(18.20 hodin)
(pokračuje Hampl)
Pokud jde o tu možná v jistém smyslu nejcitlivější část našeho pozměňovacího návrhu, té senátní verze, totiž ta změna přístupu k lékovému záznamu pro farmaceuty a klinické farmaceuty, to je vlastně pokus o jakýsi, řekněme, kompromis, kompromisní přístup k té dlouhé debatě, jestli převažuje zájem pacientů na tom, aby poskytovatelé zdravotní péče měli přístup, jakýsi automatický přístup k tomu lékovému záznamu, anebo převažuje právo pacienta na soukromí a ochranu soukromí a jistou předběžnou opatrnost, pokud jde o ochranu soukromí. To jsou debaty, které běžely dlouho.
Tady snad jenom připomínám pro úplnost, a protože už je to nějaká chvíle, co jste to tady projednávali, samozřejmě nic se nemění na možnosti pacienta v jednotlivých případech podle vlastního uvážení změnit cokoliv, to znamená, přístup lékařů, tak přístup lékárníků povolit, zakázat a tak dále. Mění se ta defaultní situace, to, jak je to nastavené, pokud do toho pacient sám nijak nevstoupí. A tady jsme toho názoru, převážil lehce, ale přece v Senátu názor, že tím, kdo přece jen z hlediska zákona i z hlediska toho pacienta je primárně odpovědný za léčbu, za tu preskripci, je prostě lékař. Čili tady ten zájem pacienta, aby skutečně lékař měl k dispozici co nejlepší informace, které jsou k dispozici, které existují, a jenom když si to pacient specificky nebude přát, tak ten lékař tu informaci mít nebude, ten zájem se nám zdá, že převažuje nad tou předběžnou opatrností, pokud jde o ochranu osobních údajů.
Na druhou stranu u lékárníků, když to tak zkrátím, ti nejsou primárně odpovědní za tu léčbu. Ti samozřejmě mají své odpovědnosti, na tom se nic nemění, ale pokud předepíšou, pokud by změnili tu terapii, tak jsou skutečně zodpovědní jenom za to, že by poskytli něco, co je neúčinné, tak jak předepsal ten lékař, ale nikoliv za léčbu jako takovou. Čili tady se nám zdá, že skutečně potřeba dublovat ten proces kontroly toho léku není zase tak obrovská z hlediska pacienta. Ta přidaná hodnota je zřetelně menší, přitom by to samozřejmě znamenalo také nějaké náklady. A znova připomínám, pořád tady zůstává zachována ta možnost pro konkrétního pacienta přístup lékárníkovi umožnit. Čili tady z hlediska jakési rovnováhy těch poněkud protichůdných zájmů, zkvalitnění lékařské péče automatickým přístupem do lékového záznamu na jedné straně a ochrana osobních dat, preventivní ochrana osobních dat na straně druhé, tak je možná vybalancováno o něco snad lépe, podle našeho názoru, než bylo v té původní verzi.
