Úterý 15. října 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Fiala)
3.
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti
s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
/sněmovní tisk 256/7/ - vrácený Senátem
Konstatuji, že Senát návrh zákona s pozměňovacím návrhem vrátil. Jeho usnesení nám bylo doporučeno jako sněmovní tisk 256/8. Informace k pozměňovacímu návrhu vám byla rozdána do vaší pošty. Vítám mezi námi pana senátora Jiřího Dienstbiera a prosím, aby se za navrhovatele k usnesení Senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil pan ministr kultury Zaorálek, který zastupuje z pověření vlády místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka. (Silný hluk v sále.) Dámy a pánové, prosím o klid a prosím pana ministra, aby se ujal slova.
Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Dámy a pánové, já bych tedy vaši pozornost obrátil k zákonu o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, který byl v této Sněmovně schválen v roce 2016. Cílem tehdy toho zákona, který tu byl schválen, byla elektronizace a celkově zásadní modernizace celého procesu tvorby a vyhlašování právních předpisů. Takže to je to, co jsme tady přijali v roce 2016. A ten návrh nyní provádí nezbytné změny jednacího řádu Poslanecké sněmovny, zákona o Ústavním soudu a dalších zákonů a současně ten návrh, který tady máme, stanoví nové datum účinnosti celé právní úpravy elektronického legislativního procesu a také té elektronické Sbírky zákonů. Celý systém, tak jak byl navržen, by byl uveden do ostrého provozu až 1. ledna roku 2022. Já bych rád připomněl, že obdobný návrh byl již v minulém volebním období schválen vládou Poslanecké sněmovny (?) a stal se součástí zadání technického řešení projektu eSbírka a eLegislativa.
Poslanecká sněmovna schválila návrh ve znění pozměňovacích návrhů, jak si asi vzpomínáte. Především vypustila z toho vládního návrhu zákona novelu jednacího řádu Senátu, což mělo Senátu umožnit přípravu vlastní novely tohoto zákona, která by také zohledňovala tu elektronizaci legislativního procesu. A samozřejmě Ministerstvo vnitra tady deklarovalo, že je připraveno Senátu poskytnout veškerou potřebnou spolupráci a součinnost.
Dále Poslanecká sněmovna také při tom projednávání vypustila novely volebních zákonů. Čili volební zákony také byly vypuštěny, protože ty pouze reflektují ten nový název Sbírky zákonů, s tím, že tyto změny lze realizovat v rámci následujících rozsáhlejších novelizací volebních zákonů, z nichž některé jsou předloženy Poslanecké sněmovně.
Další pozměňovací návrhy schválené ve Sněmovně zavádějí takzvané jednotné dny právní účinnosti, což znamená, že právní předpisy by měly zásadně nabývat účinnosti pouze buď 1. ledna, anebo 1. července každého kalendářního roku, pokud nepůjde o nějaké výjimečné případy. Tím se také zavádí povinnost předkládat k návrhu právního předpisu, pozměňovacího návrhu a mezinárodní smlouvy informativní přehled veřejnoprávních povinností z nich vyplývajících.
A teď se dostáváme k tomu, že Senát nám ten návrh vrátil, tedy Poslanecké sněmovně vrátil, s pozměňovacím návrhem, jímž nahrazuje celý text návrhu zákona toliko ustanovením o odložení účinnosti nového zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv z 1. ledna 2020 na 1. leden 2022, a zbývající části změnového zákona mají být vypuštěny.
Teď stanovisko k tomuto návrhu Senátu. Já tady tlumočím názor Ministerstva vnitra, že nemůžeme souhlasit z několika důvodů. Především je nezbytné schválit změny související se zavedením elektronického legislativního procesu a elektronické Sbírky zákonů, které zpřehlední jak tvorbu, tak i publikaci práva, a přijetí návrhu ve verzi schválené Poslaneckou sněmovnou je nezbytné pro pokračování toho dlouhodobého projektu eSbírka a eLegislativa.
