(12.50 hodin)
(pokračuje Pekarová Adamová)
Cílem pozměňovacího návrhu pod sněmovním dokumentem číslo 3117 je uvést v soulad zákon o lesích se zákonem o ochraně přírody a managementem některých zvláště chráněných území. Stávající znění zákona o lesích formuluje absolutní povinnost zasahovat proti škůdcům. To je většinou vhodné v hospodářských lesích, ale v některých zvláště chráněných územích, kde je cílem ochrany samovolný vývoj porostů, je taková povinnost v přímém rozporu s posláním těchto území. U zvláště chráněných území, jako jsou zejména národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, případně části chráněných území, ve kterých plán péče stanovuje ponechání samovolnému vývoji, je často řešení této kolize administrativně komplikované. V praxi pak dochází k četným kontroverzím mezi Státní správou ochrany přírody, Státní správou lesů, k chybám těchto správních orgánů a někdy i rozporuplným rozhodnutím České inspekce životního prostředí. Další častá nedorozumění jsou důsledkem skutečnosti, že ponechání samovolnému vývoji není definováno v zákoně na ochranu přírody.
Návrh uvedené rozpory řeší úpravou obou právních předpisů - zákona o lesích i zákona o ochraně přírody a krajiny. To je zvlášť důležité nyní při kalamitním rozpadu lesů, aby nedocházelo k chybným postupům orgánu ochrany přírody a orgánu státní správy lesů, aby na jednu stranu nedocházelo k poškození nejcennějších lesů chráněných v rezervacích těžbou a na stranu druhou aby byla snížena rizika šíření škůdců z chráněných území správným vymezením území ponechaných na samovývoj.
Předposlední pozměňovací návrh, který zde odůvodním, je v systému zaveden pod sněmovním dokumentem 3118. Jeho záměrem je ponechat v lesích určité množství suchých a tlejících stromů, což má zásadní význam pro biodiverzitu. Na mrtvé dřevo je vázána třetina lesních druhů. K ponechání jsou vhodné zejména ekonomicky nezhodnotitelné stromy - pahýly, stromy s hnilobou, nevhodným tvarem, nevyužitelné souše a podobně. Biodiverzita je přitom jedním ze zásadních faktorů zvyšujících odolnost lesů.
A konečně poslední pozměňovací návrh se týká změny zákona o myslivosti a v systému je veden pod sněmovním dokumentem číslo 2120. Návrh přenáší konečnou zodpovědnost za stanovení, schválení plánu mysliveckého hospodaření na orgán státní správy myslivosti. Uživatel honitby je povinen předat orgánu státní správy myslivosti podklady k plánu, jejichž náležitosti - například posouzení celkového stavu ekosystému, porovnání kontrolních a srovnávacích ploch, výsledky sčítání zvěře, míra škod na lesních kulturách, stanovené minimální a normované stavy zvěře, poměry pohlaví a koeficienty očekávané produkce, jakož i záměry, které byly uvedeny v návrhu na uznání honitby zamýšlené zazvěřování, výstavba mysliveckých zařízení, opatření v péči o zvěř a při ochraně a zlepšování životních podmínek zvěře a dalších - určí ministerstvo vyhláškou.
Obnova pestré druhové skladby není možná bez nastolení rovnováhy mezi stavy zvěře a obnovou lesů. V současné době přemnožená spárkatá zvěř spase nebo vážně poškodí někde všechny, někde většinu vysázených listnáčů a jedlí. Podle poslední inventarizace škod zvěří je průměrně poškozeno 64 procent mladých listnáčů a jedlí; na polovině území České republiky je to více než 75 procent a na čtvrtině území republiky je to 100 procent. Zejména vzhledem ke kalamitní situaci, kdy je třeba obnovit obrovské plochy poškozených lesů, je tento pozměňovací návrh absolutní prioritou pro umožnění obnovy lesů. Proto je nezbytná související novelizace zákona o myslivosti.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, toto bylo to nejstručnější možné odůvodnění těch mnoha pozměňovacích návrhů, ke kterým se ještě přihlásím v podrobné rozpravě a které s kolegy Válkem, Holomčíkem a Balcarovou předkládáme. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přečtu dvě omluvy. Paní poslankyně Pěnčíková se omlouvá od 13 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Zdeněk Ondráček se omlouvá v době od 13 hodin do konce jednacího dne z jiných pracovních důvodů.
