Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Petr Fiala)

28.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení
souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Republiky Severní Makedonie
k Severoatlantické smlouvě podepsaný 6. února 2019 v Bruselu
/sněmovní tisk 450/ - prvé čtení

Předseda vlády Andrej Babiš pověřil místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka, aby zastoupil ministra zahraničních věcí Tomáše Petříčka. Pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, summit Severoatlantické aliance v Bruselu v červenci roku 2018 rozhodl o přizvání Bývalé jugoslávské republiky Makedonie k Severoatlantické smlouvě, což umožnila tzv. Prespanská dohoda z června minulého roku.

Řecko a Severní Makedonie se dohodly na změně názvu Bývalé jugoslávské republiky Makedonie na název Republika Severní Makedonie. Makedonský parlament schválil ústavní změny na základě tzv. Prespanské dohody 11. ledna tohoto roku a o dva týdny později tuto dohodu ratifikoval i řecký parlament. Tím se Řecko oficiálně vzdalo svých výhrad vůči vstupu Republiky Severní Makedonie do Severoatlantické aliance a EU.

Česká republika velmi uvítala tuto historickou dohodu mezi oběma zeměmi, jíž se podařilo téměř po dvaceti letech urovnat všechny zásadní neshody mezi Severní Makedonií a Řeckem, a otevřít tak dveře Severní Makedonii pro členství v NATO a EU. Podpisem přístupového protokolu Severní Makedonie dne 6. února 2019 v Bruselu byl formálně zahájen proces přistoupení země k Severoatlantické smlouvě, který podléhá ratifikaci ve všech členských státech NATO. (Silný hluk v sále.)

Po podpisu protokolu se Republika Severní Makedonie již zapojila do jednání NATO jako přizvaná země, avšak bez práva podílet se na rozhodování. Severní Makedonie se účastní téměř všech formálních a neformálních zasedání Aliance, včetně ministerských a summitových, pokud není ze strany některého spojence či předsedy výboru vznesen požadavek na jednání ve formátu 29.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já vás na chvíli přeruším, pane ministře. Dámy a pánové, pokračujeme v našem jednání a je potřeba, aby ti poslanci a poslankyně, kteří mají zájem, mohli slyšet, co pan ministr říká. V tuto chvíli tu taková situace není, tak vás prosím o klid. Děkuji. Pokračujte, pane místopředsedo vlády.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Také děkuji. Jsem přesvědčen, že vstupem Severní Makedonie do NATO dojde k posílení euroatlantického ukotvení země, celkové stability a bezpečnosti na Balkáně a současně i samotné Aliance. Severní Makedonie již nyní nezanedbatelně přispívá k zajištění naší společné budoucnosti a bezpečnosti svou účastí v alianční misi Resolute Support Mission v Afghánistánu a podporou alianční mise Kosovo Force v Kosovu. Rovněž silně napomáhá regionální stabilitě na Balkáně svou účastí v řadě regionálních aktivit na podporu vzájemné spolupráce a bezpečnosti.

Díky přípravě na své členství v NATO podnikla Severní Makedonie celou řadu zásadních reforem v oblasti vlády práva, fungování multietnické společnosti, boje proti korupci a obranného a bezpečnostního sektoru a Aliance je připravena ji v tomto reformním úsilí dále podporovat. Severní Makedonie svým členstvím v NATO nejen zásadně zvýší svou vnější bezpečnost skrze výhody vyplývající z kolektivní obrany, ale posílí i své demokratické instituce. Vstup Severní Makedonie do NATO je zároveň potvrzením kontinuity alianční politiky otevřených dveří i příkladem pro další uchazeče, že členství přijde po splnění příslušných podmínek.

Já se těším, že i díky našim vnitrostátním krokům přiblížíme okamžik, kdy se Severní Makedonie stane 30. členem Severoatlantické aliance. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. A prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jaroslav Bžoch.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pan ministr řekl, čeho se tato smlouva nebo tento protokol týká. Já bych jen doplnil nějaké věci k tomu, co se Republice Severní Makedonie podařilo.

Republika Severní Makedonie nejen že splnila podmínky pro vstup, ale už dlouhodobě dělá více a chová se už jako jeden ze spojenců. Již léta se chová jako jeden ze spojenců, ať už jde o domácí politiku, či o účast zahraničních misí. Od nástupu nové vlády premiéra Zaeva učinila Severní Makedonie velký pokrok. Vláda intenzivně pracuje na reformě obranné struktury a plánování.

Je to také naše zodpovědnost, protože Republika Severní Makedonie se opravdu snaží. A jako je v našem zájmu, aby státy západního Balkánu byly ukotvené v EU a NATO, tak díky tomu, v jakém neklidném regionu jsou, tak je v našem zájmu, aby se připojily do NATO. Zároveň tak mohou jít společně s Černou Horou, Albánií příkladem ostatní státy jako Kosovo, Bosna, Hercegovina. Příkladem, jak dělat reformy a plnit to, co slíbila, aby se mohla plně integrovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji. A otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je jako první přihlášen pan poslanec Jiří Kobza. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já vám přeji hezké dobré ráno.

Náš názor na přístup Republiky Severní Makedonie do Severoatlantické aliance vychází pravděpodobně z jiných okolností, než o kterých tady mluvil pan ministr. Řekové odsouhlasili Prespanskou dohodu počtem 81 hlasů ze 120, přičemž potřebovali 81 hlasů z 80. To byla podmínka, dvoutřetinová většina. To znamená většinou jednoho hlasu. A zástupci hlavní opoziční strany, která dohodu mezi Athénami a Skopje označuje za protiústavní, hlasování bojkotovali. Navíc můžeme reálně očekávat možnou revizi dohody poté, pakliže se tyto strany vrátí k exekutivní moci, to znamená, pokud dosáhnou parlamentní většiny.

