Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

2.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 223/2016 Sb.,
o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě
/sněmovní tisk 200/6/ - vrácený Senátem

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v rozpravě dne 24. září 2019 na 34. schůzi Poslanecké sněmovny. Připomínám, že Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacím návrhem. Jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 200/7. U stolku zpravodajů poprosím, aby zaujal své místo zpravodaj, za navrhovatele pan poslanec Patrik Nacher a senátor pan poslanec Nytra, případně... a už tady je pan Raduan Nwelati. Já jsem vás přehlédl, pane senátore, omlouvám se. Zpravodajkou garančního výboru hospodářského je poslankyně Helena Langšádlová.

Nyní tedy budeme pokračovat v přerušené rozpravě. V tuto chvíli je do rozpravy jako první přihlášen pan poslanec Leo Luzar. Já vás všechny poprosím o klid. V případě, že máte něco k projednání, běžte si to vyřídit ven, 35. schůze začala už před hodinou a čtvrt. Někteří si toho ještě nevšimli. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, stojíme opět před snahou otevřít zákon, který se ve svém důsledku zabývá ne námi jako zákazníky obchodů, ne vlastníky obchodů a prodejci, kteří se snaží nám zboží prodat, ale týká se těch, kteří v těch obchodech pracují. Je tady snaha tento návrh, nebo tento zákon, který doposud platí a určuje svátky, státní svátky, které jsou pro velké obchody nad 250 metrů svátky, kdy mají zavřeno, zrušit.

Zrušení tohoto zákona bylo už v době přijímání toho původního návrhu neustále v permanenci odpůrců, kteří říkali, že je to zákon, který je špatný, protože neumožňuje volný pohyb zboží v rámci vlastníků obchodů, neumožňuje rozhodnout, jestli chtějí prodávat, nebo nechtějí prodávat, jestli chtějí slavit, nebo nechtějí slavit. Bohužel znovu upozorňuji na to, že z této debaty úplně vypadli ti, kteří v těchto obchodech prodávají.

Návrh, který máme před sebou, který byl poslaneckým návrhem kolegů z hnutí ANO 2011, který šel z Poslanecké sněmovny do Senátu, neskrýval své ambice otevřít tento zákon, a jeho předkladatelé dlouhodobě tvrdili, že je pro ně ideální, kdyby byl zrušen úplně, že to je jejich filozofie a ideologie v tom, že chtějí zrušit tento zákon, ale jelikož si uvědomují politickou realitu, přesto jsou ochotni debatovat o tom, že ten stávající zákon, který říká, že obchody nad 250 metrů mají v určité sváteční dny zavřeno, budou chtít novelizovat a umožnit aspoň některému obchodu, aby byl otevřen. Jmenovitě hovoří o velkoobchodu.

Když se podíváme do reality této změny zákona, tak zjistíme, že se to vlastně týká pouze jednoho velkoobchodního řetězce. Už tato filozofie jasně napovídá směřování úvah předkladatele. Prostě buď tedy podlehl výraznému lobbismu této jedné velkoobchodní sítě, která splňuje tyto podmínky a o kterou se asi jedná, což bych mu tedy ve vší úctě nepřisuzoval, anebo je to pouze a jedině záminka. Záminka tento zákon otevřít, aby bylo možné ho potažmo zrušit. To, na co jsme upozorňovali při projednávání tohoto zákona, že se jedná vlastně o skrytou snahu tento zákon zrušit, se ukázalo po vratce Senátu jako pravdivé. Jinými slovy, opět je tady tendence již debatu, která probíhala při schvalování tohoto zákona, dostat do stavu, že Sněmovna většinou tento zákon zruší.

Nyní se vraťme k tomu smyslu, k té skupině, o které tady skoro nikdo nehovoří. To jsou lidé pracující v těchto obchodech. Na půdě Sněmovny proběhly semináře, kde byli účastni zástupci, pracující těchto velkoobchodů, které mají zavřeno v těch svátcích vyznačených v tomto zákoně, a hovoří o prospěšnosti. Drtivá většina všech přítomných hovořila o tom, že to pro ně představuje určitou úlevu, určitou výhodu a že by rádi, aby toto bylo zachováno, popřípadě rozšířeno na všechny svátky.

To je věc, která samozřejmě může být k diskusi v dalším pokračování rozvoje tohoto zákona, a znovu se vracím do doby, kdy byl přijímán, kdy tento zákon byl přijat v kompromisním řešení. To znamená, že se přijaly pouze některé svátky, a hlavně z toho důvodu, aby se ukázalo, jestli tyto svátky, opravdu zavření v těch určitých konkrétních svátcích je natolik ekonomicky likvidační pro ty obchody, které mají zavřeno, že prostě se k tomu někdy v budoucnu vrátíme a posoudíme a řekneme - nechceme likvidovat tyto obchody.

I ukázalo se v době platnosti tohoto zákona, že likvidační není. Ba naopak, možná se ve dnech předcházejících dnu uzavření výrazně zvyšují tržby v těchto obchodech, protože lidé se v té panice z uzavřeného dne předzásobují, a obvykle se nepředzásobují v tom duchu opravdu reality na jeden den, ale přeženou to. Jinými slovy, je tady jasný a výrazný nárůst tržeb pro ty obchody, které mají zavřeno. Ale samozřejmě je to pro ně jaksi méně komfortní v tom, že by mohli mít tak otevřeno neustále a nemuseli by zohledňovat tyto svátky. To je jedna rovina věci.

Druhá rovina věci, se kterou se předkladatelé nevypořádali, je, řekněme, motivace těch zaměstnanců, kteří jsou dneska proti zrušení tohoto zákona. Jak je tedy motivovat, když už to chceme zrušit, aby do té práce chodili a řekli si dobře, my tedy v ty svátky pracovat budeme, můžeme říct konkrétně třeba o Vánocích, ale my to chceme mít pořádně zaplaceno, abychom si mohli zvážit a mezi námi v kolektivu si říci ty, Aničko, jsi svobodná, ty přivítáš dvojnásobek, trojnásobek, čtyřnásobek platu a v ten svátek půjdeš do toho obchodu, ale já, který mám malé děti, nebo já, která mám malé děti, radši budu s nimi a oželím ty peníze navíc.

Ale toto předkladatelé nepředkládají v rámci řešení tohoto problému. Tady v tomto to spatřuji jako určité pokrytectví a vyhovění svému vlastnímu názoru, který nezakrytě dávají všanc, že prostě oni nesouhlasí s tím zákonem, a tento návrh, který projednáváme, je pouze zástupný, aby mohl otevřít tady tuto záležitost a zrušit ten zákon jako celek. A to se ukáže potom, jak se bude hlasovat o návrzích, které přicházejí ze Senátu. Tam ti, kteří podporovali parlamentní verzi, budou moci stát před tím, jestli zůstanou v podpoře pouze parlamentní, jinými slovy umožní i tomu jednomu velkoobchodu, aby byl otevřen, anebo podpoří senátní, která tento zákon ruší jako celek. Tam se ukáže, kdo byl pokrytec a kdo to myslel opravdu vážně s tím jedním velkoobchodem.

A ještě jedna rovina, na kterou chci upozornit, a už jsem upozornil předkladatele v rámci projednávání původního poslaneckého návrhu, návrh není dokonalý, protože hovoří o velkoobchodech, jinými slovy o těch, kteří prodávají v rámci velkoobchodního systému, to znamená evidovaným podnikatelům. Ale těchto obchodů by mohlo být podstatně více. I ti, kteří dneska mají více než 250 metrů čtverečních a prodávají běžnému spotřebiteli, to znamená konečnému spotřebiteli, by si mohli zavést svůj vlastní boční systém. A stačí jim jeden podnikatel, jedna OSVČ, se kterou uzavřou smlouvu o velkoobchodním prodeji, a dají jí nějakou kartičku. V ten moment se dle tohoto návrhu stanou tím velkoobchodem, který prodává podnikatelům, a vypadnou z této evidence. A to mi předkladatelé nevyvrátili.

Jinými slovy se opět vracím k záměru předkladatele. Jedná se opravdu o snahu zrušit tento zákon, a proto s tím nemůžu souhlasit. A jsem rád, že z pravé strany spektra zaznívá, že toto chceme a že to je přesně to, co tady dneska budou obhajovat. Mrzí mě ovšem, že z toho středu této Sněmovny, která je vládním středem, toto jasné přiznání nezaznělo, ale pouze pokrytecké: my chceme umožnit obchodníkům pouze nakupovat ve velkoobchodě. A tady se potom ukáže v hlasování. Toto budu opravdu sledovat a se mnou určitě všichni zaměstnanci, jejich rodinní příslušníci a i další, kteří si uvědomují, že tato společnost čím dál více míří ke konzumu a že systém, který je tady nastaven, bezohledně nutí zaměstnance, aby i ve sváteční dny chodili do práce, byť to není nutné. A upozorňuji na příklad celé Evropy, nebo velké části Evropy, které bychom se velice rádi v té kultuře, v systému přiblížili, kde je absolutně běžné, že obchody jsou třeba v neděli zavřené. A teď se argumentuje. Proč to tam je? Jsou tak hloupí, že prostě mají zavřeno? Vždyť přece celý svět, celá Evropa by nám měla být příkladem. Proč v tomto konkrétním příkladě nejdeme do tohoto systému a nezohledníme jejich zkušenosti, že oni mají sváteční dny zavřeno, mnohdy i neděle? Tato otázka tady zase zůstává nezodpovězená.

Já si myslím, že tady zazní ještě od dalších řečníků u tohoto pultu, že tyto názory podporují a nepodporují, ale základ tady zůstane. Toto prostě není souboj mezi těmi, kteří chtějí nakupovat, a těmi, kteří chtějí prodávat. Tento souboj se odehrává v tržním prostředí úplně jiného rozměru. Teď tady jde opravdu pouze a jedině o zaměstnance a o ty, kteří by díky tomuto zákonu mohli ztratit možnost být o svátky doma.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslankyně Matušovské.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo několik faktických poznámek. Nejprve paní poslankyně Válková. Poté pan poslanec Faltýnek.

 

Poslankyně Helena Válková: Vážený pane předsedo, milé kolegyně, milí kolegové, já bych chtěla jenom takovou malou, i proto pouze faktická poznámka, výhradu. Pokud jde o členy hnutí ANO, tak pokud si pamatuji, neměli jsme žádné závazné hlasování. Pokud jsme měli, tak jsem to už pozapomněla. Ale v každém případě za sebe jsem považovala za chybné otevření tohoto zákona. Velmi chybné. Mrzelo mě to a svůj postoj jsem nezměnila. Teď stojíme před těžkou Sophiinou volbou. Určitě bude zajímavé sledovat výsledky hlasování, ale nechci, aby se tady paušálně říkalo, že všichni za ANO jsme chtěli něco a používali jsme té argumentace, kterou tady pan poslanec Luzar, vaším prostřednictvím, pane předsedo, nastínil. Tak to není. A ani ta argumentace myslím nebyla přesně tlumočena. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, pan předseda Faltýnek. Připraví se pan poslanec Nacher.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Kolegyně a kolegové, je velká škoda, že někteří z nás nemají politickou prozíravost. Zákon se jmenuje o prodejní době v maloobchodě. A proto jsme tento zákon, když byl ve Sněmovně, navrhovali v devadesátce, abychom dostáli tomu, že se týká prodejní doby v maloobchodě, a velkoobchod, pane kolego Luzare prostřednictvím pana předsedajícího, aby z toho vypadl. A položme si otázku, kdo zavetoval projednávání v devadesátce s vědomím politického složení Senátu. Tak to tady máme zpátky a možná to dopadne tak, že ten zákon nebude platit vůbec. Ale na to já jsem tehdy při té devadesátce upozorňoval. Nechtěli jste mě slyšet, takže uvidíme. Ale za mě a doufám, že i za náš celý klub, nebo za jeho drtivou většinu, trváme na sněmovní verzi, přestože to neprošlo v devadesátce. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Nacher. Připraví se pan poslanec Jiránek s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, já jsem se přihlásil rovnou na faktickou, aby tady ve vzduchu nepoletovaly některé věci.

Za prvé. Kolega Luzar, já s ním jinak hrozně rád diskutuji, protože jdeme do větší hloubky, tady mluvil o pokrytectví. O pokrytectví tady nemůže být ani slovo. Já úplně od začátku říkám, že já osobně jsem pro zrušení zákona, hlasoval jsem pro to opakovaně, jednou, dvakrát, třikrát, nevím, kolikrát jsme o tom hlasovali. V tomto případě právě proto, aby mě nikdo nepodezříval, že jsem šel salámovou metodou, jsme společně s dalšími předkladateli právě navrhli ten § 90, aby to nevypadalo, že to chceme přes velkoobchod zrušit. Vy jste to vetovali, takže to šlo do druhého a do třetího čtení. A já skutečně nemůžu za to, že Senát to sem vrátil v této podobě. To znamená, že jsme zase na začátku. Za to nesete spoluzodpovědnost vy. Takže to není pokrytectví. A já od začátku říkám, že budu hlasovat i pro zrušení jako celek, ale byl jsem ochoten to tady předložit v té podobě, aby z toho vypadl jenom velkoobchod. To je první věc.

Druhá věc. Ekonomika - zazněl opět argument ohledně ekonomiky. Tím tady neargumentoval vůbec nikdo, nikdo nikdy v žádné debatě, že by byla ohrožena ekonomika státu nebo podniků. Takže nevím, proč to vyvracíte. Tím nikdo neargumentuje. My tady stále argumentujeme, když už, tak svobodou volby.

Třetí. Je potřeba na začátku vůbec vysvětlit, že zrušení zákazu neznamená zavedení povinnosti. To prostě takhle není. To znamená, že my jenom rušíme ten zákaz, ale nezavádíme povinnost, aby byla povinnost mít otevřeno. Já jsem tady uváděl příklady z gastronomie, kdy můj kamarád má restauraci a má každé pondělí zavřeno a není to v zákoně. Takže nemusí být všechno napsané v zákoně. A zbytek - přihlásím se ještě jednou. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Jiránek, poté s faktickou pan poslanec Luzar. Pan poslanec Skopeček si ještě počká. Prosím.

