Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

17.
Návrh poslanců Jana Hamáčka, Lubomíra Zaorálka, Kateřiny Valachové,
Jana Birke a dalších na vydání ústavního zákona o celostátním referendu
/sněmovní tisk 111/ - druhé čtení

Předložený návrh by za navrhovatele měla uvést paní poslankyně Kateřina Valachová. (Hlasy, že není v sále.) Paní poslankyně Valachová, zástupkyně navrhovatele přichází, mezitím tedy připomenu, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru jako garančnímu výboru. Usnesení výboru máme k dispozici jako sněmovní tisky 111/2 a 3. Protože paní poslankyně Valachová je už tady, tak ji prosím, aby za navrhovatele uvedla tento návrh. Máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo, dovolte mi, abych za předkladatele, čímž jsou sociální demokraté a demokratky v rámci poslaneckého klubu, uvedla v dalším čtení návrh zákona o celostátním referendu. Po prvním čtení došlo k projednání v rámci stálé komise pro Ústavu a také k projednání v ústavně-právním výboru. Začínám takto nezvykle připomenutím procesu, protože to je důležité pro to, co nyní projednáváme.

Jak víte, Poslanecká sněmovna obdržela několik návrhů toho, jak má být naplněno celostátní referendum, které, jak víte, předpokládá Ústava. Ústava České republiky předpokládá, že existuje zákon o celostátním referendu, a na tuto skutečnost zareagovalo několik politických stran podáním poslaneckých návrhů. Jednak je to tedy ten návrh zákona, který projednáváme z dílny sociální demokracie, druhým návrhem byl poslanecký návrh z dílny SPD a třetím návrhem byl návrh z dílny Komunistické strany Čech a Moravy. V ústavně-právním výboru došlo k tomu, že ústavně-právní výbor se rozhodl vzít tedy za základ projednávání a dalšího projednávání právě sněmovní tisk 111, tedy dále bude pokračovat projednávání na půdorysu zákona o celostátním referendu z dílny sociální demokracie.

Důležité je také podotknout a připomenout, že tato vláda, menšinová vláda hnutí ANO a sociální demokracie, má v programovém prohlášení vlády cíl schválit během svého funkčního období právě úpravu zákona o celostátním referendu. To znamená, že tento programový cíl má také podporu koaličních stran.

Zákon o celostátním referendu, tak jak byl doposavad projednáván z hlediska původního návrhu sociálních demokratů, doznal řady změn. Cílem je najít shodu v síle 120 hlasů poslanců a poslankyň pro prosazení ústavní změny. Víte, že nepotřebujeme jenom 120 hlasů poslanců a poslankyň pro ústavní změnu, ale potřebujeme také souhlas se Senátem Parlamentu České republiky.

Nyní mi dovolte připomenout základní body návrhu zákona, který v tuto chvíli projednáváme, a to v podobě, jak ho doporučil k dalšímu projednávání a schválení ústavně-právní výbor. Ten vyšel z předchozího doporučení stálé komise pro Ústavu. Nyní tedy z hlediska těchto pozměňovacích návrhů a doporučení shrnutí toho, co v návrhu zákona o celostátním referendu ve znění těchto doporučení a těchto pozměňovacích návrhů projednáváme.

Za prvé. Dochází tedy k naplnění zákona, Ústavy a úpravě celostátního referenda. To znamená, že lid, skupina občanů za určitých podmínek má možnost do budoucna vyvolat referendum. Aktuální počet občanů a občanek, kteří se musí podepsat pod vyvolání referenda, je na základě dosavadních pozměňovacích návrhů a shody politických stran, která míří právě tedy k oněm 120 hlasům poslankyň a poslanců, 450 tisíc. Čtyři sta padesát tisíc se možná zdá příliš. Já bych jenom připomenula, že původní návrh počítal dokonce s 800 tisíci hlasy. To znamená, jde o kompromisní řešení. A co se týká počtu 450 tisíc hlasů, tento počet vychází z toho, že jsme si, tady bych řekla želbohu, vyzkoušeli v minulých letech, že skrze petici, což je podobný nástroj, jsou schopni občanky a občané takové množství podpisů sesbírat, pokud se jedná o věc, která je celospolečensky závažně vnímaná. Připomenu, že takové množství podpisů občané a občanky sesbírali a byli schopni shromáždit v rámci závažného trestného činu a následného sběru podpisů občanů a občanek za snížení trestní odpovědnosti dětí poté tedy, co došlo k násilnému trestnému činu a obětí byla také nezletilá osoba. (Odmlka pro hluk.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dámy a pánové, prosím o klid, ať má paní poslankyně možnost nás seznámit se závěry výboru i s argumenty navrhovatelů. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Další z principů, který chci připomenout, je to, že občané a občanky České republiky by tedy získali možnost hlasovat pro, či proti na základě předložené otázky, tedy ano, nebo ne.

Důležitá je změna, ke které došlo v průběhu projednávání Poslaneckou sněmovnou proti původnímu návrhu. Stávající text, tak jak ho v druhém čtení projednáváme a případně tedy propustíme dál k dalšímu čtení, počítá s tím, že každá otázka - každá otázka, která bude položena a vůči které tedy bude sbíráno ono množství podpisů, které jsem zmínila, tak každá tato otázka bude podrobena přezkumu ústavnosti Ústavním soudem. Každá. To znamená, je to změna proti tomu původnímu návrhu, který počítal s tím, že pouze na základě kroků vlády může dojít k testu ústavnosti otázky, jsou-li zde pochybnosti. Debatou poslanců a poslankyň jsme také dospěli k tomu, že by nebylo racionální, aby celých 450 tisíc podpisů museli občané sbírat pro každou položenou otázku, o které ještě nevědí, zda je skutečně ústavně položená. Proto je zde speciální podmínka, která postačí - 50 tisíc posbíraných hlasů pro to, aby Ústavní soud se ústavností otázky zabýval, a následně mohli občané a občanky pokračovat ve sběru těchto podpisů a iniciaci celostátního referenda.

Další věcí, kterou chci zmínit oproti tedy původnímu návrhu a která je zase podstatná pro dosažení ústavní většiny ve Sněmovně, jsou otázky, o kterých vůbec můžeme konat referendum, to znamená, o kterých můžeme hlasovat. Co je podstatné, dochází ke změně, že z možné otázky v rámci referenda by měly být napříště vyloučeny jakékoliv změny Ústavy, a nejenom Ústavy, ale také Listiny základních práv svobod a dalších ústavních zákonů, tedy ústavního pořádku. Tady si dovolím podotknout, že na základě této změny by nebylo možné v budoucnu hlasovat ani o takových věcech, jako je například existence, neexistence Senátu či jiných dalších ústavních orgánů. Takže to je jedna změna směřující k ústavní shodě a většině ve Sněmovně.

Druhou změnou je otázka mezinárodních smluv. Víte, že v souvislosti s celostátním referendem některé politické strany v minulosti hovořily o možnosti občanů rozhodnout se o vystoupení i z mezinárodních organizací nebo dalších závazků mezinárodního charakteru, jako je například vystoupení z Evropské unie nebo vystoupení z NATO. Důležité pro vás a pro projednávání v druhém čtení tedy je to, že stávající podoba nepočítá ani s jednou z těchto možností, to znamená, že naše referendum v České republice by takovou možnost hlasování vylučovalo. V Ústavě nebo v ústavním zákoně o celostátním referendu si pomáháme odkazem na nemožnost hlasování občanů a občanek o mezinárodních smlouvách a závazcích, které spadají pod čl. 10a Ústavy. To je další podstatná změna.

Nakonec bych chtěla zmínit poslední úpravu, protože původní poslanecký návrh sociálně demokratického klubu byl velmi přísný i z hlediska závaznosti a platnosti referenda. Tady jsme opět v diskuzi s ostatními politickými stranami, poslankyněmi a poslanci dospěli k názoru, že napříště by bylo platné referendum tehdy, pokud by se ho účastnilo nejméně 25 % oprávněných voličů a zároveň by nadpoloviční většina takto hlasujících byla pro. Podotýkám, že i tak se jedná o velmi vysoký počet hlasů, který by, řekněme, referendová otázka musela získat. I tady se domníváme, že jsme tady dodrželi to, aby platnost a závaznost referenda byla posuzována přísně, na druhé straně aby se nám nestávalo to, co se stává v jiných zemích, že sice proběhne referendum, ale nikdy není platné, nebo dokonce - tady sice platné je, ale není závazné. Takže i snížením této původně přísněji nastavené podmínky na stav, který jsem popsala, jsme se opět přiblížili tomu, že bychom mohli mít 120 poslanců a poslankyň pro tuto ústavní změnu.

Podotýkám, že inspirací z hlediska tohoto pravidla a možná lepší pochopení občanů a občanek, jak by bylo referendum platné a závazné, jak by bylo posuzováno, tak si můžeme připomenout praxi místních referend, která jsou, řekněme, v případě obcí už hojně využívána, a z hlediska tedy platnosti a závaznosti jsme se inspirovali tedy podobným pravidlem, tak jak už ho občané a občanky znají v rámci místních referend. Samozřejmě máme za cíl tedy také využít to, co funguje, a posunout to na vyšší úroveň, v tomto případě na celostátní referendum.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, určitě každá ústavní změna, která je projednávaná, si zaslouží plnou pozornost poslanců a poslankyň, protože Ústava je náš nejvyšší zákon, a také je pravdou, že většina politických stran, které zasedly v Poslanecké sněmovně, ve svých volebních programech občanům a občankám ČR, svým voličům a voličkám, tuto možnost, to znamená naplnění Ústavy ČR o možnost hlasovat v celostátním referendu, klást otázky a z hlediska jejich závaznosti se potom dovolávat Sněmovny i vlády a politiků o její přímé plnění, tak toto je Ústavou dlouho předpokládáno a řadou politických stran dlouho slibováno.

Co se týká změn, které jsem vám popsala a ke kterým došlo v rámci ústavně-právního výboru, tedy jeho pozměňovacího návrhu, a také v rámci doporučení stálé komise pro Ústavu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, tak všechny tyto změny se snaží respektovat skutečnost, že naše země a její Ústava stojí na základech parlamentní demokracie. Na druhou stranu naše parlamentní demokracie už nyní, řekněme tedy na místní úrovni, a my si přejeme také tedy na celostátní, by měla a má umožňovat občanům a občankám přímo se podílet na věcech veřejných. To je hlavní cíl, který máme, pokud usilujeme o ústavní shodu, o oněch 120 hlasů, které potřebujeme. Chceme umožnit občanům a občankám České republiky, aby nejenom ve volbách do Poslanecké sněmovny nebo do Senátu, ale také skrze referenda, celostátní referenda, se mohli ve vybraných otázkách, které si vyberou a které položí, přímo podílet na věcech veřejných. To je cíl, který sledujeme.

Já doufám, že v rámci projednávání v druhém čtení, za předkladatele a navrhovatele, protože i my musíme dělat velké kompromisy, velké kompromisy, a na ústavní změnu se dá říct, že skoro vždycky má každý svůj občanský niterný názor, tak jsme vedeni snahou jako navrhovatelé, abychom dosáhli shody a aby si občané a občanky v ČR skutečně mohli v rámci celostátního referenda pokládat otázky, mít na ně odpovězeno, získat potřebnou většinu a následně povolat Sněmovnu či vládu k plnění.

Přeji tedy zdar v rámci rozpravy. A jenom avizuji, že samozřejmě v rámci rozpravy vystoupím také jako předsedkyně stálé komise pro Ústavu, abych vás informovala ještě detailněji o usneseních, která stálá komise pro Ústavu přijala.