Senát patrně navrhuje vypustit stěžejní části návrhu proto, že třicetidenní lhůtu pro projednávání návrhu zákona Senátem považuje po zavedení eLegislativy za nedostatečnou, za příliš krátkou. Já bych teď tady měl zdůraznit, že prodloužení třicetidenní lhůty Senátu na projednání zákonů by mohlo mít pro výslednou kvalitu schvalovaných návrhů pozitivní efekt, nicméně přímo s tou eLegislativou nesouvisí. Zavedení elektronického legislativního procesu naopak projednávání návrhů zákonů v Senátu zpřehlední a urychlí, a to zejména proto, že bude neustále k dispozici průběžné aktualizované znění toho návrhu, tedy nikoliv pouze text těch novelizačních bodů.
Takže s ohledem na tyto skutečnosti si vás dovolím žádat o podporu návrhu zákona v tom znění, které jsme tady schválili ve Sněmovně. Je mi líto, že se dostávám do sporu se svým kolegou, přítelem, Jiřím Dienstbierem.
Místopředseda PSP Petr Fiala: A právě pan senátor Dienstbier by se nyní měl ujmout slova. Prosím, pane senátore.
Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, paní poslankyně, páni poslanci, pan ministr Zaorálek tady popsal proces i výsledný návrh, který posílá Senát zpátky do Poslanecké sněmovny. Podstatou té změny doopravdy je, že z celého návrhu ponechává pouze odklad účinnosti zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv o dva roky, tedy k 1. lednu 2022. Důvodem pro tento návrh Senátu je, jak už tady bylo zmíněno, že byly vypuštěny především z pohledu Senátu jednací řád Senátu a pak volební zákony, tedy všechny zákony, které podle čl. 40 Ústavy potřebují ke svému schválení i souhlas Senátu.
My jsme považovali za zcela zjevné, že to byla pozice především Ministerstva vnitra, které zcela naléhavě potřebuje odklad účinnosti o dva roky, protože není připraven systém pro elektronické projednávání legislativy, a proto tedy naléhavost tohoto odkladu, protože chápu, že z pohledu Ministerstva vnitra nemůže nabýt účinnosti zákon, který počítá se systémem, který neexistuje a nemůže do té doby vzniknout. Proto jsme nepřistoupili k tomu návrhu tak, že bychom ho zamítli, ale přijali jsme pozměňovací návrh, který ponechává odklad účinnosti samotné Sbírky zákonů.
To, co je podstatné, je, jak už tady také bylo řečeno, že nový zákon o Sbírce zákonů a ten navazující změnový zákon měly zajistit novější systém projednávání legislativy, především její elektronizaci, po celou dobu projednávání od samého začátku, od vzniku návrhu až po projednání ve sněmovně, v Senátu, podpis prezidenta, tzn. všechny fáze.
Tím, že Sněmovna z důvodů, které jsem zmínil, vyřadila jednací řád Senátu ze změnového zákona, by v podstatě v tuto chvíli celý systém elektronické legislativy nefungoval. Respektive on by fungoval jenom dílčím způsobem, což je zcela proti principům navrhované změny, protože by fungoval po zdi Senátu, a pak zas od chvíle, kdy by případně Senát vrátil návrh Poslanecké sněmovně. Asi není příliš systémové chtít vše projednávat elektronicky, pak překlápět z elektronické do písemné podoby v Senátu, pak po cestě zpátky ze Senátu do Sněmovny z písemné do elektronické podoby. Proto se Senát domnívá, že jeho návrh situaci řeší, protože odkládá tedy účinnost. Tím umožňuje Ministerstvu vnitra vytvořit příslušný informační systém, a zároveň dává prostor pro to, aby byl předložen změnový zákon, který bude řešit všechny fáze elektronického legislativního procesu včetně Senátu.