 

Poslanec Martin Jiránek: Chci předem poděkovat kolegům Nacherovi a Luzarovi. Taky se s nimi velmi rád bavím, jde to vždycky do hloubky a je to velmi příjemné.

Jen bych chtěl doplnit, protože uznávám, že ve Sněmovně nezaznělo až tolik argumentů proti ekonomice, ale v médiích to zaznívalo, abychom si udělali představu, že ono se to ekonomicky nevyplácí ani velké části obchodů, řetězců. Co máme čísla, návštěvnost o svátcích je zhruba 30procentní. Obchody mají zpravidla otevřeno pouze proto, že je to pro ně určitá marketingová nutnost, aby za jeden nebo dva dny nezískal zákazník, který nebude moci jít k nim, když budou mít zavřeno, ale půjde k nějaké konkurenci, dojem, že konkurence je lepší. Takže oni mají radši otevřeno, aby ho prostě udrželi. Ale že by z toho byli nějak nadšeni, tak to není.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké odpoledne. Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní s faktickou poznámkou Leo Luzar. Ještě maličkou chviličku vydržte, pane kolego. Omlouvá se pan poslanec Marek Výborný od 15.15 hodin do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů. Nyní vaše vystoupení, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Vaším prostřednictvím kolegovi Jiránkovi děkuji za to, že zdůvodnil jeden argument, který tady zazněl. Já si dovolím rozvést ten argument, který tady řekl, že my jsme chtěli v devadesátce, vy jste nám to zavetovali. Ano, původní myšlenka byla v devadesátce. My jsme už tehdy upozorňovali, že ten návrh, tak jak je předložen, je lehce obejitelný, a tudíž směřuje k tomu, že vlastně všechny momentálně zavřené obchody podle tohoto zákona budou obcházet tento zákon tím, že si najdou jednoho jediného, klidně jednoho jediného OSVČ, se kterým uzavřou smlouvu o velkoobchodní dodávce zboží, a v ten moment z toho režimu vypadnou. Takže to bude lehce zneužitelné. A budu velice zvědav na to, jestli ten zákon projde, jak tady bylo řečeno ústy pana předsedy klubu ANO pana Faltýnka vaším prostřednictvím, že projde ta poslanecká verze, tak budu velice zvědav na praktické důsledky toho, na co teď tady upozorňuji, a budu opravdu zvědav, za čí zájmy se tady bojovalo. Jestli to je opravdu jenom ten jeden velkoobchod, který by dle definice stávající z toho měl těžit, anebo to bude opravdu obejito a najednou celý ten zákon se stane bezpředmětným, protože ho všichni obejdou právě tímto modelem, na který tady upozorňuji.

Zároveň dodávám, že jsem předložil pozměňovací návrh, který by to elegantně řešil a upřesnil ty velkoobchody, aby to nemohlo být obcházeno, a nabídl jsem kompromisní řešení pro ty argumenty, které tady zaznívají, že někteří podnikatelé chtějí o svátcích nakupovat v tom konkrétním velkoobchodě, ale toto bylo odmítnuto. Proto si myslím, že mám pravdu a že historie a čas mi dá za pravdu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Kolega Skopeček ještě vyčká. S faktickou poznámkou jeho stranický kolega Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl zareagovat vaším prostřednictvím na pana kolegu Jiránka, který tady mluvil o ekonomice a zdůvodňoval - tady již to parafrázuji - že ne pro všechny obchody se to vyplatí a že to dělají pro svůj marketing, jestli jsem to dobře pochopil. Já bych chtěl tedy hlavně říci, že bychom to měli nechat na nich, jak na zákaznících, tak na těch obchodech, jak se sami rozhodnou, co je pro ně výhodné, co je pro ně nevýhodné, a neupírat ze strany státu svobodnou vůli a svobodné rozhodování jak zákazníků, tak majitelů obchodů. Myslím si, že do toho se stát plést nemá, má to nechat skutečně na dohodě lidí, na jejich svobodné vůli, a proto i třeba já budu podporovat i tu senátní verzi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka - pana poslance Jiřího Bláhy, poté řádně přihlášený kolega Skopeček. Máte slovo k faktické poznámce. Prosím.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl jenom v této technické reagovat právě na tu svobodu, protože to je důležité si říct. Svoboda, svoboda volby, a to je hrozně ožehavé téma, neboli často si žádný podnikatel, který prodává v maloobchodě, ale i ve velkoobchodě, nemůže říci: já budu mít zavřeno, nebo budu mít otevřeno, protože to, jak se bude muset chovat, mu předkládá smlouva, třeba jenom nájemní. To znamená, že jestliže jste součástí nějakého bytového domu, bytového celku, obchodního domu, tak máte povinnost dodržovat nějaké zvyklosti toho domu. V ten okamžik si nemůžete rozhodnout: chci ve svátek mít zavřeno. Neumožňuje vám to nájemní smlouva. V ten okamžik, i když je to pro vás nevýhodné, musíte otevřít.

Druhá věc svobody u velkoobchodů je zase o tom, jestliže dodáváte do velkoobchodů od pondělka do neděle, nebo od pondělka do pátku, je to úplně jedno. Jestliže je svátek, tak ten velkoobchod vás donutí, abyste dodávali i ve svátek. A teď si vezměte tu svobodu dodavatele čerstvých potravin, který nemůže dodat nikomu jinému, protože je zavřeno všude, ale vlastně ani nikdo nechce mít ve svátek otevřeno, protože veškeří malí odběratelé se rozhodli, že budou mít ve svátek zavřeno, ale do toho velkoobchodu musíte dodat, protože v okamžiku, kdy to tam nedodáte, tak přijdete o smlouvu dodávek v normálním týdnu. Takže se svobodou jednoho zaniká svoboda druhého. Tak to je normální, a proto si tady nemůžeme hrát na to, že to necháme na té dohodě. Dohoda je vždycky o právech toho silnějšího.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil vám čas k faktické poznámce. (Posl. Bláha: Děkuji.) Děkuji. Nyní pan kolega Jan Skopeček, připraví se pan kolega Bláha. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. Disciplinovaně jsem čekal na standardní vystoupení, byť si myslím, že celá řada mých předřečníků využila faktickou poznámku k tomu, aby řekla alternativní názor a alternativní projev k tomuto tématu.

Já za klub ODS musím říct, že my samozřejmě podpoříme senátní verzi zákona, která navrhuje zákon zrušit jako celek. Byli jsme od samého začátku proti tomuto hloupému návrhu, který podle mého názoru nemá jakýkoliv smysl a v realitě přináší chaos. Byť jsem člověk, který se o státních svátcích věnuje raději jiným činnostem než nakupování, tak jsem poslední svátek, kdy byla regulována otevírací doba, navštívil jedno pražské obchodní centrum. Realita v tom obchodním centru byla taková, že prodejny, které měly nad ten povolený rámec, byly uzavřeny, všechny ostatní malé obchůdky, kavárny, restaurace byly otevřeny. Musela tam být bezpečnostní služba, musel tam být úklid, museli tam být i zaměstnanci malých obchodů. Jediné, koho se to dotklo, byly prodejny s velkou plochou. Jaký to má smysl, takto segregovat, takto dělit malé prodejny od velkých? Vždyť to nemá hlavu ani patu. Stejně dominantní, drtivá část těch zaměstnanců obchodního centra tam i v ten den, kdy mělo být zavřeno, samozřejmě byla. Jediné, co to způsobilo, je, že zmatení lidé, kteří si přišli nakoupit, neměli šanci si nakoupit ve velkých prodejnách, ale mohli si nakupovat pouze v malých. Takže občas je dobré se snést z Poslanecké sněmovny do reality života, jít se do těch obchodů o státních svátcích podívat a možná byste poté o tom zákonu hlasovali úplně jinak. Ale to je konkrétní zkušenost z posledního státního svátku, kdy to bylo regulováno.

Důvod, proč my voláme po senátní verzi, má samozřejmě obecnější charakter. My si myslíme, že jsou prostě věci, do kterých státu nic není a do kterých nemá vrtat nos. A toto je přesně ta oblast. Protože my tady regulujeme svobodné rozhodnutí majitele obchodu, který používá svůj vlastní majetek na své vlastní riziko, platí z něj daně, a my mu omezujeme, aby tento svůj vlastní majetek využíval, aby podnikal, aby získal ekonomický zisk, ze kterého bude následně státu platit daně, které my tady všichni tak velmi rádi přerozdělujeme. Takže samozřejmě omezujeme svobodu volby toho podnikatele.

Omezujeme i svobodu volby spotřebitele. Já si myslím, že stát tu není od toho, aby určoval lidem, co mají ve státní svátek dělat. Pokud prostě lidé nemají jindy čas a státní svátek je pro ně den, kdy si chtějí nakoupit, tak opět stát jim nemá co mluvit do toho, jestli ve státní svátek mají jít do kostela, na procházku, nebo nakupovat. Mělo by to být prostě rozhodnutí jich samotných. Myslím si, že lidé jsou natolik chytří, natolik se mohou rozhodovat sami bez názoru politiků, bez názoru (nesroz.), že si určitě zvolí správnou variantu toho, co budou o státní svátek dělat.

Často se tady mluví i o tom, že to je benefit pro zaměstnance, kteří musejí o státních svátcích pracovat. Kolegyně, kolegové, přece i ten zaměstnanec podepisuje svobodně pracovní smlouvu. Nikdo nad ním nedrží meč, že ji musí podepsat zrovna se zaměstnavatelem, který vyžaduje práci o víkendech nebo práci o státních svátcích. V dnešní době, kdy je rekordně nízká nezaměstnanost, kdy je velký počet volných pracovních míst, která zaměstnavatelé nabízejí, tak bezesporu zaměstnanec, který nechce pracovat o víkendech, najde uplatnění u jiného zaměstnavatele, který prostě práci o svátcích nevyžaduje. Popřípadě už dneska díky té situaci na trhu práce musí samozřejmě zaměstnavatelé nabízet při práci o státních svátcích peníze navíc, odměny, které samozřejmě vylepšují případný čistý příjem toho zaměstnance.

Takže je to proti všem. Je to proti podnikatelům, je to proti zaměstnancům, kteří uzavírají svobodně své smlouvy, je to i proti spotřebitelům. A hlavně, jak znovu říkám, nedává to žádný smysl, protože můžeme vidět o těch státních svátcích, že tam přijíždějí zmatení spotřebitelé, kteří si prostě chtějí nakoupit, a jenom proto, že se nepodívali na to, že zrovna tento svátek je zavřeno a příští otevřeno, tak to dává (nesroz.)

Chtěl bych reagovat na kolegu Luzara a jeho vystoupení jenom bodově. Pan Luzar - a oni to komunisté dělají rádi, oni mluví za celé třídy, za celé společenské skupiny, on tu mluví za všechny zaměstnance. Pane kolego, já jsem zase mluvil se spoustou zaměstnanců, zejména mladšího věku, studentů, kteří jsou naštvaní za tuto regulaci, protože přesně tyto sváteční dny využívali k tomu, aby šli na brigádu, aby šli prodávat do tohoto obchodu, a získali tak peníze navíc na brigádách. Těm jste vzal možnost, aby si přivydělali, svou touhou regulovat život každého z nás.

Pak mě pobavila vaše zmínka o tom, ať se podíváme na Západ, kde se rovněž nepracuje, nebo neprodává i o nedělích. Víte, pane kolego, proč to na tom Západě tak je? Je to z církevních důvodů. Je to díky tomu, že tam prostě věřících je více, větší procento než u nás, a že prostě věřící v neděli chodí do kostela, a je to tam společenský úzus. Překvapuje mě od kolegy z řad komunistické strany, že zrovna bojuje za praktikující katolíky a chce, aby měli větší možnost o nedělích chodit do kostela, respektive chce jim snížit tu možnost dělat něco jiného.

Netušil jsem, že komunistický poslanec bude bojovat za to, aby se praktikující katolíci ještě více věnovali namísto konzumu té otázce víry.

Poslední, čím chci reagovat na kolegu Luzara, je, že to všechno směřuje k většímu konzumu. No, to chápu, že vám ten konzum vadí. Za dob té centrálně řízené ekonomiky ty regály a prodejny byly prázdné, tam nebylo co kupovat. Ale zaplať pánbůh, ta doba už je pryč.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan kolega Skopeček vyvolal dvě faktické poznámky - pana kolegy Patrika Nachera a Lea Luzara. Nejdříve tedy faktická poznámka pana poslance Nachera. Prosím máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji za slovo. Já ještě budu reagovat na to předchozí, protože tam nezaznělo úplně všechno.

Za prvé reakce na kolegu Bláhu. Já jsem si to přesně napsal - nikdo nechce mít otevřeno. Tak nemají otevřeno, to je kulatý čtverec. Já s tímhle neumím polemizovat. Já neumím polemizovat s tím, že nikdo nechce mít otevřeno, a přesto tento zákon způsobí, že budou muset mít otevřeno. Nerozumím tomu.

Pokud jde o kolegu Luzara, on tady předtím řekl, že my se tím snažíme tady prosadit vlastní názor. Jestli mě teď poslouchá - vlastní názor. No, o čem jiném to je? Vy tady prosazujete jako něčí jiný názor? Nebo já tomu teď nerozumím. Ano, je to můj názor. Já se ale, pane kolego, na rozdíl od jiných tady v této Sněmovně - jsem tady rok a půl - snažím tady prosazovat i názory ve věcech, které jakoby sám nežiji. Dám příklad. Já jsem tady dvakrát hlasoval pro větší benevolenci u množství alkoholu v krvi pro vodáky a cyklisty, ač jsem sám abstinent. A hlasoval jsem pro to. Takže to není tak. Tak je to můj názor, ale neznamená to, že tím žiji. Tím chci tady popsat, že ač to tady navrhuji, tak z toho nevyplývá, že bych o svátcích někde bláznivě chodil nakupovat, úplně naschvál. Teď je neděle, teď jsou svátky a já jdu nakupovat, jenom abych... Tak to bych chtěl podtrhnout.