Na závěr si myslím, že z politického hlediska za navrhovatele musím zmínit ty politické strany, které usilují o ústavní většinu, a je to tedy hnutí ANO, je to sociální demokracie, je to pirátská strana, je to SPD a je to Komunistická strana Čech a Moravy. Tohle jsou politické strany, které usilují o to najít ústavní většinu a občanům a občankám této země možnost hlasovat v referendu a rozhodovat přímo o věcech veřejných chtějí umožnit. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní poslankyni Valachové, která hovořila za navrhovatele. Jak jsem říkal, tak projednával tuto záležitost ústavně-právní výbor jako výbor garanční. Zpravodajem výboru je pan poslanec Jakub Michálek. Prosím pana zpravodaje, aby nás informoval o projednání ve výboru. Máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, informace o projednání v ústavně-právním výboru vám byly doručeny v tisku 111/3. To podstatné, co z něho vyplývá, je, že ústavně-právní výbor doporučil návrh zákona schválit a také doporučil Poslanecké sněmovně, aby schválila ten návrh ve znění komplexního pozměňovacího návrhu, který je uveden přímo v tom tisku. Ten návrh vychází z široké dohody mezi několika subjekty, která byla následně projednána na ústavně-právním výboru. Ústavně-právní výbor také pod římská tři doporučil Poslanecké sněmovně, aby na začátku podrobné rozpravy v druhém čtení hlasovala o tom, aby byl tento komplexní pozměňovací návrh vzat jako základ dalšího projednávání návrhu ústavního zákona, a pověřila mě, abych podal zprávu o výsledcích projednání tohoto návrhu.

Takže já bych doporučil, abychom v rámci podrobné rozpravy na začátku hlasovali právě o tom, že se ten pozměňovací návrh, komplexní pozměňovací návrh ústavně-právního výboru rozeslaný pod tiskem 111/3, vzal za základ projednávání a pozměňovací návrhy se načítaly k tomuto návrhu. Je ke zvážení, zda jsme v tento okamžik připraveni, řekněme, dopracovat pomocí pozměňovacích návrhů ten návrh zákona do finální podoby, protože vím, že tam byly nějaké poznámky k formulaci jednotlivých detailních částí, například ohledně shánění podpisů pod ty dvě různé petice v rámci tohoto ústavního zákona, čili může být ke zvážení Poslanecké sněmovny, zda po schválení toho projednávání ve znění komplexního pozměňovacího návrhu rozpravu nepřerušit a nedat prostor dalším poslancům, aby případně formulovali svoje pozměňovací návrhy v návaznosti na tuto úpravu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Než otevřu rozpravu, tak ještě vás seznámím s omluvami. Paní poslankyně Majerová Zahradníková od 17 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Eva Matyášová z důvodu nemoci v době od 17.30 do 19 hodin, pan poslanec Václav Klaus od 17.30 z pracovních důvodů a ještě se omlouvá paní poslankyně Helena Langšádlová z pracovních důvodů dnes mezi 17. a 19. hodinou.

Otevírám obecnou rozpravu. S přednostním právem v ní vystoupí nejprve místopředseda Sněmovny Tomio Okamura. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, vítám, že se po dlouhé době na program Sněmovny dostal návrh zákona o referendu. Je to výsledek dlouhodobého tlaku mého i hnutí SPD. Bohužel ale všichni tady víme, že cesta k přijetí tohoto zákona je za současného složení Sněmovny a Senátu v podstatě nemožná. Senát totiž jakýkoliv zákon o referendu přímo odmítá. A takto nám to také bylo řečeno na společné schůzce se Senátem.

Některé sněmovní strany, samozřejmě vyjma SPD, se shodly pouze na vykastrované verzi, která v podstatě občanům neumožní hlasovat o nejdůležitějších otázkách. Je vidět, že ani po tolika letech se politici, a to jak noví, tak i staří, nepoučili a možnost, aby občané rozhodovali o svých věcech, stále blokují, i když dnes kupodivu právě prostřednictvím zákona o referendu. Musím říct, že se nic nezměnilo od časů, kdy prezident Masaryk marně bojoval za demokracii švýcarského typu. Elitářské partaje v parlamentu tehdy i dnes měly a mají stále stejný názor, že občanovi vláda nad jeho zemí nepatří a patří do rukou stranických šéfů. Samozřejmě s tím my v SPD nesouhlasíme.

Československá ústava sice s referendem počítala, ale právo lidu hlasovat bylo velmi omezené. Zamítlo-li Národní shromáždění vládní návrh zákona, mohla vláda vypsat referendum, nechat ho schválil občany. Právo občanů přímo hlasovat tenkrát o volbě a odvolání poslanců dávala Ústava Československé socialistické republiky. To zmiňuji jen proto, že krom toho, že přímá demokracie funguje v obrovské části světa, tak není úplně neznámý fenomén v českých zemích. Zákon o referendu platí prakticky v celé EU, s výjimkou tří zemí. Kromě naší republiky je to Belgie a Kypr. Obě země děsí referendum o rozdělení země mezi jejich národnostní menšiny. Co děsí třicet let české politiky, také není záhada. Je to vláda lidu.

Mezi požadavky občanů v revolučních dnech po 17. listopadu byla přímá demokracie, a to jak zákon o referendu, tak i přímá volba a odvolávání politiků, a dokonce i šéfů státních podniků. Mocenská klika kolem Václava Havla si samozřejmě ze všeho nejméně přála demokracii. Cílem bylo předání moci jedněch elit druhým. A tak všechny sliby v tomto směru byly následně porušovány. Jako první zmizela ze stolu přímá volba prezidenta, protože tehdy hrozilo, že by vyhrál Dubček, a ne Havel. To vše je dobré vidět, aby nám bylo jasno, proč tu referendum není vítané. A když už ho okamurovci vydupali ze země, pak je třeba ho napsat tak, aby v praxi nefungovalo. To v podstatě je ten takzvaný kompromisní návrh, na kterém se dohodly jiné strany než SPD, a samozřejmě polovina jiných sněmovních stran vůbec referendum ani nechce od začátku, dokonce žádnou variantu.

Jak víme ze zemí Evropské unie, ale i ze zemí například Latinské Ameriky a USA, v referendech se hlasuje hlavně o důležitých, zásadních věcech. V Evropě to primárně byly mezinárodní smlouvy, připojení k Evropské unii, vystoupení z Evropské unie, podpis Lisabonské smlouvy nebo naposledy smlouva s Kanadou. Dosud jediné referendum v České republice ostatně proběhlo právě o připojení k Evropské unii, bez kvora účasti, aby určitě platilo. Jak ústavní právníci, tak i my laici vidíme, že právě tady v otázce zásadních mezinárodních dohod týkajících se suverenity země je vůle lidu tou nejvyšší a jedinou oprávněnou mocí, která má rozhodovat. Logicky tato země stále patří jejím občanům a Ústava jasně říká, že veškerá moc v naší zemi patří lidu. Bohužel většina politiků má přesně opačný a zcela jasně protiústavní názor, že veškerá moc patří jim a občané o důležitých věcech rozhodovat nesmějí.

Naše hnutí SPD je jedinou stranou v Parlamentu, která prosazuje přímou demokracii, tedy tu skutečnou demokracii. Naopak Piráti, KSČM, ČSSD a hnutí ANO se tady dohodli na tom vykastrovaném, nefunkčním návrhu, kde lidé nemůžou vůbec hlasovat o zásadních věcech, a zbylé strany v Parlamentu, v Poslanecké sněmovně, to znamená STAN, TOP 09, KDU-ČSL a ODS, dokonce referendum úplně odmítají, v podstatě ony odmítají jakoukoli verzi. Ale já se dostanu ještě k podrobnostem.

Samozřejmě chápu odmítavý postoj k demokracii u elitářských formací, jako je knížecí TOP 09, nebo strany lobbistů, jako ODS či lidovci. Uniká mi ale, proč se snaží upřít občanům vládu v jejich zemi sociální demokraté, ANO a Piráti. Všechny tyto partaje se tváří jako strany pro obyčejné lidi, skutečnost je ale, jak vidíme, jiná. Hodně absurdní je pozice Pirátů, kteří přišli s pozměňovacím návrhem, který už tak osekaný a nefunkční návrh referenda z pera ČSSD omezil ještě více. Piráti měli přitom referendum ve svém volebním programu a tady si můžete přímo porovnat, jak Piráti zcela flagrantně nejenže porušují svůj program, který slíbili svým voličům, ale dokonce prosazují pravý opak. Dovolte mi zkráceně citovat z jejich webu, co občanům slibovali a slibují Piráti. Takže to vezměme postupně.

Za prvé. Piráti slibovali ve volbách a slibují na webu zákonodárnou iniciativu občanů, která umožní sepsat petici s návrhem zákona, návrhem se zabývat Parlament nebo zastupitelstvo, a pokud požadavkům nevyhoví v zákonem stanovené lhůtě, rozhodne referendum. Další, co slibují Piráti na svém webu, nebo co slibovali, je - závazná referenda na úrovni celého státu, krajů a obcí. Občané v nich rozhodnou o návrzích zákonodárné iniciativy nebo o zásadních návrzích Parlamentu - v závorce: změny Ústavy, mezinárodní smlouvy, členství v mezinárodních organizacích, vojenské základny a podobně. Konec závorky. Zdůrazňuji, že tam mají napsány ty mezinárodní smlouvy, což je například členství v Evropské unii. Dále Piráti slibují a slibovali na svém webu lidové veto, kdy pokud občané nasbírají dostatek podpisů pod petici požadující zrušení schváleného zákona či vyhlášky, musí tento předpis být schválen nebo odmítnut v referendu.

Budu citovat dále. Piráti slibovali přímou volbu významných politických i stranicky nezávislých postů legislativy, exekutivy, justice, státních úřadů, správních rad a kontrolních orgánů. Budu citovat dále. Piráti slibovali možnost odvolání vysoce postavených státních představitelů na základě petice s podpisy voličů a následného hlasování. U nepřímo volených orgánů mají občané právo na základě petice rozhodnout o předčasných volbách. Takže to je to, co slibovali Piráti, a teď navrhují úplně pravý opak.

Pro pobavení mi dovolte ocitovat z pirátského znění pozměňovacího návrhu pár vybraných bodů, to znamená, jakým způsobem se Piráti za dva roky ve Sněmovně totálně změnili, a navrhují dokonce pravý opak. Takže z vašeho pozměňujícího návrhu, který je zveřejněn a z kterého já přímo čerpám: Takže v referendu se podle Pirátů nesmí rozhodovat například o základních právech a svobodách zaručených ústavním pořádkem nebo mezinárodními smlouvami. Dále o změně Ústavy a ústavního pořádku. Dále o státním rozpočtu a věcech znamenajících zásah do právní úpravy nebo do správy daní, poplatků nebo jiných obdobných plnění. Dále o porušení závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva, nebo o věcech, které by k porušení těchto závazků nevyhnutelně vedly. Znovu zdůrazňuji, že to je návrh Pirátů, o čem se nesmí rozhodovat v tom referendu, píšou. A dávám to do protikladu toho, co slibovali.

Dále se nesmí podle jejich pozměňujícího návrhu hlasovat o členství České republiky v mezinárodní organizaci nebo instituci. Dále se nesmí podle návrhu Pirátů hlasovat o ustanovování jednotlivých osob do funkcí a o jejich odvolávání z funkcí. Dále Piráti zakazují ve svém pozměňujícím návrhu k referendu hlasovat o individuálních právech a povinnostech a také o vypovězení nebo přijetí mezinárodní smlouvy podle článku 10a Ústavy České republiky.

Takže Piráti dnes otočili o 180 stupňů a zdůvodňují to tím, že občané nejsou na demokracii zralí, že je třeba jim ji dávkovat postupně. To je tedy, jako kdybyste ve volbách slíbili třeba zvýšení důchodů o tisícovku a po volbách byste řekli: zvyšovat se bude jen o 10 korun, protože důchodci nejsou na zvyšování důchodů ještě zralí a musí si na to zvyknout.

Tomu, že někdo zákon o referendu nechce, protože prostě vládu občanů nechce, rozumím a respektuji takový politický názor. Chápu, že socialisté a ANO, kteří se k referendu nesměle přihlásili pod naším tlakem, ve skutečnosti žádné funkční referendum nechtějí, ale očividná prolhanost a proradnost Pirátů vyráží doslova dech.

Dámy a pánové, vloni proběhl ve Sněmovně malý seminář k zákonům o referendu a zúčastnění odborníci na státní právo se jednoznačně shodli, že jediný ústavně konformní návrh je návrh SPD, a to právě proto, že neomezuje právo občana vykonávat moc přímo, tak jak mu to už dnes umožňuje česká Ústava. Zmínili samozřejmě příklady z Evropy, kde samozřejmě není právo hlasovat o mezinárodních úmluvách nijak omezeno, není to právo, ale naopak občané o takových závazcích, které nějak zasahuji suverénně do jejich země, hlasovat musí.

