(18.30 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Hezký večer. Nyní tedy načtu jednu, dvě omluvy. Za prvé se omlouvá paní poslankyně Miroslava Němcová od 18 hodin do konce jednacího dne. A potom se omlouvá poslanec Radek Koten dnes od 19 hodin z pracovních důvodů.
A nyní tedy v obecné rozpravě pan poslanec Bohuslav Svoboda. Prosím, máte slovo. Zatím nemám další přihlášku.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Hezký dobrý večer. Já jsem k této problematice na této půdě již mnohokrát hovořil a můj názor a názor ODS je stále stejný. Pojem opt-in a opt-out je pro nás nezaměnitelný prostě proto, že jsme přesvědčeni, že právo občana, člověka rozhodnout se o tom, jak má být s těmito informacemi zacházeno, patří jemu. Máme takovou zvláštní úpravu v zákonu o dárcích, kde máme automatický souhlas, že každý zemřelý souhlasí s odebráním svého orgánu. Je to samozřejmě zákon, který umožnil odběry dělat ve velmi velkém počtu a je pro pacienty, kteří potřebují darovaný orgán, velmi potřebný. Já mu rozumím a rozumím, že něco podobného chcete dát do lékového záznamu, aby to, co by mohlo pacienta poškodit, bylo preventivně řešeno. Ale pravda je, že takovéto předběžné souhlasy, které jsou, jsou vlastně zbytečné. Vezměte si, že ve Spojených státech musí mít každý vyjádření k tomu, jestli chce svůj orgán darovat, a to automaticky podepisuje, když dostává řidičský průkaz. Buďto to podepíše, nebo ne. A protože řidičský průkaz má ve Spojených státech zhruba 97 % obyvatel, je to tedy zákon, který to upravil velmi dobrým způsobem, a není nikdy žádný problém, s čím ten člověk souhlasil, nebo nesouhlasil. Kdybychom si dali práci, tak bychom našli řešení souhlasu s lékovým záznamem tak, aby nebyl automatický, ale aby byl v nějaké podobě formalizován souhlasem pacienta, ať už tedy na úrovni pojišťovny, která za něj platí, prostě ta varianta by se dokázala najít. (Obrovský hluk a neklid v sále!)
Já jako lékař samozřejmě velmi vítám to, když mám možnost znát, co pacient bral, protože je to samozřejmě důležitá informace pro další medikaci. Na druhou stranu ten rozpor s tím, že v řadě případů to může být problematické, při řadě chorob je informace o medikaci pro pacienta více než osobně zavádějící, je tak silný, že při všem zvažování toho, co vím o možnostech chyby, kterou lékař udělá, protože problém pacientů v bezvědomí se dá řešit na úrovni první pomoci jiným způsobem než tímto automatickým souhlasem, jsem se rozhodl a také jsme se k tomu rozhodli...
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já bych vás poprosil o klid. Mám tady žádost, abych zjednal klid, takže vážené poslankyně a poslanci, prosím vás o ztišení, aby se pan poslanec slyšel a my ho také slyšeli. Prosím.
Poslanec Bohuslav Svoboda: A také jsme se rozhodli jako celá ODS, že jsme se při hlasování o tomto zákonu zdrželi prostě proto, že se domníváme, že to není dobré řešení situace. Na druhou stranu si ale netroufám říct, že je špatné. Není dobré a to je velmi vážná věc. A v tuto chvíli jsme ve zvláštní situaci. Máme tady variantu zákona, která prošla Sněmovnou a která z našeho pohledu není dobrá, protože automatický souhlas je prostě zásah do osobních práv pacienta a může mít velmi negativní dopad na pacienta při nějakém porušení podepsaného tajemství všech těch, kteří s tím pracují. Všichni víme, že se v naší společnosti neudrží vůbec nic v tajnosti. V okamžiku, kdy bude mít někdo zásadní zájem na tom, aby se o někom dozvěděl, co užívá, jak je tedy nemocen, vsadím dolar proti bobu, že se k té informaci dostane. To tak prostě je. Já o tom nerad mluvím, protože vím, jak tyto informace unikají i ze zdravotnických zařízení, a samozřejmě víme, jak unikají informace o pacientech, kteří jsou společensky významní, ať z jakéhokoliv důvodu, jak unikají informace o jejich chorobě a o tom, jak jsou léčeni.
Na druhou stranu ten návrh, který přichází ze Senátu, obsahuje úplně stejnou chybu. Obsahuje úplně stejnou chybu. A argumentace pro to, že je lepší a že bychom pro něj měli hlasovat, že tedy aspoň u těch farmaceutů zajišťuje to, že ta informace není volně přístupná, vyžaduje souhlas, je informace, kterou všichni její zastánci podporují naprosto nesmyslnými důvody. Například jeden z důvodů je ten, že volně prodejné léky je také potřeba konfrontovat s tím, co pacient bere, a že kdyby lékárníci tu možnost neměli, mohlo by se stát, že by došlo k tomu, že by volně prodejný lék byl v nesouladu s tím, co pacient bere. Má to jediný háček - volně prodejné léky vydává lékárenský asistent, to nikdo neříká, a lékárenský asistent v žádném případě nemá přístup k lékovému záznamu. Čili je to zase jenom ukázka toho, jak se snažíme ve svých vrcholných orgánech Sněmovny a Senátu najít nějaké řešení, které je principiálně špatně.
Čili z mého pohledu, z našeho pohledu je špatný i senátní návrh. Kromě toho, že varianta, která se týká blokování vývozu léčiv, je formulována špatně a nefungovala by zcela zaručeně, byla by hraničně v rozporu s ústavními principy našeho státu, a na druhou stranu svým způsobem vlastně vývoz umožňuje prostě proto, že ho posouvá do jiné roviny.
Já to říkám všecko proto, že jsem přesvědčen o tom, že by nám v tuto chvíli bylo nejlépe, kdybychom tento zákon neměli, ať v té, nebo oné variantě, a abychom dopracovali to, zda existuje nějaká varianta, jak dosáhnout toho, aby se lidé, aby se pacienti, aby se každý z nás měl možnost vyjádřit k tomu, co chce, nebo nechce. Mně by na tom jako lékaři i jako občanovi velmi záleželo a myslím si, že by nám to všem bylo potřebné.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pan poslanec Okleštěk tady hlásí náhradní kartu 23.
A nyní tady mám jednu faktickou poznámku a je to pan poslanec Jiří Mašek. Já vás vyzývám k vystoupení, zatím je to poslední přihláška. Ano, ještě pan poslanec Válek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Jiří Mašek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych zareagovat na ctihodného kolegu pana docenta Svobodu, jehož názorů si samozřejmě velmi vážím. Ale chtěl bych tady opět zdůraznit, že má-li lékový záznam být dotažen do konce a ve prospěch pacientů, tak bych vás všechny chtěl oslovit, abyste hlasovali pro sněmovní návrh, pro opt-out systém i pro lékárníky, protože je to systém druhé kontroly. Já to tady nechci moc rozvíjet, ale lékaři mají mnoho odborností, je strašná spousta léků a není v silách lékařů všechny interakce eventuálně zkontrolovat. A systém druhé kontroly skutečně může zachránit lidské životy, jak tady bylo řečeno, může zabránit zbytečným hospitalizacím, ušetřit nemalé materiální prostředky, a přitom má systém pojistku, protože tam lékárník vždycky zanechává elektronickou stopu, takže se ví, kdo se na to koukal a kdo pacientovi v dobré víře dává radu pro jeho bezpečí. Děkuji. ***