Je pravda, že byť ne bezprostředně, ale fakticky z pohledu Senátu tato úprava váže na senátní návrh, který máte zde ve Sněmovně, na prodloužení lhůty pro projednávání návrhů zákona v Senátu, protože, a tady bych souhlasil jenom částečně, ta elektronická legislativa doopravdy směřuje ke zkvalitnění legislativního procesu, protože pokud budeme i v Senátu projednávat návrhy zákonů elektronicky, budeme mít elektronicky celou historii včetně změn, které po dobu legislativního procesu proběhly, tak to pro nás přehlednější bude.
Problém je ale v tom, že všechny návrhy, resp. původní, který ještě nevyřazoval jednací řád Senátu, tak počítaly s nějakými technologickými lhůtami, a je potřeba si uvědomit, že když my máme v Ústavě třicetidenní lhůtu, tak fakticky nemáme třicet dnů na projednávání. Abych to objasnil, je to kvůli tomu, že přijde návrh ze Sněmovny, nám začíná běžet lhůta, ale musí se sejít organizační výbor, který teprve přidělí návrhy zákonů. Naše legislativa zpracovává stanovisko, a pak to samozřejmě nemůžeme nechat na poslední den k projednávání na plénu, protože kdyby se nám protáhla schůze, tak by nám to propadlo třicetidenní lhůtou. To znamená, my máme reálně něco přes dva týdny. Pokud nám elektronická legislativa zavede jinak zkvalitňující pravidla, že musíme s předstihem něco vkládat do systému, že musíme případně přerušovat schůzi, tak my v podstatě nemáme prostor pro projednávání návrhů, ke kterým jsou předloženy nějaké podstatné pozměňovací návrhy. Fakticky nám to na to váže, byť to není přímo právně provázané. Nejsou na sobě ty návrhy formálně závislé. To jsou ty důvody, proč přišel tento návrh ze Senátu.
A ještě bych se zmínil k těm dvěma pozměňovacím návrhům, které tady byly přijaty v Poslanecké sněmovně k původnímu vládnímu návrhu, tj. přehled legislativních povinností a pevná data účinnosti k 1. lednu, resp. 1. červenci. To nejsou nepochybně hlavní důvody pro návrh, který přišel ze Senátu, nicméně já je nepovažuji také za nesporně pozitivní, byť u obou dvou nepochybuji o dobrých úmyslech, které byly za nimi.
V tom přehledu právních povinností bych tady chtěl upozornit na to, že to bude výrazná zátěž pro státní správu, zejména pro resortní legislativy, protože kromě samotných návrhů zákonů budou zpracovávat ještě tedy přehledy. Je tam ale i riziko pro příjemce, ke kterým směřoval ten dobrý úmysl ve snaze jim pomoci. Ale ten návrh předpokládá, že přehled právních povinností nebude závazný. Bude tady závazná právní norma a vedle bude nezávazný přehled. To vytváří riziko, že pokud se někdo, nějaký adresát té normy, v dobré vůli bude řídit tím přehledem, který bude nepřesný, a pak soud vyloží třeba v nějakém sporu ty právní povinnosti jinak, tak na něj může dopadnout sankce, přestože se choval třeba v dobré víře podle přehledu.
Navíc tedy třeba v případě kodexů je nesporné, že třeba trestní zákoník obsahuje veřejnoprávní povinnosti a samozřejmě sankce. Představa, že při první novele trestního zákoníku se bude předkládat, pokud to bude vládní novela, tedy podle toho návrhu, přehled právních povinností ke všem v uvozovkách veřejnoprávním povinnostem a na ně navazujícím sankcím v trestním zákoníku, to si myslím, že byly i nepředpokládané důsledky takového návrhu. Z tohoto důvodu byla vedena v Senátu i kritická diskuse k této věci.
A co se týče pevných termínů účinnosti, tak já tam také nepochybuji o dobrém úmyslu, ale tak jak je to nastaveno, tak si myslím, že stejně se bude hledat důvod, proč to ve třech čtvrtinách případů nastavit jinak. Pokud si tady uděláte přehled zákonů, které přijímáte, tak zjistíte, že zpravidla potřebujete účinnost v nějakém jiném datu. Tam jsou nastaveny výjimky, kdy to může být stanoveno jinak. Je to naléhavý veřejný zájem, jsou tam k tomu zvlášť závažné důsledky, kterými by to pevné datum účinnosti mohlo být spojeno.