Dámy a pánové, je přece jasné, že rozhodovat o zemi má nejvyšší právo ten, komu ta země patří. Je také stejně logické, že například o penězích by měl právo rozhodovat ten, kdo je platí, a nejenom ten, kdo je utrácí. I tady máme zdokumentované statistiky z USA a Evropy, kde se jasně ukazuje, že tam, kde mají občané v referendu právo, nebo dokonce povinnost rozhodovat o výši daní, jsou na jedné straně daně nižší a současně tu je vyšší spokojenost se službami, které za ty daně stát poskytuje, než ve státech, kde tuto možnost občané nemají.

Ten boj domnělých i skutečných elit proti demokracii je nekonečný, ale dovolte mi, dámy a pánové, abych vás ujistil, že běh času nezastavíte. Přímá demokracie, tedy program hnutí SPD, si razí cestu Evropou i celým světem a skutečně není otázka, zda zvítězí u nás, ale je to jen otázka kdy.

Dámy a pánové, krátce před 30. výročím listopadových událostí, kdy lidé na ulicích žádali přímou demokracii a referenda bez výjimek, máte možnost dokázat, že se k jejich programu odkazu 17. listopadu skutečně hlásíte. Nebo je ta slovní hra na demokracii jen vaše politické divadlo.

Znovu připomenu, že mě pobavil pirátský pozměňovací návrh, který v podstatě popírá jakékoliv možnosti hlasování. Ale samozřejmě bychom to nebyli my v SPD, kdybychom nedali možnost ostatním stranám, které zradily svůj program, aby svoji pozici neprodleně napravily. Proto samozřejmě představím svůj pozměňovací návrh, který je již vložen v systému. A samozřejmě doufám, že Piráti budou zpytovat svědomí a budou hlasovat pro náš pozměňovací návrh SPD, který opět uvádí ty jejich sliby zpátky tam, co naslibovali voličům. Nikoliv to, co tady teď předvádějí, tu otočku o 180 stupňů.

Takže dovolte mi krátce představit svůj pozměňovací návrh s číslem 2040, je širší. A samozřejmě, protože ty strany - Piráti, hnutí ANO, ČSSD a KSČM - se shodly na tom, že návrh na konání referenda, jak jsem koukal do systému, že je k tomu potřeba 850 tisíc podpisů, a teď tady slyším, že 450. Takže neuvěřitelné číslo. Takže já to samozřejmě usnadním těm stranám, co to myslí skutečně vážně, například Pirátům, takže navrhuji pozměňovací návrh, aby se nahradilo tady to číslo číslem 100 tisíc. A kdyby náhodou to někomu připadlo málo, tak jsem vložil ještě další pozměňovací návrh - protože jsme tady osamoceni, hnutí SPD, ti, co prosazují zákon o referendu, tu demokratickou verzi, tak dalším mým pozměňovacím návrhem je 250 tisíc. Abychom dali prostor i těm, kteří se obávají referenda, ale přesto by ho asi chtěli, tak buď můžete hlasovat pro můj pozměňovací návrh 100 tisíc podpisů, nebo 250 tisíc podpisů.

Dále samozřejmě chceme, aby v referendu mohla rozhodovat nadpoloviční většina těch, co se účastní referenda. Což zase tady ten takzvaný kompromisní návrh tam dává nějaká omezení. Takže my chceme, aby jako to bylo u referenda při vstupu do Evropské unie. Tady přesně vidíte to pokrytectví. Když tady proběhlo jedno jediné referendum v historii České republiky, jedno jediné celostátní referendum, tak to bylo bez kvora, aby to určitě dopadlo. A teď vlastně, když my chceme to stejné referendum opakovat, například o členství v Evropské unii, tak se tam nasazují kvora a nikdo to tady nechce. Přitom je to ten stejný občan, jenom o pár let starší, a přitom je to ten stejný občan, který rozhodoval o tom vstupu do Evropské unie.

Takže my chceme, a je to můj další pozměňovací návrh, aby prostě ta prostá většina, která přijde k referendu, rozhodla. Je to demokratické. Vždyť prezidenta České republiky v přímé volbě může zvolit jeden člověk, když ostatní nepřijdou. Senátora může zvolit jeden člověk, když ostatní nepřijdou. Prostě prostá většina. Dokonce i poslance může zvolit jeden člověk, když by jiní, hypoteticky řečeno, nepřišli. Prostě je to prostá většina, tam není žádné kvorum pro zvolení senátora nebo prezidenta. A najednou když se jedná o referendum, to znamená, když se nejedná o to, aby ty lidi politiky zvolili za každou cenu k teplým korýtkům, tak už se dávají vysoký kvora, aby občané nemohli nic rozhodnout. A Piráti s tím souhlasí. A o jiných stranách ani nemluvě pochopitelně. Ti si dokonce jenom hrají divadlo na to, že aby tady jakoby nějaké referendum bylo, přitom vůbec nebude funkční. A o žádné zajímavé otázce nebude možno být hlasováno.

Takže my chceme tu prostou nadpoloviční většinu, jako to bylo u vstupu do Evropské unie. Proto znova jenom zdůrazňuji, já se divím, že ti stejní lidé prosazovali referendum o vstupu do EU, a teď jsou proti tomu, aby to stejné referendum, nebo na jiné téma, bylo za stejných podmínek.

Samozřejmě já ve svém pozměňovacím návrhu vracím do té vaší vykastrované verze možnost hlasovat o mezinárodních smlouvách. Ano, my chceme, aby občané mohli hlasovat o našem členství v Evropské unii či v NATO. A proč jim to upíráte? Já to nechápu. Čí je ta země? A hlavně, vy jste nechali hlasovat občany o vstupu do EU, a teď nechcete hlasovat o vystoupení? Tomu vůbec nerozumím. Já to považuji přímo za drzost tohleto vůči občanům. Děláte z nich hlupáky. Takže to bude další pozměňovací návrh.

A samozřejmě kdyby někomu dělalo problém, právě jak to vidíme třeba u Pirátů a u dalších stran, které si hrají jenom na prosazování demokracie, tak kdyby opravdu byl problém to, že nadpoloviční, čistá prostá většina by měla rozhodovat v referendu, tak dávám prostor i těmto rádoby demokratům. Takže jsem dnes ještě dal pozměňovací návrh, aby 10 % oprávněných voličů bylo kvorum, 20 % a 30 % ještě. Takže čtyři varianty dávám těm, kteří by chtěli lavírovat. Abychom to přesně demaskovali, abychom demaskovali všechny ty, co tady říkají a lžou, lžou navenek, že chtějí funkční referendum.

Takže jednotlivě si budeme hlasovat, jednotlivě i o těch kvorech. Aby se to přesně ukázalo, jak kdo to myslí s tím referendem správně, všechno je vloženo. Protože já, když jsem chodil ještě na ty vaše schůzky do té doby, kdy už jste se pak začali dohadovat sami nad tou komedií, nad tím divadýlkem, tak tam padlo naposledy, že kvorum 35 % by snad mohlo být nějak přijatelné. Proto jsem dal těch 30 % taky do toho svého jednoho pozměňováku, to už je docela blízko. Ale samozřejmě říkám, že náš návrh je ten, my chceme tu prostou nadpoloviční většinu, aby mi tady zase někdo nepřekrucoval.

Vždycky tady někdo, nějací mladí, ne mladí ne, ale nějací trollové, vždycky stáhnou videa, sestříhají si je a pak vždycky kolujou - to je jedno, věk nehraje roli, já nevím, jestli je mladej, nebo starej ten člověk, mně je to jedno úplně, nechci se nikoho dotknout, aby mě někdo nechytal za slovo. Ale chci říci, že nějací trollové vždycky, bůhví odkud, vždycky potom sestřihnou video a vždycky zmanipulují vyjádření tak, jak se to komu hodí.

Takže tady předkládáme kompletní sérii pozměňováků. My samozřejmě chceme, aby se referendum ve stejné věci mohlo konat nejdříve po uplynutí tří let ode dne oznámení výsledků hlasování v předchozím referendu. To taky je jeden z pozměňovacích návrhů, které jsem tam vložil jménem SPD.

Takže těch pozměňováků je tam celá řada. Myslím, že už jsem to tady představil. A my jsme to schválně strukturovali tak, ty pozměňovací návrhy k tomu vašemu nefunkčnímu a nedemokratickému návrhu, aby opravdu se pak nikdo nemohl vymlouvat, až bude předvolební kampaň a zase někdo bude říkat, že chtěl referendum, tak abychom si ta hlasování všechna poznamenali, vyjeli, všechna si ofotili, abychom to pak mohli všude ukazovat, že ten - a máme tady vyjetý i ten politický program, který to sliboval na webu, já jsem to tady ocitoval všechno. A pak si to hezky všechno porovnáme, jak kdo vlastně v tomto ohledu hlasoval, jak kdo chce skutečnou demokracii.

A není to nějaký naschvál nebo něco, já jsem neřekl nic nepravdivého. Já jsem se dokonce díval na ten pirátský pozměňovací návrh i na stránkách Sněmovny, jestli tam opravdu je. Ano, je tam, je to tak. Takže já jsem se schválně na to díval, protože já jsem nevěřil svým očím. Mně to poslal kolega, s kterým jsem spolupracoval na přípravě podkladů, a já jsem říkal počkej, pošli mi ten link, pošli mi ten odkaz. Je to možný, že Piráti navrhli takový pozměňovací návrh, který je o 180 % jiný, než slibovali na jejich internetu? A ono to tam fakt bylo. Já jsem říkal, no tak to je opravdu. Já jsem si teda myslel všechno možný, ale tohleto je opravdu pirueta par excellence.

Takže děkuji moc za pozornost a doufám, že projde teda Sněmovnou nějaký funkční návrh. A samozřejmě pro nás je důležité v SPD, aby odešel funkční návrh o referendu už ze Sněmovny. Protože pak dáme černého Petra Senátu. A já to říkám na rovinu, já chci dát černého Petra Senátu. Protože oni se tváří, jak jsou potřební, oni se tváří, jak jsou demokratičtí. A v podstatě, všichni jsme na těch schůzkách byli, kdy pan Kubera, předseda Senátu, řekl jménem ostatních senátorů, že vlastně Senát většinově žádný zákon o referendu vlastně nechce. Ten blokuje zákon o referendu, tak je to potřeba přeložit. Blokuje zákon o referendu. Já se ptám, k čemu pak je ten Senát, když blokuje vůli lidu a naplnění Ústavy. To je v podstatě protiústavní. Takže já opravdu s tímhle nemůžu souhlasit.

Takže děkuji za pozornost a podrobně se budeme tomu zákonu o referendu věnovat a budeme to podrobně sledovat. (Potlesk z řad poslanců SPD.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem vystoupí místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Mezitím, než přijde, vás seznámím s omluvami. Pan předseda Vít Rakušan od 17.45 do 21 hodin dnes z důvodu jednání a pan poslanec Václav Votava dnes od 17.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já jsem nečekal, že budu vystupovat po takovém projevu, nicméně jsem se přesto přihlásil.

Já bych chtěl samozřejmě poděkovat za to, že tady byl představen pirátský program. Je třeba rozlišovat mezi dlouhodobým programem a volebním programem. Volební program pro tyto volby jasně říkal, že - kde to mám, pardon - podpoříme zavádění prvků přímé demokracie, přímou volbu a odvolatelnost starostů, celostátní referendum, občanské veto, neslučitelnost funkcí vykonávaných na plný pracovní úvazek. Tak neslučitelnost funkcí vykonávaných na plný pracovní úvazek už v nějaké podobě odešla. Co se týče občanského veta, tak návrh zatím předložen není, to je pravda, protože jsme prostě v tomto jednání zablokováni projednáváním tohoto tisku a hledáním nějaké shody.

