Středa 6. listopadu 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Vojtěch Pikal)
49.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb.,
o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně
dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 545/ - prvé čtení
Z pověření vlády přednesený návrh uvede ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Prosím, ujměte se slova.
Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Přeji hezký dobrý večer, vážený pane předsedající, dámy a pánové. Dovolte mi, abych představila vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní ministryně, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid! Není slyšet, prosím, přesuňte případně svá jednání jinam. Děkuji. Prosím, pokračujte.
Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Dále zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti. Dovoluji si předeslat, že tento zákon byl rozpracován, když jsem přišla na Ministerstvo spravedlnosti letos v dubnu a převzala jsem tuto legislativní činnost, která byla v plném běhu, po doktoru Kněžínkovi. Uznala jsem, že je nutný nový zákon, protože dosavadní předpisy nefungují tak, jak by měly, a exekuce, na exekuce, na řešení otázky exekucí čeká spousta lidí. Máme asi 840 tisíc lidí, z toho půl milionu z nich má dokonce vícero exekucí. Je potřeba to vyřešit, a nějakým způsobem, který bude smysluplný.
Cílem řešení tohoto problému je zejména problém vícečetných exekucí, takže se navrhují přijmout taková opatření, která omezí počet podávaných exekučních návrhů a zároveň zajistí, aby bezúspěšná exekuční řízení byla ukončována v odpovídající době, která by bránila hromadění takových exekucí. K dosažení tohoto cíle je nutné přijmout několik opatření.
Tak za prvé se navrhuje koncentrace exekučních řízení, která jsou vedena proti témuž povinnému u jednoho soudního exekutora. V zásadě všechna taková řízení by měla probíhat u soudního exekutora, který vede řízení, jež bylo proti povinnému zahájeno jako první. Obecně by zůstala zachována možnost oprávněného zvolit si soudního exekutora, k němuž podá exekuční návrh. Pokud by však po obdržení návrhu soudní exekutor z rejstříku zahájených exekucí zjistil, že v okamžiku zahájení exekučního řízení bylo proti povinnému vedeno jiné exekuční řízení, měl by povinnost postoupit exekuční návrh soudnímu exekutorovi, který vede dříve zahájené řízení.
Přechodná ustanovení k návrhu jsou založena na odlišném principu. Na základě přechodných ustanovení by řízení, která byla zahájena po účinnosti, měla být koncentrována k územně nejbližšímu soudnímu exekutorovi, který vede řízení zahájené před účinností návrhu.
Návrh dále zakotvuje v podstatě namísto soudního poplatku náhradu hotových výdajů spojených s nově upravenou činností soudního exekutora v první fázi exekuce, kterou by měl soudnímu exekutorovi uhradit oprávněný.
Důsledkem zavedení koncentrace řízení by měla být především skutečnost, že povinný z vícečetných exekucí bude moci komunikovat pouze s jedním soudním exekutorem, a bude se tedy lépe orientovat ve svých procesních právech a povinnostech. Princip jeden exekutor - jeden povinný zjednoduší i státní dohled a dohled nad soudními exekutory. Především je třeba zdůraznit, že v důsledku koncentrace řízení by mělo ve zvýšené míře docházet ke spojování exekučních řízení, která jsou vedena týmž oprávněným proti témuž povinnému u jednoho soudního exekutora, a tím ke snižování nákladů exekuce.
Proti zavedení místní příslušnosti soudního exekutora hovoří nejvíce s ní spojená vázanost soudního exekutora na určité teritorium, přičemž jednotlivé oblasti se mohou zásadně odlišovat ohledně úrovně příjmu a majetku obecně na straně povinných a ohledně míry zadluženosti. Zároveň by došlo k tomu, že všem exekutorům by byl přidělován obdobný počet exekučních věcí.
Za druhé, navrhujeme zavedení povinné zálohy na náklady exekuce. Předpokládá se osvobození od placení zálohy v případě exekuce k vymožení výživného na nezletilé dítě, náhrady újmy způsobené pracovním úrazem a tak podobně. Podle platné úpravy je zahájení exekuce pro oprávněného bezplatné. Soudní exekutor bude moci ze zálohy uspokojit zejména náklady exekuce, pokud však bude úspěšná, budou náklady případně uspokojené ze zálohy oprávněnému zpětně uhrazeny z vymoženého plnění.
