(9.40 hodin)
(pokračuje Profant)
Návrh E4 podporuje i Ministerstvo vnitra a jedná se jenom o terminologické upřesnění jednoho nadpisu, aby nedošlo k záměně s jinými zákony.
A návrh E5 též podporuje Ministerstvo vnitra a jedná se o dodání formulky o tom, že bychom měli používat otevřené formáty a strojovou čitelnost, je-li to možné.
Toto jsou mé pozměňovací návrhy. Budu velmi rád, když je podpoříte. A přeji tomuto zákonu pak šťastnou cestu v Senátu.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Holík. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, vážení kolegové, já jsem plně pro digitalizaci v jednání s úřady. Ale rád bych, abychom se nedostali do stavu, kdy se to obrátí proti nám. Řeknu vám svůj osobní případ. Mám živnostenský list. I když ho velice nepoužívám, tak stejně musím odevzdávat každý kvartál daňové přiznání. Protože jsem přihlášen na datovou stránku, tak to dělám elektronicky. Ale jednou se stalo, byl jsem v zahraničí, nestihl jsem to, napsal jsem to písemně, dostal jsem za to 2 tisíce korun pokuty. Takže bylo by dobré, abychom tuto záležitost nechali i ta volná vrátka. Těch dvou tisíc nelituji, protože jsem pomohl aspoň malinko vyřešit náš deficitní státní rozpočet.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: V obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Martin Kupka a připraví se pan poslanec Pavel Jelínek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Kupka: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, schválení toho zákona znamená opravdu revoluci v digitalizaci státní správy v České republice. Je to příležitost dohonit státy, které jsou v digitalizaci úspěšné. A ten úspěch neznamená jenom to, že jsou digitální služby pro jejich občany dostupné, že jim to reálně zjednodušuje život, ale že se tím také daří šetřit finanční prostředky státního rozpočtu těch zemí. Tam má také směřovat náš zájem o schválení tohoto zákona.
Zároveň je to zákon, který v České republice přinese v následujícím roce vytvoření katalogu služeb. To bude zároveň jízdní řád pro digitalizaci v následujících letech, ale zároveň je to také příležitost udělat inventuru v tom, co všechno český stát po lidech vlastně chce, jaké všechny agendy vykonává, kolik je tam dublet, triplet, a tahle dubleta a zbytečnosti zároveň začít škrtat, a to škrtat bez náhrady. To je další přidaná hodnota toho zákona.
Konečně pro konkrétní lidi, pro konkrétní občany České republiky, to bude znamenat, že už po nich stát nebude znovu a znovu chtít, aby vyplňovali údaje, které už jednou má. Pokud dají souhlas, tak od té chvíle si jednotlivé orgány budou informace sdílet, a pokud bude potřeba vyplnit dotazník, tak tam nebude potřeba znovu a znovu vyplňovat údaje známé. Zároveň nebude nutné se prezentovat všemi možnými plastovými kartičkami průkazů, protože jsou to jenom potvrzení o skutečnostech, které stát vede ve svých registrech.
Co je podstatné také říct, je to zákon, který ale nikoho nenutí, aby se státem komunikoval elektronicky. Pro občany je to příležitost, ale není to povinnost. Tady v tom případě je ta povinnost naopak na straně státu, aby se s těmi, kteří chtějí komunikovat elektronicky, naučil komunikovat elektronicky a bral to důsledně. Ale nikoho ten zákon nenutí, aby vyměnil svoji osobní cestu na úřad za konkrétním úředníkem za elektronickou komunikaci. I to chci zdůraznit, protože pro přijetí a pochopení toho zákona je to důležitá věc.
Myslím, že velmi vzácně se podařilo najít nejenom shodu, ale spojit energii mnoha lidí, mnoha institucí k tomu, aby vznikla norma, která opravdu může posunout Českou republiku do společenství rozumně digitalizovaných států. A protože to opravdu byl několikaměsíční proces, podařilo se dojít ke shodě, tak se podařilo dokonce dojít ke shodě v dalších krocích, které musejí nastat. Musí vzniknout další zákon, který bude upravovat ty jednotlivé kroky.
