPD - ve čtyřech variantách jsme hlasovali o tom, že skutečně necháme našim občanům více peněz. Ne snížením sazby, ne zrušením superhrubé mzdy, ale zvýšením té základní slevy. Jaká byla odpověď vládní většiny? Milí daňoví poplatníci, ne, my si ty peníze od vás vezmeme, přestože ta základní sleva je platná od roku 2008, přestože rostla inflace za ty roky, přestože se výrazným způsobem zvýšila průměrná mzda - a to je dobře, že se zvýšila průměrná mzda - přesto vám tu základní slevu nezvýšíme. Opakovaně říkám, že se divím kolegům zejména z levice, protože pro nízkopříjmové a středněpříjmové skupiny je zvýšení základní sazby relativně výhodnější než pro ty nejbohatší, ti to ani nepoznají, kdežto u těch, kteří dosahují průměrnou a nižší mzdu, ti by to skutečně reálně poznali a mohli by mít zvýšené daně. Ty návrhy nebyly nijak revoluční. Nejnižší návrh základní slevu zvyšoval zhruba o 2 500 korun. I to vládě stálo za to, aby v době dlouhodobého ekonomického růstu nesnížila příjmy daňových poplatníků a našich domácností. ***