(15.10 hodin)
(pokračuje Vojtěch)
Dle nařízení REACH je olovo látkou vzbuzující velmi velké obavy. Evropská komise proto požádala Evropskou agenturu pro chemické látky, dále jen ECHA, o informaci o potenciálních rizicích použití olova ve střelivu používaném při lovu, a zejména při lovu v mokřadech. ECHA dne 17. září 2018 zveřejnila zprávu o přezkumu dostupných informací zpracovanou podle požadavků uvedených v nařízení REACH. Ze zprávy vyplývá, že výše uvedené způsoby používání olova představují významné riziko pro životní prostředí a zdraví lidí. Na základě této informace ECHA doporučila Evropské komisi zpracovat návrh na zákaz použití střeliva s obsahem olova při střelbě v mokřadech. Tento návrh byl v období září až prosinec 2018 projednán dvěma odbornými výbory ECHA, které návrh doporučily ke schválení. Česká republika je v obou výborech zastoupena experty, kteří se se závěry ztotožnili.
Další krokem legislativního procesu je projednání návrhu v komitologickém výboru Evropské komise, dále jen ve výboru. Na zasedání tohoto výboru dne 14. 2. 2019 proběhla první diskuse návrhu, který byl většinou členských zemí - včetně České republiky - přijat pozitivně. Některé země vyslovily názor, že návrh je málo ambiciózní, a požadovaly rozšíření zákazu na jiné druhy střeliva, s čímž ale jiné členské země - opět včetně České republiky - nesouhlasily. Na zasedání výboru ve dnech 17. až 18. září 2019 mělo dojít k hlasování o návrhu, ale Evropská komise se jej rozhodla na poslední chvíli stáhnout s tím, že jej opět předloží pravděpodobně v listopadu letošního roku.
Vláda České republiky plně sdílí názor na nepřijatelnost plošného zákazu použití olova v munici, zejména pak ve střelivu používaném armádou a policií. Nelze však pominout ani druhou stranu věci, to jest, že olovo je těžký toxický kov, který představuje významné zdravotní riziko. Diskuse o jisté míře restrikce použití olova je proto legitimní, avšak je vždy nutné přihlédnout ke kontextu, ve kterém je olověná munice využívána, její funkčnosti. Je nutné také prokázat dopady náhražek do životního prostředí, stejně jako socioekonomickou přijatelnost alternativ. Problematikou se zabývá Ministerstvo životního prostředí v úzké spolupráci s Ministerstvem obrany, které zastupuje Českou republiku v Evropské agentuře pro obranu. Společně formulujeme názor, že zákaz olova v munici užívané obrannými a bezpečnostními složkami není možný. Domníváme se, že legislativní návrh na plošný zákaz olova ve střelivu bude v nejbližší době předložen, protože naprostá většina členských zemí má shodný názor. Pokud se tak stane, jsme připraveni výše uvedené stanovisko prosazovat na všech úrovních.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane ministře. Poprosím pana ministra vnitra, který je přihlášen s přednostním právem před otevřením rozpravy.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi také pár slov k tématu.
Chci poděkovat paní poslankyni Černochové, že se věnuje této problematice a upozorňuje nás na případné problémy, které by mohly nastat v důsledku snahy evropských orgánů zlepšit ochranu životního prostředí. A říkám, že já osobně proti těm iniciativám, které slouží k ochraně životního prostředí, nic nemám, nicméně zrovna tento problém pokládám za složitý. Pravdou je, že dnes prostě neexistuje alternativa olověného střeliva a alternativy, o kterých se hovoří, nelze použít u všech druhů zbraní. Pokud střelivo existuje a je testováno, tak se ukazuje, že má jiné fyzikální a chemické vlastnosti, a z hlediska bezpečnostního je podstatně vyšší riziko nebezpečných odrazů, například při nárazu na tvrdý povrch nebo vodní hladinu. Samozřejmě alternativní střely, pokud existují, snižují životnost zbraní a u starších zbraní můžou způsobit jejich destrukci a případně zranění střelce.
Takže pokud by došlo k zákazu střeliva s obsahem olova, plně by to dopadlo na Policii České republiky. Jenom pro informaci, policie ročně spotřebuje více jak 13 milionů kusů střeliva. Jedná se asi o 80 až 90 tun olova. Takže úplný zákaz by samozřejmě znamenal zásadní omezení připravenosti příslušníků policie, a tudíž za Ministerstvo vnitra nemůžeme souhlasit s iniciativou, která by tímto směrem šla.