Předložil jsem pozměňovací návrhy, které například ošetřují další rozvoj datových schránek, existenci government cloudu a dalších věcí. Nicméně domluvili jsme se na tom, že to bude předmětem dalších kroků. V té souvislosti bych vás chtěl požádat o schválení stažení celkem čtyř pozměňovacích návrhů označených pod písmeny D1, D3, D4 a D5 s tím, že z těch mých pozměňovacích návrhů zůstane zachován pozměňovací návrh s písmenem D2.
Zároveň bych v té souvislosti rád navrhl doprovodné usnesení, v němž bychom konstatovali: "Poslanecká sněmovna vyzývá vládu, aby do 15. ledna 2020 předložila návrh zákona o změně zákonů souvisejících s další elektronizací postupu orgánů veřejné moci, ve kterém navrhne zejména pravidla umožňující další rozšíření využití systému datových schránek, rozšíření a sdílení referenčních údajů v základních registrech, systematické využívání strojově čitelných formátů v rámci eGovernmentu a systematické využívání cloud computingu v oblasti veřejné správy."
Děkuji mnohokrát za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přečtu došlou omluvu. Pan poslanec Vít Kaňkovský žádá o prodloužení omluvy do 10.30 z důvodu dopravních komplikací. Paní poslankyně Červíčková ruší svou omluvu.
Prosím, v obecné rozpravě vystoupí pan poslanec Pavel Jelínek. Máte slovo.
Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, ve druhém čtení jsem se vyjádřil k tomu, co SPD jako spolunavrhovatel od aplikace zákona o právu na digitální službu očekává. Teď ve třetím čtení chci vyjádřit náš závazek k aktivní podpoře aplikace uvedeného zákona z pozice konstruktivní opozice.
Pro digitální služby jsou východiskem základní registry. V současné době jsou v systému základních registrů následující položky: registr osob, registr obyvatel, registr práv a povinností, registr územní identifikace, adres a nemovitostí, informační systém základních registrů, ORG převodník identifikátorů. (Hluk v sále.)
Blíž bych se zmínil o registru práv a povinností. Jak je uvedeno v popisu registru základních práv a povinností, tak informace vedené v registrovaných agendách transformují řeč zákonů do řeči IT systémů. Každá registrovaná agenda obsahuje informaci o zakládajícím zákonu, které orgány veřejné moci ji vykonávají, jaké obsahuje činnosti a oprávnění čerpat údaje, případně role ze základních registrů a dalších agend, jaké údaje sama vede a umožňuje číst či evidovat. To znamená, že kdokoli, někdo, požádá o čtení či editace údaje ze základních registrů systémů, posuzuje, zda je to v souladu se zákonem. V současné době tedy máme evidenci agend a roli v registru práv a povinností podle platných zákonů, která k dnešnímu dni aktuálně obsahuje 1 005 záznamů. Co však nemáme? Nemáme evidenci služeb, která se v rámci agend poskytuje. Tato evidence by se postupně měla realizovat v katalogu služeb schvalovaném vládou k realizaci zákona o právu na digitální služby. V očekávání je, že tento katalog vznikne do roka od schválení zákona a bude průběžně aktualizován. (Hluk v sále stoupá.)
Co to znamená pro občana? Řeknu pár položek z registru agend. Například pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, stanovení stálých volebních okrsků, uzavírání manželství, určování otcovství, evidence obyvatel, rodná čísla, občanské průkazy, cestovní doklady občanů České republiky, živnostenské podnikání, katastr nemovitostí a matriky. Samozřejmě těchto agend je 1 005.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane poslanče, já vás přeruším. Je tady hluk jak v úle! Děkuji. Prosím. ***