(16.40 hodin)
(pokračuje Jurečka)
Pan kolega Faltýnek tady také ještě říkal, že když se dohraje fotbalový zápas, tak prostě je odehráno, nedá se s tím nic dělat. Říkal to ve vztahu k těm minulým prohřeškům pana prezidenta, o kterých hovoří senátní ústavní žaloba. Ale ono v tom sportu funguje také to, že když se zjistí, že ten sportovec hrál nefér, že dopoval, tak následně jsou mu například i ty ceny, které získal, ta umístění odebrána. Jedna věc je, že nevrátíte ten zápas, ale druhá věc, že jasně řeknete, kde je fair play. A já chci, aby to fair play platilo i tady u nás v politice v České republice.
A trošku mi to připomíná takový ten nešvar, který se tady rozmáhá v poslední době, a to je, že sice jsme si všichni rovni, ale někteří jsme si rovnější, a prostě takové ty papalášské manýry, že na některé lidi spravedlnost jako že by neměla metr. A já si myslím, že by bylo dobré, abychom toto umožnili.
A já mám závěrečné shrnutí. Mám zásadní otázku, kterou si kladu při rozhodování: porušil prezident Ústavu? Já to nevím. Nevím, jestli došlo k hrubému porušení Ústavy, ale právě proto, že to stoprocentně nevím, tak chci, aby to mohl posoudit Ústavní soud, který je k tomu kompetentní. Naše role dnes je o tom, zda svým hlasováním vyjádříme to, zda si myslíme, že je zde důvod pro to, aby některé kroky prezidenta byly Ústavním soudem přezkoumány. A já si myslím, že ty důvody zde jsou.
Asi největší otazníky vzbuzují situace jako neodvolání ministrů Staňka a bez zbytečného odkladu jmenování ministra Šmardy nebo udržování vlády v demisi u moci, obzvláště v případě vlády Jiřího Rusnoka. To jsou pro mě ty důvody, kdy bych byl rád, aby to posoudil Ústavní soud. A já se možná budu plést, možná se bude většina z nás plést, ale byl bych rád, kdyby Ústavní soud ten prostor, pro který mimo jiné tato instituce je tady zřízena a je definována v našem ústavním pořádku, abychom tuto příležitost tomu Ústavnímu soudu dali, abychom také viděli, jestli výroky, které ve veřejném prostoru řekl předseda Ústavního soudu Rychetský, jestli to tak vidí také ostatní soudci Ústavního soudu.
Děkuji vám za pozornost a za racionální zvážení i těch argumentů, které jsem se tady snažil říci.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jurečkovi. Než dám slovo s přednostním právem paní zpravodajce, je tady faktická poznámka pana poslance Zdeňka Podala. Pan kolega Grebeníček je připraven, ale s přednostním právem tady bude paní zpravodajka.
Konstatuji došlé omluvy předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se pan poslanec Petr Pávek od 14.30 do 19 hodin z důvodu jednání, dále se omlouvá od 16.30 do konce pracovního dne z pracovních důvodů paní ministryně financí a místopředsedkyně vlády Alena Schillerová, ruší svou omluvu Josef Hájek, který už hovořil, a od 17.15 se omlouvá pan poslanec Petr Nacher.
Na základě otázek, které jsem dostal, konstatuji k návrhu pana kolegy Čižinského, že § 70 odst. 5 neřeší způsob hlasování o této věci, a budeme tedy muset na konci před závěrečným hlasováním rozhodnout o způsobu hlasování o návrhu na vyslovení souhlasu s podáním ústavní žaloby Senátu k Ústavnímu soudu. Čili o způsobu hlasování budeme rozhodovat na konci. Proto jsem kolegu Čižinského upozornil na to, že to není procedurální návrh v klasické podobě podle § 54.
Nyní tedy paní zpravodajka Zuzana Ožanová s přednostním právem, připraví se kolega Grebeníček. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, pane předsedající. Já jen velmi krátce zareaguji. Já se nebudu vyjadřovat k celému projevu kolegy Jurečky. Jenom mě překvapila jedna věc, že definice hrubého porušení Ústavy a ústavních pořádků je dána vyjádřením některých právníků. Nevím, co by na to řekli zkoušející u studentů právnické fakulty, zda by potom prošli zkouškou. Opravdu, definice nemůže být dána vyjádřením skupiny právníků.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy faktické poznámky Zdeňka Podala a Mariana Jurečky. Nejdříve kolega Podal. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, musím říci za sebe, jsem hrdý na svého prezidenta. Nestydím se za to, měl jsem tu čest mu pomáhat v jeho volební kampani. Jsem přesvědčen, že byl nejlepším kandidátem a své voliče nezklamal. O jeho popularitě svědčí výsledky průzkumu veřejného mínění.
