(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, nyní se podle rozhodnutí Poslanecké sněmovny máme zabývat pevně zařazenými body 28, 49, 50, 51 a 52. Poté budeme pokračovat body z bloku smlouvy ve druhém čtení. Připomínám, že odpoledne se budeme věnovat bodu č. 54, což jsou ústní interpelace.
K načteným omluvám přibyla ještě jedna. Pan poslanec Ivan Jáč se omlouvá v době od 14 do 19 hodin z pracovních důvodů.
Ptám se, zda má někdo návrh na změnu schváleného programu 33. schůze. Žádnou přihlášku nevidím, takže budeme pokračovat podle toho, co už Poslanecká sněmovna schválili.
Na řadě je tedy bod
28.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Republiky Severní Makedonie
k Severoatlantické smlouvě podepsaný 6. února 2019 v Bruselu
/sněmovní tisk 450/ - prvé čtení
Předseda vlády Andrej Babiš pověřil místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka, aby zastoupil ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka. Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, summit Severoatlantické aliance v Bruselu v červenci roku 2018 rozhodl o přizvání Bývalé jugoslávské republiky Makedonie k Severoatlantické smlouvě, což umožnila tzv. Prespanská dohoda z června minulého roku.
Řecko a Severní Makedonie se dohodly na změně názvu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie na název Republika Severní Makedonie. Makedonský parlament schválil ústavní změny na základě tzv. Prespanské dohody 11. ledna tohoto roku a o dva týdny později tuto dohodu ratifikoval i řecký parlament. Tím se Řecko oficiálně vzdalo svých výhrad vůči vstupu Republiky Severní Makedonie do Severoatlantické aliance a EU.
Česká republika velmi uvítala tuto historickou dohodu mezi oběma zeměmi, jíž se podařilo téměř po dvaceti letech urovnat všechny zásadní neshody mezi Severní Makedonií a Řeckem, a otevřít tak dveře Severní Makedonii pro členství v NATO a EU. Podpisem přístupového protokolu Severní Makedonie dne 6. února 2019 v Bruselu byl formálně zahájen proces přistoupení země k Severoatlantické smlouvě, který podléhá ratifikaci ve všech členských státech NATO. (Silný hluk v sále.)
Po podpisu protokolu se Republika Severní Makedonie již zapojila do jednání NATO jako přizvaná země, avšak bez práva podílet se na rozhodování. Severní Makedonie se účastní téměř všech formálních a neformálních zasedání Aliance, včetně ministerských a summitových, pokud není ze strany některého spojence či předsedy výboru vznesen požadavek na jednání ve formátu 29.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Já vás na chvíli přeruším, pane ministře. Dámy a pánové, pokračujeme v našem jednání a je potřeba, aby ti poslanci a poslankyně, kteří mají zájem, mohli slyšet, co pan ministr říká. V tuto chvíli tu taková situace není, tak vás prosím o klid. Děkuji. Pokračujte, pane místopředsedo vlády.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Také děkuji. Jsem přesvědčen, že vstupem Severní Makedonie do NATO dojde k posílení euroatlantického ukotvení země, celkové stability a bezpečnosti na Balkáně a současně i samotné Aliance. Severní Makedonie již nyní nezanedbatelně přispívá k zajištění naší společné budoucnosti a bezpečnosti svou účastí v alianční misi Resolute Support Mission v Afghánistánu a podporou alianční mise Kosovo Force v Kosovu. Rovněž silně napomáhá regionální stabilitě na Balkáně svou účastí v řadě regionálních aktivit na podporu vzájemné spolupráce a bezpečnosti.
Díky přípravě na své členství v NATO podnikla Severní Makedonie celou řadu zásadních reforem v oblasti vlády práva, fungování multietnické společnosti, boje proti korupci a obranného a bezpečnostního sektoru a Aliance je připravena ji v tomto reformním úsilí dále podporovat. Severní Makedonie svým členstvím v NATO nejen zásadně zvýší svou vnější bezpečnost skrze výhody vyplývající z kolektivní obrany, ale posílí i své demokratické instituce. Vstup Severní Makedonie do NATO je zároveň potvrzením kontinuity alianční politiky otevřených dveří i příkladem pro další uchazeče, že členství přijde po splnění příslušných podmínek.