A poslední věc, to jsou ty příklady ze zahraničí. No, já jsem už před tím varoval. Když to tady bylo ještě před tím Senátem, tak bych to zopakoval pro kolegy, protože to je hrozně nebezpečné, to se vám může vrátit jako bumerang. Protože buď ty příklady ze zahraničí budeme tady dávat a pak to budeme používat u všech případů, u všech zákonů, anebo jenom selektivně, kde se nám to hodí. Což je v tomhle případě. Protože já bych vám v tom případě připomněl manželství pro všechny, které také funguje v západní Evropě. A tam určitě vy ani kolegové z KDU-ČSL nebudete argumentovat, že to tam platí, tak je to důvod pro to, aby to platilo i u nás.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, skončil vám čas k faktické poznámce. Děkuji. Nyní faktická poznámka Lea Luzara, další, poznámka Martina Jiránka a kolegy Miholy. Takže pan poslanec Leo Luzar s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vaším prostřednictvím budu reagovat na své dva předřečníky.

Ke kolegovi Nacherovi tady. On má pravdu ve svém základu, že to je jeho názor. Ale používá metodu, že sice já bych navrhoval zákon, aby to zrušil a zakázal, nebo zrušil ten zákon, to je můj názor, ale jelikož vím, že bych narazil, tak půjdu dílčími kroky a dám jenom že jako, abych to mohl trošku zmírnit. Čili tak buď mám názor, že to nechci, aby to bylo - potom bych to chápal. Ale nejdu tou metodou, že to jakože otevřu a budu doufat ve výsledek, který nakonec bude takový, jaký tady dneska řešíme s názorem senátorů. Dalo by se to i takhle vykládat, pane kolego, a já si myslím, že to taky možná takhle vnímáte. Protože jakmile neprošla devadesátka, kdybyste byl na svých zásadách, tak ten návrh stáhnete a neprojednáváte ho dále.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Při faktické poznámce se, pane kolego, obracejte na své kolegy mým prostřednictvím.

 

Poslanec Leo Luzar: Pardon. Čili vaším prostřednictvím ke kolegovi Skopečkovi. Já jsem ten příklad zahraničí použil z jednoho prostého důvodu. Protože tam se nejedná pouze o církevní svátky, tam se jedná i o státní svátky jednotlivých států, které tam jsou mnohdy dokonce více zastoupeny než ty církevní, nebo jsou případně docela vyrovnané. A když se baví o tom, jestli komunisté podporují křesťany, tak on takový starý židovský vtip hovoří o tom, že první komunista byl Ježíš Kristus. Čili z tohoto pohledu si myslím, že historie ukáže, kdo má pravdu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jiránek, připraví se kolega Mihola, poté ještě jednou kolega Patrik Nacher. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Martin Jiránek: Děkuji. Takže prostřednictvím předsedajícího ke kolegovi Nacherovi, abych byl správný. (Poslanec Nacher - připomínka mimo mikrofon.) No řekl jsem to správně, ne? Nacherovi, no. (Další připomínka.) Ne, ne, ne, to bych si nedovolil.

Jenom jednu větičku. Já to, co říká pan kolega Bláha, velmi chápu a je to jenom o tom se o tom fakt pobavit.

A chtěl bych ke kolegovi Skopečkovi, který tu tedy není, který tam měl dva argumenty. Lidé v dnešní době ohromně nízké nezaměstnanosti mohou snadno změnit práci. Tak jestli si dobře pamatuji, tak ty první myšlenky kolem tohohle návrhu začaly vznikat v době ekonomické krize. Třeba jenom v Trutnově byla nezaměstnanost kolem deseti procent a opravdu se lidé báli opouštět i svá místa v řetězcích. A mám zkušenosti přímo od lidí, že chodili o těch svátcích do práce prostě proto, že jim bylo jasně naznačeno, že na pracáku čeká kopa jiných. Takže to, že je teď zrovna ekonomický boom, by nemělo hrát roli, protože se to může rychle změnit.

A za druhé upřesnění toho, že lidé dostávají peníze za tu práci o svátcích. Tak většinově to není. Většinově dostávají náhradní volno. Takže to není o penězích, ale o tom, že by někdo měl o jeden den delší dovolenou. Většina, podle průzkumu těch zaměstnanců, chce opravdu být radši doma, než aby měla o den více volna.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Jiří Mihola, připraví se Patrik Nacher. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Mihola: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážení kolegové. Už bychom si měli sepisovat tady ty argumenty, se kterými se šermovalo, které se tady opakovaně vytahují a které přibývají nově. Ekonomické důvody, kterými se šermovalo kdysi, tak se ukázalo, že žádné vlastně nejsou, že to nic nezpůsobuje. Tak už se víceméně nevzpomínají.

Překvapivě to, co se tady úplně nejvíc opakovalo, ten chaos vyplývající z toho, že jenom 8 dnů ze 14 státních svátků se ta regulace prodejní doby týká, tak to kolega Nacher vaším prostřednictvím hodně zdůrazňoval. Ale to už tady také nepadá.

Mě by docela zajímalo ještě v návaznosti na kolegu Skopečka, který teď tady není. Řadu těch státních svátků patrně podporovali také kolegové z ODS, když vznikaly. Mě by zajímala ta dikce při obhajobě zavádění státního svátku. A skoro bych se vsadil, že tam nezaznívalo, aby mohli studenti chodit na brigádu. Takovou pitomost jsem snad ještě neslyšel. A pak budeme naříkat před kamerou, že nikdo neví, proč ten svátek je.

Tak co tedy vlastně chceme, by mě zajímalo. A nechci nikomu říkat, nepodsouvejte mi prosím, co má dělat. Tím se často šermuje a je to velmi nefér. A situace, kde jsou věřící, nevěřící, já nevím, jestli kolega Skopeček chodí do kostela, já do kostela chodím i v zahraničí, když jsem, a ty rozdíly určitě v tomhle žádnou roli nehrají. Já dokonce ani nepoukazuji na západní Evropu, že bychom se měli podle toho řídit. Jenom říkám, je to tam léta, je to funkční a ty ekonomiky jsou většinou o pořádný krok před námi. Takhle to je. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka poslance Patrika Nachera a připraví se kolega Jiří Bláha. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Koukám, že to bude dlouhé odpoledne. Já to řeknu ještě jednou, protože oni to pak sledují diváci o půlnoci, tak by mohli být zmateni. Aby to bylo úplně jasné pro kolegu Luzara vaším prostřednictvím.

Je to tak, že já, ač jsem tady nový poslanec, tak respektuji, že my jsme jednou o tom hlasovali, tuším, v únoru nebo v březnu minulého roku, a neprošlo zrušení zákona jako celku. Já jsem pro to hlasoval. Hlasoval jsem pro vyjmutí těch velkoobchodů z těch důvodů, které jsme tady říkali v prvním, druhém, ve třetím čtení, to už nebudu opakovat, s tím že od začátku to bylo na základě § 90, což pro diváky znamená, že to je hlasování jedno v prvním čtení, a to z toho důvodu, aby se nestalo to, že tam přijdou z jedné strany návrhy na zrušení zákona jako celku, to se stalo, a z druhé strany návrhy na rozšíření na další svátky, soboty, neděle atd., atd. To se částečně stalo.

Vy jste to vetovali, takže jste to pustili dál. To znamená, všechno, co se stalo od prvního dne, kdy jsme to tady navrhli, tak už za to nesete spoluzodpovědnost. Poprosím v tomto, já v tomto mám čisté svědomí, konzistentně to tady předkládám stejně. Kdybyste to schválili jedním hlasováním, už jsme to mohli mít dávno pryč a vůbec jsme se o tom nemuseli bavit, a můžeme řešit skutečně důležitější věci, než je toto.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A nyní řádně připravený kolega Jiří Bláha, připraví se paní kolegyně Alena Gajdůšková. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážení kolegové, kolegyně, budu rychlý, nepřipravil jsem si žádnou stať na několik stránek. Jenom bych chtěl znovu otevřít to, o čem se tady bavíme. Ani jeden, ať platný zákon, nebo návrhy, nejsou šťastnou volbou. Ale je tam to ale. To, co dneska platí, je alespoň slabá náplast těm, kteří denně ráno vstávají třeba ve tři hodiny a musí jít otevřít obchod, nebo zavírají v osm a domů se dostávají v deset v noci, bez nutnosti zajištění bezpečnosti v naší zemi.

Mně to připadá, a já bych chtěl, abyste to pochopili, že to není, abych vám tady říkal: já to vím lépe, nebo vy jste to nezažili. Já chci jenom říct to, že přesně tady hovoříme, a mně to připadá, o nás bez nás. Je to asi tak, že ti, kteří chodí pracovat do těch obchodů nebo do pekáren nebo se zabývají dodávkou čerstvých potravin do obchodů, tak mají nějaký názor a ten názor vyjádřili v referendu, které podpořilo 22 tisíc subjektů, nebo lidí, kteří řekli: my nechceme pracovat ve svátek, my chceme ve svátek mít zrovna tak volno jako úředníci, jako lidi, kteří nemají tu povinnost, která dneska je zařazena z pohledu toho, že oni si nemůžou svobodně rozhodnout, nejdu do práce.

Tady zaznělo: Přece nemusíš pracovat tam, kde ti to zaměstnavatel neumožní. Ale ono to je trošku jinak. Jestli se ten člověk vyučil prodavačem nebo se vyučil pekařem nebo se vyučil cukrářem nebo v jiném oboru, který je v oboru čerstvých nebo jakýchkoli potravin, tak mu nic jiného nezbývá, protože se to vyučil proto, aby to vykonával, a rozhodně se to nevyučil proto, aby ve svátek chodil do práce.

V ten okamžik ztrácí název státní svátek nebo církevní svátek své opodstatnění, protože když se podíváte do kolonky, co to je svátek, tak v první řadě to je den klidu. A ten den klidu platí jenom pro vyvolené? Jenom pro vyvolené? Tak to je tedy hodně špatně. Já si myslím, že by státní svátek, pokud jsme si ho tady schválili se vší vážností, měl platit úplně pro všechny, tak jako platí ve všech vyspělých zemích.

Já jsem se minule potkal prostřednictvím pana předsedajícího s Patrikem Nacherem a on říkal, no ale já když přijedu do toho Německa, tak já si nemůžu půjčit ani to kolo. No ale to je právě o tom. Že ti lidé dodržují ty hodnoty a vědí, že ve svátek by se měli upnout ke své rodině, k tomu, aby strávili den právě v tom klidu, aby nespěchali nikam, v klidu si popovídali, sešli se se sousedy a řešili rodinné záležitosti.

Tady zaznělo, že v zahraničních státech to jsou především církevní věci. Ale církevní nejsou jenom svátky, to už tady říkal pan Luzar. Tradice nám velí, a ta tradice je tady staletá, pouze posledních 25 let jsme to vytrhli z kontextu a zavedli jsme práci ve svátek - bylo vždy zavřeno.

Já bych ještě využil dnešního odpoledne k tomu, abych pozdravil všechny pekaře, kteří dnes a denně mají otevřeno, dnes a denně napékají a zítra slaví Světový den chleba. A rád bych jim vzkázal to, že i v Poslanecké sněmovně jsou poslanci, kteří vědí, jakou vykonáváte práci, a vědí, že když chodíte v noci nebo ráno nebo pozdě odpoledne do práce, tak že si zasloužíte být ve svátek se svou rodinou a strávit ji úplně stejně jako většina zaměstnanců, kteří chodí do práce jenom od 7.00 do 15.30. Ne jako vy, kteří musíte do práce jednou v noci, podruhé ráno, potřetí odpoledne.

Věřím tomu, že tady zvítězí zdravý rozum a že se začneme věnovat tomu nehovořit o nás bez nás. To znamená, že neřešit argumenty typu: No my chceme mít otevřeno ve velkoobchodech právě proto, aby ti, kteří mají otevřeno, mohli nakupovat. To je argument z říše snů. Nikdo z podnikatelů nevezme v den svátku do práce ani jednoho pracovníka navíc. A je to z čistě ekonomických důvodů v první řadě, protože ten pracovník stojí víc. Dneska už nestačí mu zaplatit svátek plus práci. De facto dříve neplatilo to, že jsi dostal dvojnásobek. Dostal jsi jenom zaplacenou směnu plus zaplacený svátek jako jiný pracovník. Takže žádná dvojnásobná mzda. Pouze zaplacené všechny nároky, které jsou. A dnes každý podnikatel, který chce dostat zaměstnance ve svátek do práce, tak musí dávat různé příplatky a ty nejsou malé. A zaplatí z vás někdo tomu obchodu ve svátek víc peněz? Ani jeden z vás.

Tady už to zaznělo, 30 % pouze je ekonomický výnos oproti normálnímu pracovnímu dni. Tak si to spočítejte, jak to asi vypadá s naší ekonomikou. V okamžiku, kdy bychom ve svátek zavřeli, většina obchodníků by ušetřila, ušetřili bychom hromadu energie, tím i životního prostředí, ale hlavně, dopomohli bychom všem lidem, kteří dnes musí pracovat ve svátek, přestože nezajišťují bezpečnost nebo zdraví naší země, tak bychom jim umožnili to, aby strávili den se svou rodinou.

Já bych ještě jednou tady chtěl zdůraznit svobodné rozhodnutí. To svobodné rozhodnutí opravdu není ani u toho zaměstnance, ale často ani u toho zaměstnavatele, protože všichni jsme vázáni nějakými smlouvami, jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec, a ty smlouvy musíme dodržovat. Bylo by to jinak, kdybychom ve svém zákoně, nebo v zákoně naší České republiky, nebo by byl zákon, který by říkal: Ve svátek neplatí smlouvy a každý podnikatel nebo každý zaměstnanec se může svobodně rozhodnout, jestli do práce půjde, jestli ten obchod otevře. Takže pojďme o tom začít jednat, nechme to tak, jak to je, a můžeme se dohodnout, že uděláme zákon, když řekneme ano, jestliže tomu podnikateli, nebo v jeho vlastním zájmu je, nebo v jeho přesvědčení, že zavře, tak mu to nikdo nemůže nařídit.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Bláhovi. Ale kolegyně Gajdůšková ještě vyčká, protože se přihlásil s faktickou poznámkou pan kolega Patrik Nacher a pan poslanec Vlastimil Válek. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Patrik Nacher: Tak děkuji za slovo. Mě mrzí, že kolega ze stejného klubu, že Jirka Bláha tady používá soukromé hovory z chodby. Tak aby pro kontext, co jsem řekl, aby tady nezazněla jenom ta verze, která absolutně odpovídá (neodpovídá?) - nebylo to o Německu, bylo to o Rakousku, nebylo to o svátcích, ale bylo to o sobotě a o neděli. Takhle se vedl ten rozhovor, že jsem byl čtyři dny na dovolené v Rakousku, čtyři dny, a z toho tam zasahovala sobota, neděle, a byl v tom takový zmatek, že kavárna otevřeno měla, restaurace ne, půjčovna něčeho ano, půjčovna horských kol nikoliv. Nebo jste si to mohli půjčit v sobotu a vrátit až v pondělí.