Chtěl bych říci, že nebylo cílem nechat se zvolit předsedou Poslanecké sněmovny proto, abychom tady mohli donekonečna opakovat svůj program, ale proto, abychom mohli něco z něj aspoň prosadit. Takže cílem tohoto návrhu není prosadit zcela náš program, protože to je zjevně nemožné, protože prostě ovládáme pouze 22 mandátů, nikoliv 120, ale cílem je najít nějakou shodu, se kterou se dá pracovat a kterou lze prosadit v tomto volebním období.

Já bych chtěl poděkovat velice paní poslankyni Válkové, za kterou jsem přišel jako první potom, co se objevil návrh na celostátní referendum v systému, a porovnal jsem jejich a náš program a našli jsme nějakou základní shodu, nad kterou se potom pracovalo dál.

Jak tady zaznělo, co se týče zákonodárné iniciativy, lidového veta, odvolatelnosti nebo třeba schvalování změn Ústavy, to jsou všechno návrhy, které během této diskuse nad návrhem zákona o celostátním referendu zazněly, ale to jsou jiné nástroje, které je třeba předložit a projednat zvlášť. Já samozřejmě budu velice rád za takové návrhy, ať už se jedná o zákonodárnou iniciativu občanů, tak aby se mohl předložit rovnou zákon, se kterým by se pak Sněmovna musela vyrovnat, nebo ať by se jednalo o lidové veto, tedy možnost lidu vetovat nějaký návrh zákona. To jsou všechno samozřejmě (nesroz.), které by určitě dávaly smysl, nemohou ale být součástí návrhu zákona o všeobecném referendu, zvláště když některé strany, které ve Sněmovně ovládají, pravda, více mandátů, požadují, aby tam nebyla Ústava, aby tam nebyly mezinárodní smlouvy, aby tam nebyla základní práva a svobody. Ostatně myslím si, že otázky základních práv a svobod by snad ani neměly být otázkou referenda obecně, protože se přece jenom jedná o základy našeho demokratického státu. Tolik k tomu obecně.

Teď k pozměňujícímu návrhu, který je tam načten, což je sněmovní dokument 2345. Tento dokument je velice podobný tomu návrhu, který nakonec schválil ústavně-právní výbor, a jak jsem pochopil, tak byl navržen jako výchozí dokument, takže já bych potom počkal asi na začátek té podrobné rozpravy, abych věděl, k čemu mám když tak předkládat pozměňující návrhy.

Samozřejmě tento návrh zákona, tak jak byl předložen, vychází z nějakých kritérií od nás. My bychom si představovali, že občané budou schopni hlasovat třeba i o mezinárodních smlouvách. Tady je potřeba se zastavit, protože ten návrh, ten společný, jak je načten, umožňuje hlasovat o mezinárodních smlouvách, akorát ne o všech, akorát ne o těch, kde předává Česká republika některá práva jinam, to znamená mezinárodní smlouvy podle článku 10a. Ty jsou vyloučeny, ale samozřejmě je možné hlasovat o jiných mezinárodních smlouvách, takže - teď mě nenapadá - třeba nějaké společné zdanění nebo nějaké letecké záležitosti by se tím určitě hlasovat daly, ale určitě najdeme i nějaké mezinárodní smlouvy, které by byly zajímavé.

Pak se ještě zastavím u kvora, jak se nakonec podařilo domluvit podpisy, domluvit množství hlasů, které je potřeba pro to, aby byla věc závazná. Podařilo se domluvit, že místo toho, aby počet podpisů, které je potřeba sebrat, byl neúměrně vysoký, přes 8 (800) tisíc, tak se to podařilo snížit na 400 tisíc, resp. 450 tisíc v té dohodě, a to už je realistické číslo. Je třeba říci, že petice s takovým množstvím, protože se skutečně podařilo sebrat navíc, je v přípravě jak návrh zákona, který umožní elektronické sbírání petic, tak je vlastně teď v legislativní přípravě návrh o všeobecné správě voleb, kde je možnost sbírat petice v elektronickém systému, takže já věřím, že pak bude tohle číslo daleko lépe dosažitelné. Ale samozřejmě tento návrh přišel do legislativního procesu až poté, co jsme předložili náš návrh, nebo co se přišlo s touhle dohodou podoby zákona o celostátním referendu, ale právě jakoby předpokládáme, že k tomuto ústavnímu návrhu zákona bude ještě prováděcí zákon, který potom umožní sběr podpisů na petice elektronicky, což podle mne velice dobře umožní sebrat těch 450 tisíc podpisů, ale samozřejmě my se osobně nebráníme nějakým návrhům na snížení toho počtu. To se potom uvidí ve finálním hlasování.

Pak bych se zastavil u druhé věci, a to je ta závaznost, kdy to referendum bude závazné. Protože my nechceme referendum, které jakoby něco odhlasuje, a pak se neví, co se bude dít dál. Nechceme orientační referenda, kdy se můžeme, vláda nás občanů může zeptat na to, jak si to představujeme, a pak to nějak dopadne, a pak se budou hádat, jestli to bylo závazné, nebo ne a jestli podle toho musí konat, nebo ne, jak se to teď děje v Británii. My chceme referendum, které skutečně zaváže vládu a zaváže Parlament, že podle něj musí konat. A podle toho tam jsou také nastaveny ty lhůty závaznosti, kdy prostě vláda je povinna konat podle výsledků a Parlament nemůže dělat nic proti výsledkům, a to po jasně danou dobu. To je k té závaznosti.

A teď k té závaznosti výsledku hlasování. Já myslím, že ten kompromis, který se podařilo dohodnout, který vede k tomu, že nebudou existovat kampaně, které by odrazovaly lidi od toho, aby šli volit, nebo že nebudou existovat ty nejhorší možné případy, kdy referendum se stane platným a závazným, protože ti, co byli proti výsledku, tak přišli a hlasovali proti, ale díky tomu, že přišli, tak dokázali naplnit to kvorum, tak tomu se nám podařilo zabránit a já to považuji za velmi dobrý kompromis. Takže je tam navrženo 25 % občanů, že musí přijít a hlasovat pro, a to je jednoznačně dosažitelné. Když se podíváte na to, kolik občanů hlasovalo pro jednotlivé prezidentské kandidáty ve druhém kole nebo kolik hlasuje třeba i v parlamentních volbách, tak to je jednoznačně počet, který je dosažitelný, a tudíž je možný. Navíc je tam to ustanovení, že hlasování se budou konat společně s volbami, takže není problém, aby byla vysoká účast.

Tady se hodí možná připomenout, že už jsme dokázali pro přímou demokracii i tady ve Sněmovně něco udělat a že prošel pozměňující návrh, který umožnil, aby se referenda na obecní a krajské úrovni konala společně s evropskými a jinými volbami, a již toho bylo využito.

Tolik k předchozímu a vlastně i k představení kompromisního návrhu.

Za nás samozřejmě by bylo pěkné, kdyby občané mohli hlasovat i o ústavních změnách, o zásadních věcech a podobně. Ale na to tady není shoda. A samozřejmě když hlasujete o prostém zákonu nebo nějaké prosté věci a když hlasujete o ústavní věci, o nějaké zásadní věci, tak by měla vzniknout i zásadní shoda. To znamená, že by tam měla být jiná kritéria toho, kolik přijde voličů, kolik voličů se vysloví pro, protože není možné, abychom o tak zásadních věcech, jako je naše členství v mezinárodních organizacích, rozhodovali nějakou těsnou většinou, kde rozhodlo možná také to, jestli ten den pršelo, nebo ne, kam se má společnost vydat. V takových případech je podle mě lepší, aby se chápalo, jaké jsou většiny, ale aby se nemuselo konat a následovalo když tak další vysvětlování a rozhodování, případně nějaké další, lépe připravené a lépe informované referendum, kde se dosáhne zásadní shody nebo třeba kde bude ta otázka položena jinak, tak, aby na ní mohla vzniknout zásadní shoda.

Tolik k ústavním záležitostem.

Já samozřejmě uvítám, když přijdou i návrhy na zákonodárnou iniciativu nebo lidové veto. Co jsem tak během těch diskusí o zákonu o celostátním všeobecném referendu zaznamenal, tak pro některé strany, které nepodporují návrh na všeobecné referendum, by třeba i to lidové veto nebo ta zákonodárná iniciativa byly přijatelné, takže uvidíme, třeba ještě takový návrh se objeví.

Já vám děkuji. Myslím si, že ten návrh je dobrý kompromis, a předpokládám, že bude vybrán na začátku podrobné rozpravy jako ten základ a pak k němu budeme podávat pozměňující návrhy. Snad bych jenom ještě poprosil, abychom nenavrhovali zvýšení kvora na 30 %, když je tam domluveno 25 %. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane místopředsedo. Svého přednostního práva ještě využije místopředseda Sněmovny Tomio Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já jsem tady slyšel, vážené dámy a pánové, od místopředsedy Sněmovny za Piráty Vojtěcha Pikala prostřednictvím pana předsedajícího výmluvu, že prý to byl kompromisní návrh. Tak to asi těžko, protože návrh, který vy jste tam vložil, byl vložen 28. 2. 2019 pod číslem 245, ale po vás byla vložena ještě další novela, další úprava, od paní Válkové. Takže garant tohoto tisku za hnutí ANO paní poslankyně Helena Válková ještě 14. 4., dva měsíce po vložení vašeho návrhu, vložila svůj návrh, takže neříkejte, že to byl kompromis, když samo hnutí ANO tam má vložen svůj návrh dva měsíce později. Vy se prostě vymlouváte!

Takže já to znovu opakuji, Piráti prostě zradili program. Není to kompromisní návrh, protože kdyby byl kompromisní, tak hnutí ANO tady má 78 poslanců, a všichni víme, že bez jejich hlasů tady ústavní změna rozhodně nemůže projít. Prostě je tam vložen návrh, kde Piráti na jednu stranu na webu slibují, že chtějí, voličům slíbili, obelhali voliče, že chtějí závazná referenda, v nichž rozhodnou občané o návrzích, například změny Ústavy, mezinárodní smlouvy, členství v mezinárodních organizacích, a ve skutečnosti jste tam vložil právě jménem místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Pikala, je tam vložen návrh, který zakazuje hlasovat v referendu o změně Ústavy a ústavního pořádku, zakazuje občanům hlasovat o členství České republiky v mezinárodních organizacích, a budu konkrétní, například v Evropské unii či NATO. A teď jste se tady vymlouval prostřednictvím pana předsedajícího, že prý to byl kompromisní návrh. Tak evidentně nebyl, protože vy jste ho tam vložil jménem vás, takzvaný kompromisní, 28. 2. pod číslem 2345, ale pod číslem pozměňovacího návrhu 2596 je tam vložen 14. 4. 2019 návrh paní Válkové, největšího poslaneckého klubu, garanta v podstatě tohoto tisku za hnutí ANO. Takže co to tady říkáte, co to ale vykládáte prostřednictvím pana předsedajícího o kompromisu? Že to je kompromisní návrh? Není. Prostě vy jste zradili program, ale to, že, samozřejmě znova říkám, vy jste to aspoň jakoby verbálně slibovali, pak jste nesplnili, otočili jste. Samozřejmě pro mě je mnohem horší ten, kdo jakoby v předvolební kampani, třeba hnutí ANO a ČSSD říkaly, že nějaké referendum chtějí, a pak to v podstatě totálně zabily jakoby nefunkční variantou.

