(10.40 hodin)
(pokračuje Stanjura)
Takže já se vrátím k našemu názoru na tuto problematiku. Plnou politickou odpovědnost za nominanty nese ministr. Je na jeho uvážení, zda osloví někoho přímo a jmenuje. Zda si udělá jedno, dvě, tři výběrová řízení. Jednokolové, dvoukolové. A je na jeho zvážení, zda bude respektovat nebo nebude respektovat doporučení těchto výběrových komisí. Takže na tom konkrétním příkladu Českých drah je vidět, že není důležité, jestli formálně provedeme výběrové řízení. Já lituji všechny ostatní účastníky toho výběrového řízení, protože udělali křoví minimálně na jedno místo v představenstvu. Dobře. Dejme tomu, že o to druhé místo proběhla regulérní soutěž. Ale o to jedno místo, které bylo volné, proběhlo tzv. výběrové řízení, protože to místo už bylo plné! Dopředu!
A pokud ten zákon schválíme, tak se nic na této praxi nezmění. Pokud se ministr rozhodne, že tam chce svého člověka, tak ať si ho tam dá. Ale ať nese plnou politickou odpovědnost za jeho výkon v té funkci. Protože co my tímhle vyrábíme? Za prvé tato stínová výběrová řízení budou probíhat nadále. Neříkám, že vždy, ale mohou. Ale současně dáme alibi tomu ministrovi. On zinscenuje stínové výběrové řízení, jeho favorit čirou náhodou vyhraje - ta náhoda je v uvozovkách, ono to v tom stenozáznamu pak není úplně poznat, takže to jsou uvozovky. Čirou náhodou vyhraje, on ho jmenuje, s odvoláním na tento zákon. Když pak ten člověk selže ve své funkci, co řekne ten ministr? To ne já, to byla ta výběrová komise, ti mi ho doporučili.
To je i v případě Českých drah. V tomto případě pokud selže - já si to nepřeji, ale pokud selže nový generální ředitel v české evropské funkci, co nám řekne ministr dopravy Kremlík? Vždyť on vyhrál to výběrové řízení. Tu odpovědnost nesou ti členové, kteří to posuzovali. A já jsem jim věřil. Já jsem jenom potvrdil, resp. nechal jsem potvrdit, protože stát tam má většinu v Českých dráhách, že jo, takovou malou většinu, sto procent. To znamená, má tam úplně všechno. A ta výběrová komise nese odpovědnost. Já nic, já ministr!
Proto se u tohoto návrhu zákona zdržíme, protože tu problematiku neřeší.
A skončím tím, čím jsem začal. Mnohem podstatnější je debata o vlastnické politice státu. Já jsem v minulých týdnech interpeloval tři ministry vlády, kde je největší podíl těch státních účastí. Já - přestože to byla spíše informativní interpelace, dostal jsem informace, které jsem požadoval - tak já vám slibuji, že vyslovím s těmi interpelacemi nesouhlas. A můžeme o té problematice debatovat aspoň v rámci písemných interpelací. Byly to rezorty Ministerstva financí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva dopravy. A díky tomu, že vyslovím nesouhlas s jejich odpovědí, tak nám vytvořím prostor pro debatu o vlastnické politice státu ještě předtím, než začneme psát paragrafy. Takže to opravdu považuji za mimořádně důležité. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi klubu ODS. Nyní je přihlášen pan poslanec Tomáš Martínek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, chtěl bych také jenom říci, že jsem rád, že se návrh tohoto zákona dostal do třetího čtení tohoto návrhu zákona, který jsme v obdobné podobě také předkládali. Jsem rád, že došlo i k nějakému kompromisu na pozměňovacím návrhu, který předkládáme společně s panem Vondráčkem, panem Michálkem a panem Jurečkou. Stejně tak jsou připraveny případné ještě další pozměňovací návrhy, pro které lze hlasovat, které mohou ještě zpřísnit současné znění toho návrhu i daného kompromisu.
Takže samozřejmě vás žádám o podporu. A samozřejmě budu hlasovat i pro kompromisní návrh, protože si myslím, že je to i tak zlepšení stávajícího stavu i původního vládního návrhu zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě s faktickou poznámkou pan poslanec Jakub Michálek. Potom zpravodaj v řádné přihlášce - ještě v rozpravě. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já jsem chtěl říct prostřednictvím vaším, pane předsedající, panu kolegovi předsedovi Stanjurovi - nepředbíhejme. Máme tedy ještě ten výbor pro personální nominace. A jsem velmi zvědav na to, jak posoudí případ generálního ředitele Českých drah. My ten zápis budeme sledovat s velkou pozorností, aby vypořádal všechny výhrady, které byly vzneseny, a ujistil nás, že ten člověk, který byl vybrán, tak je, nebo spíše není nejlepším kandidátem na tuto pozici, a aspoň měl kvalifikační předpoklady.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan zpravodaj ještě v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Dámy a pánové, nechtěl jsem zneužívat funkci zpravodaje, chtěl jsem se přihlásit touto formou diskuse.
