(15.10 hodin)
(pokračuje Skopeček)
Ty peněžní prostředky, které tvoří rezervy pojišťoven, jsou prostředky, které zaplatili pojišťovnám klienti těchto pojišťoven, a zejména u životního pojištění tyto rezervy slouží jako budoucí plnění případných pojistných událostí. Už to tu bylo omílané tisíckrát, ale negativně se vůči tomu vyjádřila i Česká národní banka jako regulátor na finančním trhu, a skutečně, když si uvědomíme, že to je jednorázový příjem státního rozpočtu, který tato marnotratná vláda utratí např. ve slevách za jízdné žákům a seniorům nebo na jiné populistické sliby, tak si myslím, že to je vysoká cena za to, že budeme snižovat stabilitu našeho finančního sektoru.
Velmi důležitým argumentem, kterým Ministerstvo financí odůvodňuje, proč by měly stoupnout sazby spotřebních daní na produkty typu alkohol, cigarety a hazard, ale třeba i to navrhované zvýšení správních poplatků, silným argumentem vlády a paní ministryně je, že probíhala poslední léta inflace, probíhal růst mezd a sazby daně neodpovídají tomu vývoji a měly by se inflaci a růstu reálných mezd přizpůsobit. Když jsem ale tento argument použil ve svém pozměňujícím návrhu, ve kterém jsem se snažil navýšit základní slevu poplatníka u daně z příjmu fyzických osob, která se od roku 2008 neměnila, přestože inflace i reálný růst mezd zaznamenal poměrně velká procentní čísla - a třeba s kolegou Ferjenčíkem z Pirátů jsme se snažili tuto základní slevu podle výpočtu inflace za poslední roky od toho roku 2008 podle výpočtu růstu reálných mezd aktualizovat tak, aby odpovídala své původní výši v tom roce 2008 a znovu hrála roli, že bude snižovat daňové břemeno stejně relativně silně jako v tom roce 2008, tak paní ministryně tento návrh odmítla. Odmítla ho jak v minulosti před pár měsíci, kdy jsme ho s kolegou předkládali, odmítla ho i při projednávání rozpočtového výboru, protože jsme samozřejmě tento návrh načetli znovu.
Takže já se ptám paní ministryně, jak je možné, že v jednom případě může argumentovat inflací a vede ji to k tomu, že navrhuje zvýšení sazeb spotřebních daní u vybraných produktů, a u základní daňové slevy, která se od roku 2008 nezměnila a kde vývoj inflace a reálných mezd měl se stejnou logikou vést ke zvýšení této základní odečitatelné slevy, aby zůstala na relativně stejné úrovni jako v roce 2008, tak paní ministryně dala nesouhlasné stanovisko. Takže když se to hodí, tak růst inflace i růst mezd je dobrým argumentem pro to, abychom mohli zvyšovat daně, když se to nehodí v případě základní slevy, tak aby kleslo daňové břemeno daňových poplatníků, tak se tento argument zamlčí, tak se tento argument nepoužije. Myslím si, že je to pokrytecké, že když zkrátka člověk argumentuje inflací a růstem reálných mezd, tak má tento argument používat vždycky, a nejenom když se mu to hodí jako v případě paní ministryně u zvýšení daní. Ten argument je trošku srandovní i v případě, když se bavíme o plánovaném navýšení správních poplatků, kde se předpokládá stoprocentní nárůst. Inflace ani reálné mzdy skutečně nenarostly o sto procent oproti době, kdy ty správní poplatky byly upraveny.
Teď k těm pozměňujícím návrhům. Já samozřejmě podpořím celou řadu pozměňujících návrhů i vás kolegů, zejména těch, které povedou ke snížení daňového břemene. Určitě podpořím, aby se z tohoto zákona vypustilo právě zdanění technických rezerv pojišťoven, protože si nepřeji, abychom snižovali finanční stabilitu našeho pojistného, resp. finančního systému.
Já jsem načetl jako pozměňující návrh jednak opětovné zvýšení základní slevy daňového poplatníka tak, aby paní ministryně mohla být konzistentní, když už používá inflaci a růst reálných mezd u navýšení daní, tak aby mohla být konzistentní a měla šanci znovu podpořit ten náš návrh, který dříve odmítala.
