(17.00 hodin)
(pokračuje Bendl)
A ještě poznámka. Veterinárních lékařů není dostatek, všichni víme, jaká situace na trhu s veterináři ve skutečnosti je. A má-li toto být jakýsi předvoj povinných atestací, které si budou muset veterinární lékaři povinně, v podstatě budou se muset dovzdělat, vzdělání si případně doplatit, a tím pádem bude vznikat zase díra na trhu nedostatku veterinárních lékařů specializovaných na některé obory, které budou postupně vyjmenovávány. Tato obava u veterinářů je a myslím, že je zbytečné, abychom je tomuto strachu vystavovali. Bude lépe, když s nimi budeme diskutovat o možnostech dalšího vzdělávání. K tomu jsou podle mne připraveni. Nicméně je potřeba také říci, že není úplně obvyklé, aby ve veterinárním nebo jiném zákoně se diskutovalo, byla zanášena pravidla fungování vysokých škol. Myslím, že by to mělo být v jiných zákonech.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. V obecné rozpravě nemám nikoho dalšího přihlášeného. Podívám se do sálu, jestli se nehlásí někdo z místa, nikoho nevidím, tudíž obecnou rozpravu končím. Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. První přihlášená je paní poslankyně Červíčková. Prosím, máte slovo. Pan předseda Kováčik poté.
Poslankyně Monika Červíčková: Děkuji. Přihlašuji se tímto ke svému pozměňovacímu návrhu, který je uveden v systému pod číslem 3280 a který jsem odůvodnila v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan předseda Kováčik. Prosím, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, paní a pánové, dovolte, abych načetl dva pozměňovací návrhy, o kterých jsem hovořil ve své zprávě zpravodaje. Tím prvním návrhem je návrh, který má souvislost na i nedávno medializované kauzy velkých šelem a problémů způsobených jejich chovateli, případně i jejich chovatelům. Současně se týká i otázky přesunu a chovu primátů. A já bych si dovolil přednést prvně odůvodnění, abyste věděli, o co půjde, a následně potom onen návrh.
V současné době je obchod s těmito živočichy, tedy primáty a šelmami, povolen v rámci EU v souladu se směrnicí Rady 9265/EHS výhradně mezi tzv. schválenými zařízeními podle § 55 vyhlášky číslo 382/2003 Sb. Jedinou výjimkou je přesun opic od soukromé osoby do schváleného zařízení po odsouhlasení kompetentními autoritami členských států. Zvířata musejí být vždy doprovázena veterinárním osvědčením vystaveným úředním veterinárním lékařem, to znamená, že i v současné době je obchod s primáty v rámci Evropské unie omezen a vždy by měl být uskutečněn s vědomím příslušného dozorového orgánu. Nicméně se stále častěji vyskytují případy nelegálního obchodu s primáty v rámci České republiky, či dokonce odeslání do zahraničí s tzv. darovací listinou, přičemž takovou možnost legislativa nezná, a s tím související neznalosti chovatelů, pokud jde o právní předpisy a podmínky obchodování se zvířaty i nakládání s nimi. V rámci České republiky existují navíc různé typy chovatelských subjektů, od zájmových chovatelů, kteří v současné době nemají povinnost vést žádnou evidenci, přes obchodníky se zvířaty registrované podle § 28 odst. 4 veterinárního zákona, kteří dočasně zvířata nakoupí, drží v karanténě na různých místech v České republice a dále s nimi obchodují do Evropské unie i do třetích zemí, až po schválená zařízení podle § 55 vyhlášky číslo 382/2003 Sb. Z tohoto důvodu pak není možné zjistit, odkud které zvíře pochází, neboť jednotlivá zařízení si zvířata mohou přemisťovat, a o to jde, bez požadovaného dokladu a často i bez vědomí příslušné krajské veterinární správy.
