(12.40 hodin)
(pokračuje Toman)
Předkládaná novela lesního zákona má zejména jednoznačně stanovit povinnosti odborných lesních hospodářů, zakotvit institut vedení evidence odborných lesních hospodářů včetně možnosti pověřit vedením této evidence Ústav pro hospodářskou úpravu lesů jako organizační služku státu, umožnit výjimku z pravidel pro použití reprodukčního materiálu v případě mimořádných událostí typu živelní pohromy v rozsahu velkoplošné kalamity.
Vládní návrh zákona projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na své 24. schůzi a svým usnesením doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky schválit vládní návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.
Pozměňovací návrhy přijaté zemědělským výborem se týkají zejména rozšíření podpor vlastníků lesů, zpřesnění některých dalších ustanovení zákona jako nemožnosti zcizení státních lesů nebo jen za podmínek zákonem uvedených. Dále je to vstup do lesa včetně úpravy odpovědnosti za škodu na majetku, zdraví nebo životě, provádění mýtní úmyslné těžby v lesních porostech lesa vysokého, mladšího než 80 let, nebo lesa nízkého, středního, mladšího 20 let, zpřesnění povinnosti odborného lesního hospodáře včetně sankcí za neplnění těchto povinností, povolení malých vodních staveb drobných. To znamená je to odpuštění poplatků za odnětí. S těmito návrhy souhlasíme.
Výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny projednal na své 19. schůzi návrh zákona a přijal pozměňovací návrhy týkající se zejména nemožnosti zcizení státních lesů nebo jen za podmínek zákonem uvedených a zpřesnění povinností odborného lesního hospodáře včetně sankce za neplnění těchto povinností. Tyto pozměňovací návrhy jsou v souladu s koncepcí předkladatele a přispějí ke zkvalitnění návrhu, a proto s nimi souhlasíme.
Co se týká dalších pozměňovacích návrhů, zejména na výboru pro životní prostředí, které se týkají zejména přednostního provádění, respektive povinnosti neprovádět těžbu nahodilou, prodloužení lhůty pro zalesňování holin, dále povinnosti Ministerstva zemědělství poskytovat inspekci pro výkony její dozorové činnosti data schválených plánů, s těmito pozměňovacími návrhy nesouhlasíme, neboť nejsou v souladu s koncepcí vládního návrhu a případná změna dočtených ustanovení lesního zákona by měla být ve snaze nalézt komplexnější řešení podrobena další, širší odborné diskuzi. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro životní prostředí. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 408/1 a 4. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj zemědělského výboru a zároveň zpravodaj výboru pro životní prostředí poslanec Karel Tureček a informoval nás o projednání návrhu ve výborech a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Tureček: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Kolegyně a kolegové, já bych vás chtěl informovat, že zemědělský výbor jako garanční výbor tento návrh lesního zákona projednal 12. června a přijal k němu usnesení výboru, které vám je k dispozici jako sněmovní tisk číslo 408/3, kdy doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky návrh zákona schválit s přijatými pozměňovacími návrhy.
Ty pozměňovací návrhy zazněly už v úvodním slovu pana ministra, tak bych se odvolal jenom na toto úvodní slovo. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám řadu přihlášených poslanců a poslankyň. Takže jako první má slovo paní poslankyně Pekarová, připraví se paní poslankyně Gajdůšková. Paní poslankyně, máte slovo, prosím.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych zde odůvodnila sérii pozměňovacích návrhů, ke kterým se v podrobné rozpravě ještě přihlásím a které společně s kolegy Válkem, Holomčíkem a Balcarovou předkládáme a jejichž cílem je řešit současný krizový stav našich lesů.
Jednou z hlavních příčin současné krize v lesích je nevhodná druhová skladba, tedy výsadba zejména smrků a borovic, do prostředí, kde by v přírodě jinak nerostly, nebo nevhodné způsoby jejich pěstování spolu s holosečným způsobem hospodaření. Důsledkem dřívější výsadby smrku na nevhodná stanoviště nižších a středních poloh a pahorkatin je skutečnost, že jen letošní nahodilá těžba kalamitního smrkového dřeva bude dle odhadů činit 30 až 50 milionů metrů krychlových. To je ekvivalent jedné vytěžené plochy o velikosti minimálně jednoho fotbalového hřiště každé tři minuty nepřetržitě po celý rok. Abychom obdobné situaci v budoucnu zabránili, je potřeba pěstovat lesy druhově i věkově pestré. Pestrá škála stromů je schopna mnohem účinněji čelit ohrožujícím faktorům, kterým bude les v budoucnu čelit. (V sále je silný hluk.)