Myslím si, že právě pro ty lidi, jak vy říkáte, a to jsou také pracující, kteří celý rok jsou v práci a pak jedou někam na dovolenou, tak třeba tímhle jsou postiženi. Takže kdybychom si to takto i domluvili, i zaměstnanci jsou v hotelech, tak hotely prostě na sobotu, na neděli můžou zavřít. V této logice, kterou tady říká kolega. Když bych tedy měl pokračovat - já jsem to říkat nechtěl. Tak když jsem slyšel debatu tedy na chodbách, tak mám z té debaty takový pocit, a co jsem já slyšel tu zpětnou vazbu, že čím víc bude těch demagogických názorů, které tady zaznívaly, tak tím větší je šance, že projde ta senátní verze. Že prostě i lidé, kteří by pro to nehlasovali, tak pro to hlasovat budou, protože s tímhletím nesouhlasí.

Znovu opakuji, naposledy, já už se pak k tomu hlásit nebudu. I kdyby se ten zákon zrušil - myslím si, že to tady neprojde - ale i kdyby, tak to neznamená povinnost mít otevřeno v jakýkoliv den v roce. Neznamená to povinnost ani o svátcích, osmi, šestnácti, čtrnácti, ani o sobotě, ani o neděli. Já mám spíš z toho pocit, že u některých kolegů, a nebudu jmenovat, je to o tom, že oni chtějí používat tohleto, aby ten stát za ně vyřešil špatně nastavené smlouvy (upozornění na čas), které mají s tím provozovatelem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka pana poslance Vlastimila Válka a ještě jedna faktická poznámka Jiřího Bláhy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já prostřednictvím pana předsedajícího - pan poslanec Bláha mě vždycky osloví a tak... Ona je samozřejmě řada profesí, která má podobný problém, ale nemá smysl se zase k této debatě dostávat. Prostě vstupuji do té profese za určitých podmínek, ty předem znám, a buď si ji vyberu, nebo si ji nevyberu.

Nicméně mě překvapilo - a to mě opravdu překvapilo, a pokud to dokážete nějak komentovat, byl bych prostřednictvím pana předsedajícího velmi vděčný, že jste řekl, že pro většinu těch prodejců je nevýhodné, aby prodávali v sobotu, aby o těch víkendech prodávali. Tak mě tedy fascinuje, proč proboha prodávají, když na tom prodělávají. To mně totálně hlava nebere. Rád bych získal nějaké vysvětlení, jednoduché. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jiří Bláha s faktickou poznámkou. A připravena je kolegyně Gajdůšková.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl jenom poděkovat tady Patrikovi prostřednictvím pana předsedajícího za to, co řekl. Já myslím, že právě to, že někteří poslouchají a naslouchají slovům, která tady říkáme, tak si uvědomí, že vlastně když jdou k volbám, tak by si měli dobře rozmyslet, jestli jsme tady pro vás, pro lidi, anebo jenom pro sebe. Protože je to o tom, co říkám. O nás bez nás.

Jestliže většina - a celý svaz pekařů to jednoznačně podpořil, celý svaz pekařů, to znamená, že od Brna až po Aš, všichni pekaři chtějí mít zavřeno, protože prostě chtějí být doma. Ale donutí je k tomu velkoobchody, donutí je k tomu velkoodběratelé, aby dodávali. Oni nechtějí dodávat. A je vidět, že jste nikdo moc nezažil podnikání, co to je, když jste tlačeni svým odběratelem do kouta.

A k tomu dotazu, který tady zazněl před chviličkou. Ten dotaz je úplně jednoduchý. Většina obchodních řetězců by ráda zavřela, ale právě proto, že nechce poskytnout výhodu svému konkurentovi, tak nezavře. Proto mají otevřeno, přestože prodělávají. Tak to prostě je.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Alena Gajdůšková, připraví se Martin Jiránek. Paní kolegyně, ještě posečkám, až tady bude větší klid. Pak vám hned udělím slovo. Prosím.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, vážená vládo, nejsem ani tak stará, jako pamatuji, a proto tedy mohu zavzpomínat genezi tohoto návrhu zákona. Nebojte se, budu stručná.

Ten původní návrh byl návrh pana senátora Františka Bublana na to, aby o státních svátcích byly obchody zavřeny a skutečně jsme slavili státní svátky. Přiznám se, že v té době byla vysoká nezaměstnanost. Bylo to v době krize, byl to rok 2014, tedy končící krize. A já sama jsem měla pochybnost, jestli lidé v obchodě si přejí, nebo nepřejí, aby měli tu možnost jít do zaměstnání, případně si přivydělat, tak jsem se těch prodavaček a prodavačů šla zeptat. Řekli mi, zvláště ty prodavačky, jako že v obchodě je většina žen, které měly děti: Víte, já bych dala nevím co za to, abych věděla, že o těch svátcích budu moci být se svými dětmi. Za prvé mi to moc nezaplatí. A za druhé to málo mi za to nestojí.

Ten návrh jsem poté jako senátorka podpořila, připodepsala jsem ten návrh. Prošel, ale až na návrh zde z Poslanecké sněmovny v roce 2016.

A o čem se nyní bavíme? Ta debata tady šla různě, ale já si myslím, že je potřeba skutečně připomenout, o čem se vlastně bavíme. Je to vlastně sedm a půl dne v roce. Vyjmenované státní svátky, po které tedy skutečně... jsou to dny pracovního klidu včetně toho, že obchody jsou zavřeny.

Tady musím říct k té úvaze - malé, velké obchody. Ten původní návrh, ta úvaha byla zavřít skutečně vlastně ty řetězce, ty velkoobchody, ty markety, kde většinově to není jeden soukromý majitel, který si rozhodne, zda chce, nebo nechce mít otevřeno. Ale nechali jsme na vůli právě ty malé obchody, protože tam většinově je vlastník, soukromý majitel jeden, mnohdy zaměstnává vlastní rodinu atd. Je tedy na nich, jak se rozhodnou. Ale kdo chodí nakupovat, tak ví, že ty malé obchody mají většinově zavřeny i v ty ostatní svátky.

A ještě připomenu, které ty státní svátky tedy zavřeno mají mít podle současně platného zákona. Je to 1. leden - Den České republiky, dále 8. květen - Den vítězství, 28. září - Den české státnosti, 28. říjen - Den založení československého státu. A pak jsou tam samozřejmě Velikonoce a Vánoce.

Já to tady říkám proto, že ta úvaha byla také jasná a docela transparentní. Proč zrovna tyto dny? Protože se pojí s českou státností. Protože se pojí s tím, co český stát utvářel v historii. A my chceme, a chtěli jsme, aby to platilo. Aby lidé skutečně měli tu informaci, aby tam stát dal najevo, že tohle je vzácný den. Tohle je pro ten stát důležité i tím, že to vyhlásí v podstatě jako dny pracovního klidu.

Ještě, když dovolíte, poznámka prostřednictvím pana předsedajícího na vystoupení pana poslance Munzara. On řekl, že je potřeba respektovat svobodnou vůlí zákazníků a majitelů obchodu. Ale jak už řekl pan poslanec Bláha, jednak ta svobodná vůle majitelů obchodů nebo podnikatelů je iluzorní ve vztahu k marketingu a ve vztahu k fungování trhu v této souvislosti, ale hlavně tu svobodnou vůli nemají zaměstnanci. A my jako sociální demokraté samozřejmě za zaměstnanci stojíme. Stojíme za nimi plnou vahou tím spíš, že většina zaměstnanců v obchodech jsou ženy. A pro ty je důležité, aby alespoň těch sedm a půl dne v roce věděly a měly jistotu, že v tyto dny mohou být se svými rodinami. Že prostě v tyto dny budou mít volno. A já si myslím, že my všichni jako zákazníci jim to solidárně můžeme přát.

Dámy a pánové, ještě si dovolím jednu poznámku. Senátoři, kteří tak na jednu stranu usilovně hovoří o vlastenectví a na druhou stranu jim jakýsi projev vlastenectví ve vztahu k české státnosti vadí, se obrátili na Ústavní soud. Plénum Ústavního soudu zamítlo návrh skupiny 18 senátorů na zrušení zákona číslo 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Já si dovolím z toho usnesení Ústavního soudu citovat jenom pár vět. Nebojte se, nebudu dlouhá. Mimochodem, bylo to 13. března tohoto roku.

Cituji: Při posuzování legitimity cíle zákonné úpravy lze tento cíl dovodit nejen z důvodové zprávy, ale i z obecně známých skutečností. Jde o posílení sociální a rodinné soudržnosti tím, že je pevně vymezen aspoň určitý rozměr pevně stanoveného času, který mohou lidé trávit společně. Ústavní soud k tomu uvádí, že je legitimním cílem zákona umožnit zaměstnancům v pracovním poměru si připomenout svátky, které jsou součástí české kulturní a duchovní tradice. Pokračuji: Zároveň nelze přisvědčit námitce navrhovatelů stran nepřípustného omezení práva získávat prostředky pro své životní potřeby. Omezení prodeje po dobu sedmi a půl dne v roce sice znemožňuje zaměstnancům v tyto dny pracovat, ale je třeba vzít v úvahu, že ani po zbývajících 357 a půl dne nemohou u stejného zaměstnavatele pracovat podle své vůle, neboť jsou kromě svých fyzických možností limitovaní také svou zákonnou pracovní dobou a nabídkou práce ze strany zaměstnavatele. Ten text pokračuje dál. Já přečtu jenom z jeho závěru. Ústavní soud uzavírá, že napadený zákon obstojí v testu racionality. Rozhodnutí o tom, které státní svátky a dny pracovního klidu a kolik těchto dní je namístě podpořit zákazem určitých pracovních činností je věcí legislativního uvážení.

Já věřím tomu, že naše legislativní uvážení bude takové, že zaměstnancům a zaměstnankyním v obchodě umožníme trávit těch sedm a půl dne se svými rodinami a vědět dopředu, že je budou mít k dispozici.

Ještě možná tady byla debata o tom, jak je to ve srovnání se světem. Nebudu recitovat všechny státy západní Evropy, snad jenom ty, které jsou v našem bezprostředním okolí, tedy v tom středoevropském prostoru. Slovensko má uzavřeny všechny provozní jednotky o všech státních a ostatních svátcích. Maďarsko má 14 státních a ostatních svátků, kdy jsou provozní jednotky také uzavřeny. Polsko má také 14 státních a ostatních svátků a také má provozní jednotky uzavřeny. Samozřejmě nemluvím o zemích, jako je Rakousko, Německo, tady už byla debata, a připomínám, že kolegové v Polsku minulý rok prosadili ještě uzavření provozních jednotek v neděli. To je jenom pro vaši informaci, že Česká republika jde opačným směrem.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem přesvědčena o tom, že by nejsprávnější řešení bylo skutečně vyjít vstříc zaměstnancům a zaměstnankyním v obchodě a v podstatě nenechat projít ani jednu z těch navrhovaných variant, resp. zachovat současný stav. Myslím, že žádné problémy nenadělal. Myslím, že se to osvědčilo a mělo by to tak zůstat. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Gajdůškové. Jsou tady dvě faktické poznámky, než bude pokračovat kolega Juránek, a to nejdřív pan předseda Stanjura, poté Jiří Bláha. Ještě předtím, než dám slovo Zbyňku Stanjurovi, o omluvení z dalšího jednání požádal do konce jednacího dne ministr dopravy Vladimír Kremlík. Pane předsedo, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Málokdy se mi stane, že v něčem souhlasím s paní poslankyní Gajdůškovou. Tak učiním tu výjimku. Ano, ten zákon není protiústavní, s tím já souhlasím, a je úplně zbytečný a ostřejší slova nepoužiji. Já podpořím obě verze. Samozřejmě senátní verze je lepší.

