(15.10 hodin)
(pokračuje Vondráček)
S přednostním právem pan místopředseda Pikal.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Teď je tedy ten moment, kdy bychom se já s kolegy, kteří se přihlásili k té pracovní skupině, která se bude snažit dojít k nějakému konsenzuálnímu stanovisku ohledně situace v Sýrii, odebrali do prostor kanceláře předsedy Sněmovny a tam se pokusili najít nějaký konsenzus, nebo aspoň zkrátit případnou budoucí diskusi. Takže prosím, kolegové, za mnou. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám a my ostatní budeme pokračovat dle schváleného pořadu schůze. Jako první otevírám bod
2.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 223/2016 Sb.,
o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě
/sněmovní tisk 200/6/ - vrácený Senátem
Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v rozpravě dne 24. září 2019 na 34. schůzi Poslanecké sněmovny. Připomínám, že Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacím návrhem. Jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 200/7. U stolku zpravodajů poprosím, aby zaujal své místo zpravodaj, za navrhovatele pan poslanec Patrik Nacher a senátor pan poslanec Nytra, případně... a už tady je pan Raduan Nwelati. Já jsem vás přehlédl, pane senátore, omlouvám se. Zpravodajkou garančního výboru hospodářského je poslankyně Helena Langšádlová.
Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené rozpravě. V tuto chvíli je do rozpravy jako první přihlášen pan poslanec Leo Luzar. Já vás všechny poprosím o klid. V případě, že máte něco k projednání, běžte si to vyřídit ven, 35. schůze začala už před hodinou a čtvrt. Někteří si toho ještě nevšimli. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, stojíme opět před snahou otevřít zákon, který se ve svém důsledku zabývá ne námi jako zákazníky obchodů, ne vlastníky obchodů a prodejci, kteří se snaží nám zboží prodat, ale týká se těch, kteří v těch obchodech pracují. Je tady snaha tento návrh, nebo tento zákon, který doposud platí a určuje svátky, státní svátky, které jsou pro velké obchody nad 250 metrů svátky, kdy mají zavřeno, zrušit.
Zrušení tohoto zákona bylo už v době přijímání toho původního návrhu neustále v permanenci odpůrců, kteří říkali, že je to zákon, který je špatný, protože neumožňuje volný pohyb zboží v rámci vlastníků obchodů, neumožňuje rozhodnout, jestli chtějí prodávat, nebo nechtějí prodávat, jestli chtějí slavit, nebo nechtějí slavit. Bohužel znovu upozorňuji na to, že z této debaty úplně vypadli ti, kteří v těchto obchodech prodávají.
Návrh, který máme před sebou, který byl poslaneckým návrhem kolegů z hnutí ANO 2011, který šel z Poslanecké sněmovny do Senátu, neskrýval své ambice otevřít tento zákon, a jeho předkladatelé dlouhodobě tvrdili, že je pro ně ideální, kdyby byl zrušen úplně, že to je jejich filozofie a ideologie v tom, že chtějí zrušit tento zákon, ale jelikož si uvědomují politickou realitu, přesto jsou ochotni debatovat o tom, že ten stávající zákon, který říká, že obchody nad 250 metrů mají v určité sváteční dny zavřeno, budou chtít novelizovat a umožnit aspoň některému obchodu, aby byl otevřen. Jmenovitě hovoří o velkoobchodu.
Když se podíváme do reality této změny zákona, tak zjistíme, že se to vlastně týká pouze jednoho velkoobchodního řetězce. Už tato filozofie jasně napovídá směřování úvah předkladatele. Prostě buď tedy podlehl výraznému lobbismu této jedné velkoobchodní sítě, která splňuje tyto podmínky a o kterou se asi jedná, což bych mu tedy ve vší úctě nepřisuzoval, anebo je to pouze a jedině záminka. Záminka tento zákon otevřít, aby bylo možné ho potažmo zrušit. To, na co jsme upozorňovali při projednávání tohoto zákona, že se jedná vlastně o skrytou snahu tento zákon zrušit, se ukázalo po vratce Senátu jako pravdivé. Jinými slovy, opět je tady tendence již debatu, která probíhala při schvalování tohoto zákona, dostat do stavu, že Sněmovna většinou tento zákon zruší.
Nyní se vraťme k tomu smyslu, k té skupině, o které tady skoro nikdo nehovoří. To jsou lidé pracující v těchto obchodech. Na půdě Sněmovny proběhly semináře, kde byli účastni zástupci, pracující těchto velkoobchodů, které mají zavřeno v těch svátcích vyznačených v tomto zákoně, a hovoří o prospěšnosti. Drtivá většina všech přítomných hovořila o tom, že to pro ně představuje určitou úlevu, určitou výhodu a že by rádi, aby toto bylo zachováno, popřípadě rozšířeno na všechny svátky.
To je věc, která samozřejmě může být k diskusi v dalším pokračování rozvoje tohoto zákona, a znovu se vracím do doby, kdy byl přijímán, kdy tento zákon byl přijat v kompromisním řešení. To znamená, že se přijaly pouze některé svátky, a hlavně z toho důvodu, aby se ukázalo, jestli tyto svátky, opravdu zavření v těch určitých konkrétních svátcích je natolik ekonomicky likvidační pro ty obchody, které mají zavřeno, že prostě se k tomu někdy v budoucnu vrátíme a posoudíme a řekneme - nechceme likvidovat tyto obchody.
I ukázalo se v době platnosti tohoto zákona, že likvidační není. Ba naopak, možná se ve dnech předcházejících dnu uzavření výrazně zvyšují tržby v těchto obchodech, protože lidé se v té panice z uzavřeného dne předzásobují, a obvykle se nepředzásobují v tom duchu opravdu reality na jeden den, ale přeženou to. Jinými slovy, je tady jasný a výrazný nárůst tržeb pro ty obchody, které mají zavřeno. Ale samozřejmě je to pro ně jaksi méně komfortní v tom, že by mohli mít tak otevřeno neustále a nemuseli by zohledňovat tyto svátky. To je jedna rovina věci.
Druhá rovina věci, se kterou se předkladatelé nevypořádali, je, řekněme, motivace těch zaměstnanců, kteří jsou dneska proti zrušení tohoto zákona. Jak je tedy motivovat, když už to chceme zrušit, aby do té práce chodili a řekli si dobře, my tedy v ty svátky pracovat budeme, můžeme říct konkrétně třeba o Vánocích, ale my to chceme mít pořádně zaplaceno, abychom si mohli zvážit a mezi námi v kolektivu si říci ty, Aničko, jsi svobodná, ty přivítáš dvojnásobek, trojnásobek, čtyřnásobek platu a v ten svátek půjdeš do toho obchodu, ale já, který mám malé děti, nebo já, která mám malé děti, radši budu s nimi a oželím ty peníze navíc. ***