Nynější znění lesního zákona požaduje při obnově lesa vysazovat takzvané meliorační a zpevňující dřeviny, což jsou především listnáče a jedle. Jejich podíl ale stanovila vyhláška číslo 83/1996 Sb. v roce 1996 na velmi nízké úrovni, většinou mezi pěti až třiceti procenty. Tím umožnila ve většině našich lesů nadále vysazovat převážně smrky, a to i na zcela nevhodných stanovištích.
Vzhledem k postupujícím klimatickým změnám je zapotřebí řešit tento problém zásadnější změnou. Právě o tu se snaží pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 3111, který zpřísňuje -
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Poprosím vás o klid, aby se paní poslankyně mohla v klidu vyjádřit. Prosím.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Který zpřesňuje obecnou povinnost vlastníka obnovovat les dřevinami ekologicky a klimaticky vhodnými. Tento termín uvolňuje a rozšiřuje možnosti vlastníka zvolit odpovídající dřeviny. Přitom je přesnější a lépe vyjadřuje, co se od pěstování lesa očekává, a to i s ohledem na probíhající změny klimatu.
Další příčinou současného chřadnutí a hynutí lesů je narušení lesních půd projevující se změnami v prokořenění lesních půd, mykorhiza a tak dál. Důsledkem je ztížený příjem vody stromy, živinová deficience, zhoršené kotvení stromů v půdě, náchylnost k houbovým a hmyzím patogenům. Zhoršené fyzikální vlastnosti lesních půd zhoršují jejich infiltrační a retenční schopnost. Tento stav výrazně zhoršuje schopnost lesů adaptovat se na klimatickou změnu.
Majoritní uplatnění holosečných způsobů hospodaření je v rozporu s přirozeným vývojem středoevropských lesů, neboť plošné rozpady lesa byly pouze více či méně častým vybočením z vývojového cyklu probíhajícího převážně pod mateřskými porosty. Holosečné způsoby hospodaření nevytvářejí předpoklady pro zdárný vývoj stinných dřevin, zejména jedle a buku, které vyžadují v mládí růst v zástinu. Holosečné způsoby snižují věkovou, prostorovou, druhovou a genetickou diverzitu lesních ekosystémů a oslabují jejich stabilitu. Zejména při uplatnění vysokého podílu umělé obnovy deformují genofond populací lesních dřevin.
Pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem číslo 3113 proto určuje maximální povolenou velikost a šíři holé seče při mýtní úmyslné těžbě.
Další pozměňovací návrh, pod sněmovním dokumentem číslo 3115, prodlužuje lhůty k zalesnění a zajištění porostů, které přinese významné ekonomické úspory, protože umožní většímu podílu porostů vzniknutí přirozeného zmlazení. Dosavadní výsledky nákladného umělého zalesňování velkoplošných holin z posledních let na severní Moravě jsou velmi špatné, většina sazenic usychá.
Stávající znění zákona o lesích formuje absolutní povinnost zasahovat proti škůdcům. Ta způsobuje problémy nejen v chráněných územích, ale také v případech kalamit regionálního a celostátního rozsahu, jak je definuje nový § 8a poslední novely vyhlášky 101/1996 Sb., kdy není v možnostech vlastníka při objektivním nedostatku těžebních a zpracovatelských kapacit těmto povinnostem dostát. Nedávno schválená novela lesního zákona se snažila problém řešit, ale zmocnění k vydání opatření obecné povahy Ministerstvu zemědělství se ukazuje jako nedostatečný prostředek, protože není dostatečně vyjasněna zodpovědnost ministerstva. Spolu se zněním zákona nadále dostává vlastníky do neřešitelné situace, kdy jim hrozí postihy sankcemi ze strany státní správy za porušení zákona, který nemohou naplnit, případně je nezamýšleným důsledkem nutí například k plošnému použití jedovatých chemických postřiků, jejichž důsledky mohou být horší než působení kůrovce.
Tento problém má za cíl řešit pozměňovací návrh pod sněmovním tiskem číslo 3116. ***