Podobné podmínky obchodování jsou i u šelem, kde v rámci Evropské unie navíc platí ještě mírnější požadavky než u primátů pro přesun zvířat. Bez ohledu na status chovu v místě odeslání či určení stačí, že zvířata jsou doprovázena tzv. prohlášením chovatele, v němž majitel potvrzuje, že dotyčná zvířata v čase odeslání nevykazují žádný příznak choroby a že jeho hospodářství, tedy chov, nepodléhá žádným veterinárním omezením, aniž by toto prohlášení chovatele bylo doprovázeno jakýmkoli veterinárním vyjádřením. Je to tedy jenom vyjádření chovatele. Chovatel nemusí být vždy úplně kvalifikován, podotýkám.
V rámci České republiky jsou podmínky přemisťování primátů a šelem minimální. V zásadě není nutné kontaktovat ani místně příslušnou krajskou veterinární správu, ani vystavovat žádný doklad o přemístění do jiného chovu. Chovatelé i obchodníci této situace v některých případech zneužívají a přes Českou republiku je často přemisťováno velké množství těchto druhů zvířat, aniž by o tom byl veden nějaký záznam nebo evidence. V posledních letech Státní veterinární správa opakovaně zamítla několik žádostí o obchod s primáty, který by nebyl v souladu s evropskou legislativou, a rovněž zaznamenává snahy chovatelů uskutečnit přesun zvířat bez požadovaných dokumentů, např. pod záminkou darování, pouze na základě darovací smlouvy, bez kontaktování a schválení kompetentní autoritou členského státu i bez vystavení veterinárního osvědčení. Poslední zaznamenané případy jsou od 1. 1. 2017: dvakrát Česká republika do Slovenské republiky, jedenkrát Česká republika do Slovinska, jedenkrát z Německa do České republiky, z České republiky do Polska jedenkrát.
Jedná se o výnosný obchod, z pohledu veterinárního však zcela nežádoucí, a to z mnoha důvodů, zejména nákazových, z důvodu welfaru, tedy náročnost podmínek chovu a přepravy, a také z důvodů etických. I z pohledu na budoucí evropské legislativy, tedy nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2016/429 o nákazách zvířat a změně a zrušení některých aktů v oblasti zdravých zvířat, právní rámec pro zdraví zvířat, se s účinností od 21. dubna 2021 očekává další zpřísnění podmínek obchodování se zvířaty a harmonizace požadavků pro dosud neharmonizované druhy. V případě opic je ve finálním návrhu aktu Komise přenesené působnosti stanovující podmínky přesunu suchozemských zvířat a násadových vajec stanoven požadavek na souhlas kompetentní autority při přesunu nehumánních primátů z neschváleného do schváleného zařízení i v rámci jednoho členského státu. Podmínky přesunu mezi soukromými chovateli, tedy neschválenými zařízeními, však Evropská komise nadále ponechává na každém členském státu. V případě šelem vstupem nové legislativy v platnost přibude povinnost vystavení veterinárního osvědčení pro ostatní šelmy, tzn. šelmy jiné, než jsou psi, kočky a fretky, avšak pouze při přesunu do jiného členského státu.
Domníváme se, že podmínka vnitrostátního veterinárního osvědčení pro přesun primátů a šelem by přinesla větší přehled o přemisťování těchto druhů zvířat po České republice a jejich skutečném původu. Tento požadavek je důležitý z hlediska komplexního přehledu o pohybu zvířat v České republice a navrhuje se i z důvodu dosledovatelnosti pro případ jednak výskytu nemoci či nákazy či následném pobytu mimo Českou republiku, anebo pro případ úniku této takto chované často velké šelmy - tygra, lva, pumy - a při následném dohledávání v případě odchycení nebo odstřelu tohoto jedince.
Návrh tohoto požadavku také souvisí i s připravovanou novelou zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, která zpřísňuje mimo jiné i podmínky chovu vybraných druhů šelem a lidoopů. Novela zákona č. 246/1992 Sb. však podmínky obchodování s těmito druhy v rámci České republiky nijak neupravuje. Výše uvedený požadavek veterinárního osvědčení by se mohl vztahovat právě na vyjmenované druhy šelem v příloze novely zákona na ochranu zvířat proti týrání. ***