(13.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Tak. Pojďme ke sněmovnímu tisku 254 z 8. srpna. V 8.37 hodin jste to všichni obdrželi. Já bych vás seznámil s vlastními principy tohoto návrhu, který mimochodem, principy toho návrhu jsou obsaženy v jednom z pozměňovacích návrhů. Teď si nejsem vědom, jestli jsem na začátku řekl těch deset kapitol. Já myslím, že ne, tak já vám je nejdřív rychle přečtu. Jsme v druhé kapitole.
V první bylo vládní prohlášení obecné daňové zatížení. V druhé sněmovní tisk 254, v třetí zadávání technických rezerv, hazard, elektromobilita, daň z tabáku, poplatek na katastru, daň z plynu, pozměňující návrhy, komentář a stanoviska našeho klubu, shrnutí a závěr.
Takže jsme v bodě 2. A já si vás dovolím seznámit s hlavními principy a důvody, proč jsme tento tisk před čtrnácti měsíci podali. Stojíme o vaši podporu. Dokonce stojíme i o podporu toho pozměňovacího návrhu, který je součástí tisku, který je modifikovaný. Nicméně ten hlavní princip zachovávám. (Hluk v levé části sálu.)
Podle legislativních pravidel musí každý návrh zákona obsahovat důvodovou zprávu...
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vám rozumím. A požádám kolegy. Myslím, že už... Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Nonverbální komunikací jsme to vyřešili. Děkuji za pochopení.
Takže podle legislativních pravidel musí každý návrh zákona obsahovat důvodovou zprávu, a to obecnou a zvláštní část. Vynechám, říkám, paragrafy, vynechám zvláštní část a vynechám, že bych citoval zapracování do stávajícího znění zákona. To všechno se dá dohledat na internetu. Součástí obecné části důvodové zprávy musí být, a má to i náš tisk, zhodnocení platného právního stavu, hlavní principy navrhované právní úpravy a nezbytnost navrhované právní úpravy.
Řekl bych, že obecně slabinou, a teď řeknu všech poslaneckých návrhů, všech návrhů zákonů, je, že velmi často se pozapomíná na nezbytnost navrhované právní normy. Pak se už pustíme do toho souboje, ty konkrétní paragrafy, jak to má být, pět nebo šest, den nebo dva. A zapomínáme debatovat o tom prvním, zda tato navrhovaná právní úprava je nezbytná. Tak tato navrhovaná právní úprava je opravdu nezbytná, vás můžu ubezpečit, teď vám to doložím fakty.
Návrh zákona má za cíl zrušit institut tzv. superhrubé mzdy a nahradit jej jednodušším systémem jedné sazby daně z příjmu z hrubé mzdy ve výši 15 %. V důsledku to bude znamenat růst čistých mezd zaměstnanců v průměru o 7 %, zjednodušení a zpřehlednění daňového systému v oblasti daně z příjmů.
Zaměstnanec s hrubou mzdou 30 tisíc měsíčně - jednak musíme tolerovat, že ten materiál je starý rok a půl, to znamená, je to nižší, než je dneska průměrná mzda, takže mluvíme o zaměstnanci s asi o 4 tis. nižším příjmem, než je průměrná mzda. Zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou 30 tisíc zaplatí po přijetí takovéhoto návrhu zákona na dani z příjmu měsíčně o 1 530 korun méně proti současnému stavu, což ročně představuje úsporu, neboli snížení daní 18 360 korun. Na jedné straně je to výpadek veřejných rozpočtů v této výši. Na druhé straně je to příjem, který zůstává aktivnímu člověku, který vydělává těch 30 tisíc korun hrubého měsíčně.
Totožný návrh lišící se pouze výší daňové sazby obsahoval vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, aktuálně sněmovní tisk číslo 206. Vidíte, jak je to staré. Paní ministryně, když si vzpomeneme, to je loňský daňový balíček, bych řekl. To byl také návrh zákona, kterým se měnily daně v různých oblastech, sněmovní tisk 206. Tak znova. Paní ministryně si nestihla zaznamenat, o čem mluvím. Totožný návrh, to znamená návrh na zrušení superhrubé mzdy, který se liší pouze ve výši daňové sazby - máme patnáct, navrhoval devatenáct -, obsahoval vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, byl to sněmovní tisk číslo 206, loňský daňový balíček ve verzi, která byla zaslána do mezirezortního připomínkového řízení 2. února roku 2018, mám tady číslo jednací.
