(9.40 hodin)
(pokračuje Michálek)
Poprosil bych paní ministryni, aby se vyjádřila k tomuhle tvrzení Nejvyššího kontrolního úřadu. Současně bych se rád zeptal paní ministryně, jakým způsobem vlastně probíhá ta kontrola z hlediska výkonnostních auditů v rámci působnosti Ministerstva financí, protože všechny ty výkazy a účty jsou dneska sestavovány na základě toho, kolik peněz se za něco utratilo, kolik peněz jsme dali na to či ono, ale už se neptáme, co jsme za to jako daňoví poplatníci dostali.
Já jsem byl teď na služební cestě s ústavně-právním výborem na Slovensku a tam jsme navštívili mimo jiné Útvar hodnoty za peniaze, kde mají analytické oddělení, které zkoumá skutečně tu efektivitu vynaložení veřejných prostředků, a zaujalo mě tam, že se skutečně zaměřují na to, co daňový poplatník dostane za každý milion, který je ve veřejném rozpočtu.
A bohužel ty výkonnostní audity podle mého názoru teď dělá zejména NKÚ, ale myslím si, že by i Ministerstvo financí je mělo dělat v rámci své působnosti, tak abychom my jako poslanci dostali aktuální, rychlé informace o tom, jak se ty veřejné výdaje vynakládají. Takže tady jsem se chtěl zeptat paní ministryně, jestli plánuje nějaké změny v oblasti výkonnostních auditů, případně takzvané spending reviews, které se dělají třeba i na tom Slovensku nebo ve Velké Británii.
NKÚ potom ještě upozorňuje na rozdíl mezi peněžním principem a akruálním principem. Na straně 15 svého stanoviska, kde uvádí, že NKÚ v kontrolním závěru z kontrolní akce číslo 17/36 uvedl, že potenciál akruálních účetních informací není ze strany Ministerstva financí plně využíván. Tyto informace zobrazují skutečné finanční dopady učiněných rozhodnutí a mohou pomoci k transparentnějšímu skládání účtu při hospodaření s majetkem státu a lepšímu rozpočtování za předpokladu, že jsou spolehlivé a srovnatelné. Nepropojení akruálního účetnictví se systémem rozpočetnictví a z toho vyplývající nevyužívání akruálních účetních informací ze strany Ministerstva financí při sestavování státního rozpočtu, závěrečných účtů, kapitol státního rozpočtu a státního závěrečného účtu představuje výrazné omezení předpokládaných přínosů účetní reformy z roku 2010.
Takže chtěl jsem se zeptat, jestli paní ministryně plánuje i nějaké změny v této oblasti, na kterou upozorňuje NKÚ jako problémovou. My jsme v souvislosti s tímto navrhovali i v minulém roce, i v předminulém roce, aby Ministerstvo financí přistoupilo k tzv. rozklikávacímu rozpočtu, kde by mohly být i tyto akruální informace zaznamenány. Já vím, že v současné době existuje monitor, který v podstatě opět upravuje pouze, řekněme, finanční výsledky v té či které položce nebo kapitole, ale už neobsahuje takové ty zásadní informace o tom, na co konkrétně ty peníze šly, abychom si mohli posoudit, jestli byly efektivně vynaloženy, případně které firmě šly v té dané oblasti.
Jsem rád, že můžu potěšit kolegy z hnutí ANO, že v Praze i v Mariánských Lázních i na úrovni Kanceláře Poslanecké sněmovny jsme se zasadili o to, že skutečně rozklikávací rozpočet už existuje. Domnívám se, že je to tudíž princip, který by byl přenositelný i na úroveň státu.
Dále bych se chtěl krátce věnovat otázce, která už tady zazněla, a to je problematika snížení zdanění práce. Nejvyšší kontrolní úřad zde upozorňuje na to, že dosud nebyly naplněny některé body z programového prohlášení vlády, kterými jsou například zrušení superhrubé mzdy u daně z příjmů fyzických osob s pozitivním dopadem na snížení míry zdanění práce nebo přijetí systémových opatření ke snížení administrativní zátěže na straně správce daně i daňového subjektu.
Já vím, že určitá drobná opatření v té administrativní oblasti už učiněna byla, nicméně rád bych se zeptal paní ministryně i v kontextu tohoto stanoviska NKÚ, jakým způsobem hodlá promítnout avizované snížení zdanění práce u fyzických osob. Protože v zásadě se nám ukazuje z toho plnění státního závěrečného účtu, že velká část miliard přitekla díky tomu, že se vybralo víc peněz právě od těch normálních lidí. Ne na jejich příjmech, nikoliv tolik třeba na tom DPH, kde to v zásadě odpovídá těm plánovaným výnosům.