Albánci tvoří třetinu makedonské populace v severozápadní části země a jejich cílem je odtržení od Makedonie, spojení s Kosovem a dále s Albánií. Je to neskrývaný projekt velké Albánie, o kterém se všeobecně ví. Na přelomu tisíciletí vyvolali Albánci v zemi ozbrojené povstání a další excesy. Etnické nepokoje mezi Albánci a Makedonci probíhaly také v roce 2012 a 2015. V současné době je poměrně výbušná situace i v blízkém Kosovu mezi etnickými Albánci a Srby, kde musel zasahovat kontingent NATO. Je tedy jasné, že z hlediska členství v NATO je zde reálná možnost, že může dojít k určitým sporům právě i mezi potenciálně členskými státy, mezi Řeckem, Albánií a Severní Makedonií.

Makedonie na druhou stranu je zemí, která nese značnou část náporu nelegální migrace, i když není členem schengenského prostoru.

Členství v NATO má velkou podporu uvnitř mezi občany Severní Makedonie. Pro bylo vloni podle průzkumu 83 %. (V sále je velký hluk!)

Na druhé straně hranic, v Řecku, řečtí poslanci hlasovali o dohodě letos v lednu. Dohodu podpořilo z 300členného sboru poslanců 153. To znamená, opět jenom tři hlasy, těsná většina. Kvůli nesouhlasu s dohodou se tehdy rozpadla vládní koalice, ze které odešli Nezávislí Řekové...

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, opět prosím o klid, není slyšet pana poslance, když hovoří od řečnického pultu. Děkuji.

 

Poslanec Jiří Kobza: V Athénách tehdy proběhly demonstrace, jejich účastníků bylo přes sto tisíc. Proti dohodě vystupovala tehdy opoziční strana Nová demokracie, která o víkendu vyhrála parlamentní volby a sestaví jednobarevnou většinou vládu. To znamená, je zde opět reálné riziko revize dohody a nesouhlasu z řecké strany.

Podle názoru SPD Severní Makedonie nesplňuje základní požadavek pro členství v Severoatlantickém paktu, kterým je stabilita uvnitř země. Proto vyzýváme ke zdrženlivosti. Navrhuji, aby tento bod byl zamítnut v prvním čtení. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Jsou zde přihlášky k faktickým poznámkám. Pan předseda Chvojka. (Není v sále.) Tak jeho přihlášku mažu. A pan poslanec Beitl chce vystoupit s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Beitl: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych se ve svém vystoupení připojil spíše ke stanovisku předkladatele pana ministra i pana zpravodaje. A rád bych vám oznámil, že jsem inicioval založení meziparlamentní skupiny přátel se Severní Makedonií. Stal jsem se jejím předsedou a všechny vás, kteří máte o tuhle spolupráci zájem, do této skupiny zvu. Tímto vám děkuji a přeji pěkný den.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S další faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Valenta a po něm pan poslanec Zaorálek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, ani tak mi nejde o Severní Makedonii, mně spíš jde o NATO jako organizaci takovou. Chtěl bych vám připomenout, že 11. března roku 1985 vydala Charta 77 takzvanou Pražskou výzvu určenou mírovému kongresu v Amsterodamu. V dokumentu podepsaném také Václavem Havlem je i věta: "Navrhněme tedy, aby Severoatlantický pakt i Varšavská smlouva zahájily co nejdříve jednání o rozpuštění svých vojenských organizací, o stažení a odstranění všech jaderných zbraní v Evropě instalovaných či na Evropu namířených a o odchodu vojenských jednotek USA a Sovětského svazu z území jejich evropských spojenců." Chartě šlo o to, jak se píše, "překonat velmocenskou blokovou strukturu spojení svobodných a nezávislých národů v celoevropském svazku".

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou nyní vystoupí pan poslanec Zaorálek, po něm pan místopředseda vlády Hamáček. Prosím, máte slovo. (Poslanec Zaorálek upřesňuje.) Je to v pořádku, jste přihlášen, pane poslanče. Přihlásíte se do rozpravy? Ano, dobře, ruším vaši faktickou poznámku. S faktickou poznámkou pan místopředseda vlády.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Já jenom dvě krátké reakce na vystupující. Za prvé se divím, že nezahřmělo, když tady poslanec KSČM citoval Chartu 77.

Ale teď už vážně k panu poslanci Kobzovi. Já nevím, jestli jste měl možnost, pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, v poslední době navštívit Makedonii. Já jsem tu možnost měl, byl jsem tam na cestě za svým rezortním kolegou. Byl jsem tam na cestě za našimi policisty, kteří pomáhají makedonské policii chránit hranici mezi Řeckem a Severní Makedonií. A musím říci, že to byla moje třetí návštěva Skopje a ten pokrok, který je tam za posledních deset let, je zcela jasně viditelný.

Pan premiér Zaev, který je teď v čele vlády, dělá všechno pro to, aby zemi stabilizoval. Já rozumím tomu - a některé ty vaše argumenty mají relevantní podklad - že ta země je složitá a etnické složení je velmi komplikované. Nicméně současná vláda dělá všechno pro to, aby v zemi zachovala stabilitu. Naplnili všechny požadavky, které jsme po nich jako Aliance, Evropská unie měli. A jak jste sám uvedl, podpora členství v Alianci je tam velmi vysoká.

Já jsem přesvědčen, že ve chvíli, kdy ta země udělá všechno, co se po ní chce, a dělá i všechno pro to, aby ta stabilita byla i do budoucna, tak bychom ji neměli trestat, ale měli bychom toto její úsilí ocenit. A bojím se, že v případě, kdybychom vyhověli vašemu návrhu, a tím pádem zablokovali vstup Makedonie do NATO, tak ta reakce bude přesně taková, jakou nechceme. V té zemi narostou nálady znechucení, deziluze a stanou se přesně ty věci, o kterých jste mluvil jako o rizicích. Já sám vidím jako lepší cestu potvrdit alianční směřování Makedonie a podpořit to úsilí makedonské vlády, než to tím, že jim dáme takovouto ránu, celé zhatit. Takže za mě, pokud oni všechno splnili, tak si to členství prostě zaslouží.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Kobza. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Já bych rád vaším prostřednictvím reagoval na pana ministra. V mém projevu jistě nezaznělo jediné slovo, které by zpochybňovalo snahu vlády Severní Makedonie stabilizovat zemi a její snahu maximálně se přiblížit. Já si právě naopak myslím, že bychom jí - já to nechápu jako trest - já si myslím, že bychom jí měli dát šanci se stabilizovat. A potom přesně, jak říkal pan ministr, až splní všechny požadavky a bude jasné, že se jedná o stabilní demokratickou zemi, potom jednejme. A my budeme určitě podporovat její členství.