Já nepovažuji za nesporné ani tyto věci, nicméně návrh, jak přišel ze Senátu, změna, která ponechává jenom odklad účinnosti o dva roky toho základního sbírkového zákona, byla motivována procedurou projednávání a podle nás neakceptovatelností toho, že by elektronický legislativní proces nefungoval ve všech fázích, že by vlastně byl vyřazen pro fázi projednávání v Senátu a překlápělo by se to mezi Sněmovnou, Senátem a pak zpětně mezi Senátem a Sněmovnou napřed z elektronické do papírové a pak z papírové do elektronické podoby.
Proto bych vás chtěl poprosit o podporu senátní verze. Jak jsem říkal, ponechává prostor jak pro vytvoření informačního systému, tak pro předložení změnového zákona, který zajišťuje komplexní elektronický legislativní proces na všech úrovních.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu senátorovi, a než otevřeme rozpravu, mají možnost se k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit zpravodajové výborů, které se tímto návrhem zabývaly. Zpravodajem garančního výboru, ústavně-právního výboru, byl pan poslanec Jakub Michálek. Má zájem se vyjádřit před rozpravou? Ano. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my opravdu chceme a měli bychom usilovat o to, aby konečně naběhla elektronizace legislativního procesu. Bohužel ze Senátu se nám ten návrh vrátil tak, že tam je pouze malinkatá část, že byly vypuštěny všechny potřebné změny související legislativy. My jsme očekávali, že když už jsme z toho Senát vyčlenili, že třeba Senát navrhne nějakou vlastní úpravu, co je potřeba v jeho jednacím řádu, když už se mu to nelíbilo, jak to připravilo Ministerstvo vnitra, a postavil nás Senát v podstatě do té velmi nepříjemné pozice, že nám dával nějaké ultimativní požadavky ohledně toho, jak se má změnit Ústava, jinak že návrh nepodpoří. Tím by způsobil totální legislativní chaos, protože by nám na jedné straně platil zákon o Sbírce zákonů, který upravuje, jak má fungovat elektronický legislativní proces, a na druhé straně bychom měli nekompatibilní změnové zákony. Takže v podstatě, bohužel, tady se to úplně nepovedlo v Senátě. Senát se vydal tou opačnou cestou. Místo toho, aby dbal o kvalitu a bezrozpornost právního řádu, tak v podstatě tam vhodil takovou legislativní bombu.
V současné situaci tam bohužel zůstává nekonzistence, která spočívá v tom, že není přesně upraven proces v Senátu - to je pravda. Současně se plně aplikuje zákon o Sbírce zákonů, který například stanoví, že příprava legislativy probíhá v informačním systému podle toho zákona o Sbírce zákonů. Takže není to tak, že by pro senátory neplatily žádné povinnosti. Ty povinnosti, které jsou obecné v zákoně o Sbírce zákonů, nepochybně platit budou a naběhnou, předpokládám, spolu s tím jednak zkušebním provozem a potom s ostrým provozem.
Do budoucna, co je potřeba ještě odpracovat, je, aby buď Senát sám, nebo případně ministerstvo v nějakém zrychleném režimu po konzultaci se Senátem předložilo návrh změnového zákona k jednacímu řádu Senátu. Ale domnívám se, že my jako Poslanecká sněmovna bychom neměli dále odkládat zavedení elektronizace legislativního procesu. A je bez jakýchkoliv pochybností, že pokud bychom přistoupili na ten pozměňovací návrh Senátu, tak bychom to celé museli, tu elektronizaci, udělat znovu, protože si uvědomme naprosto základní fakt, že ten dodavatel informačního systému ten vysoutěžený informační systém musí programovat podle platné legislativy, a pokud aktuálně nemají žádnou platnou legislativu, nebo je to v nejistém režimu, kdy obrovský balík legislativy není jasné, jestli bude přijat, nebo nebude přijat, tak pořádně nelze zrealizovat ani tu veřejnou zakázku, případně by se musely potom dělat služby rozšířené podpory, aby se tam zahrnuly všechny ty změny, které vyplynou z legislativního procesu.
