(13.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
O toto takzvané povinné pojistné zaměstnavatele se zvyšují příjmy ze závislé činnosti, které se zahrnují do základu daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo ze kterých se platí záloha podle § 38h zákona o daních z příjmů. U poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti jsou vyloučeny z daňových výdajů výdaje na povinné pojistné sociální a zdravotní.
S účinností od zdaňovacího období 2013 - původně pouze do roku 2015, to navazuji na tu naši debatu, kdo zvýšil daně a kdo to prodloužil, to období - píše Ministerstvo financí - zákonem č. 500/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů bylo zavedeno v § 16a zákona o daních z příjmů solidární zvýšení daně z příjmu fyzických osob ve výši 7 % z nadlimitního příjmu. Daň se zvyšuje, pokud v příslušném zdaňovacím období součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně ze závislé činnosti, to je příjem hrubý, nikoliv superhrubá mzda, a dílčího základu daně ze samostatné činnosti přesáhne v tomto zdaňovacím období 48násobek průměrné mzdy. - Víte, že průměrná mzda se vlastně vyhlašuje měsíčně, nebo určuje měsíčně, mluvíme o měsíční průměrné mzdě, ten 48násobek může u někoho evokovat, že to je člověk, který bere měsíčně 48krát víc, tak jenom pro vysvětlenou, je to člověk, který bere čtyřikrát víc, než je průměrná mzda. Ten je pak zatížen tou solidární přirážkou. Ne ten, který má 48krát víc. Takových asi moc není.
Obdobně u poplatníka, který má s příjmy ze závislé činnosti na stropě sociálního pojištění se uplatňuje solidární zvýšení daně u zálohy ve výši 7 % z nadlimitního příjmu podle § 38ha zákona o daních z příjmů.
Dále navrhuje a píše Ministerstvo financí: V zákoně o dani z příjmu se navrhuje zrušit koncept takzvané superhrubé mzdy a stanovit, že základem daně z příjmu ze závislé činnosti bude hrubá mzda, to je... (Odmlka pro hluk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám rozumím. Zvýšil se nám tady hluk. Já poprosím o klid v sále, ať může pan poslanec pokračovat. Prosím.
Poslanec Zbyněk Stanjura: V zákoně o dani z příjmu, píše Ministerstvo financí, se navrhuje zrušit koncept takzvané superhrubé mzdy a stanovit, že základem daně z příjmu ze závislé činnosti bude hrubá mzda, to znamená zdanitelné příjmy ze závislé činnosti.
Dále se navrhuje zrušit takzvané solidární zvýšení daně a solidární zvýšení daně u zálohy. Jinými slov, ještě loni v únoru paní ministryně a její úřad navrhovaly nejenom zrušit superhrubou mzdu a nahradit to sazbou 19 %, v tom se lišíme, dokonce navrhovaly zrušit solidární přirážku. Já jsem pro. To je skvělý návrh, paní ministryně. Škoda, že už ho neprosazujete. Na to máte politickou podporu, na to máte i většinu v Poslanecké sněmovně, a přestože jsem to nestačil konzultovat s našimi senátory, jsem si jist, že na to by se našla většina i v horní komoře Parlamentu, to je v Senátu.
Dále pokračuje Ministerstvo financí, ne opoziční ODS: Požadavek na zrušení tzv. superhrubé mzdy a solidárního zvýšení daní vyplývá z programového prohlášení vlády Andreje Babiše - to jsem tam dal já, tak jsem jenom identifikoval premiéra, který v té době byl ve funkci. Koncept takzvané superhrubé mzdy značně komplikuje způsob stanovení základu daně u poplatníků z příjmu ze závislé činnosti a je označován za diskriminační, protože daňové zatížení těchto poplatníků je vyšší než daňové zatížení ostatních poplatníků. - Je to taková složitá věta. Já se ji pokusím vysvětlit. Pokud má někdo příjem 30 tis. hrubého měsíčně a zůstaneme u té částky, kterou my používáme v důvodové zprávě, je to 360 tis. Kč ročně, ale základ pro daň nebude 360 tis. Kč, ale 360 tis. krát 1,34, resp. letos to už bude 1,338, a z toho se platí 15 % daň po započtení odpočitatelné položky na poplatníka a ostatních odpočitatelných položek. Na ty zapomeňme pro zjednodušení a pro výklad tohoto příkladu a utvrzení názoru Ministerstva financí, že to může být diskriminační. Pak je OSVČ, která bude mít příjem 360 tis. Kč ročně, to znamená stejně jako hrubý příjem toho zaměstnance a jeho daň z příjmu fyzických osob bude ve výši 15 % z 360 tis., a ne z částky zhruba 480 tis.