Ale teď, v současnosti, s tím, s ohledem na to, co se děje uvnitř země, co se děje v Albánii - tam jsem byl zase já, pane ministře vaším prostřednictvím - a co se děje v Řecku, jsem hluboce přesvědčen, že teď není správný moment o tom jednat. Proto vyzýváme ke zdrženlivosti a proto jsem vznesl svůj návrh. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Bžoch bude reagovat faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Děkuji. A to je právě ono. Vy říkáte, že nesplnili podmínky. Ale oni ty podmínky splnili. Proto to dnes máme na stole a bavíme se o tom. A pokud jim chceme opravdu pomoct, tak ta pomoc v tom, že je přičleníme do NATO, je velká. Když je necháme a řekneme jim, že ne, že s tím nesouhlasíme, tak jim právě ty nohy a ty jejich snahy té vlády podkopneme. A tak na to budou koukat všichni občané. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě nyní vystoupí paní poslankyně Langšádlová, připraví se pan poslanec Zaorálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, i já jsem několikrát byla v posledních měsících, letech v zemích západního Balkánu, navštívila jsem i Makedonii. Pravidelně se setkávám s kolegy ze Severní Makedonie, kteří jezdí na parlamentní shromáždění NATO, pravidelně s nimi hovořím. Hovořím i se zástupci jiných států zemí západního Balkánu. A dovolte mi, abych vyjádřila své pevné přesvědčení, že to, že dneska v oblasti západního Balkánu je alespoň taková stabilita, jaká je, ať už uvnitř těch zemí, nebo mezi nimi navzájem, tak je to opravdu obrovskou zásluhou tlaku a dialogu, který tam pomáhá zprostředkovávat Severoatlantická aliance, ale i Evropská unie. Věřte mi, že kdyby toto nebylo, tak máme možná další malér ve své blízkosti. Všichni si pamatujeme devadesátá léta, ty hrozné, tragické boje, které probíhaly nedaleko od nás. Všichni známe historii zemí západního Balkánu a víme, jak celý ten region je nesmírně nábožensky, národnostně komplikovaný. Co všechno se tam vlastně v posledních desetiletích, staletích odehrálo.

Musím přiznat, že jsem bedlivě poslouchala i ty argumenty, které tady zaznívaly. Ale jak od kolegů ze Severní Makedonie, tak i od ostatních kolegů, s kterými hovořím třeba z Černé Hory, cítím, že oni nás opravdu prosí, abychom ve chvíli, kdy oni splní ty požadavky - a jak tady bylo několikrát řečeno, Severní Makedonie splnila požadavky, které na ni byly kladeny - abychom jim nekladli překážky. Protože už dnes frustrace v těch zemích z těch nenaplněných očekávání, z toho, že mají pocit, že na ně je kladen jiný metr než na ostatní země při vstupech do Aliance i do Evropské unie, tak opravdu toto vyvolává v těch zemích velkou frustraci a může to být cestou k velké nestabilitě celého regionu.

Já bych chtěla říci, že samozřejmě, že to je citlivé. Všichni si pamatujeme, co se dělo třeba v Černé Hoře, kdy, je to možné prokázat, Rusko se pokusilo o státní převrat v Černé Hoře při jejich vstupu do Severoatlantické aliance. Ty tlaky dalších sil jsou tam obrovské. Když jsem byla v Severní Makedonii, tak tam byly organizovány, byly tam snahy o demonstrace. Ale chtěla bych ujistit, tak jak tady bylo řečeno, že tam je, a je to pravda, tam je velká menšina albánská, třetina obyvatel, a opravdu v minulosti tam byly separatistické tendence od této menšiny. Ale tak jak jsem mluvila se všemi zástupci vlastně zastoupenými v parlamentu, tak opravdu v tuto chvíli i po této stránce je situace v Severní Makedonii velmi stabilní. Myslím si, že bychom měli v tuto chvíli i ocenit, byť mně vláda premiéra Tsiprase v Řecku byla hodně vzdálená, ideologicky, ekonomicky a tak dále, tak já si velmi vážím toho, že dokázali překonat všechny ty bolesti z minulosti a dokázali se velkoryse, byť to vlastně vedlo k pádu vlády, postavit za to, aby právě Severní Makedonie se stala součástí Severoatlantické aliance.

Určitě to nejsou jednoduchá řešení, určitě celý tento region bude i nadále křehký. Ale myslím si, že pokud nám záleží na tom, aby země západního Balkánu byly zeměmi ekonomicky prosperujícími a zeměmi stabilními, tak bychom měli podpořit ten dnešní návrh a podpořit vstup Severní Makedonie do Severoatlantické aliance. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní poslankyně. Budou následovat faktické poznámky v tomto pořadí: pan poslanec Foldyna, pan poslanec Luzar, pan předseda Radim Fiala. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já když jsem poslouchal slova, a věřím, že jsou velmi upřímná, paní Langšádlové, já jsem velmi upřímně slyšel mnoho takovýchto věcí. Nicméně pravda je úplně jiná. Jestli někdy byl Balkán stabilní, tak to bylo v době Jugoslávie. My tady voláme po sjednocování. Ty země západního Balkánu byly naprosto jednotné. Ten stát, jeden z nejlepších států té dané doby, se jmenoval Jugoslávie. A země NATO se snažily tu zemi rozložit a rozdělit. Divide et impera. To se povedlo. (Hovoří stále silnějším hlasem.) Nebylo to Rusko, které vybombardovalo Srbsko, Černou Horu. Nebylo to Rusko, které dodalo do Slovinska, do Chorvatska tisíce tun zbraní, aby vznikla válka v devadesátých letech. Nebylo! Nebylo! Paradoxně to Rusko nebylo, kterým vy tady strašíte. Byly to země, jako je Spolková republika Německo a podobné. Ty tam dovezly ty zbraně a zajistily to rozbití té krásné země, která se jmenovala Jugoslávie a s nostalgií i celá řada lidí na to vzpomíná!

