(9.20 hodin)
(pokračuje Fiala)
Mimochodem, když tady mluvím o situaci těch opozičních návrhů, tak zvlášť u tohoto návrhu mi to připadá hodně zvláštní, protože tento návrh, náš návrh na zrušení superhrubé mzdy, přece odpovídá tomu, co také máte v programovém prohlášení, které zřejmě jsem si přečetl lépe než vy. V programovém prohlášení vlády čtu - zrušíme superhrubou mzdu u daně z příjmů fyzických osob. Tak vážená vládo, vážení členové vládní koalice, dnes můžeme začít. My vám pomůžeme naplnit tento bod programového prohlášení, protože ho považujeme za rozumný, tam, tímto směrem, zrušení superhrubé mzdy u daně z příjmů, tímto směrem přesně jde náš návrh, který tu leží od srpna 2018 a který vy prostě nechcete zařadit ani na pořad jednání.
Jenom i pro poslance z vládního tábora bych připomenul, jak je to zvláštní třeba proto, že tento závazek, tedy zrušení superhrubé mzdy, obsahovalo už programové prohlášení první vlády Andreje Babiše, nejenom té současné, a vláda, která jí předcházela, vláda Bohuslava Sobotky, jejímiž členy bylo samozřejmě také hnutí ANO a ČSSD, měla v koaliční smlouvě, která je přílohou programového prohlášení vlády, uveden cíl - cituji: Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky. To jsou závazky, které tady různým způsobem artikulují členové současné vládní koalice už šest let. A nestalo se nic. My jsme s tímto návrhem přišli, protože to odpovídá naší představě o tom, jak se mají upravovat daně a kterým směrem máme v této věci jít. Přišli jsme s tím, v srpnu 2018 jsme to předložili jako hotový materiál, a výsledek je, že se tady o tom ani nemůžeme bavit.
Je jasné, že ten koncept superhrubé mzdy už se přežil, on byl zaveden s cílem zvýšit informovanost zaměstnanců o celkových nákladech zaměstnavatele spojených s vyplácením mezd. Tento bod, nebo tento cíl už byl dávno naplněn, takže můžeme přistoupit ke změně, můžeme přistoupit k jednoduššímu konceptu zdanění hrubé mzdy, a ještě tu máme příležitost v době ekonomického růstu snížit lidem daně a udělat něco, co jim opravdu pomůže. Takže já bych byl velmi rád a prosím vás o to, abychom tento bod začali projednávat, abychom se tím začali vážně zabývat a abychom tak plnili nejen program a programové prohlášení Občanské demokratické strany, ale abychom plnili i programové prohlášení vlády v tomto směru.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ještě jednou vás tedy žádám o předřazení tohoto bodu a navrhuji, abychom dnes jako první bod jednání zařadili sněmovní tisk 254, Návrh poslanců Zbyňka Stanjury, Petra Fialy, Jany Černochové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nebo bod 88 schváleného pořadu 35. schůze Poslanecké sněmovny. Myslím, že občané si zaslouží, abychom udělali tento vstřícný krok, tímto zákonem se zabývali. A já vám děkuji za podporu tohoto mého návrhu.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Vít Rakušan.
