(10.00 hodin)
Předseda PSP Radek Vondráček: Stanovisko navrhovatele? (Souhlasné.)
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování číslo 92, přihlášeno 174, pro 169, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Poslanec Jan Bauer: Vážený pane předsedo, tím jsme se vypořádali se všemi pozměňovacími návrhy, takže nás čeká poslední závěrečné hlasování o návrhu zákona jako o celku.
Předseda PSP Radek Vondráček: Ano. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Víta Kaňkovského, Radky Maxové, Jana Bartoška, Markéty Pekarové Adamové, Olgy Richterové, Aleny Gajdůškové, Marka Výborného, Mariana Jurečky, Stanislava Juránka, Jiřího Miholy, Ondřeje Benešíka, Víta Rakušana a Hany Aulické Jírovcové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 267, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Hlasování číslo 93, přihlášeno je 174 poslanců, pro 171, proti nikdo. Návrh byl přijat. (Potlesk v pravé části sálu.) Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.
Děkuji vám a končím projednávání tohoto bodu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat. Ještě než zahájím bod číslo 37, dovolte mi, abych přečetl omluvy z dnešního jednání. Omlouvá se Marian Bojko od 13.15 do konce jednacího dne a paní poslankyně Ivana Nevludová od 13.15 také do konce jednacího dne. (V sále je extrémní hluk, poslanci se různě hloučkují, někteří odcházejí ze sálu.)
Dalším bodem našeho jednání, jak jsem předeslal, je
37.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony na úseku vnitřní správy
/sněmovní tisk 301/ - třetí čtení
U stolku zpravodajů je jak místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček, tak pan poslanec Milan Pour za výbor pro veřejnou správu jako zpravodaj garančního výboru. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 301/3, který vám byl doručen 18. dubna letošního roku. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 301/4.
Ptám se pana místopředsedy vlády a ministra vnitra, jestli má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Ano. (Hluk v sále trvá.) Pane místopředsedo, dám vám slovo hned, jak se sněmovna uklidní.
Vážené kolegyně, kolegové, chápu, že předchozí bod byl náročný a že diskuse k němu ještě probíhá, přestože byl odhlasován. Ale máme před sebou další bod a žádám vás o dostatečný klid, aby ministr vnitra a místopředseda vlády České republiky mohl přednést své úvodní slovo. Prosím, pane místopředsedo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych stručně připomněl vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony na úseku vnitřní správy. Podrobně jsem vám tento tisk představil v průběhu prvního čtení, které se uskutečnilo v lednu tohoto roku na 26. schůzi a dále i v průběhu druhého čtení, které proběhlo na schůzi 28.
Hlavním důvodem předložení tohoto návrhu je potřeba adaptace některých předpisů v působnosti Ministerstva vnitra na nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii. Tento přímo použitelný předpis Evropské unie umožňuje nahradit požadavek na úřední překlad některých dokumentů, jako jsou například matriční doklady, vícejazyčným standardním formulářem vydaným příslušným úřadem spolu s vlastním dokladem. V návaznosti na to je zapotřebí v českém právu zavést odpovídající kompetence úřadů tyto formuláře vydávat. Tato změna přináší českým občanům zjednodušení administrativy v případě, že předkládají českým úřadům dokumenty v cizím jazyce, stejně jako když předkládají v zahraničí dokumenty české.
Dále jsou v návrhu zahrnuty změny, které reagují na poznatky z praxe, zejména ve vztahu k provádění ověřování kopií a ověřování podpisů, ve vztahu ke Správě základních registrů či změny týkající se zavedení možnosti zřizovat a spravovat datové schránky výlučně elektronicky například s využitím elektronického občanského průkazu, to znamená bez nutnosti návštěvy příslušného úřadu. (Trvalý hluk v sále.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane ministře, ještě jednou vás přeruším a opravdu požádám sněmovnu o klid. Pokud vedete jinou debatu, než je otázka vnitřní správy nad tiskem 301, tak prosím v předsálí. Pokračujte.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Pokud se jedná o pozměňovací návrhy, podporuji změny, které navrhl výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, především posunutí termínu nabytí účinnosti zákona v návaznosti na dosavadní průběh legislativního procesu.