A jestli chcete mluvit o tom, že je tam nějaká stabilita. O jaké stabilitě chcete vyprávět v zemích, kde je vysoká nezaměstnanost, kde se neustále projevují právě ty etnické problémy, kde vzniká snaha vybudovat velkou Albánii? Ty věci nejsou prostě v této chvíli na úrovni toho, abychom podobné země brali do Atlantické aliance. Já jsem špatně hlasoval, když jsem hlasoval o Černé Hoře a jejím vstupu do Atlantické aliance. Já se obávám, abychom neřešili problémy zemí, které jsou nestabilní a destabilizované, na kterých nemám podíl!

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Omlouvám se, pane poslanče, vypršel váš čas. (Poslanec Foldyna: Děkuji. - Ojedinělý potlesk z poslaneckých lavic SPD.) Děkuji. Pan poslanec Luzar s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vaším prostřednictvím obrátil na kolegyni Langšádlovou, která tady hovořila o stabilitě, jistotě a budoucnosti. Ano, možná Severní Makedonie je stát, který vnímáme jako stabilní stát na Balkáně, nečteme o něm, neslyšíme žádné problémy. Ale o to více bychom se měli zamyslet nad stabilitou států, které jsou v NATO.

Je NATO stabilní organizace? Myslíte si, že je stabilní, když máme neustálé pře mezi Řeckem a Tureckem, které doposud nejsou vyřešeny? Že máme pře o Kypr, kde se hádají tyto dva státy NATO, a chceme tam přidat další problém spojený s Albánií a s Makedonií ve vztahu k Řecku? To jsou problémy, které NATO už dlouhodobě neumí vyřešit. Jsou to problémy, které NATO ignoruje, spoléhá jen na to, že tento blok vznikl kvůli velkému nepříteli na východě, a neřeší vlastní problémy. A neumí je řešit. To je ten problém NATO. Až to NATO vyřeší, uznám, že možná to je organizace, která umí řešit vlastní problémy. Ale po poslední situaci v Turecku, kdy Spojené státy mají prsty ve vojenském převratu v Turecku, který se nepodařilo realizovat vojákům, a Erdogan zůstal u moci, se stalo něco, co toto NATO absolutně znevěrohodňuje vůči tomu cíli, který má ve svých stanovách jako deklaraci účelu založení NATO. A to je trošku problém. A teď se nebavíme vůbec o Severní Makedonii jako státu, který hledá nějakou mezinárodní podporu a hledá své uplatnění v mezinárodní situaci, ale bavíme se o NATO jako organizaci, která by ho měla přijmout. Ona prostě neumí řešit své vlastní problémy a chce přitáhnout další, aby je dostala ze sféry vlivu možná jiného státu, ale přivádí si, a my budeme ty problémy řešit. Další problémy, které neumíme na tom Balkáně vyřešit a neřešíme je.

Pokud tady přijde návrh, aby se Severní Makedonie stala členem Evropské unie, budu hlasovat pro. Ale pro NATO určitě ne.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Faktické poznámky - pan předseda Radim Fiala ji stáhl, takže pořadí je: paní poslankyně Langšádlová, pan předseda Výborný, pan poslanec Schwarzenberg. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla prostřednictvím vás, pane předsedající, reagovat na pana kolegu Foldynu, kterého tady v tuhle chvíli asi nevidím. Mně je opravdu velmi líto všech obětí těch válek, které byly v zemí západního Balkánu. Bez ohledu na to, jestli to byli Srbové, Chorvati nebo Bosňáci. Jsem pevně přesvědčena, tak jak jsem si dobře studovala průběh i té války, že to byla otázka nacionalismu, která tam způsobila a rozjela, rozjela to, co tam bylo. Já nezpochybňuji, že to období, kdy vlastně byla Jugoslávie, bylo relativně sice asi ne zcela ideálně demokratické, ale stabilní. Ale kdybychom tady zvedali, kdo co způsobil - víte, já jsem navštívila kromě jiného Vukovar, kde žije naše velká menšina, a tam jsou bomby od Srbů. Kdybychom to totiž takhle brali, kdo tam byl padouch a kdo hrdina, ničeho bychom se nedobrali. Tam se opravdu ošklivých věcí dopustily všechny strany a myslím si, že opravdu nemá smysl v tuhle chvíli, abychom se k tomu nějak blíže vraceli.

Jinak k tomu - ano, je ta vysoká nezaměstnanost, ale když se svými kolegy ze Severní Makedonie hovořím, tak oni říkají ano, my věříme, že ve chvíli, kdy budeme členy Aliance, budeme stabilnější pro investory, přijde sem víc investic a budeme na tom lépe ekonomicky. Takže byť je Aliance vojenská organizace, tak to má i tento ekonomický rozměr. A Aliance není ideální v tom smyslu, že tam nejsme jenom ideální členové, ale přesto je to garance naší bezpečnosti a garance, na kterou se můžeme spolehnout.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Výborný s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já tady vůbec nechci polemizovat se správností přístupu Severní Makedonie k Severoatlantické alianci. Ale dovolím si tady reagovat vaším prostřednictvím na pana kolegu Foldynu. Skoro se mi chce říci, tady platí přísloví ševče, drž se svého kopyta. Protože skutečně to je nepochopení historie Balkánu, pokud tady hovoříme o tom, že Jugoslávie byla jakýmsi stabilizačním prvkem této části Evropy. No to přece vůbec není pravda. Kdybychom znali celou tu historii, tak víme, že Jugoslávie vznikla uměle a ne úplně šťastně na Versailleské konferenci v Paříži a potom to tam čtyřicet let držet krvavý pes Tito. To bylo celé.

