(9.10 hodin)
(pokračuje Maláčová)
K vašemu dotazu ohledně vymezení rozsahu systému a jeho funkcí mohu sdělit, že přesný popis rozsahu dodávky každého systému je uveden v cílovém návrhu řešení, takzvaný solution design document, včetně analytických a architektonických modelů. Minimálně pět měsíců před nasazením systému do produkce je dodáván kompletní plán přechodu, takzvaný cut over document, kde jsou informace potřebné pro uvedení výstupů projektu do produkčního stavu.
Připravenost každého funkčního celku je ověřována v rámci standardních testovacích fází. Mezi současná hlavní rizika patří zejména komplexita řešení a počet závislostí mezi jednotlivými systémy; kapacitní možnosti ze strany věcných garantů, kteří provádějí testování nově nasazovaných systémů, reportují chyby a následně musí opravy přetestovávat, a to za současného zajištění té běžné agendy; dále pak složitost smluvních vztahů - to jste zmiňoval - a příprava navazujících veřejných zakázek, jejichž zpracování klade vysoké požadavky na personální kapacity věcných a technických garantů a IT architektů.
Ta analýza rizik včetně jejich mitigace probíhá v rámci projektového řízení na úrovni každého projektu v rámci programového řízení na úrovni programu ISPV, případně na úrovni nejvyššího vedení v rámci již zmíněné rezortní kontrolní pracovní skupiny pro IT, případně i na úrovni porady vedení. Je to zhruba dvakrát měsíčně, kdy na poradě vedení Ministerstva práce a sociálních věcí to probíráme velmi detailně.
Závislosti mezi jednotlivými projekty jsou evidovány v IT roadmapě a integračním harmonogramu s integračním i milníky. Detailní analýza dopadu případného nenasazení projektu SE Úřadu práce k 1. 1. 2020 neexistuje, neboť všechny okolní systémy jsou dlouhodobě připravovány právě na spuštění projektu SE Úřadu práce. V případě jeho nenasazení by došlo ke zpoždění nasazení do produkce ostatních klíčových projektů.
K vašemu doplňujícími dotazu ohledně nekonzistencí si dovoluji nejprve doplnit informaci ohledně dalšího postupu Ministerstva práce a sociálních věcí.
Jak jsem již uvedla ve své odpovědi k původní interpelaci, z analýzy dat provedených pracovníky Úřadu práce po oznámení zjištění datových nekonzistencí vyplynulo, že v jimi prověřovaném vzorku se jedná o falešně pozitivní zjištění, kdy chyba není ve zkoumaných datech, ale v jejich interpretaci v rámci použitých migračních algoritmů dodavatele migračních služeb z let 2017 a 2018. MPSV v reakci na tuto informaci znovu oslovilo Úřad práce České republiky s žádostí o doplnění informace za účelem získání větší jistoty nad správností závěru Úřadu práce České republiky. Na základě doplněné informace MPSV došlo k závěru, že většina nekonzistencí neznamená chybu výpočtu výše platby, ale vznikla nesouladem mezi agendových a ekonomickým systémem, což je způsobeno nezajištěním automatických přenosů dat mezi ekonomickým a agendovým systémem. Jedná se například o manuální zadávání úroků u některých agend, nebo takovéto nesrovnalosti pocházejí z období migrací z Fujitsu do OK aplikací na přelomu let 2013 a 2014.
K vaší doplňující otázce, jak ovlivňuje existence nekonzistentností možnost řádné a včasné migrace dat pro potřeby IS Zaměstnanost, sděluji, že pro většinu oblasti v IS Zaměstnanost budou migrována data nejdéle z období roku 2015. V případě zjištění nekonzistencí v průběhu migrace z OK aplikací do nového IS ZAM bude k čištění dat přistoupeno individuálně, například s rozlišením, zda se jedná o platební, či pouze evidenční data. Jak jsem již uvedla ve své původní odpovědi, nekonzistence z let 2011 až 2014 byly způsobeny převážně migrací ze systému poskytovaného společností Fujitsu zpět do OK aplikací. Nejedná se tedy o pochybení společnosti OKsystem, které pouze převzalo migrovaná data ze systému dodávaných společností Fujitsu.