Proto je naprosto správně, pokud dneska schválíme návrh zákona, tak jak ho schválila Poslanecká sněmovna, přehlasujeme Senát a odstartujeme tu elektronizaci legislativního procesu. Děkuji za podporu toho návrhu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Ještě než otevřeme rozpravu, tak se může vyjádřit také zpravodaj výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj pan poslanec Ondřej Profant, pokud má zájem. Žádný zájem nevidím, takže v tuto chvíli otevírám rozpravu. Do ní je první přihlášen pan předseda Michálek. (Hlásí se poslankyně Valachová.) Jsem si toho vědom, ale faktickou poznámku mohu udělit, až někdo vystoupí v rozpravě. To se zatím nestalo, ale do rozpravy je přihlášen pan poslanec Kupka. A potom bude faktická poznámka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom krátká poznámka k tomu, co se vlastně přihodilo v Senátu. Ono to zaznívalo při té senátní diskusi. Ano, došlo k brutálnímu ořezání. V tomhle případě cituji doslova, to brutální ořezání ve výsledku ohrožuje funkčnost toho, co přijala Poslanecká sněmovna. Navíc z toho vypadávají dvě konkrétní opatření, pro která se tady podařilo najít průřezově shodu a která opravdu míří k tomu, že by právní řád v České republice byl přehlednější, byl jednodušší. A tohle je akcent, který znovu chci zdůraznit.
Jak tabulka povinností, pro kterou mimochodem už ta eSbírka v zadání výběrového řízení, tak jak je připravilo Ministerstvo vnitra, na to pamatuje, aby to nezůstalo oslyšeno, aby se nakonec nemuselo dodatečně hledat i to technické řešení, tak ony dva dny, kdy mohou v České republice nabývat zákony účinnosti, to je inspirace ze světa, z mnoha zemí, kde to dobře funguje, a opravdu to přispívá k tomu, že česká veřejnost by pak měla větší jistotu, větší právní jistotu. Snáz by se orientovala v tom, co na ni dopadá, jak z povinností, tak z jiných zákonných nařízení.
Děkuji mnohokrát za pozornost. Pevně doufám, že se podaří i tady v Poslanecké sněmovně obhájit znovu to, s čím už jsme se jednou vypořádali a schválili to.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Teď jsou tu faktické poznámky v tomto pořadí: pan poslanec Václav Klaus, paní poslankyně Valachová. (Poslankyně Valachová již jde k pultíku.) Já se omlouvám, paní poslankyně, před vámi je přihlášen ještě pan poslanec Klaus a pak jste na řadě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Klaus: Tak zjednodušení práva pro občany by bylo, kdyby se nějaké zákony zrušily. Tady se akorát dodělává nějaký elektronický systém. Jestli se dobře pamatuji, tak to bylo toho lobbisty ODS pana Zajíčka, který nějak Piráty uhranul, že pro to tedy jsou. Ale pořád nechápu, co je na tom za zjednodušení legislativního procesu. Legislativní proces by byl, kdyby se nějaké zákony zrušily, nebo vykostily aspoň, že budou mít méně paragrafů. To by bylo zjednodušení legislativního procesu. Tady se bavíme o nějakém systému, který bude zaváděn. Tak tady nemluvte o nějaké průřezové shodě. Já ji tedy nemám.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně Valachová, faktická poznámka. Potom pan poslanec Kupka. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Valachová: Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, já předesílám, že podpořím tu sněmovní vládní verzi, ale... Chtěla bych se ohradit proti tomu, co tady zaznělo na pultíku, jakási úvaha o tom, že Senát někoho vydírá. Tak to v žádném případě není pravda. Senát sem poslal senátní návrh na změnu Ústavy, navrhuje - potřebujeme šedesát dnů místo třiceti. Já musím jako i bývalá šéfka legislativy Senátu přesvědčit, že tohle není žádné politikaření. Skutečně v souvislosti s metodami a technikou vlastně toho nového legislativního procesu Senát potřebuje více času a měli bychom to jako druhá komora respektovat.