Samozřejmě problémy toho poloostrova, problémy Balkánu, jsou zakódovány historicky, jsou to problémy, které mají pozadí náboženské, politické, etnické, nacionální. A hovořit tady o tom, že ta Jugoslávie bylo to skvělé, to přece není pravda. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: S faktickou poznámkou pan poslanec Schwarzenberg. Po něm poslanec Foldyna. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Schwarzenberg: Pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Popravdě řečeno, jsem velice šťastný z této zprávy, že můžeme dneska o přístupu Makedonie k Severoatlantickému paktu hlasovat. Proč to říkám? Pamatujme si přece, teprve když jsme my vstoupili do NATO, a platili jsme tudíž všude za bezpečnou zemi, nastaly velké investice do České republiky. Totéž se potom stalo se Slovenskem, když vstoupili do NATO. Makedonie tím nešťastným sporem o jméno ztratila dlouhá léta, kdy investoři se nehrnuli do Makedonie, poněvadž nikdo nechtěl investovat pomalý makedonský trh. Tudíž přístup - první podmínka, aby peníze byly někam investovány, je bezpečnost té země. Neboť peníze jsou to nejzbabělejší, co existuje na světě. Peníze jdou pouze tam, kde jsou jisté, kde (investoři) vidí svou budoucnost a vidí velký trh. Doufám, že co nejdřív bude následovat přístup do Evropské unie, poněvadž tato země by si to zasloužila. Trpěla opravdu mnoho v posledních letech, spousta problémů byla v Makedonii, a nebudiž pochyby, že tam byly jenom díky tomu, že se jim cesta jak k bezpečnosti v NATO, tak k ekonomické prosperitě Evropské unie zabránila a zastavila. Tudíž jsem velice šťastný, že by to byl ten první krok jako u nás, a doufám, že Makedonie velmi brzo dožene i nás. Je to pravdu skvělá zpráva. Bez bezpečnosti nikdo nebude investovat (upozornění na čas) a Balkán bude stabilizován, pouze až celý západní Balkán vstoupí do spojenectví v NATO. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pane poslanče, musíme všichni respektovat čas. Děkuji vám za pochopení.

Pan poslanec Foldyna s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: (S důrazem.) Děkuji za slovo. Já bych chtěl prostřednictvím pana předsedajícího panu Výbornému říci, že (postupně velmi zvyšuje hlas) hodně dlouho jsem neslyšel ten výraz krvavý pes Tito. Naposledy to říkal Klement Gottwald a jemu podobní lidé. Naposledy o něm hovořili ustašovci a lidi, jako byl Ante Pavelić, ale vy k nim asi, pane kolego, přes tu katolickou církev máte hodně blízko. (Oživení v sále.) Tyto věci dělaly právě v té Jugoslávii a v západním Balkáně velký problém. Tyto výrazy z 50. let, tyto výrazy v českém parlamentu, které používáte v dnešní době. Víte, kdybyste tam někdy jel 4. května na hrob maršála Tita, prezidenta Jugoslávie, a potkal jste se tam s lidmi z celé bývalé Jugoslávie, i z toho Chorvatska, i ze Slovinska, z Makedonie, z Černé Hory, přijíždějí tam z ciziny... Byl jste někdy na takovémhle procesí třeba na hrobu Tomáše Garrigua Masaryka? Sešli jsme se my Češi takhle dokonale a oslavujeme své vůdce, své představitele takovýmto způsobem, jako národy bývalé Jugoslávie oslavují svého Tita? Vy nevíte vůbec nic o západním Balkánu! Nevíte vůbec nic o těch lidech! Používáte výrazy, které používali ti nejspodnější lidé. Komunisté, fašisti a podobný lidi! Krvavý pes Tito - za mě to byl vynikající politik a vynikající státník! A lidé v té (nesrozumitelné) Jugoslávii se měli líp v té době než my tady!

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Následují faktické poznámky - pan poslanec Žáček, paní poslankyně Langšádlová. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Vážení kolegové, vážené kolegyně, já bych se rád vyjádřil k pochopitelnému postoji komunistů vůči NATO. Chápu, že NATO vás stále štve, protože bylo součástí vaší porážky v roce 1989. Ale stejně jako všichni kolegové například z delegace NATO jednoznačně stojíme na tom, že to je mezinárodní organizace, s níž sdílíme hodnoty a v jejímž rámci udržujeme mír, stabilitu a bezpečnost v celém regionu. Vím, že preferujete variantu ruskou, agresivní, to znamená, Gruzie, Ukrajina, Krym a další státy, Kavkaz. Je to pro vás bližší. Jestli jste si nevšiml, tak takovéto řešení NATO nikdy nepodporovalo, a to ani ve složitém vztahu mezi Turky a Řeky. Stále je tam mír, přes všechny problémy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Langšádlová, po ní s faktickou poznámkou pan poslanec Luzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Já se omlouvám. Ještě jedna poznámka k panu kolegovi Foldynovi. Víte, já chodím pravidelně do těch Lán k hrobu prezidenta Masaryka. Tam já chodím pravidelně, a ani jednou jsem vás tam nepotkala.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Luzar s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte mi, abych reagoval na ten agitátorský výkřik, který tady zazněl u předřečníků. Ano, já si nedělám doma nástěnku, kde bych si úspěchy NATO připichoval, každý den se na ně díval a dělal si grafy. Ale já si vzpomínám, jak státy NATO likvidovaly Libyi, a dodnes ten problém máme. A paradoxně to byly státy, které jednaly ne ve shodě NATO - NATO organizaci -, ale jednaly individuálně a snažily se vlastní zájmy prosadit. Jak fungovalo NATO v té době? Postavilo se proti těmto zájmům, vojensky prosadit své vlastní zájmy v Libyi? Jak reagovalo - v pozici silného. A vy mi tady říkáte, že ty malé státy, jako jsme my, v NATO, vojensky malé státy tím myslím, že mají nějaké slovo, že mají nějaké možnosti se ozvat? Že jsme nějak reagovali na to, co dělo v NATO? To je ten problém toho NATO. Je to dinosaurus historického vývoje a politiky, který už se slovy Václava Havla měl být dávno rozpuštěn. Mohly vzniknout nové obranné mechanismy, mohly vzniknout nové smlouvy na základě nějakého sjednocení Evropy a dalších postupů. Zůstaly tady velmocenské choutky studené války. To si řekněme. A to je momentálně problém NATO. A bavíme-li se o tom, jak dále tady s touto organizací, tak už dneska NATO se dostalo na hranu toho, že neví, co se sebou samým. To je problém třeba Turecka. A řekněme si to, to je problém Kypru. Zkuste odpovědět, kolegyně a kolegové, jak ten Kypr chceme vlastně řešit. Status quo. Minová pole, ostnaté dráty. Status quo. Sem tam nějaké přestřelky. To je NATO v 21. století. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Následuje faktická poznámka pana poslance Bělobrádka, po něm pan poslanec Foldyna. Máte slovo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já si nemyslím, že bylo úplně šťastné, že tady kolega Výborný použil krvavý pes Tito. Nicméně prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego Foldyno, já si nemyslím, že by pan prezident Tito byl demokratický politik, jak říkáte, velký státník. Já myslím, že to byl diktátor, který používal nedemokratické praktiky pro to, aby nastolil komunismus, a Jugoslávii držel pohromadě silou.

