(12.00 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní poslankyni za dodržení času k faktické poznámce a nyní s přednostním právem pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych se chtěl omluvit, že tu zajímavou diskusi, která tady teď proběhla, přeruším poměrně nudným výkladem názoru na státní rozpočet. Ale domnívám se, že probíráme právě ten.
Dříve než sdělím stanovisko poslaneckého klubu včetně návrhu usnesení k návrhu zákona o státním rozpočtu, dovolte mi jednu připomínku k projevu pana prezidenta republiky k téže materii. Myslím si, že jediná věc, která opravdu stojí za zmínku z projevu pana prezidenta, je fakt, že doporučuje zvýšit daňovou zátěž právnických i fyzických osob o 318 mld. korun ročně. Já mám za to, že realizace takového návrhu by výrazně poškodila českou ekonomiku, že by poškodila i drtivou většinu občanů a rodin v České republice, a pevně doufám, že toto doporučení nevyslyší ani tato vláda.
A nyní dovolte stanovisko k návrhu o státním rozpočtu. V diskusích v mediálním prostoru i na výborech zaznívala jako nejčastější a nejostřejší výhrada vůči tomuto návrhu ta, že rozpočet je i po mnohých letech růstu stále deficitní a že je plánován stejný deficit jako na letošní rok, tedy 40 mld. korun. Možná vás překvapím, ale deficit by za určitých okolností - pánové nezlobte se... (Obrací se na předsedajícího.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Ano, poprosím o klid!
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Možná vás překvapím, ale já bych za určitých okolností byl ochoten rozpočet tolerovat za předpokladu, že by priority mířící k budoucnosti, popř. k posílení obrany před riziky, která stojí před českou ekonomikou, v tom rozpočtu byly dostatečně obsaženy. Ony tam ale bohužel nejsou. Potom stojí za kritiku nejen ten deficit, ale to, co v tom rozpočtu nikoliv je, ale to, co tam není, nebo co je tam velmi málo.
Vytýkám mu tedy tři zásadní věci. Za prvé, že tak jako v letošním, tak jako v minulém roce, tak ani v příštím roce nebude v rozpočtu jediná koruna nákladu na nezbytné systémové změny, které mají zajistit udržitelnost penzijního a zdravotního systému. Víme všichni včetně vlády, že ty systémy, tak jak jsou nastaveny, mohou bez velkého problému... (Odmlka. Poslankyně Mračková Vildumetzová a Melková ruší řečníka svým hovorem.) Děkuji.
Víme všichni, že tak jak jsou ty systémy nastaveny, mohou bez velkého problému fungovat do roku 2030. Pak s odcházením ročníků 1970 a mladších do důchodu se začínají propadat oba systémy do neřešitelných problémů. Ten problém narůstá a kulminuje kolem roku 2040. Tohle vláda ví. Ve svých studiích udržitelnosti, které předkládá do Bruselu, to uvádí. Koneckonců víme to všichni, kteří se tím zabýváme. Rok 2030 je za chvilku, protože projednáváme rozpočet na rok 2020. Přesto se nedělá vůbec nic.
Z našich reformních kroků, které byly schváleny v letech 2011 a 2012, vláda zrušila úplně všechno kromě jednoho jediného bodu, a sice kromě sazby DPH snížené, z jejíhož navýšení měly být financovány náklady penzijní reformy. Penzijní reformu vláda zrušila, vyšší DPH si však ponechala, financuje z toho něco úplně jiného, nikoliv udržitelnost penzijního systému, a ještě jí ty peníze nestačí.
Ano, máme informaci, že komise pro spravedlivé důchody, či jak se ona komise jmenuje, dospěla k názoru, že doporučuje nemít jeden pilíř povinného pojištění, ale dva pilíře, protože jenom v jednom jediném se nemůžou odehrát oba zásadní principy penzijního systému solidarity a zásluhovosti. To je hezké, to víme 20 let. To obsahoval i náš návrh, první a druhý pilíř, teď tuším, že se tomu bude říkat nultý a první, protože druhý pilíř to asi být nesmí. No tak to víme, 20 let víme, že v jednom pilíři se nemůže odehrát problém zásluhovosti a solidarity, jinak to bude směřovat k rovnostářské dávce. Ale nedává to jedinou sebemenší odpověď na dlouhodobou udržitelnost toho systému. Tu jsme se nedozvěděli a nedozvíme, protože jsem přesvědčen, že vláda na to nemá ani odbornou kompetenci, ani odvahu, protože ty odpovědi nejsou úplně populární. Neexistuje penzijní reforma, která nastaví dlouhodobě udržitelný systém, která by občanům mohla říct: budete platit méně, budete brát víc a nepůjdete později do důchodu. Takhle to bohužel nefunguje a vláda jiné informace než populistické občanům dávat nechce.
Tedy výhrada číslo 1: Po šesti letech růstu by nebyl takovou ostudou deficit, jako je obrovskou ostudou, že po šesti letech růstu ani jedna jediná koruna z těch stovek miliard, o které se navýšily příjmy státního rozpočtu, nebyla věnována na dlouhodobou udržitelnost toho, co se týká každého občana v této zemi, pokud není starší 80 let dnes - jeho penzijní a zdravotní péče udržitelná až do jeho posledních dnů.
Druhá poměrně zásadní výhrada vůči tomuto návrhu rozpočtu je jeho nízká investiční aktivita. Vláda často říká, jak příští rok budeme rekordně investovat. Jak budeme rekordně vynakládat prostředky na vědu a výzkum. No pochopitelně po mnoha letech růstu je mírný nárůst prostředků na investice i mírný nárůst prostředků na vědu a výzkum naprosto logický. Ale položme si otázku: Je to opravdu v rámci té priority, kterou by ty investice nebo peníze na vědu a výzkum měly mít? A jak o nich často vláda mluví, že je to jejich zásadní prioritou? No, chceme-li se podívat, jaká je to priorita, musíme se podívat, jaký byl vztah těchto výdajů v minulých letech k hrubému domácímu produktu, jaký je dnes a jaký bude příští rok.
Já si tady dovolím vzít jako výchozí údaj rok 2012, protože to byl poslední rok, kdy celý rok vládla vláda tzv. pravicová, kde jistě znáte onu pohádku, jak pravicové vlády v době krize strašně málo investovaly, a tím podtrhly ekonomiku a způsobily krizi. Takže v roce 2012, kdy jsme tak strašně málo investovali, podtrhli jsme ekonomiku a způsobili jsme krizi, tak jsme investovali 2,8 % vůči hrubému domácímu produktu. V absolutních číslech to bylo 113,6 mld. a bylo to 2,8 %. V letošním roce, v roce, který teď prožíváme, vláda investuje nikoli 2,8 jako my v době krize, nebo více, když jsme v době růstu, ale investuje 2,2 %. - Já nechám domluvit pana ministra kultury. (Ministr Zaorálek telefonuje.) - Dvě celá dvě procenta. Rozpočtováno je 122,3 mld. korun. A v příštím roce nám říká, jak bude rekordně investovat 146,7 mld. korun, ale je to prosím pěkně jenom 2,5 %. To znamená, ještě jednou, v době krize vláda investovala v roce 2012 2,8 % vůči HDP, po šesti letech růstu vláda, která tvrdí, že investice jsou její prioritou, investuje 2,5 %. ***