Za třetí, zastavení bezvýsledné exekuce po třech letech, což je také nutno zdůraznit, že tento instrument je důležitý. Zastavení takové exekuce bude povinností soudního exekutora, který bude rozhodovat i bez návrhu a souhlasu oprávněného. Bezvýsledná exekuce bude zastavena, nedošlo-li v ní po dobu posledních tří let ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti. Práva oprávněného jsou chráněna tak, že mu je dána možnost složit na výzvu soudního exekutora další zálohu na náklady exekuce, a tím odvrátit zastavení exekuce. Takto bude možno postupovat opakovaně, nejdéle po dobu devíti let.
Dále návrh řeší některé dílčí problémy vyplývající z praxe, např. zakotvuje náhradu nákladů plátce mzdy, které mu vznikají při exekuci srážkami ze mzdy a jiných příjmů. Předpokládá se, že plátci mzdy bude náležet paušální náhrada ve výši 50 korun za jeden kalendářní měsíc, v němž je vůči jednomu zaměstnanci vedeno exekuční řízení.
Návrh je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu. Nově upravuje výkon rozhodnutí vedení na odstupné a obdobné příjmy. Zpřesňuje právní úpravu součinnosti plátce mzdy poskytované soudnímu exekutorovi nebo zavádí povinnost Exekutorské komory.
V průběhu vývoje tohoto návrhu zákona jsem zaznamenala spoustu názorů s tím, že někteří exekutoři upřednostňují tzv. teritorialitu. Já se nebráním případným změnám, pokud Sněmovna rozhodne a bude si přát nějakou kombinaci těchto možností, protože zastávám názor, že obě varianty jsou možné a průchodné. Je potřeba je ovšem dokonale sladit tak, aby fungovaly v praxi.
Za této situace vás žádám o podporu tohoto vládního návrhu a jeho puštění dále do legislativního procesu a domnívám se, že veškeré další nápady by měly být projednávány v rámci ústavně-právního výboru, podvýborů a dalších. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a nyní by se měl slova ujmout zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jan Chvojka. Než dorazí k mikrofonu, omlouvá se nám pan poslanec Kalousek mezi 18.45 a 22.00 z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Hezký večer, paní ministryně, kolegyně, kolegové.
Co se týče té věcnosti, věcné stránky tisku 545, novely občanského soudního řádu a exekučního řádu, tak tam si myslím, že paní ministryně spravedlnosti to vysvětlila velmi obšírně a obsáhle, a já nechci opakovat to, co řekla, protože to řekla v zásadě tak, jak to je. Já bych spíš upozornil na to, že tady máme dva tisky, které se týkají exekucí, exekučního řádu, občanského soudního řádu. Je tady zde ten vládní, ten tzv. sněhulák, a potom tady máme bod 50, což je poslanecký návrh podepsaný průřezově napříč zástupci různých politických stran. Já mám za to, za prvé, že bychom měli sloučit rozpravu, protože ty tisky logicky spolu věcně souvisí, byť každý chce něco jiného.
Určitě by debata, tak jak řekla správně paní ministryně, měla směřovat na půdu ústavně-právního výboru, či do podvýboru pro insolvence a exekuce, či možná na nějakou ještě další pracovní skupinu. Tady určitě nemá cenu vést nějaké hodinové dialogy či monology o tom, jestli je teritorialita dobrá, nebo ne, jestli krajská, nebo okresní, jestli sněhulák je dobrý, nebo ne, to opravdu patří na půdu ústavně-právního výboru, kde si myslím, že o tom budeme debatovat určitě dlouze a obšírně, protože to není úplně jednoduchá problematika.
Tudíž za mě by to bylo asi všechno, s tím, že si dovoluji ještě jednou navrhnout sloučenou rozpravu, co se týče tohoto bodu a bodu následujícího. (Gong.) Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, děkuji. (Gong.) Ten návrh jsem zaznamenal, takže jsem svolal kolegy do sálu a budeme hlasovat o sloučení. Je zde žádost o odhlášení. Já vás odhlásím, přihlaste se prosím znovu svými kartami.
Pro ty, co přicházejí, budeme hlasovat o sloučení obecné rozpravy k bodům 49 a 50. Už máme dostatečnou přítomnost v sále a vypadá to, že se nám počet víceméně ustálil.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro sloučení rozprav. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování číslo 249 je přihlášeno 107 poslanců a poslankyň, pro 106, proti 1. Návrh byl přijat. Tímto jsme tedy rozpravu sloučili.
Než budeme pokračovat, seznámím vás s omluvenkami. Paní poslankyně Richterová se nám omlouvá od 19.40 hodin z rodinných důvodů, ošetřování člena rodiny, a pan poslanec Skopeček se omlouvá od 19.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.
Nyní tedy musím otevřít bod 50, abychom mohli sloučit tu rozpravu.
Následující část projednávání bodu pořadu schůze
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.