(9.10 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Nebo nařízení ministra financí - to by mohla paní ministryně podpořit po sto letech, že bychom to zrušili - nařízení ministra financí číslo 85/1919 Sb., o soupisu dluhopisů rakouských a uherských válečných půjček a pokladničních poukázek Rakousko-uherské banky. Nebo - těch bodů ve sněmovním tisku číslo 189, ze kterého cituji, je celkem 63, tak už vyberu poslední dva z tohoto tisku. Například pod bodem 46 navrhujeme nařízení vlády Republiky československé číslo 467/1920 Sb., o nepřihlášených propadajících vkladech do 50 korun. Nebo zákon č. 153/1919 Sb., jenž se týká oddělení správy finanční od správy politické. To tu fakticky máme, ale my si nejsme úplně jisti, jestli se tento zákon uplatňuje i v praxi.
Kdybych měl citovat některé další zbytečné, vyžilé, obsolentní v jazyku legislativců návrhy zákonů, které obsahuje sněmovní tisk 213, tam těch bodů je celkem 150 a 63, takže celkem navrhujeme zrušit 213... (Odmlka pro silný hluk.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já bych poprosil Poslaneckou sněmovnu o klid. Prosím o klid! Děkuji.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Například nařízení vlády Republiky československé číslo 540/1919 Sb., kterým se zrušuje nařízení ze dne 19. května 1919 číslo 240 Sb. o omezeném přijímání jedno- a dvoukorunových bankovek. Myslím, že se shodneme, že jednokorunové bankovky už nemáme, dvoukorunové bankovky taky nemáme. Nebo nařízení vlády Republiky československé č. 42/1921 Sb., jímž se omezuje dovoz a přijímání drobných mincí korunové měny rakousko-uherské. Nebo - a můžeme v zásadě sáhnout na kterýkoli bod, který je obsažen v tomto návrhu zákona, protože všechny jsou zbytečné. Například v rámci zlepšení našich skvělých vztahů se Slovenskou republikou bychom mohli zrušit nařízení vlády Republiky československé číslo 336/1920 Sb., jímž se stanoví organizační řád pro poskytování úvěrů živnostníkům válkou poškozených na Slovensku. Možná vám to připadá absurdní, ale všechny tyto buď zákony, nebo nařízení vlády jsou doposud platné a jsou součástí legislativy České republiky.
Zopakuji to, co jsem říkal v úterý. Oceňuji, že k té naší iniciativě se přidalo i Ministerstvo vnitra. Myslím, že je to správně, my jsme to přesně takto mysleli, že to nebudou navrhovat pouze opoziční poslanci, opoziční kluby, ale mohly by se na tom podílet aparáty jednotlivých ministerstev a přijít s vlastní iniciativou a nezůstat v roce 1919, případně 1920 či 1921.
Tak abych splnil ještě formální stránku toho návrhu na přeřazení těchto zařazených bodů naší 35. schůze, tak navrhuji ve dvou variantách, abychom bod 69, což je sněmovní tisk 181 zařadili příští čtvrtek v 11 hodin jako první bod, a bod našeho programu 77, sněmovní tisk číslo 213, navrhuji ve čtvrtek 24. 10. od 11 hodin jako druhý bod. Nebo variantně, pokud by vám připadalo lepší to projednávat příští pátek a ne příští čtvrtek, tak navrhuji, aby tyto dva body v pořadí 69 a 77, sněmovní tisky 181 a 213, byly zařazeny v pátek 25. října jako první a druhý bod našeho jednání. Děkuji za pozornost a věřím, že tyto rozumné návrhy podpoříte i svým hlasováním.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. Jelikož tady mám 26 přihlášek na změnu programu, tak jenom upozorňuji, že poprosím o písemné přihlášky do 9.30, kdy je možné se hlásit ke změně programu. Samozřejmě že to bude trvat déle, celá ta procedura, a hromadí se mi tady další a další. Takže jenom pro úplnost.
A s přednostním právem se hlásí pan místopředseda Fiala.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, já navážu na předsedu našeho poslaneckého klubu Zbyňka Stanjuru a také já vám navrhnu změnu dnešního programu jednání Poslanecké sněmovny. Já vím, že poslanci z řad vlády nebo vládních poslanců budou chtít dnes řešit sněmovní tisk 509, tedy daňový balíček. Vím to, trošku mě to překvapuje, zvlášť jeho obsah, protože já si pamatuji to, co říká vláda Andreje Babiše ve svém programovém prohlášení, kde mimo jiné říká - cituji: Nebudeme zvyšovat daňovou zátěž. A toto prohlášení ve vládním prohlášení je určitě v rozporu s tím, co je tady předloženo, s tím, co je obsahem toho daňového balíčku, kde se zvyšují daně, nejenom spotřební daň, zdanění hazardu, ale třeba taky zdanění plynu a další věci. Vláda tady chystá něco, co je podle nás naprosto nepřijatelné, vysává peníze daňových poplatníků, zvyšuje daně, aby tímto způsobem zalátala díry v rozpočtu, které vznikly jejími chybami, jejími přešlapy. A to je něco, co si podle nás občané v době ekonomického růstu v žádném případě nezaslouží.
Co si ale naopak lidé zaslouží, to je jednodušší a přehlednější daňový systém. A já bych proto rád, pane předsedající, navrhl na dnešek jako první bod dnešního jednání sněmovní tisk 254, tedy návrh poslanců Zbyňka Stanjury, Petra Fialy, Jany Černochové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, neboli bod 88 schváleného programu 35. schůze. Tento náš návrh má za cíl zrušit institut tzv. superhrubé mzdy a nahradit jej jednoduchým systémem jedné sazby daně z příjmu, z hrubé mzdy ve výši 15 %. Jenom, když si to třeba teď v hlavě počítáte, tak vám to usnadním - tento náš návrh by znamenal, že v jeho důsledku by rostly čisté mzdy všech zaměstnanců o 7 % a hlavně by to také přineslo výrazné zjednodušení a zpřehlednění celého daňového systému v oblasti daně z příjmů.
Dovolím si ještě jednu ilustraci na příkladu zaměstnance, který by pobíral hrubou měsíční mzdu 30 000 korun, tak po přijetí tohoto našeho návrhu zákona by na dani z příjmu ušetřil měsíčně 1 530 korun oproti současnému stavu, což ročně představuje úsporu 18 360 korun. Myslím, že to je určitě příjemná částka, je to něco mnohem užitečnějšího, kdyby toto parlament přijal, než to, co tady chystáte vy ve svém daňovém balíčku.
Já jenom připomenu, že tento návrh zákona, tedy sněmovní tisk 254, kterým se mění zákon o dani z příjmů, tento návrh zákona jsme předložili 6. srpna roku 2018. Ano, slyšíte dobře, 6. srpna roku 2018. Od té doby se nedostal na pořad jednání. A my tady pořád slyšíme něco o nějakých opozičních okénkách, nebo jak to nazýváte rétoricky, a co tady bude pro opozici se dělat, ale pravda je taková, že se vůbec nedostáváme k tomu, aby se projednaly - projednaly, já chápu, že třeba něco neschválíte, i když tomuto bych se divil, ale chápu, že něco neschválíte - ale tady se ani neprojednávají ty zákony, které opozice předkládá, ani nemáme možnost přinést argumenty. To, co tady slyšíme, jsou urážky o opoziční špíně a podobné věci, toho jsme si tady vyslechli dost, ale abychom tady mohli argumentovat, aby nám vyvraceli ty naše nápady a ukazovali svoje lepší, k tomu se tady nedostaneme a k tomu nás tady nechcete pustit.***