(15.20 hodin)
(pokračuje Koten)
Ptám se tedy, komu by tento zákaz nejvíce prospěl? Střelcům stoprocentně ne. Ministerstvu vnitra a jeho ozbrojeným složkám, jako je například Vězeňská služba, Policie České republiky a další bezpečnostní složky, by tedy neprospěl určitě vůbec.
Myslím si tedy, protože na Wikipedii je napsáno, že olovo je poměrně stabilní prvek, který v běžném prostředí nekoroduje, rozpouští ho pouze koncentrovaná kyselina dusičná, kterou úplně v našem životním prostředí nepředpokládám. A jediné, co olovo v přírodě udělá, nebo kdekoli, kde je ta kulka, když je třeba oplášťovaná ještě nějakým jiným kovem třeba u těch větších ráží, tak jediné, co je, povrch zešedne a nějakým způsobem zoxiduje. Takže vliv na životní prostředí z tohoto pohledu je velmi minimální.
Nerad bych se tady skutečně dočkal toho, že se povezeme na nějaké ekoteroristické vlně, která je nyní celosvětově spuštěna, a zničí to vlastně nějakým způsobem a ohrozí to i naši národní bezpečnost. Děkuji. (Tleskají poslanci SPD a poslankyně Jana Černochová.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Další je do diskuse přihlášena paní poslankyně Langšádlová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, mám takový pocit, že tento bod, který projednáváme, není ani tak moc o olovu, o myslivcích, rybářích, ale o tom, jak komunikujeme témata, která se týkají Evropské unie. Máme tady více jak dvě stě tisků. Nedokázali jsme projednat včas ani vratky ze Senátu, a to se málokdy stává. Přesto zařadíme tento bod.
O co tady v tuhle chvíli jde? Já to vnímám tak, že je tady návrh Evropské komise, který se týká používání olova v mokřadech, a je tady vlastně zpráva, která dokládá, že olovo je toxické. A pak je tady návrh zpracovat nějaké možné další kroky a úpravy, které by byly předloženy. Co by to znamenalo, kdyby byly předloženy? Znamenalo by to, že by byly znovu posuzovány. Znamenalo by to, že u všech těchto diskusí by byli zástupci České republiky. Byli by tam jak naši zástupci v Evropském parlamentu, ale hlavně naši zástupci, kteří jsou na Ministerstvu životního prostředí. A tam, jak jsem se opakovanými konzultacemi dozvěděla, je opravdu velmi nepravděpodobné, že by podobný návrh vlastně prošel, protože ten odpor je - nejenom že tady bojujeme nějak z České republiky, ale je napříč Evropou.
Myslím si, že tento bod spíš svědčí o tom, jak vlastně komunikujeme témata, která se týkají Evropské unie. A o tom svědčí i to, jak je tady Evropská unie vnímána. Víte, já bych to dávala do souvislosti s tím, když jsem se teď podívala do statistiky a viděla jsem, že i v zemích, kde je poměrně kritický přístup k Evropské unii, jako je Maďarsko, tak 52 % Maďarů podporuje evropskou integraci a roste to, v Polsku podporuje evropskou integraci 54 % obyvatel a roste to, a v České republice - no nedivme se - 36 %.
Víte, ono toto není úplně o olovu, o myslivcích a rybářích. To je o tom, jak o tom hovoříme. To je o tom, že zvedáme tato témata v nějakých emotivních rovinách a stavíme to tak, že musíme bojovat proti té Evropské unii. Ale my jsme tou Evropskou unií. My jsme součástí té Evropské unie. A já nepochybuji o tom, že naši zástupci nás budou dobře hájit i při vyjednávání těch návrhů, které případně Evropská komise navrhne.
Opravdu si myslím, že není úplně přiměřené tyto návrhy projednávat a předřazovat je na plénum našeho parlamentu. Jsem přesvědčená, že my můžeme být kritičtí k návrhům, které Evropská komise předkládá, ale prosím věcně. Opravdu není možné bojovat za každou cenu. My sice ještě nevíme, jak ten návrh bude vypadat, ale je nejvyšší čas, abychom proti tomu bojovali.