A teď k těm pohádkám, které tady paní poslankyně říkala. Zákonodárce nepřinesl sedm a půl dne volna, ale čtyři dny. Tři a půl dne volna, představte si, ty obchody byly zavřené na Štědrý den, první svátek vánoční, druhý svátek vánoční a na Nový rok. Bez zákona! Představte si to. Já myslím, že si to všichni pamatujeme. Takže čtyři dny. A promluvila pěkně o historii české státnosti. Proč ne. Kdo chce, tak na pietní akce chodí. Moc nás tam není toho 28. října, to si přiznejme, že to není státní svátek, který by přilákal na různé akce, které organizují města či stát, desetitisíce našich občanů. Ale paní poslankyně prostřednictvím pana místopředsedy, tentokrát bych řekl, že i obsahově příslušného k tomuto, co je na Velikonočním pondělí státnického a co je to za svátek? My jsme z Moravy - ale to je Velký pátek a to jsou obchody otevřeny. A na Velikonoční pondělí, to vymysleli komunisté, asi aby se zapomnělo na Velký pátek, tak slavíme. Tak když už se chceme odvolávat na tradice a českou státnost, tak aspoň to velikonoční pondělí uznejte, že to je úplná pitomost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka kolegy Bláhy, Sklenáka, Kalouska a Dolínka. Nejdříve pan kolega Jiří Bláha. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěl jenom doplnit kolegyni Gajdůškovou, že já mám to štěstí v životě, nebo povinnost, že třicet let dělám v obchodě, třicet let pracuji s lidma, kteří pracují od rána do večera, a z toho 25 let to všichni kvitovali, ale posledních pět let to zaměstnanci nechtějí, ale o co víc, nechtějí to ani ti podnikatelé. Takže zkuste se zeptat nějakého klempíře nebo instalatéra, jestli ve svátek přijde k vám domů. Kolik vám jich řekne, že přijde, protože chtějí být se svou rodinou? A chtěl bych vás poprosit, právě všechny, kteří říkáte: my jsme tady pro podnikatele. Tak 500 tisíc je jich těch malých. Takže prosím vás, pro ty malé udělejme to, ať svátek platí pro všechny bez rozdílu, kdykoliv, kterýkoliv den státního svátku, a nedělejme to jako doposud, že pro to, abychom my podnikatelé přežili, tak jsme často díky vašim zákonům a vašim doporučením museli začít podvádět a obcházet právě ty zákony, které jste tady navrhli. Pojďte poslouchat ty podnikatele, za které bojujete. Prosím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Sklenák, připraví se kolega Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Rád bych reagoval na řečnickou otázku pana předsedy Stanjury, který se ptal, co že je to za svátek Velikonoční pondělí. Myslím si, že nám právě v této souvislosti tady v této debatě trošku utíká to podstatné. On je to totiž svátek, který Parlament takto označil. A v našem právním řádu je také jistý zákoník práce. A zákoník práce mluví o tom, že ve státní svátky a ostatní svátky jsou dny pracovního klidu. A ve dnech pracovního klidu je možné nařídit pracovníkům jen takovou práci, kterou není možné vykonat další pracovní den. A v tom je ta podstata, protože my samozřejmě zde máme profese, jako jsou úředníci, jako jsou dělníci, jako jsou učitelé, a ti mají pracovní volno. A pak zde máme profese, jako jsou lékaři, policisté, hasiči, a ti nemají volno, protože jejich činnost není možné odložit na další pracovní den. A vlastně ten spor, který my tady už druhé volební období vedeme, je o tom, jestli ti prodavači a ty pokladní v supermarketu vykonávají takovou profesi, bez které bychom se obešli těch sedm dní v roce, anebo jestli se bez nich neobejdeme, protože kdyby třeba někdo dostal na Nový rok hlad, tak musí být otevřeno, aby náhodou neměl problém. Takže o tom je ten spor a o tom je i to Velikonoční pondělí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Miroslav Kalousek. Připraví se pan poslanec Petr Dolínek. Prosím, máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pouze dovolte poznámku k mým dvěma předřečníkům podle jednacího řádu.

Pan poslanec Stanjura položil otázku, jaký že je to svátek související s českou státností, to Velikonoční pondělí. Pan poslanec Sklenák mu řekl, že mu odpoví, a následovalo vystoupení, kde si troufnu říct, že tedy opravdu neodpověděl. Stále nevíme, jaký svátek související s českou státností je to Velikonoční pondělí. To jste nám nevysvětlil.

A k paní poslankyni Gajdůškové, když hovořila, že to je promyšlené a transparentní, že to jsou opravdu ty svátky, které souvisejí s českou státností, tak zaprvé tady máme to Velikonoční pondělí a zadruhé je tady obrovská diskriminace světců. Jestliže na svatého Václava, na Den české státnosti, být zavřeno musí, a na svatého Metoděje, který křtil dědečka svatého Václava, může být otevřeno, tak já kdybych byl z Moravy, tak to chápu jako diskriminaci. A proti diskriminaci bychom se měli všichni ozvat.

A pan poslanec Bláha, dovolte, mě rozveselil, když nás poprosil a řekl: udělejte něco pro ty podnikatele, zakažte jim něco. Já jsem přesvědčen, že nejvíc uděláme pro podnikatele, když jim nebudeme nic zakazovat ani nařizovat a necháme to prostě na nich. Oni se rozhodnou, jestli budou mít otevřeno. Oni se rozhodnou, jestli budou mít zavřeno. To si myslím, že je nejférovější přístup. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ty se nám rozmnožily - nyní Petr Dolínek, poté kolega Stanjura, Nacher, Gajdůšková, Sklenák. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Oni se rozhodnou, že si otevřou, povolají legii svých zaměstnanců, takže na Velikonoční pondělí ty matky neuvidí svoje děti, které by je chtěly vymrskat, a odejdou v pět ráno do práce, aby otevřely ty velké obchody. Ne ten podnikatel! Ten je doma. Myslíte, že nějaký manažer Makra je na Velikonoční pondělí někdy v práci? Ten je doma s manželkou, možná prodloužený víkend u moře. Ale ta ženská je za tou kasou. O tom se tady bavíme dneska. Ne o tom, že zakazujeme něco podnikatelům, ale že podnikatel může svému zaměstnanci přikázat, že musí opustit rodinu na státní svátek a jít do práce. První věc. (Poslanec mluví velice nahlas a důrazně. Kolegové ho upozorňují, ať tolik nekřičí.)

Druhá věc. Jak sociální demokracie, tak si dovolím zde mluvit i za naše kolegy v lavicích KSČM, dlouhodobě chtěla všechny tyto svátky, aby tam byly. Nezneužívejte prosím tu selekci, kterou provedla Sněmovna náhodným výběrem takřka, na to, že původně jsme navrhovali všechny státní svátky, aby tam byly. Tak nedělejte z toho zbraň z něčeho, co tady pokřivila samotná Poslanecká sněmovna.

Já nebudu hlasovat ani pro jeden z těch návrhů, protože podle mě je velmi správně, aby mohli zůstat zaměstnanci doma. Jestli chce podnikatel podnikat, ať ten manažer Makra si za tu pokladnu sedne na Velikonoční pondělí a prodá tam něco tomu, kdo to potřebuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Zbyňka Stanjury, poté pan kolega Patrik Nacher, který to nevydržel a přihlásil se znovu. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: První reakce na pana poslance Dolínka. Já mám svědomí čisté. Kdo hlasoval pro výběr náhodných svátků? Sociální demokraté, komunisté, nebo ODS? Stěžujete si sám na sebe. Ale vzácná sebekritika, to se často ve Sněmovně neslyší, to musím ocenit.

A pak jsem vždycky na rozpacích, jak mám reagovat na vystoupení pana poslance Bláhy, protože on si protiřečí. On je pro i proti současně. A teď nevím, který z těch jeho postojů mám napadnout, jestli to, že je pro, nebo proti. Co nám před chvílí říkal? Řemeslníci k vám na státní svátek nepřijdou. Mají zavřeno. Zkuste si zavolat. A hned v následující větě řekne: proč je posíláte do té práce? Ty malé a drobné. Proč je tam vůbec posíláte? Tak nejdřív vám řekne, že tam nechodí, a já to plně respektuji, je to jejich volba, kdo chce, ctí svátek, kdo nechce, pracuje, je to jeho volba. Ale v druhé větě řekne, proč je tam zákonem posíláte. Tak co platí, pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy?

A kapitalismus 19. století, jak tady popsal pan poslanec Dolínek. Nedělejte z těch podnikatelů lidi, kteří nepracují. Já vím, že se vám to hodí - takový ten podnikatel sedí doma a jediné, co dělá, tak se ráno podívá na účet a řekne, jak tam přibylo. Hurá. Jak bych to utratil? Prodloužený víkend někde u moře. To je karikatura podnikání. Zajděte si mezi živnostníky, mezi drobné podnikatele. Nemluvte o těch několika miliardářích. Mimochodem je to váš předseda vlády - taky miliardář. Tak jako od vás to zní fakt dobře. Tak neříkejte, jak ten podnikatel nedělá nic, jenom si počítá ty peníze.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Patrik Nacher. Připraví se pan kolega Sklenák. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Omlouvám se, příště nebudu dávat ten slib, že se nepřihlásím, protože to se někdy opravdu nedá.

Tak tady zaznělo, že má být zavřeno tam, kde je to zbytné. Tak proč není zavřeno v restauracích, v kavárnách? Co třeba v takových, já nevím, na hradech, zámcích? Tam přece jedou rodiny trávit ten čas, protože vy jste jim to naplánovali. A teď tam bude zavřeno. Takže když už, tak všude, ať je to konzistentní. Nebo tam zaměstnanci nejsou? Tam jsou zaměstnanci druhořadí? Tak to je jedna věc.

A druhá věc. Tady zaznělo, mně to přijde taky karikatura podnikání, kde se popisuje, že ten podnikatel je ten, co nedělá nic, a zaměstnanci makají 12 hodin denně. Dobře. Tak tam je přece ta hranice 200 metrů. Tak co když je nějaký podnikatel, který má tedy provozovnu maloobchodní, která má 205 metrů, a šel by za tu kasu sám. Tak podle tohohle současného zákona nemůže. Takže on by tam šel z toho kavalce prodávat. Nebo je to rodinný podnik, nebo by tam poslal dceru, syna. A on nemůže. Takže to není pravda. Vy prostě tímhletím omezujete. Zatímco tím zrušením se nic nikomu nenařizuje. To je to filozofické nepochopení. Proto my se asi nikdy nepochopíme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan kolega Roman Sklenák, dále Jiří Bláha, Petr Dolínek, Martin Kupka. Máte slovo k faktické poznámce, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Sklenák: Ano, mám dvě poznámky. Jako pamětník mohu zodpovědět i ten dotaz, proč byly tehdy předkladatelem vybrány právě tyto svátky. On to tady z tohoto místa v minulém volebním období vysvětloval, byl to senátor František Bublan. V podstatě byl veden snahou najít nějaký kompromis. On tady vysvětloval, že s těmi velkými řetězci o tom jednal a snažil se najít nějaký kompromis, aby bylo ve svátky zavřeno. A věděl, že kdyby chtěl tehdy prosadit všechny svátky, tak by to bylo obtížnější. Takže prostě je to výsledek nějakého kompromisu. To jenom na vysvětlenou, kdo tady tehdy nebyl.

V druhé poznámce bych rád reagoval na pana předsedu Kalouska, který mi tedy vyčetl, že moje faktická nebyla v tom duchu, jak měla být, tak teď snad bude. Když on, ale nejen on, byl to i pan poslanec Skopeček a další, kdo říkají tu myšlenku "nezasahujte do toho, nechtějte všechno regulovat, nechte to na těch podnikatelích". Doslova říkal, oni se rozhodnou, jestli mají mít otevřeno. Tak rozumím tomu dobře, pane předsedo, že byste to nejraději vztáhl i na ty dělnické profese a na ty úřednické, že bychom třeba zrušili ty dny pracovního klidu, třeba nejen o svátcích, ale i o sobotách a o nedělích a nechali to, tak jak to bylo před těmi staletími, jenom na těch šéfech, kdy povolají ty zaměstnance do práce? Tak to myslíte?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Doplňuji seznam, který jsem přečetl, o kolegu Bendla a Kalouska. Nyní tedy pan poslanec Jiří Bláha, připraví se pan kolega Dolínek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já děkuji za nahrávku a poskytnu odpověď velice rád. Jak jsem to myslel, je právě to, že jste tady, kolego, nebyl, tak jste nemohl slyšet všechno, co jsem řekl, tak se prostřednictvím pana předsedajícího omlouvám a jenom to vysvětlím.

Jestliže otevřeme velkoobchod, který vlastní zahraniční vlastník, kterému je úplně jedno, jestli tady někdo má svátek, nebo nemá svátek, jemu jde jenom o to, aby prodal to svoje zboží, které se sem doveze z toho zahraničí, nebo jestliže otevře velký řetězec nadnárodní, kterému je taky jedno, jestli tady máme svátek, nebo nemáme, tak donutí právě ty drobné, aby mu dodali to zboží, které mu dodávají v normální pracovní den. V ten okamžik právě ten malý a drobný musí plnit a musí otevřít, musí povolat svoje zaměstnance a ti musí jít do práce. Pojďme tedy otevřít Poslaneckou sněmovnu, pojďme otevřít instituce, pojďme otevřít kraje - a bude to transparentní. Vždyť proč bychom to neudělali? I ten normální člověk si přece chce dojít ve svátek vyřídit svoje záležitosti a nebude si muset brát na to den pracovního volna nebo dovolenou.

A ještě navíc bych chtěl doplnit jednu věc a to je Štědrý den a svátky. Tak ve Štědrý den se do té doby, než se to schválilo jako státní svátek, makalo. Bylo všude otevřeno až do 17 hodin. První svátek většinou všichni tolerovali, druhý svátek vánoční bylo vždy otevřeno. Takhle to funguje již třicet let. Až poslední dva roky se všechny tři dny drží svátek. Ale pouze poslední dva roky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Já jsem kolegu Bláhu nepřerušil, ale prosím, nenuťte mě k tomu zvýšenou hladinou hluku, protože bych nevěděl, jak to mám měřit, a odpočítával bych to asi odhadem, to bych mohl někoho poškodit a to bych si nepřál.

Nyní tedy s faktickou poznámkou kolega Petr Dolínek. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Já oceňuji slova kolegy Bláhy, nicméně on nám bohužel trochu míchá ty malé živnostníky a ty zaměstnance. Já si troufnu říct, že jako sociální demokracie si vážíme těch malých živnostníků, a ten zákon prvotně vznikal kvůli těm zaměstnancům. Protože chápu některé výhrady, které jsou - živnostníka nechte podnikat. Ale nám jde o to, že zaměstnanec si neurčí to, co ten živnostník. Ale jsem rád, že to vnímáme stejně, že i živnostník chce mít nějaké podmínky pro svoji rodinu a pro svoje zázemí.

Druhá věc. Víte, já si pamatuji, jak jsme se tady nedávno bavili o jedné věci, a to je, že jsem zde ze strany ODS zaslechl, že abychom byli prozápadní, že důkaz Západu je, že dovolíme alkohol - a teď nevím, jestli za volantem, nebo na lodi, nebo na kole, a že západní je mít alkohol v krvi, když něco řídím. No ale já bych chtěl říct, že jestliže chceme na Západ, tak prozápadní je mít taky někdy zavřeno. To je také na Západě. Tak buď buďme západní úplně, anebo si vybereme jen ten alkohol a necháme všude otevřeno. Tak zvažme, která ta zápaďácká cesta je ta správná. Já myslím, že cenného kompromisu, tzn. pár dnů nechat lidi s rodinami, ale zase diskutovat o tom, co říkáte vy. Já jsem vnímal vaše argumenty v minulých diskusích a pojďte i vy vnímat i ty naše a zkusme najít kompromis.