Druhá věc, kterou bych chtěl okomentovat, tak je tady výrok kolegů z komunistické strany. Ano Václav Havel byl v 90. letech naivní jako mnoho jiných, protože nikdo neočekával, jakým způsobem se bude vyvíjet například zahraniční politika Ruska. Určitě tehdy bylo určité nadšení, že skutečně ten bipolární svět skončí, že se všichni budeme mít rádi, budeme se objímat a spolupracovat. A ono se ukázalo, že to tak není a že jsou tady jiné bezpečnostní hrozby a rizika, a proto skutečně dává smysl, aby tady NATO bylo. A vytrhávat jaksi už 20 let nebo 25 let staré výroky, které v tom kontextu je potřeba vnímat jako skutečně překonané - tak bezpečnostní situace se prostě změnila.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pokračujeme ve faktických poznámkách. Pan poslanec Foldyna, po něm pan poslanec Žáček. Máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji za slovo. Jenom k panu prezidentu Masarykovi a Jugoslávii. On se asi určitě obracel v hrobě, když jste souhlasili s bombardováním Jugoslávie. On se obracel v hrobě, kdy jste souhlasili se vznikem Kosova, protože to byl právě prezident Masaryk, který budoval československý stát se srbským pasem v kapse, protože v té době, když byl v ilegalitě, se musel po světě pohybovat a měl srbský pas. A právě v roce 1919 s králem Jugoslávie Petarem I. měli společné heslo "věrnost za věrnost, ljubav za ljubav". A tu vy jste pošpinili a pošlapali.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Žáček s faktickou poznámkou, po něm pan předseda Rakušan. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Žáček: Dovolím si stručně reagovat. Pro mě NATO není žádným dinosaurem. Jestli je něco politickým dinosaurem, tak je to jednoznačně Komunistická strana Čech a Moravy. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan předseda Rakušan - faktická poznámka. Máte slovo. (Neklid v sále.)

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové, skutečně jenom fakticky k tomu, co tady zaznělo, vaším prostřednictvím k panu kolegovi Foldynovi. Nemluvme prosím vždycky za všechny. Vy tady mluvíte o tom, že se jugoslávský lid schází na hrobu, je šťastný, oplakává a vzpomíná. Já mám velmi dobré přátele ve Slovinsku. Je to učitelka ze střední školy, která prostě jenom za to, že každou neděli chodila do katolického kostela ve svém městě, o to místo na střední škole přišla. Bylo to za té slavné éry, o které vy mluvíte jako o té úžasné době, kdy byla Jugoslávie příkladným státem. Byl to stát, který se samozřejmě vymykal tomu běžnému způsobu života v ostatním komunistickém bloku, ale stále to byl stát, který byl veden diktátorským a totalitním způsobem. A právě diktátor a totalita drželi samozřejmě ten stát pohromadě. A pokud v tom státě byli lidé vyhazováni z práce za to, že se hlásili k nějaké víře a chodili do kostela, pokud přicházeli o místa, pokud byli zavíráni pro své názory, tak to prostě nebyl svobodný stát a držel právě tím, že byl udržován silou a mocí seshora.

Další poznámka, která tady je, i ke kolegům z KSČM. Mluvíte o stabilitě v tomto regionu. No, pokud nám jde o stabilitu, tak už jenom ta přístupová jednání Severní Makedonie a vyjednávání s Řeckem ke stabilitě regionu jednoznačně přispěla. Protože jsme tady měli dlouhodobě nestabilní sousedský vztah, měli jsme tady problém mezi Řeckem a Makedonií o užívání názvu a právě kvůli ústupkům z obou dvou stran už jsme teď v této chvíli dospěli k tomu, že region je podstatně stabilnější. A pokud Severní Makedonie vyslovila přání být členem Severoatlantické aliance, my jsme členem Severoatlantické aliance a veškeré argumenty, které zaznívají ze strany komunistů a SPD, jsou prostě argumenty stran, které se nikdy neztotožnily s tím, že v Alianci jsme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Následují faktické poznámky. Přihlášeni jsou pan poslanec Klaus. Teď se přihlásil pan poslanec Luzar a pan poslanec Foldyna. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Já jsem to viděl jenom v televizi v kanceláři, tak snad to nemělo poruchu. Ale tady někteří lidé nemůžou říct svůj názor a někteří lidé - obracím se na vás, pane předsedo lidovců Výborný - používají slovník prokurátora Urválka, Stalina a Gottwalda a nazývají prezidenta Tita krvavým psem.

Já jsem mimo jiné členem parlamentní skupiny přátel Srbska, tak bych zde rád vyzval přítomné členy vlády, zda takováto vyjádření jsou v souladu s naší zahraniční politikou. Já jsem tam byl, mluvil jsem s panem velvyslancem, zvyšujeme investice, Škodovka tam má dokonce dělat nějaký závod. Čili jestli je to skutečně v zájmu České republiky takovýmto způsobem hovořit a používat stalinistická vyjádření na půdě Sněmovny? Já bych vás poprosil, nerad to dělám, jestli byste nemohl ta svá slova vzít zpět a nějak se od nich lehce distancovat, protože jsem nevěřil vlastním očím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Luzar, pan poslanec Foldyna, pan poslanec Zaorálek, pan místopředseda vlády Hamáček s faktickými poznámkami. Prosím, máte slovo. (Hluk a neklid v sále pokračuje.)