Víte, možná si to neuvědomujeme, že právě těmito přístupy opravdu zhoršujeme postoje české veřejnosti vlastně k evropské integraci jako takové. A myslím si, že to zkrátka není zodpovědné. Byla bych pro, abychom si počkali na ty návrhy, které opravdu budou, abychom věcně diskutovali.
Olovo je, když už tady kolega citoval Wikipedii, tak současně se tam dozví, že olovo je toxický kov. To je zkrátka realitou. Olovo je toxický kov. A určitě známe i z historie, že olovo dokázalo způsobit smrt mnoha lidí, protože zkrátka v minulosti se používalo olovo podstatně více. My víme, že je to toxický kov, který má negativní dopady na zdraví organismu. Je naprosto legitimní toto nechat zpracovat. Je naprosto legitimní se bavit o těch návrzích, které jsou a které i budou, vždyť na tom není nic špatného. A pak se bavme o tom, jestli ty návrhy, které jsou předkládány, jsou přiměřené. Ale spojovat to s nějakým bojem proti tomu, že Evropská komise chce ublížit našim rybářům a myslivcům, si myslím, že není přiměřené. Nebojujme proti tomu, o čem ještě ani nevíme, co je toho podstatou. A chovejme se přiměřeně. Chovejme se přiměřeně a věcně. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní poslankyně. Mám zde tři faktické poznámky - pan poslanec Holík, pan poslanec Ondráček, potom paní poslankyně Černochová. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Jaroslav Holík: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dobrý den. Víceméně oba dva páni ministři i pan kolega Koten řekli to nejdůležitější, proč nepřijímat tuto směrnici. Já sám můžu říct jedno. Olovo je poměrně ušlechtilý, nekorodující kov. Pokud budeme používat ocelové broky nebo ocelové střely, tak železo je poměrně hodně korozivní a vždycky jedovaté jsou soli.
Pak další věc. Jestli bude armáda a policie vybavena municí s olověným střelivem a já jako civilista budu mít střely s ocelovou hlavicí, tak já tím bez problémů prostřelím neprůstřelné vesty. Takže se to otáčí úplně jinak. Otáčí se to spíš ve prospěch teroristů.
A potom už tady zaznělo, při střelbě s ocelovými broky nebo s ocelovou kulí dochází k nadměrnému opotřebení hlavní. A ty oděrky, jsou to mikroskopické částice oceli, ty budeme vdechovat.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka - pan poslanec Ondráček.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážený pane ministře, se zájmem jsem si vyslechl jak úvodní slovo paní kolegyně Černochové, tak i vystoupení obou ministrů i teď obou předřečníků. V podstatě z vyjádření paní kolegyně Langšádlové vyznělo, proč stahovat kalhoty, vždyť brod je ještě daleko. Paní kolegyně (Černochová) říká, pojďme se připravit, voda je velká, může nás to smésti. Víte, já se někdy tak zamýšlím nad celým tím fungováním Evropské unie a někdy si tak jako sám sobě v duchu říkám, jak tak Evropská unie a co nám tam ta Evropská komise vlastně dělá. Rakety nalevo, rakety napravo, migranti všude. A my řešíme olůvka. Olůvka pro rybáře a samozřejmě náboje, popřípadě olovo v munici.
Někdy bych chtěl požádat vládu, jestli by ty lidi z Evropské unie mohla pozvat do České republiky. Já bych fakt ty lidi chtěl někdy vidět, jak vypadají, jestli jsou opravdu tak - nemůžu použít ten výraz - jestli jsou opravdu takoví, jak si myslím, anebo jestli prostě jenom žijí v úplně jiném světě, než žiju já, popřípadě paní kolegyně Černochová, popřípadě i vy z vás, kteří podpoříte tento návrh, resp. to usnesení, které načetla paní kolegyně.
Já si dovolím říci, že vám, paní kolegyně, dám asi polibek smrti, ale vy už jste na něj zvyklá ode mě. Já váš návrh podpořím ve všech bodech, které navrhujete, věřím, že i většina poslaneckého klubu KSČM, protože blbosti se musí vzdorovat a toto je jedna z cest. Děkuji. (Potlesk poslanců SPD.) ***