A potom taková odlehčená věc. Víte, jak jsem slyšel od kolegy popis zákoníku práce, my máme aktuálně 322 bodů programu, možná po dnešku 325 bodů programu Sněmovny. Můžeme se vsadit, že po našem slovutném zasedání dvou týdnů a jednoho variabilního nám 270-260 bodů zůstane. My tím naplňujeme naprosto skutkovou podstatu zákoníku práce, že nejsme schopni v naši klasickou pracovní dobu odpracovat to, za co jsme placeni. Pojďme si říct, že ty státní svátky, které máme v příštím roce, že ve všechny státní svátky zasedne Poslanecká sněmovna a odpracuje ty resty, které jsme si tady nahromadili. Půjdete vy všichni příkladem? Budete zde sedět? Budeme pracovat od šesti od rána do šesti do večera dvanáctky? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, skončil čas k faktické poznámce. Nyní pan kolega Petr Bendl, připraví se kolega Stanjura, protože kolega Kalousek stáhl svou přihlášku k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já jsem původně vystupovat taky nechtěl, protože mám pocit, že všichni máme jasno. Ti, kteří chtějí dát prostor k tomu, aby se dohodly třeba odbory s markety, tak ti budou spíše pro to, abychom tenhle nesmysl zrušili. Ti z vás, kteří chcete ostatním organizovat život, budete trvat na tom, že to tak má zůstat, protože jsou to státní svátky už Sněmovnou vyhlášené, a tudíž je potřeba je slavit.

Já vám musím jenom říct, že zaplať pánbůh snad tady nikoho nenapadne, aby - kdybych mluvil jen za sebe, neboť já jsem tady v konfliktu zájmů, neboť jsem malý podnikatel a mně nemůžete zakázat chodit do práce, protože já těm zvířatům musím nechat každý den krmení a musím se o ně starat... To možná tady někdo úplně nezachytil, když jste si brali do úst těch 500 tisíc malých podnikatelů, kteří si tzv. mohou udělat čas, kdy chtějí. Vždyť to přece není pravda. Naopak když by ten čas nejvíc potřebovali, tak musí jít něco dělat, protože zrovna v tu chvíli je práce, která se vyplatí a kterou musí jít udělat. Je to úplně obráceně. Zpravidla právě v ten čas, kdy ostatní mají volno, protože zrovna můžou řešit věci, na které normálně nemají čas, tak tam ti malí zrovna musí narukovat, aby pomohli, ať už se to týká elektriky, instalatéřiny a já nevím čeho všeho ostatního. Mně to přijde opravdu jako malichernost. Myslím si, že když to zrušíme úplně, nic se nestane, nic zásadního se nestane. Naopak podle mě budeme fungovat úplně normálně jako spousta jiných subjektů, které musí fungovat tak jako my, kteří hospodaříme v zemědělství, a to bez ohledu na to, jestli si to Parlament přeje, nebo nepřeje, se prostě musíme na těch polích a mezi tím dobytkem objevit, kdy je to potřeba, a ne kdy si to Parlament zrovna vynutí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní pan kolega Stanjura s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já musím reagovat na vystoupení pana poslance Dolínka. Každý asi chápeme funkci poslance jinak. Já tady nejsem proto, abych schválil na této schůzi 322 bodů nebo 150 návrhů zákona. Mí voliči ode mě a od nás očekávají, že budeme bránit špatným zákonům, které navrhuje vaše vláda. A v rámci našich omezených sil to činíme. Takže kdyby z 322 bodů zůstalo 305, já myslím, že pro naši zemi jenom dobře. Takže není naším úkolem schvalovat každý nesmyslný návrh zákona, se kterým přijdete, a už vůbec ne rychle. My respektujeme většinu, nakonec pravděpodobně prohrajeme, ale zadarmo vám nedáme nic. A šermovat tady čísly, že ještě tolik a tolik bodů leží... No, to je vaše ostuda, vládní většiny. Jsme v polovině volebního období a máme na kupě 322 - možná jsme něco zařadili, 325 bodů. Jak to bude vypadat za rok? No těch bodů bude 400 a víc. Ale vy organizujete jednání Sněmovny. Takže si nestěžujte. A nepoměřujte výkon Sněmovny počtem přijatých zákonů, to je úplně špatné hledisko. To je tak, jak někteří novináři posuzují výkonnost poslance, jestli má 99 nebo 90 % hlasování, z toho 50 % je o tom, jestli bod 1 bude ve dvanáct, nebo v jednu, nebo v úterý, nebo ve středu, to už nikdo z těch statistik nevyndá.

O čem bychom se dneska měli bavit? Bylo tady 114 členů Poslanecké sněmovny, kteří podle dnešního rozhodnutí Ústavního soudu vědomě porušili článek 1 Ústavy a přijali zákon, který šel proti demokratickému právnímu státu v České republice. A vy jste byli mezi nimi, milí sociální demokraté! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Petra Dolínka, stále je připravený kolega Jiránek. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Dolínek: Omlouvám se, opravdu naposledy. Pane předsedo prostřednictvím pana předsedajícího, já jsem byl vstřícnost sama. V tom je 60 vašich opozičních zákonů. Já jsem chtěl, aby se konečně projednaly. Tak já sem přijdu se srdcem na talíři a vy mě tady ještě seřvete, že chci odpracovat vaše zákony. Tak já bych jenom chtěl zkonstatovat, třetina toho programu jsou vaše body. Já stojím o diskusi o nich. Vy můžete odmítnout naše body. My můžeme některé vaše podpořit, ostatně řada z nich jsou i dobré, myslím, že i vy hlasujete některé vládní věci. Ale ta věc je jiná. Je hanba, že my chceme, aby lidi chodili do práce, a sami svoji práci necháváme ležet ladem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Zbyňka Stanjury. Máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Tak když je pan poslanec Dolínek vstřícnost sama, já ho beru za slovo. Zítra ráno navrhnu deset opozičních bodů jako body 1 až 10 programu a jsem zvědavý, co vy a vaši koaliční partneři, jak se k tomu hlasování postavíte. Beru vás vážně. Takže zítra v 9.01 budu načítat naše návrhy zákonů, které, máte pravdu, leží tady déle než rok. Dneska ráno, všichni účastníci porady grémia Poslanecké sněmovny mi mohou dosvědčit, že jsem se rozčiloval, že já chci, aby se projednávaly naše návrhy zákona. Tak to zítra ukažte hlasováním. A nejenom vy sám jako jeden. Vzpomeňte si, jak jste hrdinně sháněl podpisy pro odvolání současného řídícího naší schůze. Kolik jste přesvědčil sociálních demokratů? Nula! Jo - Roman Onderka to podepsal taky? Tak omlouvám se, jednoho. My jsme to podepsali všichni. Tak jestli takhle budete shánět podporu pro projednávání našich opozičních návrhů, to se moc neposuneme. Ale ráno se to ukáže. Já to skutečně navrhnu. A nechci slyšet, že máte důležitější vládní body. Žádný důležitější bod než naše návrhy tady skutečně není. (Oživení v sále a potlesk z lavic ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka paní poslankyně Kateřiny Valachové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, Zbyněk Stanjura, vaším prostřednictvím, je samozřejmě mimořádně obratný předseda opozičního klubu, to všichni víme, není třeba už to dále prokazovat. Nicméně musím se ohradit před tím peskováním, kdo co podepsal nebo podepsal za sociální demokracii. Stejně jako co se týká projednání poslaneckých návrhů - dnes jsme tu situaci korektně projednávali na politickém grémiu Sněmovny. Došli jsme k dohodě, že budeme jednat, bude schůzka, chceme se dohodnout. Takže myslím si, že tahle slova nejsou namístě. A jediné, co zřejmě chtěl Petr Dolínek, vaším prostřednictvím, pane předsedající, říci, tak je pouze tolik, že o této věci debatujeme dlouho, známe své názory, zřejmě už všechny argumenty padly, a pojďme ke konci debaty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě faktická poznámka pana poslance Pavla Kováčika. Pane předsedo, máte čas k faktické poznámce, měřím dvě minuty.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Paní a pánové, přeji hezký dobrý den. Já jenom k té diskusi, která se tady vede o opozičních návrzích zákonů - taky bych to podpořil. Ale víte, je to v situaci, kdy, a teď si pomůžu jedním nápisem, který na mnoha hřbitovech nad branou jest vytesán, směrem k panu kolegovi, předsedovi klubu ODS: "Co jste vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i vy." Tedy kde jste byli, když my jsme byli v situaci, kdy naše návrhy zákonů tady šly od počátku volebního období až do jeho konce neprojednány? A když jsme požadovali - co opoziční okénka, nám by stačila opoziční skulinka, která by alespoň prvním čtením protáhla návrhy zákonů, které navrhovala KSČM z opozičních lavic, a vy jste tady tvrdili - ne že jste u toho nebyli, byli jste u toho - a vy jste tvrdili, že jsou důležitější vládní návrhy.

Takže prosím pěkně, já jsem pro to, aby se projednávaly všechny návrhy zákonů. Dokonce jsem tady já osobně přednášel návrh, aby se jednací řád upravil tak, aby se návrhy zákonů a další body projednávaly v pořadí, jak dojdou, to znamená podle čísla tisků. No a protože jsem to navrhoval v době, kdy byla úplně jiná vláda než tahleta, tak to byl návrh, pro který jsme si hlasovali pouze my sami komunisté. Takže historická paměť mně velí, že jsem pro to, aby se projednávaly návrhy zákonů v pořadí, v jakém dojdou. Ale musí to platit pro všechny a ve všech volebních obdobích. Pokud se takhle dokážeme domluvit, potom věřte, všecko půjde i rychleji a k větší spokojenosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Martin Jiránek, připraví se pan kolega Petr Pávek. Vrátíme se, věřme tomu, k textu návrhu zákona vráceného Senátem. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Jiránek: Děkuji. Já jenom přemýšlím, jak začít, protože po tomhle se strašně těžko navazuje na projednávané téma. No já to nějak zkusím.

Mluvili jsme tady o různých tématech spojených s prodejní dobou, tzn. mluvili jsme o tom, ať nemluvíme podnikatelům do toho, kdy otevřou, nebo ne. Řešili jsme samozřejmě, že doktoři, sestry, policisté a další musejí do práce. Řešili jsme, že si lidé mohou najít jinou práci, když nechtějí chodit o svátcích do práce. Můj pohled na věc je trochu jinde. Celý vývoj lidské společnosti v posledních stoletích je z velké části založen na tom, abychom museli do práce chodit stále méně a méně. Abychom měli více času na život. Proto vymýšlíme stroje, roboty, výrobní systémy, digitalizujeme, zvyšujeme produktivitu a zkracujeme pracovní dobu. Za pár desítek let, pokud jako lidstvo zvládneme klimatickou změnu, bude pracovní týden dost možná 30 hodin, nebo jenom 20. A i různé průzkumy praxe firem a různé pokusy v jednotlivých státech ukazují, že když lidé pracují třeba jenom 30 hodin v týdnu, tak jsou šťastnější, mají spokojenější rodinný život atd.

A my víme, že Češi pracují v průměru více než většina Evropanů. Ročně dokonce řádově o stovky hodin. Proto si myslím, že bychom zde neměli vážit, zda ano, nebo ne, mohou, nebo nemohou lidé změnit práci, zda - ano, nebo ne - zasahujeme podnikatelům do svobody podnikání. Anebo zda je to, nebo není fér nebo nefér vůči doktorům a sestřičkám. Přičemž věřím, že časem dokážeme i těm doktorům umožnit být o Vánocích doma. Ale myslím, že bychom měli vážit, že jsme již dostatečně vyspělá společnost, abychom nějakým způsobem mířili výš. My tady bychom měli pomoci hledat širokou společenskou shodu a cesty, jak co nejvíce lidem alespoň v těch několika státních svátcích ročně zaručit volno, ať mohou dělat, co chtějí. Ať mohou být doma s rodinou nebo prostě jít třeba na ryby. Prostě proto, že to zlepší náladu mezi lidmi, pohodu ve společnosti.

Stovky milionů Evropanů to už dokázaly. Našly ne chaos, jak to pojmenoval kolega Skopeček, ale našly politickou a společenskou shodu na tom, že nějak omezí prodej. Buď o svátcích, nebo o nedělích. A díky tomu miliony zaměstnanců, samozřejmě i stovky tisíc podnikatelů mohou být minimálně o těch svátcích doma spolu s rodinou a dívat se třeba na pohádky. A buď mezi ně my Češi budeme i po dnešku nadále patřit, anebo ne. Signál lidem, jak to vnímáme my v Parlamentu, to každopádně bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Petr Pávek. Připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, milí kolegové, kolegyně, já jsem mohl být hotový za deset vteřin, protože jsem byl pověřen, abych vám sdělil stanovisko klubu Starostů a nezávislých. My podpoříme tu senátní verzi a tím by to mohlo skončit. Dovolte mi ale několik osobních poznámek.

Ten důvod, proč podporujeme senátní verzi, je proto, že jste tady v zákoně o prodejní době zanechali čurbes. Není to vůbec o žádném silném postoji, zda o svátcích pracovat, či nepracovat. Je to o tom, že je to velmi nesystémové. Někteří z nás, jako já, jsou daleko liberálnější, takže mají tendenci k tomu věci neregulovat, když to není nutné, ale někteří rozumějí tomu, že prostě pro ty zaměstnance ve velkých obchodech by to znamenalo úlevu - ale sedm a půl dne? Co to znamená sedm a půl dne? Proč tedy ta novela nezní tak, že prostě o svátcích se nebude prodávat? Tomu každý rozumí. Je svátek, mám to červeně v kalendáři, OK, tak se prostě neprodává. Řada z nás starších to ještě pamatuje. V tom není ten problém.

To, co se mi tady nelíbí, je vyzdvihování jedné profese. Rozumím prostřednictvím pana předsedajícího něze, kterou chová kolega Bláha k pekařům. Rozumím i dalším, kteří vyzvedávali prodavačky a prodavače apod. Ve skutečnosti je to velmi omezený pohled. Víte, a to už tady také bylo zmíněno, tak to nebudu rozvádět, že jsou stovky, stovky profesí, které tuto volbu nemají, které musí chodit do té práce, které mají směnný provoz, které pracují po nocích, od kterých vyžadujete služby počínaje natankováním na pumpě a konče lékařskou péčí nebo zdravotnickým zákrokem. Takže problém této novely nespočívá v tom, že bychom říkali natvrdo "nebudeme, nebudeme chránit ty zaměstnance v dobách svátků", ale v tom, že prostě je v tom opravdovej čurbes, který svátek ano, který ne, kdy můžu jet, kdy nemůžu jet atd. Je to přeregulované a je to úplně zbytečné.