A také bych chtěla využít situace, protože jsem dnes jako předsedkyně stálé komise pro Ústavu jednala o změnách Ústavy s prezidentem republiky, a co se týká prodloužení té lhůty z třiceti na šedesát dnů, tak jenom chci avizovat, že prezident republiky této změně Ústavy vyslovil podporu, nebo souhlas, chcete-li. A stejně tak, co se týká projednávání stálých komisí pro Ústavu Senátu a Sněmovny, protože jsme se sešly obě komise na půdě Senátu v minulých týdnech, tak i tam to rozšíření té lhůty ze třiceti na šedesát dnů má podporu. Plénum o tom ještě nejednalo. Jednat určitě budeme. Bude jednat ústavně-právní výbor.
Ale chci říct, že to je absolutně, absolutně legitimní.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Kupka s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Martin Kupka: Musím bohužel konstatovat, že pan kolega Klaus je v tomto případě vedle jak ta jedle. To jsou konkrétní opatření, která opravdu přispívají k tomu, že budou zákony jednodušší, že budou jasnější, kdy nabývají účinnosti. Nebude v tom takový nepořádek a nebude ta situace pro každého, třeba i pro ředitele škol, tak komplikovaná, jaká je v současné době.
Co se týče tabulky povinností, tak to je konkrétní pomoc všem, kteří se obtížně orientují v zákonech, a nakonec i velmi významná pomoc pro stát, aby věděl, co v těch zákonech vlastně všude je. Protože dnes i pro zručné legislativce je obtížné se v tom orientovat. A pro nás jako zákonodárce to, myslím, bude významná berlička k tomu, aby byla Sněmovna střídmější k přijímání nových a nových zákonů, protože od té chvíle bude muset každý patřičně zdůvodnit, pokud navrhne nějakou povinnost, jestli je opravdu namístě něco takového lidem ukládat. V tomto směru vnímám to opatření jako velmi užitečné a bude jednoznačně směřovat k tomu, že bude složitější přijímat nesmysly.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Klaus s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Václav Klaus: Tak pane Kupko prostřednictvím pana předsedajícího, když si berete do úst ředitele školy, oni jsou většinou svéprávní, oni dokážou přečíst ten zákon. Jmenuje se to školský zákon. Já jsem to také zvládl. V tom skutečně žádný problém není. Problém je, že jsme žádný školský zákon neměli, a teď máme asi třistastránkový a navazující vyhlášky. Čili já jsem jenom velice skeptický k tomu, že to další, navíc elektronické opatření nějakým zásadním způsobem těm ředitelům vylepší. Takže v tom se lišíme.
A debatu o jedlích bych si nechal, až se budeme bavit o kůrovcích. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Žádná další písemná přihláška do rozpravy ani k faktické poznámce zde není. Ptám se, zda se někdo hlásí z místa. Nehlásí, takže rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Pan senátor, pan ministr? Tak pan ministr. Prosím, máte slovo.
Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Já jenom možná, mně to připadá, že v té debatě zaznělo, myslím, že to byl poslanec Michálek, který řekl asi to úplně zásadní. Senát se z té eLegislativy nevyvlékne. Bude muset podle ní jet dle již schváleného hlavního zákona. A má dva roky, aby si případně upravil svůj jednací řád. To tady zaznělo. Myslím, že to je pravda, tak to jenom zopakuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Závěrečné slovo, pan senátor Dienstbier. Prosím, máte slovo.
