(11.40 hodin)
(pokračuje Matušovská)
Zadruhé, můj pozměňovací návrh se týká kácení dřevin. Jeho účelem je předložení návrhu vytvořit v rámci zákona o dráhách co nejjednodušší procesní postupy pro zajištění bezpečnosti drážní dopravy před nečekanými pády poškozených stromů, ale zejména, a to zdůrazňuji, zdravých stromů do kolejiště a následné najetí vlaků na spadlý strom končící případně vykolejením vlaků. Cílem navržené úpravy je zejména chránit cestující a obsluhu vlaku, protože pád stromu do kolejiště znamená ohrožení životů, zdraví, bez jakýchkoli nároků na odškodnění. Tady k tomu, pokud mohu, uvedu i čísla, která mluví za vše. V roce 2016 bylo Správou železniční dopravní cesty evidováno 206 případů pádu stromu do kolejiště, ale v roce 2017 jich bylo dokonce 706, v průměru téměř dva případy denně. Pády stromů byly zaznamenány významným dílem jak z obvodů dráhy, tak z ochranného pásma dráhy. Navrhovaná úprava nepožaduje likvidaci stromů v blízkosti dráhy, naopak umožňuje vzrůst dřevin a ten má být vyšší v závislosti na jejich vzdálenosti od tratě. Tím je tato navrhovaná právní úprava mnohem příznivější k zájmům ochrany přírody než kupříkladu úprava slovenská, která striktně zakazuje v celém ochranném pásmu dráhy bez ohledu na vzdálenost místa, v kterém strom roste, stromy vyšší než 3 metry. S pády stromů jsme se mohli setkat i minulé pondělí, když byla ta vichřice, tak vím, že na trati 260 stály vlaky, měly až tříhodinové zpoždění.
Dalším pozměňovacím návrhem je návrh o mezinárodní dopravě. Je to pozměňovací návrh, kterým navrhuji vložit do zákona o dráhách nový pojem mezinárodní doprava. Definice je převzata z práva Evropské unie a má význam v liberalizovaném prostředí pro příděl kapacity dopravní cesty. Pojem mezinárodní doprava, se kterým zákon pracuje na několika místech - v § 3 odst. 1, v § 32 odst. 4 a odst. 5, nebo § 34a odst. 4 - není přitom v zákonu vůbec definován.
Dalším pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh o vysokorychlostní dopravě. Stávající zákon obsahuje pouze právní úpravu dráhy pro provozování vysokorychlostní železniční dopravy, ale zákon již nedefinuje vysokorychlostní dopravu. Navrhuji proto do zákona začlenit pojem vysokorychlostní doprava, který je převzatý ze čtvrtého liberalizačního balíčku. Vymezení vysokorychlostní dopravy je nezbytné pro stanovení míry investic do vysokorychlostní dopravy.
Další, co bych ráda upravila, je předmět podnikání. Stávající předmět podnikání Českých drah, jehož úprava je z roku 2002, je překonaný a způsobuje výkladové problémy. Podle platného zákona provozuje společnost České dráhy přímo ze zákona veškerou železniční dopravu, pro jejíž provozování si ji stát zřídil. Podle přímo závazného nařízení Evropské unie musí však České dráhy postupovat při získávání přístupu na dopravní infrastrukturu a zejména na trh veřejných služeb stejně jako ostatní dopravci. Proto mnou navržený předmět podnikání akceptuje nezbytnost postupu podle nařízení 13/70/2007 v platném znění, to jest nezbytná smlouva o veřejných službách pro zajištění dopravní obslužnosti z kompenzací veřejných rozpočtů nebo komerční doprava bez smlouvy.
Čtvrtý železniční balíček pro státem zřízené železniční dopravce stanovil přechodné období deset let, ve kterém mají státy možnost implementovat liberalizaci trhu osobní dopravy postupně a řízeně, aby nedocházelo ke strukturálním otřesům na železnici - tuto skutečnost řeší navržené přechodné ustanovení - a tím bude proces liberalizace trhu transparentní pro dopravce včetně Českých drah a předvídatelný. V žádném případě návrh neznamená zamezení liberalizace trhu.