Takže za Starosty, nezávislé i za sebe říkám, podporujeme jednoznačně senátní verzi, která to vrací do bodu nula. A jestli někteří z vás budete mít tu ambici, přijďte s novým návrhem toho zákona tak, aby dával smysl a nezapleveloval jak právní řád, tak návyky obyčejných lidí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Pávkovi. Nyní ještě pan poslanec Vojtěch Munzar s řádnou přihláškou a to je zatím poslední přihlášený do rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den ještě jednou, kolegyně a kolegové. Já jsem se nakonec přihlásil do řádné rozpravy, než abych tady reagoval, ač mě svrběl jazyk na mnoho faktických poznámek tady kolegů po mé levé ruce. Chci říci, že tato situace, ve které se nacházíme, a zejména debata, která se tady dnes rozproudila, ukazuje ve své plné nahotě tu absurditu samotného zákazu prodeje v obchodech nad 200 metrů čtverečních ve vybraných svátcích.

Pan kolega Mihola se tady ptal na filozofii státních svátků. Připomínají nám milníky naší historie a naši tradici. Proto je mám rád. Nemám je rád jenom proto, že je třeba volno. Ale rozhodně nejsou důvodem, aby stát někomu něco zakazoval a přikazoval, co má o těch státních svátcích dělat. Já si osobně nemyslím, že role státu je zakazovat některým - a zdůrazňuji slovo některým - obchodníkům, kdy prodávat, kde prodávat, a zákazníkům, kdy a kde nakupovat. To by mělo být skutečně svobodné rozhodnutí, do kterého stát nemá co mluvit. Zákaz se zavedl údajně ve jménu ochrany zaměstnanců, ale mně to spíše připadá, že se zavedl ve jménu sociálního inženýrství a neutuchající touhy mluvit lidem do jejich životů.

Ochranu zaměstnanců, kterou tady dnes argumentují zástupci ČSSD, když si vezmete, tak ten zákaz se nevztahuje na obchody do 200 metrů čtverečních, nevztahuje se na čerpací stanice, prodejny na železničních stanicích, autobusových nádražích, letištích nebo prodejny ve zdravotnických zařízeních, nevztahuje se na zaměstnance v pohostinství, jsou také zaměstnanci v kinech, kulturních zařízeních, všichni ti zaměstnanci ve stáncích na kulturních akcích o státních svátcích, to jsou také zaměstnanci - takže vy tady ochranou části zaměstnanců - části - vytváříte vlastně zákonnou nerovnost.

Velké obchody nad 200 metrů čtverečních, i kdyby dneska chtěly prodávat, tak mají smůlu. Ale obchodníci, třeba ti menší v zavřených obchodních centrech, mají, i kdyby chtěli, bohužel také smůlu. A to ukazuje, jak každá podobná regulace ze strany státu a ze strany moci zákonodárné křiví trh. Celkový zákaz prodeje ukazuje tedy na jasnou nerovnost. Ten, kdo má dneska 190 metrů čtverečních, může prodávat, ten, kdo má obchod, který má více než 200 metrů čtverečních, prodávat nemůže. To, že se tady takto rozhodlo a minulá Sněmovna a dala tam hranici, pro mě nepochopitelnou, nezdůvodněnou, 200 metrů čtverečních, to vytvořilo nerovné podmínky na trhu. A každý podobný zásah státu do volného prostředí, do svobodného trhu nám vytváří regulacemi takovéto podobné nerovnosti.

Já si ještě dovolím zareagovat na pana kolegu Bláhu prostřednictvím pana předsedajícího, který tady řekl větu, že se tady rozhoduje o nás bez nás. Ale to přece děláte vy. Vy chcete na půdě Sněmovny rozhodnout o lidech této země, vzít jim svobodné rozhodování ve jménu vlastních a partikulárních zájmů, které jste tady říkal. Ale myslím si, že tady je to jasné. Je tady snaha skupiny poslanců, kteří cítí nějaké vnitřní pnutí určovat lidem jejich vlastní život a každodenní život lidí, a je tu skupina poslanců, ke kterým se řadím já, kteří nemají tuto vnitřní touhu za každou cenu mluvit lidem do jejich každodenních životů. Hlasování rozhodne. Já doufám, že zvítězí zdravý rozum a svobodná vůle lidí, a nikoliv tato touha. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Munzar byl sice poslední přihlášený, ale ještě mám dvě faktické poznámky - kolegy Jiřího Miholy a paní kolegyně Aleny Gajdůškové. Nyní pan poslanec Jiří Mihola s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Mihola: Děkuji. Musím zareagovat na kolegu Munzara vaším prostřednictvím. Problém je, že tady mnozí kolegové nejsou po celou dobu, neslyší všechno, co tady zaznělo, tak jednak buď se opakují, anebo reagují potom zcela nesmyslně. Nepodsouvejme si prosím vás opravdu, že někdo chce někomu něco organizovat. Kdo to kdy řekl! Zaznělo to tady někdy? Najdete to v tom stenozáznamu, že někdo někomu chce organizovat čas? Nebo volný den? Zato spousta různých omylů. Tady padá termín sociální inženýrství. Já bych se moc neutrhoval, pane kolego, na sociální inženýrství. Pozor! Co takový Baťa? Nevím, kolik z nás Baťovi kam vůbec sahá, ale budeme tady šermovat a dehonestovat termín sociální inženýrství. Jestli mu vůbec rozumíme pořádně.

A filozofie státních svátků? Jestli je to tak jedno, jak tady říkal kolega Munzar před chvílí, tak pak stačí památný den. Pak nemusí být vůbec státní svátek. Tady bychom s tím vystačili. A když stát tedy a kolegové, asi i vaši, rozhodli o některých státních svátcích po roce 1989, pak ten stát má určitě právo do toho vstupovat a regulovat, tak jak je to právě v těch jiných zemích.

A ke kolegovi Pávkovi vaším prostřednictvím bych ještě dodal - víte, nejjednodušší bude udělat tu novelu, kde se to sjednotí. O tom se tady často mluvilo, tím se nejčastěji argumentovalo. Já ji klidně připravím. Věřím, pane kolego Pávku a další starostové, že ji podpoříte. Věřím, že je tady také druhá část Sněmovny a že se připojí ANO, protože průzkumy ukazují, že tato opatření nikomu nevadí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka paní poslankyně Aleny Gajdůškové. A opět opakuji, prosím o klid, protože jde o faktické poznámky a chtěl bych, abych mohl měřit čas všem stejně. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Jenom rychle. Pan poslanec Mihola řekl spoustu toho, co bylo potřeba říct jako reakci. Já k tomu dodám jen tolik na adresu pana poslance Munzara prostřednictvím pana předsedajícího. Prostě je s podivem, že nedokáže pochopit, co je zbytné a co je nezbytné. A o tom vlastně jsme se tady bavili.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Ještě pan kolega Jiří Bláha, poté pan poslanec Zbyněk Stanjura s faktickými poznámkami. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážení kolegové, kolegyně, máme poslední šanci ponechat ten stav tak, jak je, a zamezit hromadným žalobám těch, kteří se budou cítit poškozeni. Protože tady to zaznělo. Z hlediska zákoníku práce má podnikatel právo nařídit mimořádnou směnu pouze v okamžiku, kdy je nutno zabezpečit chod pro udržení podniku nebo jiných záležitostí. A v ten okamžik dojde k čemu? Ti, kteří se budou chtít bránit, pokud vrátíme ten stav zpátky, tak samozřejmě podají hromadnou žalobu na stát, aby toto vyžadoval, a v ten okamžik, jak to dopadne? Nebude moci mít otevřeno opravdu nikdo. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. Máme další faktické poznámky - pana kolegy Stanjury, Václava Klause, Patrika Nachera. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Na rozdíl od paní poslankyně Gajdůškové si neosobuji právo rozhodovat za všechny naše občany, co je pro ně zbytné a co je pro ně nezbytné. Ale v duchu sociálně demokratického návrhu zákona, který paní poslankyně tak vehementně hájí, je prodej do 200 metrů nezbytný, prodej nad 200 metrů je zbytný a podávání alkoholických nápojů v restauracích je nezbytné. Já takovou logiku světa odmítám, mám jinou, ale proč ne.

A k panu poslanci Bláhovi. Já myslím, že když budeme jenom číst ustanovení zákoníku práce, kterékoliv, bez kontextu, tak prostě dojdeme k absurdním závěrům, jako on před chvílí došel. Určitě i on sám, pokud provozoval některý ze svých obchodů nebo výrobních závodů v sobotu a v neděli, si umí představit pracovní smlouvu, kde to má podepsané, a když se jedná o pracovní smlouvu, i se zaměstnancem. To není proti zákoníku práce. Nevytahujte tady nějaké hromadné žaloby, protože ať se to někomu líbí, nebo ne, podepsání pracovněprávního vztahu je oboustranný akt. Musí s tím souhlasit jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. A pokud se zaměstnanci podmínky, které nabízí zaměstnavatel, nelíbí, tak takovou smlouvu prostě nepodepíše, zejména v tomto šťastném období, kdy je opravdu nulová nezaměstnanost a všichni podnikatelé - nechci říkat všichni, mnozí podnikatelé a možná mnozí zaměstnavatelé, a možná to dolehlo i k panu poslanci Bláhovi, si stěžují na nedostatek pracovní síly. Možná že jste to, pane poslanče, už také slyšel. Já to slyším dnes a denně.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní vystoupí pan poslanec Václav Klaus. Připraví se pan poslanec Patrik Nacher s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Poslanci hnutí Trikolóra podpoří senátní verzi, a pokud neprojde, tak alespoň tu poslaneckou. Proč, už jsem říkal několikrát.

Ale faktická poznámka slouží jako reakce na předřečníky. Já bych se zastal kolegy z jiné politické strany, pana Munzara, protože paní poslankyně Gajdůšková, vaším prostřednictvím, to je každého věc, co považuje za zbytné a nezbytné. Já třeba osobně považuji za zbytné vaše vystoupení ve Sněmovně, ale to mi ještě nedává právo, abych tady někoho okřikoval. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Nacher, paní poslankyně Gajdůšková, poté faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Patrik Nacher: Abych to nezdržoval, to, co je zbytné a nezbytné, už komentovat nebudu. To říkal kolega Stanjura. Jenom bych chtěl požádat kolegu Bláhu, aby když chodí k tomuto mikrofonu, aspoň ty termíny používal přesně, protože to je docela závažné, co tady zazní. Já jsem si dělal poznámky. Mám pocit, že předtím řekl, že 20 tisíc lidí podpořilo nějaké referendum. Spíše myslel asi petici, ne referendum. Teď mluvil o hromadných žalobách. Institut hromadných žalob u nás neexistuje. Vůbec jsem nepochopil ten obsah, nebo co to má jakoby znamenat, že když tady teď něco schválíme, budou hromadné žaloby, které u nás neexistují. Já jsem skutečně chtěl poprosit kolegy, všichni, kdo víme, jak kdo bude hlasovat, každým takovýmhle vystoupením získává druhá strana další hlasy. Já tomu nerozumím, proč to kolega dělá.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Gajdůšková s faktickou poznámkou. Stahuje faktickou poznámku. Do rozpravy je s přednostním právem přihlášen pan místopředseda Sněmovny Tomio Okamura. Prosím, máte slovo. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, chtěl bych sdělit a zopakovat stanovisko SPD k tomuto návrhu zákona.

Mě tento návrh zákona, musím říci, provází úplně od začátku mojí politické kariéry, protože tenkrát s tím pan Bublan za ČSSD přišel už v roce 2012 do Senátu. Pozoruhodné je, že přestože v Senátu měla tenkrát ČSSD většinu, nadpoloviční většina Senátu byla ČSSD, tak jsme mu to tam zamítli. A je zajímavé, jak je během krátkého času z nějakého důvodu ČSSD plastická a z nějakého důvodu to najednou ČSSD prosazuje. Já jsem sám byl v roce 2013 svědkem toho, kdy jsem byl senátor, protože jsem se stal senátorem v říjnu 2012, a pak jsem tam přišel v roce 2013, jak to tam ČSSD většinově zamítla. A teď tady slyšíme - dokonce tam byla v té době i paní Gajdůšková prostřednictvím pana předsedajícího, to znamená, byla svědkem toho, že to ČSSD sama odmítla. Úplně jiné věty a úplně jiné floskule. Takže tady je přesně vidět, řekl bych, a už jsem to říkal, ta plastičnost, prostě ta názorová ohebnost, v podstatě ta názorová nekonzistentnost ČSSD.

Tenkrát to pan senátor Bublan pak zkusil navrhnout ještě jednou po volbách, kdy se malinko změnilo složení. A je zajímavé, že přestože složení Senátu přestalo být tak levicové, jako to bylo za mě, tak mu to tam prošlo. Takže to je další zajímavost - ta plastičnost dalších politických stran. To je úplně neuvěřitelná situace. Ale SPD je v té plastičnosti ostatních stran stále konzistentní a já také. Já jsem říkal už v roce 2013 v Senátu, já jsem byl zvolen za jeden z nejchudších krajů, nebo obvodů České republiky, je to Slovácko ve Zlínském kraji, a dělal jsem si tenkrát průzkum mezi občany, mezi voliči, jestli by chtěli, abychom udělali, vynutili zavírací dny v těch státních svátcích, nebo ne. A zajímavé je, že podle mého názoru, a to jsem objížděl doslova všechny obce a města, mi připadalo, že v tomto senátním obvodu byla většina proti tomu omezení otevírací doby. A nebyl tam dokonce ani argument, a tady paní poslankyně Gajdůšková prostřednictvím předsedajícího byla ze sousedního senátního obvodu, nebyl tam dokonce ani ten argument toho, že by chtěli mít volno.