Rozumím tomu, že to je primárně v gesci Ministerstva životního prostředí, a jsem rád, že pan ministr Brabec tady prostřednictvím ministra zdravotnictví jasně řekl, že Ministerstvo životního prostředí je připraveno bojovat proti snahám o úplný zákaz střeliva. Nicméně vzhledem k tomu, že z mého pohledu je to i bezpečnostní otázka, tak se obrátím na své kolegy s dopisem, kde je na tuto věc upozorním a požádám je o to, aby se tomu v rámci svého rezortu věnovali. V říjnu nás v Lucemburku čeká Rada ministrů a minimálně neformálně, pokud to bude možné, tak i formálně se tam pokusím toto téma otevřít, tak abych zjistil, jaké jsou postoje jednotlivých ministrů vnitra členských států Evropské unie. Jsem přesvědčen, že budou sdílet ten náš, protože si nedokážu představit ministra, který by akceptoval takto zásadní omezení akceschopnosti policie, ale je dobré toto téma otevřít a zjistit nálady v jednotlivých členských státech.
Znovu říkám, nemám nic proti ochraně přírody, celá řada iniciativ jde správným směrem, toto je ale šlápnutí vedle a je potřeba použít selský rozum. Trošku mi to připomíná debatu, kdy tady byly snahy o zavedení emisních norem na vojenské automobily a tanky. To se taky asi míjí účinkem.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslankyně Černochové.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. V této věci zahajuji všeobecnou rozpravu, do které je jako první v tuto chvíli přihlášen pan poslanec Radek Koten. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Ostatní kolegy, kteří se přihlásili s faktickou poznámkou, upozorňuji, že se mohou přihlásit až nyní po otevření rozpravy a po prvním příspěvku. Prosím.
Poslanec Radek Koten: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážení páni ministři - ministryně tu zatím žádná není.
Děkuji svým předřečníkům za to, že tu shrnuli v podstatě ve velmi dobře strukturovaných odpovědích to, co by nám vlastně plošný zákaz olova ve zbraních, střelivu a rybářských olůvkách přinesl. Je to ještě možná daleko horší, protože když si vezmete, že třeba olympijské disciplíny, nebo obyčejné diabolky, které se tady používají léta - tak jediný kov, který připadá v úvahu, který odpovídá zhruba svými vlastnostmi olovu, to znamená, že je měkký, tvárný a má požadovanou hmotnost vzhledem ke svému objemu, je zlato. Nedokážu si tedy představit, že v malorážkových nábojích anebo diabolkách by byl tento kov nahrazen zlatem. To asi ekologové z Evropské unie trošičku přehnali.
Dále bych tady upozornil, že od dob, kdy se přestal používat olovnatý benzín a začaly se používat jiné benzíny s jinými aditivy, počet ohrožených území v Evropě klesl ze 70 % na zhruba 8 %. To bylo tedy v roce 2000 - pokud by byla nějaká další statistika, předpokládám, že nyní se pohybujeme zhruba okolo 4 % území, tedy na polovinu těch původních 8 %.
Dále bych tady řekl, že policisté a všichni střelci, ať už to jsou sportovní střelci, samozřejmě vyjma třeba těch střelců, kteří střílí na zvěř a používají střelivo k lovu, tak převážná většina olova, které je ve střelách, se vystřílí na střelnicích, kde je díky výkupní ceně toto olovo velice dobře recyklováno. To už bychom tedy museli olovo zakázat například i v autobateriích, pokud bychom k tomu přistupovali takhle. Museli bychom zakázat olovo třeba v rentgenových přístrojích, kde je používáno k odstínění od gamazáření, a tak dále. A to už bychom to mohli rozšířit opravdu na všechno. A vzhledem k tomu, že se Evropská unie domnívá, že zákaz je velmi ambiciózní, tak se právě těchto věcí trošičku bojím. Trošičku dost.
Jinak co se týká ekonomických dopadů, konkrétně na Ministerstvo vnitra podle toho, co tady říkal pan ministr, by to dopadlo poměrně brutálně. Vzhledem k počtu vystřílených střel by to znamenalo poměrně drastické navýšení rozpočtu v kapitole pro střelivo, protože klasická střela, která se používá nejvíce u policejních zbraní, tedy Luger 9, se dá nyní nakoupit zhruba okolo 5 korun a po zákazu olova, to se podržte, okolo 20 až 25 korun. Je to kalkulace, kterou zkalkuloval jeden z našich největších výrobců střeliva, Sellier&Bellot. ***