Tento zákon je kompromisní zákon. Nelíbí se mi trošičku argumentace, která tady zazněla ohledně alibi. To alibi si ministři budou vždycky hledat. Ale je tady aspoň naznačen klasický postup výběrového řízení, klasický postup toho, jak ty funkce jsou obsazovány. A jeho dodržení je někde dáno. A je možno ho kontrolovat. Ten minulý postup, který je obecně uplatňován, toto neumožňoval. A pokud bych měl vašim prostřednictvím, pane předsedající, ke kolegovi Stanjurovi, to alibi by fungovalo, pokud by to bylo hned následně po jmenování toho člověka, kdyby propadl úplně z nějakých důvodů. Ale samozřejmě ohledem času každý v té řídicí funkci, nebo v té manažerské funkci, popř. dozorčí funkci, podle typu, kde bude, bude reagovat na aktuální věci. Z toho se ministr prostě vyvléct nemůže, že tam má své lidi, kteří zastupují stát, pokud je to státní, popř. polostátní organizace. A nemůže se zbavit zodpovědnosti jak za tu politiku, která sice nebude asi přímo definována ze zákona, to znamená tu vlastnickou politiku státu, ale ani za ty lidi, kteří tam zastupují stát. A to by si ministři vždycky měli uvědomovat.
Já si myslím, že si to uvědomují, že když přebírají ministerstva, tak to ministerstvo má nějaké podniky, má nějaké zastoupení v těchto podnicích a musí dbát na názor a zájmy státu, protože tam ti lidé nejsou sami za sebe. To je zase apel na druhou stranu těch, co hovoří o tom, že tam mají být samí odborníci, že to mají být lidé jenom z tohoto odborného pohledu. No ne. S tím bych nesouhlasil. Oni jsou tam za český stát. Za ministerstva. Mají razit politiku státu v těchto organizacích. A to je základ. A samozřejmě ta odbornost k tomu přináleží. To je logické. Ale nerad bych se dočkal toho, že jenom z jejího odborného pohledu třeba na energetiku bude blokovat energetickou politiku státu v tomto podniku. To bych velice nerad, abychom se dočkali této situace, kdy člověk, který je nominant státu, by takhle postupoval. Protože on je přece odborník v té oblasti a on předává, dává větší důraz na environmentální situaci, kterou on jako odborník obhajuje oproti zájmu státu.
Čili ona je ta vyváženost, a hledat v tom zastoupení a v té politice i v tomto zákoně bude na budoucnosti a uvidíme, jak se bude vyvíjet. Samozřejmě tento zákon, ten návrh, je apelem. Je apelem, kterým veřejnost poukazovala na ty minulostní - použiji-li výkaz aféry, asi ano, je to možné použít. Ty minulostní případy, které se děly a které znevěrohodnily mnohé členy v orgánech.
Z druhé strany chci upozornit na to, že tady máme nejenom ty řídicí a výkonné, ale máme tady i dozorčí orgány. A tady zopakuji dlouhodobou politiku Komunistické strany Čech a Moravy, že my trváme na tom, aby v dozorčích orgánech byla v rámci státních a polostátních podniků zastoupena celá šíře politického spektra této Sněmovny, abychom měli informace a měli možnost dozorovat, zdůrazňuji dozorovat, výkon státu v těchto organizacích, protože to je jedna z povinností nás politiků, a politiků opozice dvojnásob, abychom hlídali výkon práva státu v těchto organizacích. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. V rozpravě je ještě přihlášen k faktické poznámce pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Tak já v mnohém, co tady zmiňoval kolega Stanjura, musím souhlasit. Ten zákon není dokonalý. Ten zákon není schopen stoprocentně zajistit, že někdy v budoucnu od přijetí tohoto zákona ministr neudělá chybu, nebo případně tam bude ministr alibista, který se bude zaštiťovat podobně, jak tady bylo zmíněno.
Ale ten zákon zavádí například i takové možnosti, že třeba ten výbor pro personální nominaci bude moci toho uchazeče odmítnout. Například v minulosti třeba odsouzený, pokud se nepletu, Karel Březina, který byl odsouzený za trestný čin, který souvisel s výkonem jeho funkce v Pražské plynárenské, tak tento zákon, když to říkám na tomto konkrétním příkladě, bude dávat tu pravomoc, že ten výbor takového člověka vůbec nebude prodávat. Odmítne ho prostě. Takže není to, že by ta norma neměla vůbec žádný smysl. Jak jsem zmiňoval ve svém předchozím vystoupení, nějaké mantinely to dává. ***