Tam byly dva argumenty. Já jsem se ptal, jaký na to mají názor. První byl, že v tom senátním obvodu není žádný velký hypermarket, aby si mohli levně nakoupit, že ty hypermarkety jsou až ve Zlíně. Ale nebyl ani v Uherském Brodě, nebyl ani v Otrokovicích, tam je kousek ten Zlín, a nebyly ani dál na Slovácku. To znamená, aby si lidé mohli lacino nakoupit ve velkém hypermarketu, skutečně často potřebují volný den, aby si těch 20 kilometrů s rodinou dojeli až do Zlína, vlastně do těch Malenovic a tak dále. Takže pro to, aby si občané levně nakoupili, by v podstatě uvítali, aby bylo otevřeně co nejvíce. Ptal jsem se jich na ten argument peněz. Naopak co mi lidi říkali, byli velice rádi, že si mohli přivydělat jakýkoliv den, protože ty platy, ty průměrné mzdy na Slovácku jsou tak nízké - bohužel, je to ostuda dosavadních vlád, já jsem byl zatím vždycky v opozici, neměl jsem na to vliv - tam byly v podstatě tak nízké, že i ti občané řekli, my bychom si rádi přivydělali, pokud možno, když bychom mohli jít do práce. To znamená, já jsem z tohoto pohledu vždycky konzistentně zastával názor, který jsem minimálně registroval v tom Zlínském kraji, na tom Slovácku, že občané jsou proti tomu, abychom, a já hájím své voliče, omezovali otevírací dobu.

Zároveň tady říkám jménem SPD "B", a to B je, že trváme na tom, aby lidé pracující v obchodech byli řádně zaplaceni. To je strašně důležité. Abychom vytvořili takové podmínky - a to je zase na vládě, a občané si na to stěžují a vláda nekoná - aby skutečně za ty přesčasy, za práci o státních svátcích ti pracovníci byli adekvátně zaplaceni. A je to taky otázka pracovněprávního práva, aby skutečně ta práva zaměstnanců nebyla krácena, aby nebyla omezována a aby skutečně zaměstnanec měl odpovídající pracovněprávní prostředí tak, aby nebyl využíván či zneužíván, ale aby jeho postavení bylo vždycky důstojné. To je stanovisko SPD. My tím pádem budeme hlasovat pro senátní návrh, následně, pakliže bude zamítnut, budeme hlasovat pro sněmovní návrh. Ale znovu říkám, není to ani díky Senátu, ani díky Sněmovně, já to stanovisko mám konzistentní, když jsem nebyl ani ve Sněmovně a když jsem byl osamocený nezávislý senátor, a celou dobu se tady tento návrh táhne. Jenom jsem poukázal na tu plastičnost, na tu neuvěřitelnou ohebnost tady těch ostatních stran, především ČSSD, jak se to mění, ty jejich názory, během velice krátké doby.

Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Onderka a paní poslankyně Gajdůšková po něm. Prosím, máte slovo. (Neklid v sále.)

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, prostřednictvím pana předsedajícího pane Okamuro, jestli je sociální demokracie plastická, tak vy jste gumovej jako ten míček, který se odráží od země ke stropu a zpátky. Už přestaňte urážet sociální demokracii. Že je nesoulad mezi poslanci jedné strany, a to včetně sociální demokracie, se senátory v rámci projednávání některých zákonů, je běžnou záležitostí. Jestli jste to nezaznamenal, doporučuji si přečíst pár tisků a trošku historie.

Co se týče práce v nepřetržitém provozu, co se týče práce o svátcích, doporučuji, abyste se zeptal těch, kteří jsou v Poslanecké sněmovně a kteří takovou práci dělali. Konkrétně vám to rád vysvětlím, protože jsem přes deset let dělal v nepřetržitém provozu. A vím, co to je nebýt se svým dítětem doma na Vánoce, vím, co to je nebýt se svými přáteli na Silvestra, vím, co to je chodit do práce vždycky, když zaměstnavatel pískne. Je to o tom, že si člověk nemůže vybrat, protože buď do té práce chodí, anebo je bez práce. Což chápu, že tomu vy nerozumíte, protože takový problém jste nikdy neměl. A žádám vás prostřednictvím pana předsedajícího, podruhé a naposledy - přestaňte se navážet do sociální demokracie! (Potlesk z řad poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka paní poslankyně Gajdůškové, po ní faktická poznámka pana místopředsedy Okamury. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Tak jenom opravdu fakticky. Za prvé - budu mluvit za sebe. Podepsala jsem už první návrh na zavedení státních svátků jako dnů pracovního klidu a omezení prodejní doby.

Za druhé. Sociální demokracie v Senátu, nevím, že by měla nadpoloviční většinu. Měli jsme nejsilnější klub, to je pravda. Takže se ohrazuji proti výrokům na adresu sociální demokracie. A vyprosila bych si to.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Okamura - faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych teď zareagoval prostřednictvím pana předsedajícího na oba dva předřečníky. Já o tom vím, že jste měli většinu, takže se podívejte na rok 2012.

A ta druhá věc. Já se tady nenechám urážet panem poslancem Onderkou. Já jsem pracoval - ne že jsem byl placen v nepřetržitém provozu na směny, jako jste byl možná vy. Já v prvních asi pěti nebo šesti letech svého podnikání jsem dovážel japonské turisty, dokonce jsem 24 hodin denně držel urgentní linku, když je tady někdo okradl, nějaký kapsář, ztratili pas, když onemocněli, tak abychom je mohli urgentně i v noci, o půlnoci jsem s nimi chodil do nemocnice. Nemohl jsem, když jsem chtěl jít do kina, tak jsem si sedal v kině úplně na kraj, abych mohl kdykoliv odejít, a musel jsem vyběhnout. Nemohl jsem si jít ani zaplavat, protože jsem telefon nemohl mít u sebe, a to bylo v začátcích mobilních telefonů. Na rozdíl možná od vás já jsem si to musel platit sám dokonce, jako já jsem nebyl ani placen, a bylo to 24 hodin denně, kdy jsem pracoval od rána do noci a musel jsem se živit sám. Sám! A musím říci, že každá cestovní kancelář, která je vůbec na trhu, tak takovou urgentní linku provozuje. Každá, aby když se něco stane nějakému klientovi, tak aby mohli okamžitě 24 hodin denně klientovi vyhovět. A jelikož v té době, kdy jsem začínal, tak jsme byli ve firmě asi jenom já se dvěma zaměstnanci nebo s jedním a nechtěl jsem právě zatěžovat kolegy, protože oni neuměli japonsky, takže jsem tam byl sám, kdo umí japonsky, takže z tohoto důvodu jsem to dělal celá léta sám. Sám 24 hodin denně. Takže přestaňte tady lhát, přestaňte tady vymýšlet, přestaňte je osočovat, zase ty svoje lidi! Prostě trvám na tom, že plasticky měníte názor, a tenkrát pan Bublan, když to tady navrhoval v Senátu, tak prostě to neprošlo, přestože vás byla většina, a teď jste prostě změnili názor. To je fakt. A přestaňte už tady s těmi osobními narážkami, protože já pracuju celý život a nikdy jsem neparazitoval na veřejných penězích jako někteří exponenti některých stran celý život dokonce!

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Následuje faktická poznámka pana poslance Onderky, potom pan poslanec Válek s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Prostřednictvím vaší osoby, pane Okamuro, opět jste předvedl gumový míček. Nahoru dolů, nahoru dolů. Znovu říkám - vy říkáte: nenechám se urážet. Jestli si myslíte, že já se nechám urážet, tak to jste se sakramentsky spletl! Mně není dvacet ani pětadvacet. Já jsem se také celý život živil sám, a když jsme vypravili na té železnici vlak, tak než jsem si šel lehnout, tak jsem si uvědomoval jednu zásadní věc, že až se probudím, tak se zeptám, jestli ten vlak dojel, protože tu odpovědnost jsem měl celou dobu, když jsem spal. Každý z nás má nějakou životní zkušenost. Já říkám pouze jedno: Přestaňte urážet ostatní kolegy v tomto sále a nikdo vás následně nebude urážet také. I když já si myslím, že jsem vyjádřil pouze svůj názor, jaký opravdu jste.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Válek, po něm s faktickou poznámkou pan předseda Stanjura. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Tak já jenom preventivně, kdyby měl někdo pocit, že jsem ho urazil, tak jsem neměl za cíl ho urazit.

Já jsem chtěl prostřednictvím pana předsedajícího podpořit tu myšlenku, která tady zazněla od pana poslance Nachera - už toho nechme. Já myslím, že je zbytečné debatovat, kdo byl větší hujer, když ještě pracoval a nebyl poslanec, a jestli v práci dýchal, nebo chodil na záchod, nebo jedl, anebo co tam vlastně v té práci dělal. Já jsem nikdy nepracoval, protože jsem doktor, doktoři nepracují. Tak pojďme se bavit o tomto zákoně, pojďme o něm hlasovat, pojďme to někam posunout a dokázat občanům, co to sledují, že pracujeme i v Parlamentu, a nejenom když jsme byli hujeři ve svých zaměstnáních. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Žádná další faktická poznámka v tuto chvíli elektronicky není zaznamenána, nikdo se nehlásí ani do rozpravy, tedy rozpravu končím. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Je. Pan senátor Nwelati má prostor pro závěrečné slovo. Prosím, pane senátore.

 

Senátor Raduan Nwelati: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, když jsem tady tu atmosféru viděl, jak tady trošičku do sebe šijete, tak možná, že to malinko zklidním tím, že vám vyřídím pozdrav všech 81 senátorů ze Senátu. Měl jsem připravenu docela dlouhou řeč, ale protože veškeré argumenty, které jsem tady chtěl použít, tady i padly od zastánců zrušení zákona č. 223/2016 Sb., tak je opakovat nebudu, ale stejně pár slov řeknu.

Když ten zákon byl schvalován, tak byly používány dva argumenty, proč je potřeba omezit de facto otevírací dobu, a to za prvé, abychom chránili zaměstnance v obchodech nad 200 metrů čtverečních, myšleno tím prodejní plocha. A druhý argument byl, abychom zamezili tomu, že lidé nebo rodiny s dětmi tráví celý den, když je svátek, v obchodních domech. To byly hlavní důvody, které tady zaznívaly, aby ten zákon tehdy byl schválen.

Argument, že chráníme zaměstnance, sice je možná pravdivý, ale jenom zčásti. A já ten zákon z tohoto pohledu považuji za diskriminační. A je diskriminační jak vůči podnikatelům, tak vůči zaměstnancům, protože tady dělíme podnikatele na ty, kteří mají obchody do 200 metrů čtverečních, a ti de facto podnikat můžou, nenařizujeme jim žádný zákaz prodeje ve svátcích, a pak tady jsou podnikatelé, kteří mají plochu nad 200 metrů čtverečních, a ti de facto se tímto zákonem musí řídit a nesmějí otevřít, přestože by si to třeba i ti jejich zaměstnanci přáli. To netvrdím, ale stát se to může. Je diskriminační i vůči zaměstnancům, protože my tady chráníme zaměstnance jenom těch zaměstnavatelů, kteří mají právě tu plochu nad 200 metrů čtverečních, a dokonce jenom část zaměstnanců, protože jsou někteří zaměstnavatelé, kteří mají plochu nad 200 metrů čtverečních, například fotbalový stadion, a tam pořádají fotbalový zápas. Všichni zaměstnanci, kteří musejí zajišťovat ten fotbalový zápas, tam přijít musí. Teď se přiznám, že jsem nepočítal, kolik má metrů čtverečních fotbalový stadion, ale předpokládám, že to bude více než dvě stě. Takže tento zákon je diskriminační.

A jestli se tady někdo oháněl tím, že budou podávány hromadné žaloby, pokud tento zákon bude zrušen, protože někdo bude nutit někoho jít do zaměstnání, když se mu nechce nebo když se nedohodl, a bude mu to nařizovat. Já si nepamatuji, že by před schválením tohoto zákona, to znamená před rokem 2016, nějaké hromadné žaloby byly. Proto pokud ten zákon zrušen bude, tak nepředpokládám, že by mohly být hromadné žaloby. A pokud bych chtěl použít tuto demagogii obráceně, tak bych řekl, pokud tento zákon nebude zrušen, tak můžou být hromadné žaloby od těch zaměstnanců, které jsme neuchránili tímto zákonem. Proč uklízečka v divadle má jít de facto pracovat o svátcích, které jsou tady vyjmenované, těch osm svátků, na rozdíl od prodavačky v obchodě, který má nad 200 metrů čtverečních?

Proto bych chtěl opravdu vás poprosit, zvažte, jestli je tento zákon nutný, jestli opravdu nediskriminuje jenom část zaměstnanců, nebo jestli nedává výhodu jenom části zaměstnanců, a moc bych vás prosil, zkuste se připojit k návrhu, který přišel ze Senátu, a podpořit jeho zrušení.

Jinak ještě chci tady upozornit na poslední věc, a to, že zrušením zákona nikomu nenařizujeme, aby ve svátcích otevřel svůj obchod. Jediné, co mu dáváme, je možnost, aby se, pokud to tak chce udělat, se svými zaměstnanci dohodl a měl svobodnou volbu. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Nacher má zájem o závěrečné slovo? (Nemám.) Nemá zájem o závěrečné slovo. (Gong.) V tom případě jsem přivolal poslance, kteří nejsou přítomni v jednacím sále, a přistoupíme k hlasování. Ještě vás mezitím seznámím s omluvou. Paní poslankyně Věra Kovářová se omlouvá od 17.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů.

Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Je zde žádost o odhlášení. Všechny jsem vás odhlásil. Přihlaste se prosím znovu svými hlasovacími kartami. Připomínám, že k přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, podle sněmovního tisku 200/6, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 200/7."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 20, přihlášeno je 179 poslanců, pro 68, proti 73. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.

 

Nyní tedy budeme hlasovat znova, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 101 poslance. Potřebný počet hlasů je nastaven.

 

Takže přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, ve znění, ve kterém byl podstoupen Senátu, podle sněmovního tisku 200/6."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, přihlášeno je 180 poslanců, pro 132, proti 34. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.

 

Děkuji panu navrhovateli, děkuji panu senátorovi Nwelatimu a končím projednávání tohoto bodu.

 

Dále se budeme zabývat bodem číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.