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Já si, vaším prostřednictvím, dovolím reagovat na kolegu Rakušana. V Řecku teď byly volby, jestli jste si, pane kolego, nevšiml. A ti strůjci ochoty domluvit se s Makedonií, dneska Severní Makedonií, na nějakém znění názvu státu a spolupráci tyto volby prohráli. Právě možná proto, že se snažili najít nějakou dohodu. Zvítězili pravicoví nacionalisté, kteří právě hledají sváry a rozpory. A ani v Makedonii snaha najít vůči Evropskému společenství nějakou cestu, a přejmenovali stát na Severní Makedonii, také neprošla stoprocentně za bouřlivého potlesku. A taky vyvolala docela silné nacionalistické tlaky v této zemi. Čili je to hodně podobné tomu, co se odehrávalo na Kypru. Je to hodně podobné tomu, co prožívá NATO ve svých státech vztahem mezi Řeckem a Tureckem. Je to stejný Balkán, tak si to uvědomme. A tady si zaděláváme v rámci nějakých partnerských vztahů, kterými jsme bohužel i my vázáni, na docela vážný problém do budoucna. A budu rád, když se o tom v této věci můžeme třeba bavit seriózně, ale nesnažme se to všechno dát jenom do toho rámce, že prostě tím, že jsme v NATO, oni to tam chtějí, tak jim to tam sypneme. Bavme se o tom NATO jako takovém, bavme se o tom, jak dál, protože jenom rozšiřování bez jakýchkoliv debat nás přivede tam, kde stojí momentálně Řekové a Turci.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Foldyna s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji. Můj předřečník tady říkal: já tam mám kamarádku. Já tam mám rodinu. Váš postřeh - říkáte: ona byla perzekvovaná. Já tam mám známé, těm vaše demokratická kazetová bomba zabila dceru, které byly tři roky. Nic neudělali, bydleli jenom v Batajnici u Bělehradu a letouny NATO na ně házely bomby a tříletou Milici Rakić zabily. A těch dětí bylo daleko víc! Styďte se! (Velmi důrazně.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan poslanec Zaorálek s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Zaorálek: Kolegové, vzhledem k tomu, že se nemám šanci dočkat, tak jsem se přihlásil na faktickou.

Rád bych vám, přátelé, řekl, že i když tedy máte právo na ta znepokojení, tak si myslím, že debata je trochu mimo. Já bych vám rád připomněl, že my tady při tomto bodu, když projednáváme protokol o přístupu Severní Makedonie, máme co činit s jedním z mála, dokonce možná jediným úspěchem, který tady v poslední době v Evropě máme.

Rád bych vám připomněl, že Makedonie byla země, která byla dlouhodobě blokovaná Řeckem kvůli sporu o název té země. Ten spor se táhl nekonečně dlouho, neměl řešení a blokoval jakékoliv integrační pokusy Makedonie kdekoliv. A teď se stalo, že vláda Tsiprase a ministr Nikos Kotzias, se kterým jsem o tom mnohokrát jednal, prostě byli ochotni se dohodnout, což je de facto v Evropě téměř revoluční věc, že se nám podařilo se na něčem dohodnout. A oni prostě jednali a nakonec se dohodli na názvu Republika Severní Makedonie, což je něco, co se nám už dlouho v Evropě nestalo, že se tady někdo s někým konečně dohodl. I v tom Balkáně, o kterém tady mluvíte, se nakonec povedlo, že někdo přišel k pozitivnímu výsledku. A prosím vás, nemějte péči. Nová vláda, která byla jmenovaná, ta, která vyhrála, tak nová strana řekla, že naprosto respektuje tuto dohodu, i když byla předtím proti. A dokonce řekla, že bere i to, že Makedonie vstupuje do NATO, jako pozitivní věc.

Takže tady ta debata je podle mě opravdu něco, co je velice nadbytečné. My bychom měli přivítat to, že se sakra někomu tady v Evropě podařilo uzavřít dohodu, že někdo si dokázal říci: vždyť ten spor je nesmyslný, najděme cestu! Oni to našli, a dokonce to respektují i ti, co po nich přišli. A my si tady prostě v Česku zoufáme, jako co všechno... Tady je příklad - přivítejme to! Tam 83 % lidí říká, že chce do NATO. Chápete? 83 % lidí je přesvědčeno v té zemi, že je to pro ně dobře, navzdory všem sporům, které tam mají. My dneska nejsme schopni jako Evropská unie nabídnout přistoupení řadě zemí, které jsou, protože jsme sami v takovém stavu, že toho nejsme schopni. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Jedna z mála věcí, která je teď, je to NATO! Takže se na to dívejte jako na úspěch. Jeden z mála. Tak to prostě tady nekažme! (Potlesk v řadách poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan ministr Hamáček stáhl faktickou poznámku, takže na řadě je pan předseda Radim Fiala. Po něm pan předseda Výborný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já jen velmi stručně. Abych reagoval na svého předřečníka, prostřednictvím pana předsedajícího, pana poslance Zaorálka. Já myslím, že to všichni vítáme, že se dohodli, že to je určitě správně. Ale přece není možné, abychom, jestli se ve čtvrtek dohodnou, hned v pátek zemi, která byla mnoho desítek let politicky nestabilní, pomohli do NATO. Tady jeden pan kolega poslanec říkal, že základní myšlenkou NATO je mír, posilovat mír. Já to vidím po tom světě, jak je základní myšlenkou NATO posilovat mír. Podívejte se, jaké další státy čekají na vstup do NATO. Je to Ukrajina, je to Gruzie, je to Severní Makedonie. Já bych řekl, že ta Severní Makedonie je na tom teď ještě poměrně z těchto tří států nejlépe. Ale když si vnitřně říkám, že tyto tři státy by se měly stát součástí NATO, tak výsledkem té rovnice je konflikt. Je obrovský konflikt. A já si myslím, že můžeme chviličku počkat, vydržet, až situace bude daleko stabilnější, než je teď.