Poslanec Vít Rakušan: Dobré ráno, vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedající. Já vám mockrát děkuji za slovo. Já jsem se také přihlásil dneska, dokonce dvěma přihláškami, do diskuse o programu jednání. Ono se totiž skutečně ukazuje, že se nám nedaří, i přes proklamace vládní většiny, zařazovat opoziční návrhy. Ty opoziční návrhy leží v systému dlouhé měsíce, vlastně už můžeme po těch dvou letech říci, že tam leží i dlouhá léta. Dostanou číslo sněmovního tisku, na grémiu se pokoušíme našimi zástupci vždycky zařídit to, aby se dostaly na program jednání, přičemž odpovědí nám často bývá - bohužel - právě to, že jakoby těmi opozičními návrhy jsou přece senátní vratky. Máme přece výrazné zastoupení v Senátu a to, co nám ze Senátu sem do Poslanecké sněmovny chodí, to je přece ten opoziční materiál, o tom vy tady jednejte, to vytvořili vaši zákonodárci, vaši senátoři. To je samozřejmě velmi pokroucené vnímání reality, protože tady máme dvě komory Parlamentu a prostě ta druhá mívá i historicky jiné složení než ta komora dolní. A je zcela přirozené, že Senát, ať už v jakémkoliv složení, bude vracet návrhy zákonů, anebo přijde s vlastním návrhem, a to samozřejmě musí být chápáno jako něco zcela odlišného než návrhy opozičních poslanců v Poslanecké sněmovně, které jsou zařazovány do systému pod nějakým číslem a na které se prostě a jednoduše nedostává. Nedostává se na ně potom i se směšnou argumentací třeba pana premiéra, že nás vlastně o té věci chce informovat, jak o našem předsednictví v Evropské unii, chce nás o tom informovat, ano, když má tu možnost. A chceme-li to zařadit jako bod programu jednání Poslanecké sněmovny, tak nám to prostě vládní většina neschválí.
Tady se ukazuje, že Poslanecká sněmovna bohužel funguje pouze tím způsobem, že jsou podporovány návrhy vládních poslanců, případně samotné vlády, a my snad ani nepočítáme, že nám ty naše zákonné návrhy budou schváleny. Chceme ale dosáhnout alespoň té situace, že nám budou umožněny k projednání.
I proto jsem znovu navrhl, pokud se teď bavím o druhém bodu, tak potom to, vážený pane předsedající, samozřejmě zaměním, proto jsem i navrhl opět projednání sněmovního tisku č. 418, opět je to materie, o které už vládní koalice mluvila historicky jako o něčem, co by prosadit chtěla, je to novela zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci. Máme tady víc politických uskupení, která danou věc ve svém programu měla obsaženu, a bohužel se prostě k tomu projednávání tady ne a ne dostat. Ten bod byl zařazen do systému už někdy před tři čtvrtě rokem, má číslo sněmovního tisku 418, ale ještě se nikdy neobjevil v návrhu schůze.
My se skutečně domníváme, a z médií se dozvídáme, že přes 100 úřadů a státních institucí vyplatilo v roce 2014 až 2018 na náhradách škod a pokutách bezmála 2 miliardy korun. Potom tady řešíme, že nám chybí 2 miliardy např. na sociální služby. Zákon už dnes umožňuje vymáhat škodu za nesprávná či pozdní rozhodnutí po úřednících, ovšem stát tak nečiní. My tedy říkáme jednoduchou změnou zákona, pojďme z té dobrovolnosti, stát může vymáhat, udělat prostě povinnost, stát musí vymáhat. My na městech jako starostové jsme stále konfrontováni s realitou toho řádného hospodáře a stejně tak by se přece měl chovat stát, když někdo má způsobenou nějakou škodu, v tom případě tu škodu má stát vymáhat. A já znovu říkám, to byla součást programu hnutí ANO, ten bod jsem tam našel. A opět, ani to, co je v programu hnutí ANO, prostě není na půdě Poslanecké sněmovny projednáno, protože se to teď nehodí.
Dovolte mi ještě říci, jak to reálně bylo s vymáháním způsobené škody. Ministerstva vymáhala a vymohla pouhých 14 milionů korun, což je z těch 2,1 miliardy pouhých 0,71 % z té celkové částky, kterou jsem tady uvedl. To je smutné. Za to by byli starostové na obcích hnáni k zodpovědnosti, skončili by trestním stíháním, chodili by dané vysvětlovat na policii, protože prostě oni tu škodu vymáhat musí. Například Ministerstvo zemědělství zaplatilo na náhradách a pokutách 228 milionů korun a nevymohlo nic. To je asi vítěz v té soutěži o nevymáhání pokut v rámci České republiky.
Já bych chtěl apelovat na to, aby poslanci tentokrát schválili zařazení daného bodu na program jednání. Můj návrh je pevně zařadit tento bod jako sněmovní tisk 418 na úterní odpoledne jako první bod našeho jednání. Děkuji vám za pozornost. ***