Nicméně se nemohu ztotožnit s pozměňovacím návrhem pana poslance Čižinského. Cílem tohoto návrhu je zkrátit dobu uložení knihy úmrtí u matričního úřadu ze stávajících 75 let na 50. Předně není zřejmé, zda problém popisovaný v odůvodnění pozměňovacího návrhu je natolik palčivý, aby zdůvodňoval zamýšlenou změnu. Ministerstvo vnitra totiž předložilo vládě rozsáhlou novelizaci zákona o matrikách, v jejímž rámci reaguje na množství poznatků, které vyplývají z aplikační praxe a řeší řadu témat, které stávající text zákona o matrikách dostatečně nepokrývá. Tento návrh prošel meziresortem, v němž se k němu vyjádřilo množství subjektů, které zákon o matrikách aplikují, a které tedy přispěly množstvím praktických poznatků. Problém spojený s délkou lhůt, po které jsou matriční knihy uchovávány na matričních úřadech, přitom vůbec nebyl otevřen.
Přijetí návrhu pana poslance Čižinského by bylo spojeno s významnými komplikacemi a náklady na straně archivů, které by musely neočekávaně a nárazově přijmout 25 ročníků knih úmrtí. To by představovalo značnou zátěž jak pro archivy, tak i pro předávající matriční úřady. Značné náklady by si také vyžádala digitalizace takového množství dokumentů. Matriční úřady u nich vedené matriční knihy nedigitalizují, přitom bez provedení archivního zpracování a digitalizace by se přístupnost matričních knih pro vyhledávání spíše ztížila, neboť by se u archivů koncentrovala poptávka dosud rozložená mezi nepoměrně větší množství matričních úřadů.
Je také potřeba říci, že v případě zkrácení doby uložení knih úmrtí u matričních úřadů, a tedy urychlení jejich předání k archivaci se zvýší množství případů, kdy v knihách úmrtí budou vedeny údaje o ještě žijících osobách. Například pokud zemřel v roce 1960 muž ve věku 30 let, tak pozůstalá vdova může ještě dnes stále být naživu, a bylo by proto zapotřebí zajistit náležitou ochranu jejích osobních údajů.
Vzhledem k tomu, co jsem řekl, Ministerstvo vnitra nemůže podpořit pozměňovací návrh pana poslance Čižinského. A pro úplnost jenom říkám, že k tomuto návrhu garanční výbor nepřijal žádné stanovisko. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru vnitra a místopředsedovi vlády Janu Hamáčkovi. Než dám slovo panu zpravodaji, pokud se chce vyjádřit před otevřením rozpravy, konstatuji došlou omluvu. Od 13.30 se omlouvá paní poslankyně Golasowská do konce jednacího dne.
Nemám žádnou přihlášku do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa. Pan zpravodaj nemá zájem. Dobře. Pan kolega Čižinský z místa se přihlásil ještě před ukončením rozpravy, takže to respektuji. A než vám dám slovo, požádám sněmovnu ještě jednou o klid.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Jenom bych rád přece jenom zabojoval za ten pozměňovací návrh, protože pokud matriky přesunujeme do archivů, a ten případ, že by vlastně byl naživu, jehož osobní údaje se mají uchovávat, by byl významně raritní, tak pokud bychom přesunuli matriky do archivů, tak vlastně badatelé, kteří bádají, dávají dohromady rodokmeny, kteří v současné době zatěžují na obcích matriky, a to velmi významně, protože není možné tyto dokumenty posílat e-mailem, nebo fotografie matričních knih na vyžádání posílat elektronickou poštou, to znamená, jsou tady stovky, možná tisíce badatelů, kteří bádají na matrikách obecních úřadů měst, a s každým je potřeba si udělat schůzku, to znamená, náklady státu jsou mnohem větší, než když to bude v archivech, kam ti badatelé chodí stejně, tam stejně sedí, stejně tam dostávají všechny ty informace a dostávají je přímo na stůl. To znamená, výrazně bychom zjednodušili práci všem matrikám v zemi a naopak bychom do archivů dali to, co do archivů patří. Děkuji. ***