Takže já to nepodpořím. A ne kvůli NATO, ale nepodpořím to kvůli tomu, že nechci konflikt, že se obávám velkého konfliktu, který by mohl prorůst v konflikt, který by se samozřejmě velmi týkal České republiky. Takže za mě ne. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Pan předseda Výborný s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Já bych se rád vyjádřil k tomu, co říkal pan kolega Foldyna i pan kolega Klaus. Ano, uznávám, že jsem nemusel použít ten pojem krvavý pes Tito. Pravda je, že ho používali komunisté v situaci, kdy se Tito urval z toho Stalinova bloku, to víme. Ale to, že byl Tito diktátor, to, že má na svých rukou krev, stejně jako Gottwald a další, tak na tom si skutečně trvám. Tak to bylo! Tak to bylo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Bělobrádek s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, padla tady Gruzie, padla tady Makedonie, tak ještě si k tomu přidejme Ukrajinu. V okamžiku, kdy nějaký stát, který je v dosahu Ruska, řekne, že by chtěl vstoupit do NATO, tak je to špatně. Gruzie má část svého území zabránu Ruskem. Ukrajina má část svého území zabránu Ruskem. Tak se nedivme, že Makedonci chtějí vstoupit do NATO, aby byli chráněni, protože je evidentní, že expanzivní politika Ruska, která je v zásadě právě argumentačně podložena tím, že nechtějí, aby vstoupily tyto země do NATO, a já myslím, že o tom si mají rozhodovat ty země samy, a ne že o tom mají rozhodovat jiné země, tak jsou potom pod tlakem. Makedonie naštěstí je v trošku jiné geografické pozici, ale jsem přesvědčen, že nesmíme zapomínat, jak se Rusko chová právě vůči Gruzii a také vůči Ukrajině. (Potlesk poslanců KDU-ČSL.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Další přihlášku do rozpravy nemám... Mám. Faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Luzar. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Já bych rád reagoval vašim prostřednictvím na předřečníka pana kolegu Bělobrádka. Severní Makedonie je centrální stát bez hranic s Ruskem, což je samozřejmě také jeden z důvodů možné snahy ucelit tam ten blok balkánských států pod fungováním NATO. Mají hranice s Bulharskem, Albánií, o tlacích albánských separatistů tady už padla řeč.

Co se týče bipolárního světa, měli jsme tady skoro 20 let unipolární svět, který se nepodařilo jaksi zvládnout těm, kteří byli ti hlavní a vedli ho. A když se bavíme o ohrožení státu, ohrožení základnami a podobnými, mě by opravdu zajímalo, co by se stalo, kdyby Rusové tolik zmiňovaní chtěli udělat vojenskou základu na Kubě, kdyby tam přesunuli letectvo a rakety. Co by říkaly Spojené státy americké? Jak by fungovalo NATO? Zkusme se bavit trošku s rozhledem větším než území České republiky nebo místnost této sněmovny a bavit se o geopolitických záležitostech světa a vnímat to z trošku širšího rozhledu. A nechci to zmiňovat, ale je tady problém v této organizaci, o které se teď momentálně bavíme, o Severoatlantické alianci, a ten problém je neřešený. A to je problém. A když se bavíme o Evropské unii, dneska už je mnoho lidí, kteří jsou odpůrci rozšiřování, nebo rychlého rozšiřování Evropské unie. Proč asi? A my se tady snažíme rychle rozšířit NATO, ale přitom problémy, které v něm jsou, neumíme řešit. To je základní problém tohoto. A pokud se to nenaučíme řešit nebo aspoň nenaznačíme to řešení, do budoucna nestanovíme harmonogram toho řešení, tak přibírat slepě další a další státy, které přivádějí do toho problému ještě větší problém, považuji za špatné.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Je ještě zájem o vystoupení v rozpravě? Není, takže rozpravu končím. Zájem o závěrečné slovo má pan ministr Hamáček. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Já už jenom velmi stručně. Já vždycky říkám, že historie patří historikům a ne politikům, a když se jí zmocní politici, tak z toho je průšvih. A já myslím, že dnešní debata je docela ilustrativní. Takže já bych prosil možná do budoucna, až zase budeme diskutovat přistoupení nějakého dalšího členského státu NATO nebo Evropské unie, či až budeme debatovat o budoucnosti těchto dvou uskupení, že bychom si mohli vyčlenit nějaký seminář a tam bychom si mohli historicky popovídat, a nemusíme se potom tady na plénu překřikovat a předhánět v tom, co byla pravda a co pravda nebyla.

Já jsem se tady dozvěděl spoustu věcí o historii Jugoslávie, probrali jsme řecko-turecký konflikt na Kypru atd., ale já si myslím, meritum věci je prostě o tom, zda dáme Severní Makedonii šanci a zda uznáme, že ta země prošla obrovským vývojem a uspěla v tom transformačním procesu. O tom to je.

A jenom doufám, že makedonská televize z našeho jednání tady nedělá přímý přenos nebo že se to nedostane na makedonské servery, protože když jsem byl naposledy v Makedonii, tak nás tam všichni měli rádi. Bojím se, že po této debatě by ta nálada rapidně poklesla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan zpravodaj nemá zájem o závěrečné slovo. Ještě jedna omluva. Pan poslanec Robert Králíček se omlouvá dnes v době od 13 do 19 hodin z rodinných důvodů.

Protože v rozpravě zazněl návrh na zamítnutí předloženého návrhu, který přednesl pan poslanec Kobza, tak se nejprve budeme zabývat tímto návrhem a vypořádáme se s ním hlasováním. Já jsem mezitím přivolal paní poslankyně a pány poslance do sálu, takže můžeme hlasovat.

 

Tedy dávám hlasovat o zamítnutí předloženého návrhu. Slyším návrh na odhlášení, kterému jsem vyhověl. Přihlaste se prosím znovu svými hlasovacími kartami. Jsme připraveni.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 75 přihlášeno 171 poslanců, pro 32, proti 137. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme se nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zahraničnímu výboru. Má někdo nějaký jiný návrh? Jiný návrh není, takže budeme hlasovat o přikázání zahraničnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

V hlasování číslo 76 přihlášeno 172 poslanců, pro 169, proti 2.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání zahraničnímu výboru, a končím projednávání tohoto bodu.

 

Otevírám bod číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.