Co se týká vašeho dotazu, zda OKsystem pochybila při realizaci projektu ověření konzistence dat v roce 2014, tak bych ráda uvedla, že se jednalo pravděpodobně o projekt verifikace dat a přípravy dat k dalšímu použití, kdy výstupy tohoto projektu byly dle předávacího protokolu podepsaného ze dne 18. 2. 2013 předány na pěti datových nosičích Ministerstvu práce a sociálních věcí k dalšímu využití. Nelze tedy učinit závěr, že společnost OKsystem pochybila. Pokud bude zjištěno, že nekonzistence vznikla v důsledku porušení smluvních povinností dodavatele a následkem toho vznikla MPSV škoda, bude MPSV uhrazení takové škody po dodavateli požadovat. V tuto chvíli nicméně ministerstvo prověřuje související právní a věcné aspekty.
Ve vaší poslední doplňující otázce ohledně řešení agendového systému na výplatu nepojistných dávek vás mohu ujistit, že analyzujeme všechny možnosti, jak zajistit výplatu dávek po roce 2020, a to i pro případ, že výběr dodavatele soutěže na IT systém na výplatu dávek bude opětovně zpožděn podaným návrhem na zahájení řízení u ÚOHSu. Pro takový případ opětovně prověřujeme, za jakých podmínek by bylo na nezbytně nutnou dobu realizovatelné transparentní otevřené zadávací řízení na rozvoj a provoz stávajícího systému. Ve hře zůstává i varianta smíru v soudním řízení o platnosti odstoupení od smlouvy se společností OKsystem, kterou MPSV uzavřelo na základě otevřeného zadávacího řízení v roce 2016, a následně od ní v roce 2017 pro nedostatečnou součinnost dodavatele odstoupilo.
Detailnější informace k řešení IS DAV i stav dalších projektů je uveden v podkladu vypracovaném pro 36. schůzi výboru pro sociální politiku plánovanou dne 19. září 2019. Obecně lze konstatovat, že vyjma systému IS DAV jsou všechny klíčové projekty JISPSV ve stavu finálního testování včetně takzvaného end-to-end testu. Výsledky z testování MPSV zohledňuje v úpravě budoucí resortní architektury a i při přípravě nových veřejných zakázek na zajištění provozu a rozvoje systému integrovaná provozní a podpůrná data a ekonomického systému Úřadu práce České republiky a MPSV.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní ministryni. Pan místopředseda Filip bude reagovat. Prosím máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, děkuji za doplnění odpovědí na otázky, ale přece jen bych měl ještě dvě otázky, které se toho týkají. Vy jste řekla, že ty systémy mají být testovány pět měsíců před zahájením. To znamená, rád bych věděl, jak dopadl test vzhledem k tomu, že je říjen a má to běžet k 1. lednu 2020. Jak dopadl ten poslední test systému, který tedy byl proveden? A jestli zajišťuje jak samotný systém, tak jeho bezpečnost, to znamená, jestli nemůžou být prolomena data.
A k té třetí doplňující otázce jste řekla, uvedla jste, jestli provádíte analýzu toho zajištění dodávek nového systému. Mně jde o to, já jsem se ptal, jestli je zajištěna dodávka nového systému s garancí dodání 1. 1. 2021. Mně ta analýza tedy moc nestačí. Protože jaký je výsledek té analýzy? Nebo jestli bude výsledek té analýzy sdělen. A teď mi stačí to, co vy jste uvedla, alespoň doplnit výboru pro sociální politiku. Protože jestli to má fungovat, tak podle mého soudu provádění analýzy nebude postačovat.
To jsou ještě dvě doplňující otázky, které mám k té věci. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní ministryně, prosím máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Myslím, že se míjíme v těch datech. IS DAV má být nasazen k 1. 1. 2021. A pokud máme mít pět měsíců předtím testování nasazení systému, tak máme stále teď, jestli správně počítám, devět měsíců čas. A 1. 1. spouštíme SE Úřadu práce. To znamená, aby nedocházelo k záměně těchto dvou systémů. ***