(16.10 hodin)
(pokračuje Valachová)
O počtu dětí ve třídách, a následně tedy i síti mateřských a základních škol mluvím zejména proto, že otázka jasné představy o tom, jak má síť škol vypadat, nemůže být odbyta případně tím, že zřizovateli jsou obce, města, v případě středních škol kraje. Síť škol je určitě něco, k čemu by se měla vláda a Ministerstvo školství přihlásit, a protože jako právník a legislativec samozřejmě vím, jaké zákony k tomu je potřeba otevřít, a protože také znám legislativní plán i výhled legislativního plánu prací vlády, kde tyto změny nenalézám, budu ráda, pokud si toto i dnes v rámci projednávání rozpočtu můžeme vysvětlit nebo zpřesnit. Týká se to samozřejmě také toho, že pokud měníme financování v regionálním školství, tak bychom měli mít představu o síti škol proto, abychom dokázali velmi přesně indikovat následně dopady z hlediska financování soukromých a církevních škol. Pokud toho nebudeme schopni, tak to samozřejmě může ohrozit - a proto to má souvislost rozpočtu, který projednáváme - i plnění těch závazků, např. platových a mzdových, tak jak je máme ve výhledu 2021.
Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost. Ještě jednou tedy upozorňuji na ty věci, které v programovém prohlášení vlády skutečně posouvají náš vzdělávací systém vpřed. A zároveň si myslím, že je dobré odpovědně s ohledem na platná usnesení Sněmovny, která zavazují jak nás koaliční poslance, tak opoziční poslance, debatovat o těch věcech, které z hlediska těchto doporučení vyplývají a které by se měly objevit v rámci rozpravy rozpočtu. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové a členky vlády, dobrý podvečer. Budeme pokračovat. Nyní je s faktickou poznámkou do rozpravy přihlášen pan poslanec Zahradník. Než dorazí k mikrofonu, seznámím vás s omluvou paní poslankyně Pekarové, která se omlouvá mezi 16. a 23. hodinou z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Já jsem se přihlásil s faktickou poznámkou, která směřuje k mému vlastnímu vystoupení. Já jsem tady kritizoval ty tabulky v kapitolním sešitě 315, zejména tu ke kotlíkovým dotacím. Musím říct, že ministerstvo ty tabulky už opravilo a jsou k dispozici ve správné podobě. Považuji za korektní to tady sdělit na mikrofon a panu ministrovi poděkovat.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak. Já také děkuji. Nyní ještě s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Dvořák. Pokud je to omyl, tak v tom případě prosím do rozpravy paní poslankyni Válkovou. Připraví se pan poslanec Klaus.
Poslankyně Helena Válková: Milé kolegyně, milí kolegové, vážená paní ministryně. Není mi prostřednictvím pana předsedajícího, není mi zvykem vystupovat ke státnímu rozpočtu. Ale jsem tady v dvojjediné roli, roli i zmocněnkyně vlády ČR pro lidská práva, a za tu krátkou dobu pěti měsíců jsem měla možnost, když jsem ve funkci, se seznámit i s řadou bolístek, které je třeba řešit.
A jednou z nich je - a je to i můj slib z minulého týdne, ze 17. října, kdy jsem veřejně prohlásila, že o tom budu informovat vládu, premiéra, samozřejmě poslance, a již při projednávání státního rozpočtu na to upozorním - je i způsob, jak jim se vyjadřujeme, jakým hodnotíme a hlavně jakým přidělujeme finanční prostředky nestátním neziskovým organizacím poskytujícím péči v oblasti sociální. Já bych tady zdůraznila - zejména v oblasti sociální.
Známe různé nestátní a neziskové organizace. Ne všichni jsme s aktivitami všech těchto nestátních neziskových organizací ztotožněni. Ale je naprosto nespravedlivé, pokud právě ty, já bych řekla NNO, nestátní neziskové organizace, které suplují mnohem levněji a často velmi entuziasticky a na určitě v naprosté většině případů velmi kvalitní úrovni nedostatečnou státní službu, resp. nedostatky, které stát v této oblasti má jak pokud jde o počet, variabilitu, pružnost těch služeb, tak pokud jde někdy i o samotný výkon.