Z tohoto pohledu už si vážím spíše ODS, protože ODS od počátku říkala, že žádné referendum nechce. Že bude úplně proti referendu. Referendum odmítá také KDU-ČSL, STAN, odmítají ho také TOP 09, TOP 09 to říká také na rovinu. Dobře. Já s tím sice nesouhlasím, ale je to férové, kdy typicky ODS a pan Kalousek z topky, ti říkají úplně na férovku, my žádné referendum nechceme. Lidovci říkali, jako by něco to, ale pak také se přiklonili k tomu, že už nic nechtějí, žádné referendum, a STAN také. Dobře. Je to férové. Prostě máte svoje voliče, přiznali jste to hned zkraje, že je to vláda elit, to, co prostě prosazujete, že nechcete umožnit referendum. Dobře. Určitá skupina voličů tady jistě v České republice je, která nechce referendum, a je to v pořádku. Ale to, co se mi fakt nelíbí, je, když někdo má na webu prokazatelně tyhlety parametry, pak navrhuje pravý opak a vkládá do systému, pak říká, že je to kompromis, přitom dva měsíce potom se tady vkládá od největšího poslaneckého klubu ještě i vlastní návrh paní profesorky Válkové, který evidentně nebyl do toho vašeho kompromisu začleněn, nebo to byl ještě dodatečný kompromis, je to prostě galimatyáš. Takže to je vše, co jsem chtěl říct. A znovu bych chtěl vyzvat, protože bych byl velice rád, kdyby Piráti se vrátili k předvolebním slibům, co slibovali na webu, a mají možnost hlasovat pro naše pozměňovací návrhy, které tam vložilo SPD, a já myslím, že pak to zase bude v pořádku, protože se to zase uvede zpátky, ale pochybuji, že to tak bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Teď jsme v následující situaci s pořadím řečníků. Nejprve vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Marek Benda, pak je s přednostním právem přihlášen pan předseda Michálek, paní poslankyně Valachová se také přihlásila, ale v této fázi projednávání navrhovatel nedisponuje přednostním právem, takže to beru jako přihlášku k faktické poznámce. Pan poslanec Benda s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená paní navrhovatelko, vážené dámy, vážení pánové, já jsem chtěl zareagovat na to, co říkal pan místopředseda Okamura. Dokonce ani ne v tom druhém vystoupení, kde nás pochválil, ale v tom prvním vystoupení, kde podle mého názoru chybně přistoupil na mylný výklad Ústavy, který už tady asi 15 let prezentuje pan místopředseda Filip, a velmi bych prosil, abychom na něj nepřistupovali.

Ústava nepředpokládá, že musí být stanoveno referendum. Ústava jasně říká, a bohužel to v projevu pana místopředsedy Okamury zaznělo, Ústava jasně říká, že ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. Může stanovit. Může tak stanovit jednorázově, jako se již jednou v historii České republiky stalo právě k referendu o přístupu k Evropské unii, nebo tak může stanovit obecně, tak jak se snaží prosadit navrhovatelé.

Jenom bych prosil, ten, kdo je proti obecnému referendu, není proti české Ústavě. Já jsem u tvorby té Ústavy byl. Záměrně jsme to tam takhle napsali, a snaží se nás takhle už asi 15 let balamutit pan místopředseda Filip, že to povinné je. Není to povinné. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktická poznámka paní poslankyně Valachové, po ní faktická poznámka paní poslankyně Válkové. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Já jen stručně. Musím zareagovat na rozpravu a vaším prostřednictvím především na pana poslance Tomio Okamuru. Já samozřejmě chápu, že referendum je srdeční záležitost SPD. Na druhou stranu, říkejme si tady pravdu. Já jsem v rámci své úvodní řeči připomněla, že nejde jenom o to mít 120 hlasů ve Sněmovně, ale ještě potřebujeme souhlas Senátu. To znamená, jakékoliv kompromisy, které se snažíme udělat, které se snažíme udělat, samozřejmě děláme i tak, aby opravdu referendum mohli začít občané a občanky využívat. Možná to nebude to nejširší referendum, ale rozhodně to bude funkční referendum a věříme, že poté, co vlastně lidé budou mít možnost přímo se vyjadřovat k věcem veřejným, postupně později tyto možnosti rozšíříme. Ale znovu chci říct, tady potřebujeme 120 hlasů a zároveň potřebujeme také souhlas Senátu. V opačném případě nebudou mít lidé nic, o čemž tedy předpokládám, že si to nepřeje ani SPD.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Válková a ještě s faktickou poznámkou se přihlásil pan předseda Okamura. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Bohužel přednostní právo nemám, tak aspoň faktickou poznámku, když jsem přihlášena.

To, co tady slyším, tak bych chtěla uvést v něčem také na správnou míru. Já si myslím, že nejenom SPD prosazuje, jak tady řekla paní poslankyně, celostátní referendum jako svoji srdeční záležitost. My to máme v programu a také chceme celostátní referendum, byť zde není v ústavním zákoně, v Ústavě, jasně, jak řekl pan poslanec Benda vaším prostřednictvím, stanoveno, že musí, ale ten ústavní zákon říká, že může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo. A my si myslíme, že už nadešel čas, aby se tak stalo.

Ale v rychlosti. To referendum, tak jak je navržené, pane místopředsedo Okamuro, vaším prostřednictvím, pane předsedající, je funkční a bylo by funkční. Když si vezmete, že prezidenta volilo v prvním kole kolem pěti milionů oprávněných voličů, v druhém kole pět a půl milionu a nadpoloviční většina ho potom zvolila, více než dva a půl milionu, tuším, tak toto je postavené tak, že z těch osmi milionů oprávněných voličů by se musely dostavit a v podstatě volit zhruba čtyři miliony, říkám zhruba čísla, a z nich nadpoloviční většina, ta minimální, kdyby vyjádřila svůj souhlas, tak jsou to více než dva miliony. Čili když jsme zvolili prezidenta a byli jsme toho schopni v přímé volbě, proč bychom se nemohli vyjádřit přímo v nějakém rozhodnutí v rámci celostátního referenda?

A poslední věta, opravdu poslední. Zapomíná se na to, že Česká republika je součástí určitého mezinárodního společenství. Evropské unie, Rady Evropy, a právě proto vylučujeme některé otázky z možnosti konání celostátního referenda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan místopředseda Sněmovny Okamura s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, mě tady velmi nemile překvapilo, co tady řekla předsedkyně komise pro Ústavu Kateřina Valachová z ČSSD. Čili vy vůbec nemáte informace? My jsme byli na společné večeři vedení Senátu a Poslanecké sněmovny. Za nás se zúčastnil pan předseda Sněmovny Vondráček, pan místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal tam byl také, já jsem tam byl a další. Za tu druhou stranu tam byl například předseda Senátu pan Kubera a další. Já tedy, upřímně řečeno, ta jména ani neznám, těch místopředsedů Senátu, protože je příliš nikde moc nevidím, takže se omlouvám, že nemůžu jmenovat další, ale byli to místopředsedové Senátu. A tam bylo jasně na můj dotaz před svědky řečeno, byli tam i kancléři, byl tam na té večeři i pan kancléř Morávek a další, na můj přímý dotaz, jestli Senát nechá vůbec projít jakoukoliv verzi zákona o referendu, jakoukoliv jsem řekl, pan Kubera tam řekl: Ne. Já vám tady říkám na rovinu, že Senát nenechá projít žádnou verzi o referendu! A já jsem (nesroz.) ještě řekl, kdo na té večeři byl, což teď nevím, kdo tady ze sálu byl, myslím, že možná nikdo další, že to bylo vedení Sněmovny a vedení Senátu, nebo jestli tam byla paní místopředsedkyně, nevím - tak já jsem se ptal: řeknete to novinářům, kteří čekají venku? A pan předseda Kubera řekl, že ne, že to novinářům říkat nechce. Velice dobře se na to pamatujeme. Takže co tady mluvíte o kompromisní variantě? Co říkáte, co bude chtít Senát, když ti nám na rovinu řekli, že to nechtějí? Takže to není pravda, co říkáte.

Druhá věc je, že jsem se vylekal, co tady řekl místopředseda Sněmovny pan Pikal. On řekl, že Piráti nechtějí vlastně hlasovat o mezinárodních smlouvách, to znamená o členství v EU či NATO, protože není možné, aby se těsnou většinou rozhodovalo o členství v takových organizacích. Například těsnou většinou. No tak to jsem si poznamenal, tu větu, to je perla. To je zřejmě náhled Pirátů na demokracii. Takže referendum ne, protože by někdo mohl nějakou těsnou většinou, bůhví jakou, rozhodovat. No to je neuvěřitelný!

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Poslankyně Valachová s faktickou poznámkou, po ní poslanec Navrkal. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Jako předsedkyně stálé komise Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro Ústavu samozřejmě Sněmovně musím tady vyjádřit zásadní rozhořčení, že jsem na této večeři nebyla, samozřejmě, když se tam tedy jednalo o ústavních změnách. Doufám, že budu příště pozvána.

Kompromis z hlediska toho, co by mohlo mít naději na úspěch v obou komorách, samozřejmě projednáváme na oficiálních setkáních stálých komisí pro Ústavu obou komor Parlamentu, Senátu i Sněmovny, což samozřejmě všichni členové vědí. To, že se Senát staví k formě referenda tak, jak ho připravuje Poslanecká sněmovna, a usiluje o 120hlavou podporu, negativně, to je pravda. Na druhou stranu my máme čisté svědomí, například z hlediska ústavních změn, že jsme v tomto ohledu vyšli vstříc, to znamená, že v tuto chvíli referendum neumožňuje změny ústavního pořádku. Pokud Senát i tak neumožní občanům a občankám České republiky možnost využití referenda, je to jeho odpovědnost, ale my máme čisté svědomí. Myslím si, že jsme hodně odpracovali, ten kompromis odpovídá kompromisu. Řekla jsem už na začátku, že žádná z politických stran není stoprocentně spokojená. Co je ovšem podstatné, poctivě usilujeme o to, aby lidé možnost přímo se účastnit na věcech veřejných měli.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Poslanec Navrkal, faktická poznámka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Navrkal: Děkuji. Já bych jenom prostřednictvím předsedajícího rád reagoval na slova Tomia Okamury. Jde o to, že to, že tady by měly být různé standardy pro přijímání nějakých rozhodnutí. Tak to přece platí i tady v Poslanecké sněmovně, třeba právě když rozhodujeme o změnách ústavního pořádku jako teď, že prostě tady to musíme přijímat nějakou větší většinou, než je nadpoloviční. Nechápu, proč se tomu tak divíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A nyní s přednostním právem pan předseda Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, pan místopředseda Okamura tady citoval z našeho dlouhodobého programu, o kterém se vyjadřoval tak, že je to náš program, se kterým jsme šli do voleb. Ale my jsme šli do voleb s volebních programem, protože náš dlouhodobý program je na desítky let dopředu. A my si uvědomujeme, že v rámci volebního období nemůžeme prosadit všechno.

Proto jsme v tomto volebním programu slíbili, že podpoříme zavádění prvků přímé demokracie, například celostátní referendum. Slíbili jsme, že to podpoříme, že se to stane. Ne že o tom tady budeme mluvit další čtyři roky. Vy jste tady seděl v minulém volebním období čtyři roky prostřednictvím předsedajícího, vy jste měl možnost to prosadit, ale teď se tady vyjadřujete zase jenom: My, my, my, my. My to takhle chceme s našimi 22 hlasy, nebo teď možná už méně hlasy.

Ale my, abychom to schválili, potřebujeme ústavní většinu. Jinak to vždycky skončí jenom povídáním. A to my tady přece nebudeme další čtyři roky, abychom tady dohromady už osm let povídali o tom, že slibujeme referendum. Ne. My jsme do toho šli s tím, že to referendum v tomhle volebním období zajistíme, a to v té podobě, aby to nevedlo k nějaké katastrofě, aby si to lidi vyzkoušeli, protože tady pěstujeme demokracii. Máme 30 let od doby, kdy tady skončil komunistický režim, a nemůžeme očekávat, že se tady ta demokracie z ničeho nic sama postaví. Takže pokud chcete referendum, musíte o tom jednat. A my jsme jednali, máme tady návrh více stran, samozřejmě že tam byly různé ústupky, něco prošlo, něco neprošlo. A musíte přesvědčit volené zástupce občanů, což se vám zatím nepodařilo, protože těmito vystoupeními přispíváte akorát k tomu, že se vyčerpá čas na projednání tohoto návrhu a odloží se to na jiný den, takže to bude přijato později.