Další pozměňovací návrh, který je uveden v systému pod číslem 2955, se týká spojování vlaků. Současná právní úprava již dnes umožňuje Správě železniční dopravní cesty, aby při přetížení kapacity dopravní cesty činila... spočívající ve spojování vlaků, ale pouze jednoho dopravce. Liberalizací trhu osobní i nákladní železniční dopravy však stále častěji dochází k situacím, kdy více dopravců požaduje stejné přidělení atraktivní kapacity dopravní cesty. A aby Správa železniční dopravní cesty nebyla nucena zbytečně prohlašovat kapacitu dráhy za přetíženou, resp. aby mohla v rámci svých opatření při přetížení kapacity dopravní cesty požadovat spojení vlaků různých dopravců, měl by tento zákon právě takovéto spojování vlaků různých dopravců umožnit. Je samozřejmostí, že ke spojování vlaků různých dopravců může docházet, pouze pokud to je technicky možné, a zákon jednoznačně stanoví, který z dopravců nese právní odpovědnost za cestující.
Dále jsem ještě vložila pozměňovací návrh pod písmenem (číslem) 3121, který se zabývá platností licence strojvedoucích.
Všechny své pozměňovací návrhy samozřejmě načtu i v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Kovářová. Připraví se pan poslanec Dolínek. Ještě jedna omluva. Pan poslanec Špičák se omlouvá od 11.30 do konce dnešního jednání z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vám představila svůj pozměňovací návrh. Jedná se o úpravu, kdy se Drážní inspekci vrací oprávnění výkonu státního dozoru ve věcech drah ve vymezené oblasti, to jest v oblasti šetření mimořádných událostí v drážní dopravě a jejich prevence, včetně dozoru nad šetřením mimořádných událostí, které provádí provozovatelé dráhy a dopravce, a to aby jejich šetření bylo zejména objektivně a věcně správné co do příčin a přijímání opatření v předcházení mimořádným událostem.
Návrh reaguje na negativní dopady novely zákona o dráhách, která je účinná od 1. 4. 2017. Dle statistických dat vývoje nehodovosti jednoznačně totiž vyplývá zhoršení bezpečnostní situace na dráhách, která byla markantní zejména v prvním čtvrtletí roku 2019. Z celkového počtu mimořádných událostí, kterých je více než 4 tisíce, se Drážní inspekce zabývá nebo může zabývat pouze nepatrnou částí, cca se jedná o 60 nehod a incidentů, které šetří ročně, zatímco za předešlé úpravy to byly cca 2 tisíce mimořádných událostí. Bez možnosti provádění prevence je riziko vzniku vážných nehod obrovské a případy z poslední doby ukázaly, že k vážným nehodám rozhodně nebylo daleko.
Výkon státního dozoru zároveň řeší možnosti inspektorů a jejich výjezdů na místo mimořádné události, aniž by musela Drážní inspekce zároveň ihned zahájit šetření. To znamená, je vráceno oprávnění pro inspektory, aby přímo na místě mohli shromažďovat podklady, zhodnotit stav, vyhodnocovat skutečnosti, a teprve poté se rozhodnout, zda je daná mimořádná událost vhodná takzvaného bezpečnostního šetření. Nyní se může rozhodovat pouze od stolu na základě oznámených skutečností, které nejsou vždy přesné. Výkon státního dozoru zároveň řeší možnosti inspektorů k šetření pracovních podmínek a důvodu selhávání lidského činitele provozních zaměstnanců v reálném provozu. Výkon státního dozoru řeší i provádění ověřovacích pokusů a nejrůznějších zkoušek. Navrhovaná úprava je obdobná, jako má vyšetřovací orgán pro letecké nehody a incidenty v České republice.
Ke svému pozměňovacímu návrhu se přihlásím ještě v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A poslední přihlášený do obecné rozpravy je pan poslanec Dolínek. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Dovolte, abych vám také řekl něco k pár pozměňovacím návrhům. Jeden je můj, to je číslo 2637, k tomu se také samozřejmě přihlásím v následující, další rozpravě. Ten se týká jiného způsobu úpravy, způsobu, jak by se mohl stát, resp. státní organizace starat právě o železniční památky. Takže potom bude určitě na projednání ve výborech a v dalších diskusích, který ten způsob bude přijat stěžejní, aby nakonec jedna z úprav přijata byla, tak aby skutečně železniční památky byly obstarávány a mohly být bez problémů v budoucnu zachovány. ***