O čem konkrétně hovořím. Když už tedy státní rozpočet, tak budu konkrétnější. Jenom minimum čísel. V České republice máme v současné době 5 675 registrovaných sociálních služeb. Vycházím z údajů, které jsem si nechala vytáhnout z registru. A z toho 60 % těchto sociálních služeb poskytují právě nestátní neziskové organizace. Takže pozor - hovořím tady o těch, kteří zajišťují hospicovou péči, kteří zajišťují pomoc dětem, které opouštějí dětské domovy, a pokud ji nedostanou, končí na ulici se všemi riziky z toho vyplývajícími. Hovořím o vězních, kteří jsou propuštěni, a pokud jim někdo nepomůže, hlavně po delších trestech, páchají opět trestnou činnost a stojí nás mnohem víc, než kdybychom jim tu pomoc prostřednictvím těchto organizací poskytli.
Jak se k nim chováme? Nemáme je rádi. Nejsou populární. Házíme je do jednoho pytle. Nedáme jim víc. Odvoláváme se na esemesky, na sociální sítě, že lidi nemají rádi neziskovky. Tak mě to tedy uráží za ty neziskové organizace, které tu péči poskytují a které rozhodně nepatří mezi zbytečné. Které nám pomáhají, které si stěžují, a za to my na ně pliveme jako politici? Dovolte mně tento expresivní, pro mě ne zcela typický slovník, protože už opravdu nevím, jak vás upozornit na to, že tady jsme přinejmenším nespravedliví.
Nedalo mně, abych nezmínila, že nebylo vůbec snadné přesvědčit vládu - naštěstí se to potom stalo, na druhý pokus - aby částka 8 mld., včetně tedy z toho cca 4 mld. na aktivity nestátních neziskových organizací v oblasti sportovní, uvolnila, tak aby mohly být příslušné dotační tituly ministerstvy vyhlášeny. Jsem za to ráda. Děkuji i paní ministryni prostřednictvím pana předsedajícího, že se nechala přesvědčit, že je správný okamžik, již, tuším, v polovině září. Protože v opačném případě to, co jsem slyšela i v těchto lavicích, že oni to nějak přežijí, vždyť jsou to neziskovky, které od nás dostanou dotace, a jak my potom zkontrolujeme výsledky jejich činnosti, tak by některé z nich musely skončit.
A abych byla konkrétní, tak já vám odcituji pár sdělení, která jsem slyšela na vlastní uši a která média zaznamenala, kdy např. Klára Chábová z neziskové organizace Mimo domov, která dlouhá léta poskytuje sociální pomoc a podporu a s cílem tedy zajistit integraci dětí z dětských domovů do společnosti, říká: Děkujeme, že jste zmírnila rétoriku, která k nám dochází od vysokých státních úředníků, ministrů a dalších politiků. Je to opravdu velmi důležité. - Zkracuji, samozřejmě. Necituji úplně všechno.
Další. Paní Zuzana Radová, ředitelka obecně prospěšné společnosti Remedium Praha, která pomáhá lidem v nepříznivých psychosociálních situacích: Přála bych si moc, aby neziskovka přestala být sprosté slovo. Přála bych si, aby neziskové organizace byly opět pro lidi přitažlivé, lidi v nich chtěli pracovat a našli tady své štěstí. - Tím myslela pracovní naplnění. Společné neziskovkám.
Já jsem také založila neziskovky některé. Tedy v podstatě se dá říci dvě až tři, protože ta třetí se mi moc nepovedla. A nikdy nevíte, jak to dopadne v oblasti sociální péče, nicméně máte velikou radost, když to dopadne dobře. Viz třeba Sdružení pro sociální práci v trestní justici, z kterého se potom dokonce vyklubala Probační a mediační služba. Takže někdy to dopadne lépe, někdy to dopadne hůře. Ten špatný příklad nebudu citovat. (V sále je silný hluk!)
Nicméně na tomto místě musím říct, že společným jmenovatelem všech nestátních neziskových organizací, které působí v oblasti sociální péče, je entuziasmus a snaha pomáhat. Ty peníze ale k tomu, aby přežily na důstojné úrovni, prostě potřebují. Co tomu brání? Slíbila jsem, že nebudu příliš dlouhá. Navíc ten recept nemůžu momentálně paní ministryni hned nabídnout v tom smyslu, že by tady byla jasnější strategie.
Velmi mě zaskočilo a překvapilo, když jsem zjistila...
Pane předsedající, já mám pocit, že je to důležité téma... ***