To znamená, Ministerstvo financí v loňském daňovém balíčku navrhlo zrušení institutu superhrubé mzdy a novou sazbu ve výši 19 %. Mimochodem o podobném návrhu se stejnou sazbou budeme hlasovat ve třetím čtení u sněmovního tisku 509. Je třeba přiznat, že v té době vládla vláda bez důvěry Poslanecké sněmovny, tudíž neměla zajištěnou většinu v Poslanecké sněmovně. Tato část novely však byla během připomínkového řízení z vládního návrhu zákona odstraněna, ačkoliv programové prohlášení vlády Andreje Babiše římská jedna - to jsem doplnil já - obsahuje závazek: zrušíme superhrubou mzdu u daně z příjmu fyzických osob.
Teď tomu úplně nerozumím, protože to byla jednobarevná vláda hnutí ANO, které to slibovalo, a přitom v rámci mezirezortního připomínkového řízení, kde nebyl ani jeden sociální demokrat, to změnili a z toho návrhu vypustili. Totéž měla v programovém prohlášení, jak už jsem říkal vláda Bohuslava Sobotky. (Diskuse u stolku zpravodajů.)
Pane poslanče, fakt to není příjemné. Zkuste někdy vystoupit, zkuste někdy promluvit v Poslanecké sněmovně prostřednictvím pana předsedajícího, já vám udělám to samé. Uvidíte, že to opravdu není příjemné.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak pane poslanče, mám vám zjednat větší pořádek, nebo je to dostatečné? (Poslanec Stanjura: Ne, nemusíte.) Dobře. Prosím, pokračujte. A prosím kolegy o klid.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Možná byste mohl říct panu zpravodaji, aby si nechal urážlivé poznámky. Možná by to bylo fajn, ať to nemusím říkat já. Nejsem na to fakt zvědavý.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: To rozumím. Já to sem bohužel neslyším, takže to nemohu komentovat. (Poslanec Stanjura: Buďte rád, že jste to neslyšel, pane místopředsedo. Buďte rád.) To jsem asi také rád. Nicméně bych tedy poprosil, abychom spolu komunikovali, řečníci, skrze mikrofon, nikoliv skrze poznámky nebo pokřikování mimo záznam. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji. Koncept superhrubé mzdy byl zaveden s cílem zvýšit informovanost zaměstnanců o celkových nákladech zaměstnavatele spojených s vyplácením mezd. Tento cíl byl naplněn. Je možné se vrátit k jednoduššímu konceptu zdanění hrubé mzdy. Teď vám budu recitovat ne z naší důvodové zprávy, ale z materiálu Ministerstva financí. Z období, kdy už tam byla paní ministryně Schillerová, takže nezdědila ten materiál, ten materiál vyprodukoval její úřad v době jejího působení. A my se s tím ztotožňujeme. Pak že pořád kritizujeme tu ministryni nebo to ministerstvo. My se s tím ztotožňujeme.
Nyní vám to odcituji: S účinností od zdaňovacího období 2008 se na základě novely zákona o daních z příjmů zákonem č. 261/2017 o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů - pro pana předsedu Faltýnka, to je ten Topolánkův batoh, to je to výrazné snížení daní o 80 mld. ročně. Na základě zákona se uplatňuje jednotná sazba daně z příjmů fyzických osob a to 15 % jak pro tzv. obecný základ daně, tak i v případě základu daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. Například kdybychom si pod tím chtěli něco představit, pokud si majitel vyplatí podíl na zisku, tak je to daněno 15 procenty jako daň vybíraná srážkou.
Úpravu na tuto jednotnou sazbu doprovázely i další změny, jako změna základu daně ze závislé činnosti, základ ve výši ze superhrubé mzdy a u podnikajících poplatníků daně z příjmů fyzických osob zavedením daňové neuznatelnosti povinně hrazeného pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Dílčím základem u příjmů ze závislé činnosti jsou pak příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecně zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit podle jiných právních předpisů zaměstnavatel sám za své zaměstnance. - Stále cituji materiál Ministerstva financí. ***