Senátor Jiří Dienstbier: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já jsem chtěl také reagovat především na vystoupení pana poslance Michálka, ovšem hodnotím ho zcela jinak než pan ministr Zaorálek. Pan poslanec Michálek tady řekl, že pokud Senát chtěl, tak mohl doplnit nějakou vlastní úpravu jednacího řádu Senátu. Nevím, jestli to bylo myšleno do tohoto návrhu zákona. Senát to učinit nemohl podle konzultací, které jsme si udělali s legislativci, protože bychom tím měnili ústavní režim projednávání tohoto návrhu zákona. Protože tím, že Sněmovna vyřadila zákony podle článku 40, tak je to zákon v běžném režimu a takto byl poslán do Senátu. V momentě, kdy bychom doplňovali čtyřicítkový zákon zpátky do zákona, tak bychom změnili tento ústavní režim a to podle legislativců možné nebylo. Takže tuto úpravu jsme tam zahrnout nemohli.
A co se týče toho, že Senát musí postupovat podle Sbírky zákonů, nepochybně Sněmovna i Senát musí postupovat podle platného právního řádu, ale pokud by to mělo být interpretováno tak, že Sněmovna si myslí, že vyřadí novelu jednacího řádu Senátu, doplní některá ustanovení do sbírkového zákona, tak pokud by to měla být nepřímá novela jednacího řádu Senátu, tak je to samozřejmě porušení článku 40 Ústavy, protože tím se obchází pravidlo, že Senát musí souhlasit s pravidly vlastního jednání. Čili tímto způsobem nebylo možné, aby Sněmovna obešla Senát tím, že vyřadí jednací řád Senátu a ta pravidla upraví jinde, protože některá, i ta doplněná ustanovení sbírkového zákona doopravdy zasahují do procedur Senátu. Takovýto postup možný není. A znovu bych zdůraznil, že pokud ten jednací řád upraven není, není jistota, že i během těch dvou let se sněmovny shodnou na podobě jednacího řádu Senátu.
To znamená, že v tuto chvíli ta úprava je děravá a elektronická legislativa nemůže na všech stupních fungovat, protože my v Senátu v tuto chvíli nemáme pravidla, abychom postupovali v elektronické legislativě v celé fázi. Ano, jestli budeme někde konvertovat z elektronické do listinné podoby, pak budeme konvertovat zpátky z listinné do elektronické, když budeme posílat něco do Sněmovny, a to je doopravdy naprosto nesmyslné. Je to neúplná úprava, a jak jsem říkal, tím, že jsme to vrátili a nechali jsme prostor Ministerstvu vnitra, protože tam zůstal odklad účinnosti o dva roky, tak je dost času k tomu, aby byl předložen komplexní změnový zákon, který pokryje všechny fáze elektronického legislativního procesu, a zároveň je prostor, který potřebovalo Ministerstvo vnitra k tomu, aby ten informační systém byl vytvořen. A ta základní právní pravidla, jak má elektronický legislativní proces fungovat, jsou v tom samotném sbírkovém zákoně.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu senátorovi. To bylo závěrečné slovo a blížíme se k hlasování. Opět jsem přivolal poslankyně a poslance, kteří nejsou přítomni v jednacím sále. Ještě vás seznámím s omluvou. Pan poslanec Jan Zahradník se omlouvá z jednání Poslanecké sněmovny od 17.30 do konce dnešního jednacího dne z osobních důvodů.
Přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Připomínám, že k přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Ještě než přečtu návrh usnesení, tak vás odhlásím. Přihlaste se prosím znovu svými hlasovacími kartami.
Návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, podle sněmovního tisku 256/7, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 256/8."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 22 přihlášeno 167 poslanců, pro 9, proti 79. Znamená to, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.
Nyní budeme hlasovat znovu. Podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny k přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, souhlasu 101 poslance. Tato většina je nastavena.
Návrh usnesení zní: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění, ve kterém byl podstoupen Senátu, podle sněmovního tisku 256/7."
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
V hlasování číslo 23 přihlášeno 169 poslanců, pro 166, proti 3. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.
Děkuji panu senátorovi, panu ministrovi a končím projednávání tohoto bodu.
Z dnešního jednání v době od 17.30 do 20 hodin se z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Adamová.
Nyní přistoupíme k projednávání bodu, kterým je
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:48.