Navrhuji i u spotřební daně z lihu nižší nárůst této daně, než naplánovalo Ministerstvo financí, z mnoha důvodů. Jeden ten důvod je, že to podle mého názoru může mít skutečně negativní dopady na ty nejohroženější sociální skupiny, ale i z toho důvodu, že když se podíváme na daňové zatížení jednotlivých typů alkoholu - víno, pivo, lihoviny -, tak už dneska je to zatížení velmi nespravedlivě rozložené právě na úkor lihovin a ve prospěch piva a vína, což má nějaké kulturní historické konsekvence, tomu rozumím, ale nezdá se mi rozumné ještě více zatěžovat lihoviny v okamžiku, kdy už dneska jsou oproti těm ostatním dvěma typům alkoholu zatíženy nadprůměrně.
A třetí pozměňující návrh se snaží osvobodit od daně z přidané hodnoty jazykové kurzy pro naše děti a snaží se osvobodit od DPH platby za závěrečné zkoušky, které uznává Ministerstvo školství jako závěrečnou zkoušku jazykových kurzů. Myslím si, že jazykové vzdělání je v České republice stále věc, na kterou bychom se zaměřit měli, kterou bychom podporovat měli. Měli bychom zvyšovat schopnost našich dětí a studentů mluvit více jazyky, a jakýkoli návrh v tomto, který by zlevnil nebo usnadnil studium cizích jazyků, je v dnešní době jedině dobře.
Tak to jsou mé tři pozměňující návrhy. Ale ten hlavní message, ta hlavní myšlenka toho zákona je velmi jednoduchá - buď chcete zvyšovat v současné době daně, v době, kdy daňová kvóta je na rekordní úrovni a kdy se naše ekonomika nachází na sestupné fázi ekonomického cyklu, nebo nechcete zvyšovat daně. O tom budete rozhodovat. Já nabádám k tomu, abychom už tak vysoké daně v České republice nezvyšovali, a proto nepodpořili ani tento zákon. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já vás, pane poslanče, požádám, abyste se ke svým pozměňujícím návrhům potom přihlásil ještě v podrobné rozpravě.
A nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Mikuláše Ferjenčíka a připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsme ve druhém čtení, tak já se primárně budu věnovat svým pozměňovacím návrhům. Nicméně velmi stručně k té obecné rozpravě. Piráti by neměli problém se zvýšením spotřebních daní za předpokladu, že by bylo doprovázeno snížením zdanění práce. To se bohužel nestalo. Proto my se to pokoušíme napravit v rámci pozměňovacích návrhů.
Z toho důvodu já stejně jako kolega Skopeček navrhuji zvýšení slevy na poplatníka na 30 tisíc korun. Zatímco inflace rostla, reálné mzdy rostly, tak sleva na poplatníka nepochopitelně neroste, což vede k tomu, že procentuálně lidi platí např. z průměrné mzdy čím dál vyšší daně. Piráti nesouhlasí s tím, že zdanění práce roste, proto navrhujeme tuto slevu zvýšit tak, aby všichni zaměstnanci a živnostníci zaplatili na daních o 5 tisíc korun za rok méně. Zvýšení slev jsem navrhl i v kompromisní variantě na 27 tisíc korun, tzn. něco přes 2 tisíce korun, na všechny zaměstnance a živnostníky. Chtěl jsem vyjít vstříc, protože s tím návrhem na 30 tisíc korun jsme několikrát neuspěli, tak jsem navrhl i kompromisní variantu, o kterou mě požádalo několik kolegů. Takže navrhujeme zvýšení slev na poplatníka, a snížit tak zdanění práce, což by mělo kompenzovat zvýšení spotřebních daní.
Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh, který ruší daňové změny v hazardu. Primárně mi jde o to, aby zůstal vyvážený systém daní z hazardu. Dneska se výrazně zvedají sazby především u živých her, což je mj. poker, s čímž nesouhlasíme, stoupají daně u kurzových sázek, s čímž mám také problém ve chvíli, kdy dochází k masivnímu odlivu z kamenných poboček na internet. Myslím si, že tady bude dokonce negativní dopad na státní rozpočet, protože lidé začnou sázet na zahraničních webech. A pokud se nepodaří najít nějaký vyvážený kompromis v rámci Sněmovny, tak proto načítám pozměňovací návrh, který změny v sazbách hazardních daní úplně ruší. ***