Vy jste nás tady obvinil z toho, že jsme hlasovali, nebo že podporujeme, že jsme zradili náš program, že prosazujeme, aby stačilo 450 tisíc podpisů. No ale jak to vzniklo? To nebyl náš požadavek. Ten původní návrh měl 850 tisíc podpisů. A to byl požadavek sociální demokracie, která nám řekla, že když tam bude míň než 450 tisíc podpisů, tak to nepodpoří. A co to znamená pro normálního člověka? No že v tomto volebním období referendum nebude. Pokud bychom nepřistoupili na tenhleten požadavek, tak žádné referendum nebylo. Táhli bychom se s tím další léta a léta. Udělali jsme maximum pro to, aby výsledkem bylo to, že skutečně za ty čtyři roky tady něco odpracujeme. Je to prostě postupný proces. Samozřejmě začali jsme tím, že tam nebudou všechny mezinárodní smlouvy, budou tam nějaké mezinárodní smlouvy, jako třeba byla ACTA a podobně. Nebudou tam ústavní změny, nebudou tam mezinárodní organizace, jako Evropská unie. Ale někde se začít musí. Je to postupný proces, lidi se učí, aby se zvládli orientovat v té demokracii.

A vy to určitě víte prostřednictvím předsedajícího. Když jste chtěl být úspěšný podnikatel, tak to taky nezačínalo tím, že jste si postavil obrovský barák s věžičkami a najednou jste začal ve velkém, ve stamilionech podnikat. Prostě jste to od začátku začal od píky s nějakou malou agenturou a postupně jste to budoval, učil se nové věci. A takhle jste to stavěl a trvalo vám to mnoho a mnoho let, než jste se dopracoval k tomu, že máte ten barák s věžičkami. (Pobavení v sále.)

A stejně tak je to tady v Poslanecké sněmovně. My jsme dospěli k výsledku, který se opírá o shodu mnoha politických stran. Ta shoda je obsažena v komplexním pozměňovacím návrhu ústavně-právního výboru, který byl představen v tisku 111/3. A toto je návrh, který je podle mě životaschopný, který může získat podporu v Poslanecké sněmovně. Jestli získá podporu v Senátu, to je politická zodpovědnost senátorů. Je možné, že nám to Senát ještě více zredukuje, ale myslím si, že bychom do Senátu měli poslat takovou variantu, za kterou se postavíme. Senát nám to třeba vrátí a budeme jednat o tom, k čemu se v tomto volebním období dopracujeme. Byl bych rád, abychom alespoň třeba v nějaké užší podobě životaschopné referendum v tomto volebním období schválili.

A mám poslední otázku prostřednictvím předsedajícího na pana kolegu Okamuru. Chtěl jsem se zeptat, kolik že to vlastně referend proběhlo zatím v SPD? Mohl byste nás seznámit s odpovědí na tuto otázku? My se rádi poučíme. My to občas provozujeme (smích z lavic Pirátů), ta referenda, v pirátské straně. Není to vždycky jednoduché, ale máme ty praktické zkušenosti. Pirátská strana trvá deset let a můžu vás ujistit, že to zatím zdaleka není dokonalé a že se pořád ještě máme co učit. (Hlasitý potlesk z lavic Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Okamura s přednostním právem. Prosím, pane předsedo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já bych chtěl poděkovat panu předsedovi Michálkovi za věcné vystoupení. Věcné vystoupení, ale nic to nemění na faktu, že my držíme program, že Senát stejně řekl, že žádný zákon o referendu nechce, takže není třeba v tomto ohledu... A pakliže kompromisy, sami víte, že jsou kompromisy a kompromisy. Nemůžete dělat kompromisy s podvodníkem, se zlodějem. To neříkám, že to tak je v tomto případě, ale říkám v životě. Ale můžete dělat kompromisy nad slušnými věcmi, které jsou v nějakých mantinelech nějakého kompromisu, který je přijatelný. A já jenom říkám politicky, že mi připadají ty vaše kompromisy v uvozovkách už za hranicí toho, co jste slibovali voličům. Protože je skutečně velký rozdíl, když slibujete, že můžou hlasovat o členství v Evropské unii, a najednou řeknete, že ne, že o tom hlasovat nemůžou. To mi připadá velký rozdíl, ale je to můj politický pohled, vy máte jiný.

Co se týče referenda, tak jsem vás chtěl ubezpečit, že v SPD je nejenom předseda, ale i všichni členové předsednictva (jsou) přímo voleni členskou základnou, takže samo o sobě je to přímá volba, a jsou také odvolatelní. Takže se podívejte na naše stanovy, je to také tak správně, že to máte i vy, je to výborné. A protože je nás v SPD hodně, tak to probíhá tak, že bychom si nemohli pronajmout sál pro všechny naše členy, bůhví jestli, takový sál ani neexistuje pro tisíce členů, tak to funguje tak, že v tajné volbě si krajské členské konference delegují delegáty na celostátní konferenci, v tajné volbě, a následně přímou volbou je volený předseda. Takže takhle je to u nás. Já myslím, že je to takhle v pořádku. Anebo i členové předsednictva.

Máte pravdu, že my na rozdíl od vás, jako třeba váš... tady u Pirátů se smějí, takže já nevím, co je teď k smíchu, když například váš zastupitel, pirátský zastupitel na Praze 2 pan Němec, obvinil pirátku paní Krausovou, bývalou předsedkyni pirátského klubu na pražském magistrátu ještě čtrnáct dní zpátky, že manipulovala výběrové řízení do vedení Obecního domu v Praze. To mi k smíchu nepřipadá. Vy jste se smáli. To jste se smáli tomu? Nebo čemu jste se přesně měli smát? Já myslím, že doufám, že už to prošetřuje policie, protože piráti, vzájemně jste se obvinili, váš pirátský zastupitel, že jiný pirát manipuluje výběrové řízení do Obecního domu.

A já nechci pokračovat dál, protože si vážím věcného vystoupení pana předsedy Michálka. Takže mně to nepřipadá k smíchu, a jestli samozřejmě máte nějaké názory, že vám přímá volba předsedy či předsednictva připadá chybná, tak já to tedy zase porovnám s tím, co se tady teď dozvídáme, co se děje zase u vás. A já myslím, že je to věc každé strany, vy se s tím určitě vypořádáte, jako my se vypořádáme s našimi věcmi, a já myslím, že tu debatu můžeme vrátit k referendu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou pan poslanec Lubomír Španěl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Španěl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Musím se přiznat, že mě ten smích ze strany Pirátů také uráží, protože já už jsem byl v Jihomoravském kraji zvolen místopředsedou dvakrát a nejsem si vědom toho, že bych to nějak zmanipuloval, prostě mě zvolila členská základna. Já opravdu nevím, co je na tom k smíchu. A dále jsem chtěl říct, že Tomio Okamura hovořil o přímé demokracii a o prvcích přímé demokracie ještě v době, kdy to bylo sprosté slovo. A promiňte, vy jste mnozí ještě tahali kačera na zahrádce, tak aspoň nezesměšňujte to, co my tady propagujeme už dlouho.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Martínek s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Já se nechci snižovat k jednání poslanců SPD, ale jenom věcně bych jim rád vysvětlil, co znamená přímá demokracie. Přímá znamená, že to volí přímo členové, ne nějací volení delegáti. Volení delegáti, to už podle vás potom i volba prezidenta před zavedením přímé volby byla tedy přímá demokracie, když je volili volení delegáti jako Poslanecká sněmovna? Prosím vás.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Další faktické poznámky - pan poslanec Bláha, pan poslanec Navrkal a pan předseda Okamura, možná se hlásí s přednostním právem, to ještě upřesníme. Pan poslanec Bláha má faktickou poznámku. Prosím.

 

Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, já bych vás jenom poprosil, kdyby to bylo možné, že bychom si tady přestali přeměřovat svoje svaly, abych to řekl slušně, nebo orgány, a pojďme k věci. Protože opravdu pokud chceme s něčím pohnout, tak bychom měli hovořit k tomu, o čem se tady bavíme, a ne o tom, kdo o co se zasadil nebo se zasadí, kdo má lepší nebo horší program nebo kdo má možná větší svatozář kolem své hlavy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Navrkal s faktickou poznámkou - stahuje, pan místopředseda Tomio Okamura - také stáhl faktickou poznámku, takže na řadě je v obecné rozpravě přihlášený pan poslanec Dominik Feri, připraví se paní poslankyně Jarošová. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji, pane místopředsedo. Já jsem si nikdy nemyslel, že budu s panem místopředsedou Okamurou hrát na stejnou bránu, ale čas oponou trhnul a skutečně se tady potkáváme a kritizujeme tento návrh. Já si myslím, že je špatný, ale z úplně jiných důvodů než pan místopředseda Okamura.

Podle mě je špatný, protože vychází pomýleným směrem a stojí na velmi nepřesvědčivých argumentech. A ten nejklíčovější, který tu zazněl opakovaně od paní předsedkyně Valachové, paní navrhovatelky, je to, co už tu bylo vytčeno, a sice jakýsi domnělý legislativní dluh. Pakliže by Ústava v článku 2 v odstavci 2 říkala, že ústavní zákon stanoví, kdy lid vykonává státní moc přímo, tak by to byl skutečně legislativní dluh. Ale v té současné podobě, kdy může, kdy je to toliko fakultativní, tak to žádný legislativní dluh není. A s tímto do toho přistupovat a toto používat jako nosný argument a hlavní vodicí linku, je podle mě neodpovídající vůli tehdejšího ústavodárce.

Abych ale ten návrh jen nekritizoval, protože těch četných jednání ať už v ústavně-právním výboru, nebo ve stálé komisi pro Ústavu jsem se účastnil, tak musím poděkovat všem těm zúčastněným, že na tom návrhu odvedli mnoho práce. Když jsem si pročítal stenoprotokoly z prvního čtení, protože to dělám u většiny návrhů, tak ty nejkritizovanější věci byly opraveny, a sice vůbec předmět referenda, o čem ho lze konat. V prvém čtení jsem tu kritizoval například to, že tím referendem v podobě tak, jak to bylo diskutováno v návrhu SPD, že by se dal schvalovat třeba státní rozpočet nebo daně a poplatky, což je upravené i v bulharské ústavní úpravě, to znamená, v Bulharsku by to měli a u nás by to prostě takhle šlo, což mi přijde naprosto absurdní.

Ta stejná otázka, to, jestli jdou schvalovat právní předpisy, zákony, ústavní zákony, jsem rád, že to z toho vypadlo. Stejně jakožto rozhodování o individuálních právech a povinnostech. To tam také nemá co dělat. Mrzí mě trošku, že sociální demokracie couvla z těch 850 tisíc. Nám, kteří referendum odmítáme paušálně jako celek, se nám těch 850 líbilo víc než 450, ale lepší než nic.

Rovněž je dobré, že se nebude dát referendem zrušit Senát. Pan místopředseda Okamura tu sugestivně kladl otázku, k čemu je ten Senát vlastně. K čemu je? Přesně k tomu, aby se zabránilo přijímání takovýchto návrhů, referenda jako takového. A to, že referendum v žádné podobě Senátem neprojde, tak je zkrátka fakt, to se nedá nic dělat. A pochybuji, že by situace po volbách v roce 2020 byla dramaticky odlišná a najednou by se tam referendu otevřely dveře a mohlo být schváleno.

Po celou dobu projednávání všech těch tří tisků slýcháváme, nebo aspoň já tam cítím takový podtext toho, jako kdyby se říkalo, že jediná správná, kvalitní, dobrá a nejryzejší forma demokracie je ta demokracie přímá, že ta demokracie reprezentativní, ta demokracie zastupitelská, jako kdyby jí zkrátka ještě něco chybělo.

A v tomto navážu na místopředsedu Okamuru, který tu vzpomínal prezidenta Masaryka. Abych ho parafrázoval. Demokracii dělají demokraté, lepší demokracii dělají lepší demokraté, nikoliv přímí demokraté. A to je důvod, proč si myslím, že bychom tento návrh měli zamítnout. Tento návrh na zamítnutí vznáším a ještě ho zopakuji v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Valachová s faktickou poznámkou - stahuje faktickou poznámku, na řadě je tedy v rozpravě paní poslankyně Jarošová, připraví se paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo. Přeji dobré odpoledne, vážené dámy a pánové. Asi se zde všichni shodneme, že referendum je nejvyšším příkladem demokracie, a že je proto nanejvýš žádoucí, aby byl konečně zařazen do našeho právního řádu. Hnutí SPD zákon o obecné referendu i v minulém volebním období opakovaně navrhovalo a strany napříč politickým spektrem ho opakovaně odmítaly. Naši politici prostě nenašli odvahu tento bod Ústavy naplnit a věnovat ho našim občanům.