Tuto žalobu považuji za okopávání kotníků našemu prezidentovi. Naštvaní lidé nejsou vždy moudří. Jelikož má pan prezident neuropatii nohou, jak je známo, nepovažuji za moudré mu ještě okopávat kotníky. Alespoň já žalobu odmítám. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Jurečka s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já si dovolím zareagovat na kolegyni Ožanovou, která na mě reagovala. Prosím pěkně, zrovna v případě pana profesora Kysely si myslím, že pokud je někdo šéfem katedry, tak asi u zkoušek studenty zkouší. Běžně se v legislativě dělají výklady, aby následná praxe věděla, jakým způsobem legislativu v praxi vykládat a aplikovat. A jestliže tito renomovaní pánové, které jsem citoval, dali v této oblasti výklad, tak si myslím, že má poměrně vysokou právní relevanci, a netroufl bych si tyto věci zpochybňovat. Předpokládám, že kdyby u zkoušky u pana profesora Kysely nějaký studenty byl a měl tuto otázku, tak předpokládám, že ji zodpovídá v tomto duchu, protože prostě je to takto vyloženo. Pokud budeme tyto věci zpochybňovat, tak klidně potom budeme zpochybňovat mnohem závažnější věci v našem právním řádu. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Je tu ještě jedna faktická poznámka pana poslance Výborného. Kolega Grebeníček ještě posečká. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Já budu velmi stručný, pane místopředsedo. Já bych chtěl zareagovat na paní kolegyni Ožanovou, resp. na pana kolegu Jurečku. Samozřejmě, máme tady různé názory právnických kapacit, něco říká profesor Gerloch, něco jiného doktor Kudrna, něco jiného profesor Kysela. Takhle bychom mohli postupovat dál a dál. Ale přesně to je ten důvod, proč si myslím, že bychom všichni měli v zájmu té věci a v zájmu toho rozhodnutí, skutečného rozhodnutí, tu věc prostě posunout k Ústavnímu soudu, protože tam to už není o souboji právnických kapacit, ale je to o rozhodnutí Ústavního soudu. Ten jediný, tato jediná instance, může říci, jak se ta věc má nebo nemá. A pak to musíme všichni respektovat, protože ten, kdo rozhoduje o tom, jestli něco je nebo není v souladu s Ústavou, v tomto případě konání prezidenta republiky, nejsme ani my, a podotýkám, není to ani nikdo z těch ústavních právníků, to je jejich odborný názor, ale ten jediný, kdo může říci "tak to je a tak to má být a tak se ten dotyčný má chovat nebo nemá chovat", je Ústavní soud.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě než se kolega Grebeníček ujme slova, konstatuji došlou omluvu paní poslankyně Margity Balaštíkové od 17.30 do konce jednacího dne.
Nyní pan poslanec Miroslav Grebeníček, připraví se paní poslankyně Helena Válková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, když jsem zaznamenal, že většina senátorů se rozhodla podat ústavní žalobu proti prezidentovi republiky, který byl zvolen občany v přímých volbách, první, co se mi vybavilo po všech účelových kampaních hlavních aktérů a po všem politickém pletichaření, je otázka legitimity a racionality takového kroku, a to zejména s ohledem na tradiční politické přetahování a skutečnost, že ani experti, a dnes to tady několikrát zaznělo, na ústavní právo se neshodnou v názorech na některé postupy prezidenta.
A vybavily se mi i mnohé jiné skutečnosti, třeba ta, kdy Miloš Zeman v někdejším Federálním shromáždění prohlásil, že si musíme vážit hodnot, které prošly zkouškou času a které se po čtyřiceti letech vracejí. Mluvil i o tom, že začátkem padesátých let minulého století se v Mníšku pod Brdy začala těžit ruda bohatá na kov jako marxismus na myšlenky. ***