(12.20 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní tady sice není ani jeden ministr vlády, ale pan ministr kultury Zaorálek mě požádal, že si potřebuje nutně odskočit na WC, takže se neprodleně vrátí. Jenom kdyby k tomu někdo měl námitku.
Takže se vrátíme k těm standardním přihláškám. Takže pan poslanec Pavel Juříček. Já přečtu jednu omluvu. Pan poslanec Roman Onderka žádá o zrušení omluvy z dnešního jednání a bude od 12 hodin na schůzi přítomen. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Juříček: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já mám pocit, že bych se asi měl celé Sněmovně omluvit, každému individuálně, a možná se omluvit České televizi, že jsem pravděpodobně byl první, který se po x letech podíval pořádně na ty výroční zprávy roku 2016 a 2017. A z toho, když jsem najednou viděl ty věci zcela analyticky, tak pak krok za krokem jsem se začal dívat na trendy, které začaly už od roku 2011.
Já už jsem to tady vlastně říkal vám slovně, a tak aby bylo jasno, tak jsem si připravil tabulky, které každému z vás mohu ukázat, a jsou to jenom opsaná čísla z výročních zpráv. Takhle vypadá oficiální hospodaření České televize od roku 2002. (Ukazuje tabulku.) Oficiálně podle účetní osnovy zdánlivě vyrovnané hospodaření, podle kterého pan ředitel pak bere i ty speciální bonusy. Schválně jsem se jich nedotýkal, protože jsem chtěl skutečně zachovat naprostou personální neutralitu.
Tady vám mohu ukázat, jak vypadá skutečné hospodaření, zase od roku 2007, kde bylo v přebytku 828 milionů, v roce 2008 v přebytku 1 137 milionů, v roce 2009 499 milionů, 2010 229 milionů a 2011 398 milionů. Tady to je vidět. (Ukazuje tabulku.) A co se náhle stalo? Po roce 2011 z několika důvodů, reklama a podobně, najednou, ale nejenom proto, kleslo, nebo propadlo se do deficitu 251 milionů a od té doby, od roku 2011, se trvale pohybuje v deficitním financování. To jsou jenom opsaná čísla z těch jednotlivých výročních zpráv. Jenom v časové řadě. Je to neoddiskutovatelné. Pohybují se ty deficity kolem 250 až 550 milionů korun ročně.
Tady vám opět ukážu tabulku, jakým způsobem se ztrácí peníze z finančního majetků, nebo z účtů. (Ukazuje.) Ano, Česká televize nemá úvěry, to je pravda. Nemá žádné dluhy. Ona ty peníze v roce 2011 měla ve výši téměř 3,9 miliardy korun a teď i se započtením cenných papírů má miliardu 962 milionů. Takže skutečně téměř 2 miliardy korun odešlo z finančního majetku. Když odečteme cenné papíry, tak má ke konci roku 31. 12. 2018 na účtech miliardu 891 milionů.
Na semináři nám bylo opakovaně řečeno, že majetek roste. Prosím vás, není to pravda. Tady vidíte vzájemný vztah majetku a finančního majetku. Takhle to je. Takže ten sešup je naprosto zřejmý. Když se hovořilo na semináři o investicích a o odpisech, tak tady opět jsem si dovolil připravit tabulku vzájemného vztahu investic a odpisů. Ano, platí to, co jsem říkal minulý týden, že odpisy jsou vyšší než investice a Česká televize nedělá ani prostou reprodukci. Přestože některé investice udělala, významné investice v řádech stovek milionů, ale podle některých redaktorů, kteří mě také kontaktovali, tak třeba využití brněnského studia je ve výši 12 %. Nevím, který subjekt, která organizace si může dovolit financovat stovky milionů na vznik studia, které pak bude vytížené 12 %.
A takhle bych mohl pokračovat dále. Já jsem úmyslně nešel tady zveřejňovat řadu různých dalších a dalších detailů, byť kolegyně Nevludová prostřednictvím předsedajícího našla řadu dalších a dalších pochybení. Nicméně bych se ještě chtěl vrátit k tomu, co to vyvolalo. Vyvolalo to to, že pan ředitel, respektive Česká televize uveřejnila, že ten seminář, na kterém se jasně prokázalo to, co už tady několikrát zaznělo, že Rada České televize, byť jsou to bezpochyby honosní lidé ve svých oborech, nedělá tu funkci kontrolního orgánu České televize.
Tady bylo napsáno, že návrh organizace semináře vzešel od předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, nikoliv od České televize. Mohu vám ukázat dopis (ukazuje), kdy pan Dvořák žádá 7. srpna: "Vážený pane předsedo" - tím je myšlen Radek Vondráček - a žádá ho o svolání tohoto semináře. Je tady napsáno: "Obracím se na Vás v souvislosti s projednáváním výročních zpráv o České televizi, které budou na programu některého příštího jednání Poslanecké sněmovny. V rámci transparentní diskuze k těmto dokumentům je Česká televize připravena zodpovědět veškeré dotazy ze strany veřejnosti, tedy i zástupců Poslanecké sněmovny. V návaznosti na shora uvedené bych vás chtěl požádat o možnost zprostředkování vhodného prostoru v Poslanecké sněmovně." A tak dál a tak dál.
Nicméně je jedno, jak to nazveme, jestli grilování, nebo seminář, nebo jak, nebo prostě žádost o setkání s poslanci. Já si myslím, že na slovíčkaření asi není nezbytně nutné teď dbát. Následně na to, co se stalo, mě pan ředitel vyzval, abych zveřejnil audit. Já jsem říkal, že to byl takový pilíř nebo takový základ, který jsem si vypracoval sám pro sebe, ve kterém jsem položil šest otázek. A v těch otázkách jsem kladl sám tomu auditorovi prostě otázky, na které jsem očekával, že odpoví. A odpověděl stejně, jaká byla moje dedukce, respektive moje analýza.
Následně nato, když mě pan ředitel vyzval, že jsem audit zadával s cílem identifikovat témata a otázky týkající se hospodaření České televize, jež zaslouží veřejnou diskuzi: "Věřím rovněž, že naším společným cílem je udržet tuto diskuzi ve věcné a transparentní rovině." Já jsem tedy pana ředitele skutečně vyzval dopisem poté, kdy jsem se tady s ním sešel, tak jsem ho vyzval dopisem, že jsem připravený, abych vystoupil v České televizi s ním a veřejně a transparentně jsme se bavili o výroční zprávě. Ano, závěrečná věta: "Věřím, že přijmete moji nabídku a že to je nejlepší cesta, jak zabránit nepřesnostem přinášejícím zbytečnou nervozitu do společnosti a zároveň udržet diskuzi skutečně ve věcné a transparentní rovině." Závěr mého dopisu.
No a pan ředitel mi v pondělí poslal dopis, že se nevyhýbá jakékoliv debatě, ale on jako generální ředitel se nemůže zúčastnit této diskuze, protože platí kodex České televize. Jinými slovy slušně odmítl moji nabídku, abychom o tom společně diskutovali veřejně. ***