Tolik asi na vysvětlenou debaty, nebo stručné shrnutí a parafrázování debaty, která v Senátu vedla k přijetí verze, kterou nyní projednáváte. Já samozřejmě za Senát budu velmi rád, pokud ji podpoříte. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane senátore. Nyní se ještě ptám, než otevřu rozpravu, zda se chtějí k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit - nejprve zpravodajka garančního výboru paní poslankyně Adámková. Má zájem se vyjádřit. Paní zpravodajka garančního výboru, což byl v našem případě výbor pro zdravotnictví, nyní vystoupí. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane senátore, dámy a pánové, dovolte mi, abych tedy zopakovala velmi krátce, protože víte, že tuto problematiku jsme diskutovali široce a dlouze, že se jedná o velmi důležitou funkcionalitu toho lékového záznamu, bez kterého vlastně je elektronický recept poloviční a neměl by víceméně další použití, takže určitě je potřeba, abychom mu tuto funkcionalitu dali a abychom s ním mohli pracovat. A víme velmi dobře z předchozích věcí a i z terénu, že v případě, že to ponecháme na určité dobrovolnosti, je to asi jako s očkováním proti papilomavirům nebo proti chřipce. To znamená, že bychom tuto funkcionalitu nemohli použít a opravdu by nedocházelo k té zvýšené bezpečnosti pacientů, kterou si od toho slibujeme, a větší komfort. Takže samozřejmě máme tady sdělení našeho výboru, který podpořil tu verzi, která je takzvaně tedy sněmovní, a doufám, že ji podpoříte také. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále se tímto návrhem zabýval ústavněprávní výbor. Paní poslankyně Věra Procházková byla zpravodajkou. Má zájem se vyjádřit? Nemá zájem se vyjádřit. A ještě jsme to projednávali v petičním výboru, zpravodajkou byla paní poslankyně Eva Matyášová. Také nemá zájem se vyjádřit, takže otevírám rozpravu. Do rozpravy je nejprve přihlášen pan poslanec Farhan, po něm pan poslanec Třešňák. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Kamal Farhan: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se krátce vyjádřil k části pozměňovacího návrhu senátora Hampla a paní senátorky Seitlové, kdy jejich pozměňovací návrh de facto z mého pohledu snižuje a znemožňuje takovou akčnost lékárníků v tom smyslu, že vlastně mají do toho lékového záznamu omezený přístup. Kdo jiný než lékárník vlastně by měl podávat konzultace, měl by dávat rady, měl by pomáhat pacientům, starým lidem, jak některé kombinace léků mohou mít interakce. Já jenom tady chci říct, že v České republice je hospitalizováno kvůli interakcím více než 3 000 lidí ročně. Skoro až 200 lidí umře na lékové interakce. Já osobně dávám přednost záchraně i několika lidských životů před, řekněme, ochranou - v uvozovkách - osobních údajů, která tam byla uváděna jako jeden z hlavních důvodů. Já ji považuji za irelevantní, protože lékárník má povinnost mlčenlivosti stejně jako lékař. Lékárník má bezpečnostní kód, kterým se přihlašuje do systému stejně jako jiní pracovníci. Ten systém zanechává elektronickou stopu. Já si myslím, že co se týká ochrany osobních údajů, je zde prostě dost momentů, které tyto údaje chrání.
Co bych tak ještě k tomu řekl? Možná jenom, já jsem tomu rád i třeba kvůli naší babičce, která je schopná pětkrát denně volat, jaký lék si má vzít a jestli ho může s tímto kombinovat, nebo nemůže.
Takže pokud jsme schopni zachránit několik lidských životů, tak určitě upřednostňuji toto před osobními údaji a budu hlasovat pro sněmovní verzi. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Třešňák vystoupí v rozpravě. Připraví se pan poslanec Svoboda. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Třešňák: Hezký večer, vážený pane předsedající, vážení kolegové, poslanci a poslankyně. Já se omlouvám, zrovna paradoxně u tisku týkajícího se léčiv mám trošku hlasovou indispozici, tak snad se mi to povede sdělit.
Pan ministr ve své úvodní řeči vlastně přednesl nebo shrnul ta pro a proti jak senátní, tak sněmovní podoby zákona o léčivech. Já jen zmíním, že my jsme společně s ODS předkládali již při projednávání Sněmovnou ten obecný opt-in, tedy jak pro lékaře, tak pro farmaceuty, nicméně jak zmínil předřečník pan poslanec Farhan, tak ta senátní verze se sem vrátila s takovým asymetrickým opt-inem, tedy tím informovaným souhlasem pouze pro farmaceuty, a největší úskalí této změny je právě to, že pacient by musel navštěvovat Czech Point.
Nehledě na tu verzi, která nakonec projde, bych jen zmínil, že v rámci zjednodušení bych byl rád, kdyby v následující novele, což je, tuším, sněmovní tisk 581, toto mohlo být upraveno, a to poměrně jednoduše tak, že by se některé ty věci, které jsou normálně v prováděcím předpisu, přenesly přímo do zákona, například doplněním toho paragrafu 81e, že udělení souhlasu či nesouhlasu a jeho případné odvolání v listinné podobě by umožnil ošetřující lékař, farmaceut či klinický farmaceut.
Všechno, co jsem chtěl k tomu sdělit. Děkuji.***