(19.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Vzpomeňme si - kolegové ze sociální demokracie na mě dělají takové nespokojené obličeje - před několika týdny přišli sociální demokraté, že je třeba řešit situaci ve zdravotnictví. Andrej Babiš jim řekl. Mlčte! Vy ne! Vy jste to způsobili! Nic nebude! Nic nebude, tak šli. Pak se do toho vložili komunisté, včera jsme se přeli s ministrem zdravotnictví, kdo ty peníze vlastně našel. Nakonec se ukázalo, že je našly zdravotní pojišťovny, ale pokud ne, tak je našel Andrej Babiš a Vojtěch Filip. Vy ne, vy jste zavinili tam ten binec, vy jste jen utráceli a neumíte šetřit! Takže pak si říkejte, kdo má větší vliv na přípravu státního rozpočtu. Bezesporu, bohužel, bohužel je to komunistická strana. Já se svým názorem na ideologii komunistické strany netajím, není to nic osobního, to je systémový přístup. Každý má nějaké priority, někomu stačí méně, někdo si vyjedná více. Opravdu, nakonec když si to vezmete, tak je to fakt komická situace, když komunisté požadují nižší deficit než hnutí ANO, které se kdysi prohlašovalo za pravicové. To jste to dopracovali! Komunisté chtějí nižší deficit než vy. To je přece pravda, to mám z veřejných zdrojů.
Nakonec uhnuli, já myslím, že nějaká personální nominace někam to spraví. Vzpomeňme, když jsme minule volili - už nevím, který to byl fond - nominant hnutí ANO - těsně mu to uniklo, nominantka hnutí komunistické strany - skvěle, 120 hlasů, je to tam.
Tak se, milí kolegové ze sociální demokracie, moc nezlobte, když říkám, že vy jste si toho moc nevyjednali. Pamatujete si těch 20 mld., přes to nejede vlak? 20 mld.? Taková ta oblíbená věta - můj ctěný kolega Jan Hamáček tady zrovna není. Vždycky přijde a svým vážným hlasem říká: Když to nebude tak, jak chci já, nebo my, sociální demokraté, bude problém! (Napodobuje řeč.) - Někdy přitvrdí a říká: Bude velký problém. (Ozývá se smích.) A chci těch 20 mld.! Bez toho ten rozpočet... A po třech týdnech Jan Hamáček, můj ctěný kolega - a já to opravdu myslím v dobrém, byl to skvělý předseda Poslanecké sněmovny, který se uměl starat i o opozici (?), to mu nikdy nezapomenu v dobrém - přijde s úsměvem a říká: chci vám oznámit, že jsme vyřešili koaliční krizi, nedostali jsme 20, přes co nejede vlak, ale 9 nebo 10, vidíte, měli jsme pravdu. - No neměli. A pokud měli, tak dneska musí hlasovat s námi na vrácení rozpočtu. Protože 50 % katastrofy jste neodvrátili. Dobře. 50 % se vám povedlo nějak, z těch 20 dostal 5 ministr dopravy - o tom jste nemluvili, o dopravě, už si přesně nepamatuji...
Jo, jak jsem mohl zapomenout! Nepřítomná ministryně práce a sociálních věcí chtěla 11 mld. Jedenáct miliard, bez toho se to všechno zhroutí. Dostala mnohem míň. Pak se podíváte do návrhu státního rozpočtu - a o tom někteří kolegové mluvili, máme rekordně nízkou nezaměstnanost. Každý zaměstnavatel vám řekne, že nejsou lidi. Ti, kteří nepracují, nechtějí pracovat. Taková je dneska situace na pracovním trhu. Ale 3,6 mld. na aktivní politiku zaměstnanosti! No to by mě zajímalo, co s tím bude dělat paní ministryně. 3,6 mld. pro ty, kteří nechtějí pracovat. Z veřejně prospěšných prací (po nápovědě z pléna) to určitě nebude 3,6 mld., to určitě ne. Vyhozené peníze. Samozřejmě navrhneme snížení té částky o 2,6 mld. I s tou miliardou bude problematické, ji efektivně - efektivně, podtrhuji - utratit. Utratit se dá 3,6 mld. Ale pro koho? To budeme školit ty, kteří nechtějí dělat? Tam a zpátky? Tam je přeškolíme, stejně nebudou chtít dělat, pak je přeškolíme na něco jiného, stejně nebudou chtít dělat. Tři celé šest miliardy. Takoví tvrdí vyjednavači. Ale jak říkal Jan Hamáček, byl to problém. Byl to velký problém. Ale je vyřešen.
My vám ukážeme, i milým kolegům ze sociální demokracie, kde v jejich kapitolách se dá rozumně uspořit. A když už jste si ten deficit naplánovali a projde, tak bychom aspoň investovali do smysluplných věcí. S tím bezesporu přijdeme.