Až dnes jednáme o návrhu na referendum. Ne ovšem o návrhu z pera SPD, ale o návrhu poslanců sociální demokracie. Ale je tohle referendum? Nebo je to jen okleštěné nic opatřené podmínkami, které výkon přímé demokracie zcela znemožní? Jejich stanovení počtu občanů k podání původního návrhu v předpokládané výši 850 tisíc podpisů je jasným důkazem pouze formálního pojetí návrhu ústavního zákona o celostátním referendu a odmítnutí přímé demokracie v praxi. Důsledkem podmínek v takovém zákoně o referendu je to, že nepůjde v praxi uskutečnit. Prostě udělali ústavní zákon naprosto k ničemu, pouze mají jen splněno.

V červnu 2003 proběhlo jediné celostátní referendum v historii Česka, a to o přistoupení České republiky k Evropské unii. Pro toto referendum byl tehdy vydán speciální ad hoc ústavní zákon a bylo tak hlasováno o vnitřních záležitostech a zahraniční politice státu. Takže by bylo zásadním popřením principů přímé demokracie, kdyby o daných otázkách nebylo umožněno občanům České republiky hlasovat v celostátním referendu. Beru to tak, že tenkrát se jim to hodilo, dneska se jim to do krámu nehodí.

Dosud jste, vážení kolegové, nenašli odvahu podpořit návrh hnutí SPD a vyslali jste našim občanům jasný vzkaz, že jim nedůvěřujete. Myslím si, že pokud je hlas voliče dobrý k tomu, aby nás usadil do zdejších lavic, musí být stejně dobrý k tomu, aby mohl rozhodovat o setrvání, nebo odchodu z kterékoli instituce. Občan musí mít právo a možnost rozhodovat o všech otázkách s výjimkou otázek útočících na lidská práva, tedy i o otázkách týkajících se našeho členství v mezinárodních institucích typu NATO či Evropské unie. A já si nemohu pomoci, vážení občané, ale oni se vašeho hlasu bojí. Docela obyčejně lidsky bojí. Děkuji. (Potlesk z lavic SPD.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak přeji hezký večer a nyní další v obecné rozpravě je přihlášená paní poslankyně Helena Válková a připraví se poslanec Marek Benda. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, hodně toho tady zaznělo, takže já budu jenom glosovat a doplňovat to, co si myslím, že tady zaznělo buď příliš stručně, nebo možná ne zcela jasně.

Tak za prvé. Už jsem se vyjádřila v tom svém prvním vystoupení, že tento návrh je velmi funkční, když si uvědomíme, že se zde bude rozhodovat na základě celostátního referenda o otázkách, kdy musí občané vyslovit svoji vůli o tom rozhodovat, a ta vůle musí být potvrzena i počtem voličů, kteří tuto vůli vysloví. To znamená, my nejsme pro to, aby se s takovým institutem, jako je celostátní referendum, lehkomyslně nakládalo a aby mohla být pořádána celostátní referenda, která by byla ve svém výsledku závazná i k otázkám, které jsou marginální povahy nebo jsou to věci, které lze velmi dobře manipulativně - a jak víme, v dnešní době je to velmi snadné - ovlivnit. Jde proto o velmi důležité rozhodnutí stanovit to kvorum, které bude již dostatečně vysoké na to, abychom mohli z toho dovodit závěr, že občané České republiky opravdu chtějí přijmout určité rozhodnutí.

Já jsem si jako konkrétní příklad dala - víte, že jsme o tom hovořili v minulosti velmi emotivně, řada z nás byla nepřesvědčitelná na tu, či onu stranu - hlasování o tom, zda se smí, či nesmí, já to zjednoduším, kouřit v restauracích. Říkám, zjednodušuji to trochu. Myslím, že všichni jsme zažili situace, kdy jsme zbytečně i plýtvali časem, argumenty, protože se obě dvě strany jaksi zakopaly ve svých tvrzeních tak, že už nepřipouštěly protiargumenty. Výsledek byl, že jsme tedy prohlasovali zákaz kouření v restauracích, dodnes panuje u řady odpůrců toho zákazu přesvědčení, že by bylo lepší a že více vyjadřuje vůli občanů liberálnější přístup, a my s tím asi moc nenaděláme, i když věřím, že zejména lidé, kteří už mají zkušenost, většina našich spoluobčanek a spoluobčanů ví, že to rozhodnutí a řešení bylo dobré. Ale to je moje víra, nemám pro to žádné konkrétní důkazy. Většinou mlčící většina je ta, která souhlasí, do ulic většinou vycházejí lidé, když nesouhlasí. Takže tady, byť já jsem velmi jednoznačná zastánkyně a stoupenec zákazu kouření v restauracích, pokud by bylo celostátní referendum, pokud by se podle našeho návrhu minimálně 25 % se vyslovilo pro zákaz a současně by to byla většina těch voličů, tzn. že bychom museli mít zhruba 4 miliony voličů, kteří by přišli a vyslovili by se k této otázce, kdyby těch 25 % z nich řeklo - ne, my si ten zákaz nepřejeme, my chceme mít liberální možnost zvolit a kouřit si v restauracích - a teď dám do závorky - a je nám jedno, jestli jsou tam rodiny s dětmi, nebo ne, prostě my to chceme - tak bych musela opravdu lidově řečeno sklapnout a říct si, je to vůle lidu a já se jí podřídím, protože je tady více než 2 miliony lidí, kteří to chtějí. A ti, kteří chtěli vyjádřit vůli, jakou já bych ráda prosadila, tak neměli sedět doma a měli přijít a volit. Takže nevidím důvod, proč se obávat, že u otázek, které bude většina našich spoluobčanů a spoluobčanek samozřejmě považovat za důležité, tak se zvednou ze svých židlí a půjdou volit a svoji vůli projeví.

Takže v tomto ohledu si myslím, že to kvorum je nastavené dostatečně vysoko, abychom se nezabývali nějakými marginálními otázkami, a současně je životaschopné, protože neznemožňuje nebo neklade si příliš vysoké požadavky, jaké tady na začátku byly, kdy skutečně by se nám mohlo podařit to mrtvě narozené legislativní dítě, které bychom sice měli, ale v praxi bychom nikdy nedocílili výsledku v referendu, který by byl závazný. Přesto si myslím, že je to jedna z mála otázek, kdy lze ještě diskutovat, kdy lze diskutovat o tom snížení. Abychom vyšli vstříc jedné ze silných parlamentních politických stran SPD, aby ona nám zase ukázala vstřícný postoj ve vztahu k diskusi o tom, že se zdá resp. že bude respektovat, že jsme určitou součástí mezinárodního společenství a nebude - promiňte mi to, pane předsedo Okamuro prostřednictvím pana předsedajícího, vlastně nyní tedy pane předsedo, pane místopředsedo - nebude trvat tak na tom, aby tento okruh otázek byl zařazen do možnosti o něm v celostátním referendu hlasovat. Takže vidíte, že tady ještě máme určité možnosti se posunovat. A těch pět politických stran buď bude demonstrovat to, že něco skousne, každá z nás, něčeho se vzdá ve prospěch toho, abychom alespoň v Poslanecké sněmovně docílili návrhu zákona ústavní potřebnou většinou hlasů, čili 120 hlasy. Že to nebude snadné, je nám jasné, ale pořád si myslím, že není zcela zbytečná taková snaha.

Druhá věc, ke které bych se ráda vyjádřila, se týká těch pojistek, málo se tady o nich zatím hovořilo. Myslím si, že pojistka v podobě přezkumu obligatorního Ústavním soudem nám vyloučí - a také jsme zpočátku na to nepamatovali resp. jsme pamatovali, ale nebylo to po procesní stránce dobře upravené - otázky, které by mohly být kapciózní, dubiózní, nejasné, manipulativní, otázky, na které by běžný občan, třeba velmi inteligentní, ale nikoliv zdatný v této oblasti, který si nedá třeba dohromady souvislosti i politické, mohl odpovědět ano, ač by ve skutečnosti, kdyby mu byly známy ty důsledky a z té otázky to jednoznačně vyplývalo, řekl ne... Ústavní soud je dostatečným garantem a myslím si, že tady jinou instituci pro kvalifikovanější posouzení nemáme.

Konečně další věc, kterou bych ráda zdůraznila, je i možnost 50 tisíc, a to jako předsedkyně petičního výboru můžu potvrdit, podpisů, čili velmi nízký počet hlasů, který již umožní, aby se nastartoval celý proces celostátního referenda, čili jsme tam snížili původní představy o tom, že by to mělo být hned 400, 500, 800 tisíc podpisů. Stačí 50 tisíc, proces bude zahájený, Ústavní soud řekne: ano, otázka je legitimní, z hlediska Ústavy ústavně konformní, pokračujte. A pak těch 400 tisíc podpisů, ke kterým se připočítá těch 50 tisíc, si myslím, se sežene již relativně snadno. Je také pro to dostatečně dlouhá doba.

Čili vidíte, že ten návrh, jak ho nakonec přijal ústavně-právní výbor, je opravdu návrhem mnoha kompromisů. Já jsem do posledního okamžiku doufala a stále doufám, že nás bude pět, kteří pro něj budeme hlasovat, protože jedině tak máme šanci, a doufám také, že ty naše vstřícné kroky k určitým ústupkům budou opětovány i ze strany SPD, protože naše srdeční záležitost to je jistě také.

Dovolte mi tedy koncem obecné rozpravy, kterou jsem si nijak předem nepřipravila příliš systematicky, a navíc jste mi většinu již vzali, milí předřečníci, vyslovit závěr, že přeji nejenom politikům, ale hlavně českým občanům a občankám, aby se konečně toho celostátního referenda dočkali, aby v něm mohli vyjádřit svoji vůli, až se budou zase hlasovat nějaké otázky, které rozdělují společnost, a abychom měli i určitý signál v případě, že referendum nedopadne tak, že bude většina pro, nebude závazné, ale bude nám vodítkem v našem politickém rozhodování, přinejmenším jak statisíce občanů vyjádřily svůj názor. Je to vlastně státní reprezentativní výzkum politické volby voličů. A myslím, že i my politici bychom se potom podle toho měli řídit bez ohledu na naše politické body, protože jsme tady koneckonců od toho, abychom zastávali, prosazovali a obhajovali vůli těch, kteří nás zvolili.

Já přeji další, už méně turbulentní průběh legislativního procesu. Doufám ve vstřícnost, a dovolte mně, abych vyzvala i SPD, aby se připojili k těm, kteří nebudou říkat, že jde o nefunkční zákon, protože je to funkční zákon. Nicméně z naší strany bych také doporučila ostatním čtyřem politickým stranám, které chtějí přijmout tento návrh, aby byly vstřícné a kompromisní do určité hranice, která je pro nás akceptovatelná. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní přečtu jednu omluvu. Pan poslanec Přemysl Mališ se omlouvá dnes od 17.30 do konce jednacího dne z rodinných důvodů.

Nyní tedy vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Marek Benda, předseda ústavně-právního výboru, a připraví se místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, děkuji panu místopředsedovi za oslovení jako předsedy ústavně-právního výboru, ale nevystupuji jako předseda ústavně-právního výboru, vystupuji jako poslanec zvolený za ODS Marek Benda s tím, co vám chci v tuto chvíli sdělit.

Dobře víte, že náš názor k referendům obecně je velmi skeptický, nepokládáme za nezbytné, aby Ústava upravovala obecné referendum, jasně jsme to v minulosti deklarovali. Pokud je nějaký důležitý zájem, pak je možné přijmout zvláštní ústavní zákon o konání referenda a všechny tyhle tanečky, které se tady odehrávají, jsou jenom jakýmsi pokusem se tvářit, že chceme předat nějakou moc lidu, který podle mého názoru, a tady překvapivě v podstatě souhlasím s panem kolegou Okamurou, vůbec nefunguje a fungovat nebude.