Já se těším, že i díky našim vnitrostátním krokům přiblížíme okamžik, kdy se Severní Makedonie stane 30. členem Severoatlantické aliance. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jaroslav Bžoch.
Poslanec Jaroslav Bžoch: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr řekl, čeho se tato smlouva nebo tento protokol týká. Já bych jen doplnil nějaké věci k tomu, co se Republice Severní Makedonie podařilo.
Republika Severní Makedonie nejen že splnila podmínky pro vstup, ale už dlouhodobě dělá více a chová se už jako jeden ze spojenců. Již léta se chová jako jeden ze spojenců, ať už jde o domácí politiku, či o účast zahraničních misí. Od nástupu nové vlády premiéra Zaeva učinila Severní Makedonie velký pokrok. Vláda intenzivně pracuje na reformě obranné struktury a plánování.
Je to také naše zodpovědnost, protože Republika Severní Makedonie se opravdu snaží. A jako je v našem zájmu, aby státy západního Balkánu byly ukotvené v EU a NATO, tak díky tomu, v jakém neklidném regionu jsou, tak je v našem zájmu, aby se připojily do NATO. Zároveň tak mohou jít společně s Černou Horou, Albánií příkladem ostatní státy jako Kosovo, Bosna, Hercegovina. Příkladem, jak dělat reformy a plnit to, co slíbila, aby se mohla plně integrovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji. A otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je jako první přihlášen pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vám přeji hezké dobré ráno.
Náš názor na přístup Republiky Severní Makedonie do Severoatlantické aliance vychází pravděpodobně z jiných okolností, než o kterých tady mluvil pan ministr. Řekové odsouhlasili Prespanskou dohodu počtem 81 hlasů ze 120, přičemž potřebovali 81 hlasů z 80. To byla podmínka, dvoutřetinová většina. To znamená většinou jednoho hlasu. A zástupci hlavní opoziční strany, která dohodu mezi Athénami a Skopje označuje za protiústavní, hlasování bojkotovali. Navíc můžeme reálně očekávat možnou revizi dohody poté, pakliže se tyto strany vrátí k exekutivní moci, to znamená, pokud dosáhnou parlamentní většiny.
Albánci tvoří třetinu makedonské populace v severozápadní části země a jejich cílem je odtržení od Makedonie, spojení s Kosovem a dále s Albánií. Je to neskrývaný projekt velké Albánie, o kterém se všeobecně ví. Na přelomu tisíciletí vyvolali Albánci v zemi ozbrojené povstání a další excesy. Etnické nepokoje mezi Albánci a Makedonci probíhaly také v roce 2012 a 2015. V současné době je poměrně výbušná situace i v blízkém Kosovu mezi etnickými Albánci a Srby, kde musel zasahovat kontingent NATO. Je tedy jasné, že z hlediska členství v NATO je zde reálná možnost, že může dojít k určitým sporům právě i mezi potenciálně členskými státy, mezi Řeckem, Albánií a Severní Makedonií.
Makedonie na druhou stranu je zemí, která nese značnou část náporu nelegální migrace, i když není členem schengenského prostoru.
Členství v NATO má velkou podporu uvnitř mezi občany Severní Makedonie. Pro bylo vloni podle průzkumu 83 %. (V sále je velký hluk!)
Na druhé straně hranic, v Řecku, řečtí poslanci hlasovali o dohodě letos v lednu. Dohodu podpořilo z 300členného sboru poslanců 153. To znamená, opět jenom tři hlasy, těsná většina. Kvůli nesouhlasu s dohodou se tehdy rozpadla vládní koalice, ze které odešli Nezávislí Řekové... ***