Nyní další v pořadí v obecné rozpravě, paní poslankyně Alena Gajdušková. Prosím, máte slovo. Připraví se pan poslanec Josef Kott. Paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, vážení páni ministři, určitě se shodneme, že není depresivnější pohled než na umírající les. Jako sociální demokratka považuji lesy za národní bohatství a jsem přesvědčena, že tak se všichni k lesům musíme chovat. Bohužel dlouho byly ve společnosti přehlíženy klimatické změny, dokonce ti, kteří o tom mluvili a mluvili o nebezpečí a důsledcích, které klimatické změny budou mít, a o tom, že je potřeba se na řešení jejich dopadů připravit, byli přímo zesměšňováni. Dnes tedy již v hodině dvanácté musíme řešit důsledky tohoto přehlížení.
Suchem oslabené lesní porosty snadno podléhají hmyzím škůdcům. Tuto situaci je skutečně třeba řešit velmi urychleně, proto moje poděkování patří panu ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi, že opravdu tak rychle činí předložením novely lesního zákona, a tedy vytvořením podmínek pro zvládnutí kůrovcové kalamity od odborné garance správného hospodaření v lesích přes zpřesnění působnosti státní správy lesů až po zajištění podmínek pro zalesňování.
V této chvíli ale vážené kolegyně, vážení kolegové, musím ohlásit něco jako střet zájmů. Dříve by se říkalo, že jsem paní hajná. Musím také oznámit, že většinově zastoupená profese v mé nejužší rodině jsou lesáci a kousek lesa můj manžel také po rodičích vlastní. (Poslanci stále velmi hlučí!)
Z odborné veřejnosti, se kterou samozřejmě jsem v kontaktu, zní podpora navrhovaného zákona ocenění jak otevřeně, fundovaně ho pan ministr a jím řízený rezort zemědělství -
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Prosím o klid! Paní poslankyně, omlouvám se. Prosím vás opravdu o klid, protože už i já tady nahoře přestal slyšet, o čem vlastně paní poslankyně hovoří. Takže ještě jednou prosím o klid. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji pane předsedající. Já tedy zopakuji to, co jsem řekla před chvílí a co nebylo slyšet.
Odborná veřejnost oceňuje, jak fundovaně a otevřeně ministerstvo zemědělství, pan ministr Toman tento návrh zákona připravoval. A je ten návrh zákona považován za skutečně dobrý. Také z praxe mám tři pozměňovací návrhy, které v této chvíli jen kratince představím.
První pozměňovací návrh se týká toho, čemu se říkají bagatelní poplatky. Při stanovení poplatků za odnětí pozemku plnění funkcí lesa podle přílohy k zákonu číslo 289/1995 Sb., o lesích, a dalších, dochází k situaci, kdy je orgán státní správy lesů nucen předepsat poplatek za trvalé, respektive dočasné odnětí pozemků plnění funkcí lesa. Tyto poplatky pak při dodržení té metodiky mnohdy dosahují jenom desítek korun. Jde o případy malých výměr lesních pozemků, jimž je odňato plnění funkcí lesa, nebo tam, kde je doba odnětí krátká. Ten návrh říká to, že tyto bagatelní poplatky u těch krátkodobých odnětí do 50 korun, u dlouhodobých do 100 korun nemají být předepisovány. Určitě nemusím nikoho přesvědčovat, že administrace a ten správní úkon je v tomto případě dražší než částky, které samozřejmě by do státního rozpočtu přitekly. A je to skutečně nesmyslné opatření.***