A poslední dotaz, který mám, se týká strany 26 toho stanoviska NKÚ, kde Nejvyšší kontrolní úřad upozorňuje na to, že se Česká republika v mezinárodním srovnání publikovaném Evropskou komisí umístila v roce 2018 na předposledním místě z evropské osmadvacítky s hodnotou 63 % smluvně zajištěných prostředků z celkové alokace na schválené projekty spolufinancované z evropských strukturálních a investičních fondů. Česká republika se nepřiblížila průměru zemí EU, který v roce 2018 činil 72 % smluvně zajištěných prostředků. Došlo naopak k meziročnímu zhoršení o 3 procentní body mezi průměrem Evropské unie a České republiky. Ministerstvo financí nepochybně velmi důsledně sleduje způsob, jakým se čerpají prostředky z evropských fondů, které má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj, a chtěl jsem se zeptat, jaká opatření byla v této oblasti učiněna, tak abychom se vyhnuli tomu nežádoucímu efektu, že se vlastně potom velká část těch prostředků nechává k čerpání až na konec toho období, což samozřejmě zvyšuje riziko toho, že budou tyto výdaje, tyto peníze daňových poplatníků, případně z Evropské unie, využity neefektivně.
Ono totiž si myslím, že nemá smysl, pokud máme k dispozici nějaké peníze, ať už jsou vybrány z daní občanů České republiky, nebo ať už jsou to příjmy z Evropské unie, kam přispíváme, takže jsou to zprostředkovaně taky peníze daňových poplatníků, tak úplně tak nemá smysl mezi tím rozlišovat a trvat pouze na tom, abychom takzvaně všechno vyčerpali, ale i tam je potřeba se zaměřit na to, aby ty výdaje byly správně naplánovány, včas zasmluvněny a následně byla vyhodnocena efektivita vynaložení těchto veřejných prostředků.
Potom samozřejmě tam NKÚ upozorňuje na nějaké další nedostatky, o kterých tady notoricky víme, jako je upozornění na to, že se v roce 2018 vybudovaly pouhé čtyři kilometry dálnic v České republice, ale o tom už jsme tady diskutovali mnohokrát, je to známý nedostatek, jisté legislativní změny tam byly přijaty a já doufám, že i v těchto dalších oblastech, které tady nechci podrobně rozebírat, vláda podnikne efektivní kroky k nápravě. (Hluk v sále.)
Já bych poprosil paní ministryni, jestli by se mohla vyjádřit k těmto dotazům. Myslím si, že to je adekvátní, protože to je v podstatě jediná možnost nás jako Poslanecké sněmovny, abychom se zabývali tím, jak skutečně vláda naplňuje svůj rozpočet a svoji finanční politiku. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Michálkovi. Nemám nikoho přihlášeného do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo ještě hlásí do rozpravy. Není tomu tak. Závěrečné slovo paní ministryně financí. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já samozřejmě se pokusím stručně zareagovat, i když si myslím, že celou řadu těchto věcí budeme probírat v souladu s rozpočtem na rok 2020. Všechny tyto věci byly probírány na výborech, kam chodím buď já přímo osobně, nebo náměstci, ale pokusím se zareagovat. Vezmu to postupně.
Na pana předsedu Kalouska. Samozřejmě to bude téma rozpočtu roku 2020, takže si to tu dneska během těch dlouhých hodin řekneme mockrát, ale já bych zareagovala na tu odolnost. Odolnost rozpočtu na případnou recesi, nebo on dokonce použil slovo krize.
Nevím, jak přebytek rozpočtu v roce 2018 snižuje odolnost na krizi, ale každopádně mám-li reagovat na ten citát ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, kdy oni porovnávají odolnost těch let v roce 2008, 2009 se současným stavem, tak já bych chtěla jenom stručně říct, že to hodnocení se opírá pouze o hodnocení hotovostního státního rozpočtu, to znamená, nikoliv o hodnocení celých veřejných financí, které vychází z metodiky Evropského systému národních a regionálních účtů. Protože celé veřejné finance ve strukturálním vyjádření v roce 2008 i 2009 byly hluboko pod hranicí střednědobého rozpočtového cíle, tehdy ty strukturální deficity byly minus 3,2 % až 4,2 % HDP, zatímco v roce 2018 byly české veřejné finance strukturálně přebytkové, vykazovaly stav přebytku 0,4 % HDP. (V sále je hluk a neklid!) ***