Já bych to rád ukázal na konkrétním textu návrhu, který přijal na základě právě podnětu v podstatě vyjednavačů sociální demokracie, ANO a Pirátů ústavně-právní výbor a který bych tady rád okomentoval, zejména článek 2, který máte před sebou, kde se říká, že v referendu lze podle tohoto ústavního zákona rozhodovat o věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu s výjimkou rozhodování - zdůrazňuji to zahraniční politiky státu - kde jsou věty, které říkají: porušení závazků - ale o čem se rozhodovat nesmí - porušení závazků, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva, členství České republiky v mezinárodní organizaci nebo instituci, a to evidentně i kladné i záporné, anebo vyslovení souhlasu s vypovězením nebo ratifikací mezinárodní smlouvy podle článku 10a Ústavy České republiky. To znamená, že z mezinárodní politiky mi tam podle mě zůstává jenom vyhlašování války, to je tak asi věc, kterou by bylo možné referendem v České republice provést. Všechny ostatní včetně toho, že chceme směřovat tam či onam, chceme být kamarádi s tím nebo oním, v zahraniční politice fakticky provést nelze. To se mi zdá pak zbytečné tam psát, že tam vůbec máme mít něco o rozhodování o zahraniční politice. Pak řekněme, že smíme rozhodovat jenom otázky vnitřní, a otázky zahraniční vůbec do textu nevkládejme.

Stejně tak pokládám za nesmírně sporné ustanovení článku 9, to jest závaznost rozhodnutí přijatého v referendu. Rozhodnutí přijaté v referendu zavazuje vládu po dobu volebního období Poslanecké sněmovny, v němž se referendum konalo, nejméně však po dobu tří let ode dne oznámení výsledku hlasování v referendu. Vláda toto rozhodnutí v rámci své působnosti provede. Dokonce odstavec druhý říká, že rozhodnutí přijaté v referendu zavazuje obě komory Parlamentu po dobu volebního období Poslanecké sněmovny, v němž se referendum konalo, nejméně však po dobu tří let ode dne oznámení výsledku hlasování v referendu. Obě komory Parlamentu po tuto dobu nepřijmou usnesení, které by bylo v rozporu s rozhodnutím přijatým v referendu.

Mně to nedává vůbec žádný smysl. Zavazuje Poslaneckou sněmovnu i vládu, a to dokonce i za situace s tím dovětkem "nejméně tři roky". Kdyby to bylo "nejvýše tři roky", tak to ještě pochopím, ale "nejméně tři roky", tak se tím zřejmě chce vyjádřit, že to zavazuje i Poslaneckou sněmovnu, případně Senát, případně vládu, která vzejde z voleb, které se konaly až po tom referendu, mezi kterými se něco odehrálo, politické subjekty kandidují s nějakým programem, nějak to dopadne a budeme se stále ještě tvářit, že jsou zavázány tím předchozím rozhodnutím o referendu. Kromě toho, že je to samozřejmě nevynutitelné, protože nedonutíte nikdy poslance, senátory, a dokonce ani členy vlády nějakým způsobem hlasovat, můžete jim maximálně možná zakazovat, že nesmí přijmout něco, co je v rozporu, ale když to přijmou, tak jsem stejně zvědav, co by se stalo, jestli by to Ústavní soud zrušil, ale to by možná zrušit mohl. Rozhodně nedonutíte nikdy komory Parlamentu, aby něco pozitivně přijaly. Ale zdá se mi naprosto nesmyslné, abychom řekli: zavazuje to i orgány, které mezitím už prošly volbami.

Upřímně řečeno, podívejme se dneska na to, co se odehrává ve Spojeném království kolem brexitu. Tam je přece naprosto zásadní problém v tom, že politická reprezentace si myslí, nebo alespoň její většina si myslí něco jiného, než co bylo odsouhlaseno v referendu, a všechny tanečky s odcházením, neodcházením, jedním, druhým, třetím kolem dohadování s Evropskou unií vycházejí z toho, že tam prostě není většina, která by chtěla uskutečnit to, co si odhlasovali občané v referendu.

Takže zrovna ta Británie - a teď ji nechci, já vůbec nekritizuji rozhodnutí, které přijali Britové v referendu, to bylo jejich naprosté právo. Ale ukazuje to, jaká ta referendální rozhodování mají obrovskou díru v tom, že sice dají nějaký pokyn, ale pokud není dostatečná vůle ten pokyn provést, pokud se objevují všemožné výmysly, zdržování a způsoby, jak ho neprovést, tak se stejně nic nestane. A upřímně řečeno to nakonec jenom zvyšuje frustraci v zemi a pocit nespokojenosti s tím.

Takže nezahrávejme si s referendy. Já už jsem si jednou takhle v minulosti přistoupil na to, že jsem si začal zahrávat s přímou volbou prezidenta, jak už jsem tady mnohokrát říkal, do dneška se za to omlouvám. Byla to veliká chyba, že jsem na tuto změnu Ústavy přistoupil, která výrazně posunula český ústavní systém. A myslím si, že bychom si neměli zahrávat s tím, že ho ještě posuneme vložením - a to ještě takto pochybného - referenda. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí místopředseda Sněmovna Vojtěch Filip, zatím poslední diskutující v obecné rozpravě. Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Já budu stručný. Mohl bych reagovat na vystoupení svého předřečníka nikoliv teď, ale před nějakou chvílí při jeho prvním vystoupení. Prostě náš právní názor se neshoduje na tom, co obsahuje článek 2 Ústavy. Ale to si myslím, že je mé právo takový názor vyslovit, a setrvávám na něm, protože Ústava ČR opravdu předpokládá, že bude existovat zákon, kdy lid vykonává svou moc přímo.

Na druhou stranu s ním mohu souhlasit, že můžeme kdykoliv přijmout speciální ústavní zákon, abychom rozhodli o tom nebo o onom. Ale to není předmětem tohoto jednání. Protože tady jde o to, abychom mohli takové referendum vyhlásit obyčejným zákonem, nikoliv ústavním, a proto také KSČM byla smířlivá k těm některým věcem, které byly rozporovány, ať už jde o otázku mezinárodněprávních závazků, nebo závazků, které se týkají i závažných vnitrostátních záležitostí, kdy ta intenzita toho dotyku na současný nejen právní řád, ale faktický stav společnosti může být vysoká. Takže to nám umožňuje, abychom se smířili s tím, že část věcí bychom museli rozhodovat v referendu jenom na základě ústavního zákona, nového ústavního zákona, jako byl jediný ústavní zákon o referendu o vstupu či nevstupu do EU, který dopadl nakonec ve prospěch vstupu, tak jak rozhodli občané ČR.

Na druhou stranu je tady řada závazků například v mezinárodněprávní oblasti, které takovou intenzitu určitě nemají a klidně by podle toho obyčejného zákona mohly být rozhodovány. Například jak dlouho má mít přístup ČR k mezinárodněprávnímu závazku o mořském dnu, který je jeden z 250 mezinárodněprávních závazků ČR. Ale evidentně tady zvítězila politická nevůle něco takového řešit a to negativní vymezení tedy je absolutní. To je tak možné. Já nechci zdržovat projednávání, myslím, že je před námi už jenom jedna debata v podrobné rozpravě, a proto mohu sdělit, že jsem rád, že jsme se konečně dostali k tomu, že zákon o referendu projednáváme, a že třeba budeme úspěšnější než v tom prvním pokusu, který prošel Poslaneckou sněmovnou, myslím, že to bylo před více než deseti lety, v roce, myslím, 2005 nebo 2006, kdy to prošlo, a potom to rozhodl Senát, který je obecným odpůrcem toho, aby rozhodovali lidé, a nikoliv jenom vybraní politici.

Takže přeji tomuto návrhu úspěch, ať už to bude kterýkoliv z návrhů, který nakonec kompromisem v Poslanecké sněmovně na ústavní většinu projde. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Rozhlédnu se po sále, jestli je zájem ještě o nějakou... v obecné rozpravě ne. Takže já obecnou rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova. Má někdo zájem? Paní poslankyně Valachová, pan poslanec Michálek? (Nemají.)

A nyní tedy, tady padl totiž - já jsem v tu dobu neřídil schůzi, od vás předseda poslaneckého klubu Jakub Michálek měl nějaký návrh, jenom abych věděl, v jaké fázi o něm budeme hlasovat, protože já jsem tady zrovna... a nemám to tady v poznámkách, tak abychom správně postupovali, jestli vás mohu poprosit.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Takže teď, jak bude otevřena podrobná rozprava, tak budeme hlasovat o návrhu, který jsem předložil jako zpravodaj na základě doporučení ústavně-právního výboru, tak aby další projednávání pokračovalo ve vztahu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu ústavně-právního výboru, který je obsažený ve sněmovním tisku 111/3. Takže vůči tomuto návrhu se budou dávat pozměňovací návrhy.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobře. Takže já nejdřív zahájím podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být odůvodněny. Takže teď jsou tady nějaké návrhy na přednostní práva. Vy chcete tedy vystoupit? (K poslanci Michálkovi.) Takže teď budeme hlasovat o tom vašem návrhu, který jste teď přednesl. Dobře. Takže já zagonguji. Já vás odhlásím, přihlaste se všichni svými hlasovacími kartami.

S přednostním právem předseda klubu Pirátů.

 

Poslanec Jakub Michálek: Já jsem byl požádán kolegyní paní profesorkou Válkovou, abych ještě jednou vysvětlil, o čem se hlasuje. Vzhledem k tomu, že na ústavně-právním výboru došlo k podstatnému překopání toho původního návrhu sociální demokracie do podoby, kterou doporučil ústavně-právní výbor, tak teď je potřeba, abychom odhlasovali, že dále se bude projednávat ten tisk ve znění ústavně-právního výboru, ve znění toho komplexního pozměňovacího návrhu. Všechny další pozměňovací návrhy budou pak podávány k tomuto návrhu ve znění ústavně-právního výboru. A měli bychom to učinit velmi rychle, abychom to stihli do těch sedmi hodin.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže podrobná rozprava už bude potom následně, pakliže se to prohlasuje k tomuto komplexnímu pozměňovacímu návrhu, který byl zpracován. Víme, o čem budeme hlasovat.

Já tedy zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 214 přihlášeno 127 poslanců, pro 114, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Nyní v podrobné rozpravě je přihlášen s přednostním právem místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Následně já a následně poslanec Dominik Feri. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já děkuji za tuto příležitost. Vzhledem k tomu, že tedy byl zvolen nějaký jiný podklad prakticky, který se tedy v některých drobnostech přece jenom liší od toho mého původního návrhu, tak ten svůj původní návrh musím v tuto chvíli stáhnout, ale věřím, že ještě budu mít případně příležitost tyto pozměňující návrhy dodat v nějakém pokračujícím druhém čtení, protože věřím, že se s tím ještě dneska zcela nevyrovnáme. Čili děkuji za pozornost. Já svůj návrh dva, tři, čtyři, pět stahuji a předpokládám, že přijdu s jiným. A také děkuji Sněmovně, že vybrala jako ten základ ten kompromisní návrh, na kterém můžeme dále pracovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. To byl místopředseda Pikal. Nyní místopředseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, který má v podrobné rozpravě slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já se přihlásím ke svému pozměňovacímu návrhu pod číslem 2040. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji Tomio Okamurovi, to stačí. Nyní pan kolega Dominik Feri v podrobné rozpravě. Máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji. Navrhuji zamítnutí tohoto návrhu ve třetím čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. To byl procedurální návrh, který se hlasuje na začátku třetího čtení. Kdo dál v podrobné rozpravě? Pokud nikdo - pan kolega Michálek nejdřív. (Reakce na poznámku mimo mikrofon.) Dobře, tak v tom případě pan poslanec, místopředseda Pikal.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji ještě jednou za to slovo, nečekal jsem, že budu muset vystupovat znovu. Přece jenom moje pozornost byla přivedena k některým problematickým ustanovením toho návrhu, jak byl předložen na ústavně-právním výboru, myslím si, že tam dvakrát například - (Změna předsedajícího.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já vás budu muset přerušit... (Ohlas v sále. - Se smíchem:) Já se omlouvám, pane místopředsedo...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Není zač.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, přerušuji 35. schůzi Poslanecké sněmovny do středy 6. listopadu do 15.30 hodin a připomínám, že zítra, to je 6. listopadu, bude v 9 hodin pokračovat 36. schůze Poslanecké sněmovny. Přeji hezký večer.

 

(Schůze přerušena v 19.01 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.