Mohl bych v této chvíli navázat na pana prezidenta. Dneska mi teda chyběla věta, to se musím přiznat, že investice nemají hlasovací právo. Byl jsem trošku zklamán, ta mi tam chyběla, ale to ostatní tam vlastně bylo. Každý rok kritizuje pan prezident, oprávněně kritizuje, zvyšující se počet úředníků. Když se podíváte na sešit B, zpráva ke státnímu rozpočtu, tak najdete velmi podrobnou tabulku, kolik se kde ušetřilo míst. Teď to nemůžu nalistovat, nebudu vás tím zdržovat. Takže člověk by předpokládal, když vezmu - a teď mluvím jenom o úřednících, nemluvím o policistech, hasičích, učitelích, vojácích, já vím, že je to vaše oblíbené, mluvíme jen o úřednících. Tak bych očekával, že když je nějaký počet úředníků v roce 2019 a 1 100 se uspoří, že výsledek bude 2019 počet minus 1 100. Ne. Plus 5 000. Tak jako ušetřit, že mi ještě přibude, to je skutečně šetření? Nás by měl zajímat celkový počet úředníků, ne jestli někde škrtnu políčko pro černou duši. To je samozřejmě správně, to nemůže nikdo kritizovat, ale nestačí to.
Pan předseda Bartošek zřejmě pod vlivem pana ministra kultury volil taková mírná slova, jak ten rozpočet je šedý, nezajímavý. Já to podepisuju, já bych volil i barvitější slova, např. že ten rozpočet podle mě ukazuje naprostou bezradnost vlády. Zkuste najít v tom rozpočtu nějakou skutečnou prioritu, která třeba nemusí vyhovovat opozici, protože má jiné priority. Tomu já rozumím. Ale ten politický pohled v tom rozpočtu v polovině volebního období, když už se nemůže vymlouvat na minulou vládu - my nejsme my, to byla jiná vláda, tam byli ti lidovci, ti nám to všechno ztěžovali - tak je pryč dva roky. Nejsme ani v předvolebním roce, abychom se soustředili na to, čím budeme motivovat voliče, aby volili buď vládu, nebo opozici. To je příběh příštího rozpočtu a myslím, že to je příběh každého rozpočtu, který se schvaluje na volební rok. Najděte tam nějakou skutečnou prioritu, třeba levicovou, se kterou by pravice nesouhlasila. Není tam. Indexová metoda 1,03 - 1,047 - 1,063 - žádná priorita. Ani ty důchody nejsou priorita, já jsem to říkal. Ani těm důchodcům nedáte - nebo nedáme jako parlament - to, co daňoví poplatníci zaplatí. Usměvavá ministryně práce a sociálních věcí si takhle nechá 17 mld. v tom rozpočtu z důchodového pojištění a bude tvrdit, že těm důchodcům přidala. Sebrala jim 17 mld., takhle jednoduše. Nebo každý, kdo bude hlasovat pro ten návrh rozpočtu v tomto složení, sebere důchodcům 17 mld.
Paní ministryně Maláčová pořád kýve hlavou, nezbývá mi než otevřít sešit B sněmovního tisku 605. A podíváme se na odhadované příjmy. Tomu já rozumím. 524,6 mld. v roce 2026, pro zjednodušení, ať tomu rozumíme úplně všichni, já to zaokrouhlím, 525 mld. zaplatí daňoví poplatníci na důchodovém pojištění. Firmy, zaměstnavatelé, zaměstnanci, živnostníci. 525 mld. Po tom zvýšení o 34,2 mld., které jsme společně schválili, budou výdaje 507,4 mld. Rozdíl příjmy minus výdaje 17,2 mld. Navrhla to paní ministryně důchodcům, nebo nenavrhla? To není řečnická otázka, já odpovím za ni. Nenavrhla. Nechala si to. Rodičák 9 mld., ještě 8 mld. vám zbylo, asi na tu aktivní politiku zaměstnanosti ty skoro 4 mld. pro ty, kteří nechtějí pracovat. A i tak by ještě skoro 4 mld. zbyly. To by mě zajímalo, kam je dala. 4 mld., to jsou tak dvě návštěvy Ministerstva financí v létě, než se najdou. To rychleji nejde.
Takže nemaťme veřejnost. Důchody v průběžném systému neplatí ani vláda, ani parlament, ale daňoví poplatníci. Jestli máme někomu poděkovat za to, že rostou příjmy ze sociálního pojištění, tak jsou to zaměstnavatelé a podnikatelé - protože ne všichni zaměstnavatelé jsou podnikatelé. Pro ty, kteří by si mysleli, že dvakrát říkám to samé, malé edukativní okénko. To jsou ti, kteří zaplatí 525 mld. A loni (nesroz.) zaplatí o 22 mld. více. Bavme se o tom. Kdyby se udělala ta jednoduchá operace, kterou Andrej Babiš avizoval už před několika lety, a my bychom ji podpořili, oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu, tak to vidíme každý rok. A kdybychom si řekli: letos plus 22, příští rok plus 17, necháme to na tom důchodovém účtu, protože nevíme, co bude za čtyři roky - a to podle mě nemůže prorokovat vážně dneska nikdo, jaká bude zaměstnanost, jaká bude průměrná mzda, jak rychle porostou mzdy, seriózně to nemůže odhadovat nikdo. Někdo, kdo se dívá do té koule na věštění, to možná může odhadnout - tak by to bylo, já bych řekl, zdravě konzervativní, opatrné hospodaření s penězi daňových poplatníků s penězi, které patří na důchodový účet. ***