To byly argumenty, které Ministerstvo financí v únoru roku 2018 napsalo do návrhu zákona a poslalo do připomínkového řízení. Možná by mě, paní ministryně, zajímalo zpětně, vy to určitě budete vědět, nebo to bude vědět váš úřad, která ministerstva spravovaná ministry za hnutí ANO byla proti, protože nikdo jiný v té vládě nebyl než ministři nominovaní hnutím ANO.
Z hlediska komparace s daňovými systémy - píše Ministerstvo financí - z hlediska komparace s daňovými systémy ostatních států Evropské unie i mimo ni se jedná o nestandardní postup pro stanovení základu daně, neboť existují značné rozdíly mezi tuzemským pojistným na sociální zabezpečení, pojistným na veřejné zdravotní pojištění a zahraničními zákonnými pojistnými systémy.
Stejně nevhodné a nestandardní je solidární zvýšení daně. My jsme si trošku ulehčili práci, není důvod to nepřiznat, a použili jsme v naší důvodové zprávě jako hlavní argumenty materiál a argumenty Ministerstva financí. Takže úplně nerozumím tomu, že se to blokuje čtrnáct měsíců, jsme ve shodě s paní ministryní, s jejím úřadem, přitom to nejsme schopni dostat ani do prvního čtení.
V čem se lišíme, je odhad dopadů do státního rozpočtu. My si myslíme, pokud by prošel náš návrh, že celkový dopad do veřejných rozpočtů - to zní tak škaredě, že? - negativní dopad do veřejných rozpočtů. Tak já to řeknu pozitivně: občanům by zůstalo o 55 mld. více. To je to samé, když řekneme: bude výpadek příjmů rozpočtu 55 mld. Já myslím, co zajímá občany více? Ta první, nebo druhá věta? Ony jsou obě dvě pravdivé. Já a moji kolegové se kloníme k tomu, že budeme říkat, že občanům zůstane o 55 mld. více, pokud by prošel náš návrh zákona. A Ministerstvo financí a vláda se to nedomnívají a myslí si, a to je dobrá zpráva pro občany, že jim zůstane 70 mld., a ne 55 mld. Teď nevím, jestli to je kritika, nebo pochvala. Já vás pak seznámím se stanoviskem vlády. Úplně nevím, jestli kriticky, nebo pochvalně. Já myslím, že pro daňové poplatníky je to dobrá zpráva.
My jsme byli trošku konzervativnější, nechceme se přít, nemáme tolik úředníků, nemáme ty superpočítače, ty zkušenosti, ty modely, ale dobře, pokud by to bylo 70 mld., my bychom byli jenom rádi. Teď se ještě přeme o to, kolik z těch 55 mld. nebo 70 mld. přijde jinou cestou do státního rozpočtu. My si myslíme, že to může být až 20 mld., s tím, že to bude kompenzováno zvýšeným výběrem DPH, spotřebních daní a také vyšším výběrem daně z příjmů. O tom můžeme vést debatu, nemusíme se shodnout. Ale kdybychom nechali našim daňovým poplatníkům 70 mld. ročně, byli bychom skoro tak dobří jako v tom roce 2008, kdy jim nechali 80 mld. Kč ročně.
Pravdou samozřejmě je, a na to vláda upozorňuje, ale my na to upozorňujeme v návrhu zákona také, že daň z příjmu je sdílená daň, a když mluvíme o 55 mld. nebo 70 mld., které by zůstaly občanům, o to méně by měl nejen státní rozpočet, zhruba 70 %, říkám nahrubo, z té částky, zhruba o 9 % by měly méně kraje a o ten zbytek by měly méně obce a města.
Jako u každého návrhu zákona byl tento návrh podroben Parlamentním institutem zkoumání, zda je v souladu s evropskou legislativou, máme ten sněmovní tisk. Závěr - nebudu vám číst detailní závěr: návrh zákona není v rozporu s právem Evropské unie. ***