Středa 10. července 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Fiala)
35.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony
v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
/sněmovní tisk 256/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček a zpravodaj garančního výboru pan poslanec Jakub Michálek. Z toho vyplývá, že garančním výborem byl ústavněprávní výbor. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 256/5. Máme ho k dispozici od 7. června 2019. Usnesení garančního výboru máme k dispozici jako sněmovní tisk 256/6.
Ptám se nyní pana navrhovatele, zda chce vystoupit před otevřením rozpravy. Je tomu tak, takže pan místopředseda vlády má slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, než začnou, tak mi dovolte, abych poděkoval Poslanecké sněmovně za to předchozí hlasování. Je to velmi dobrá zpráva pro Českou poštu, že konečně stát bude České poště hradit ty náklady, které poště ukládá poštovní licence a dosud nebyly v plném rozsahu hrazeny, a současně to umožní nastartovat dlouho očekávaný plán změn na České poště, tak jak si všichni přejeme. Takže ještě jednou děkuji.
A nyní k tomu aktuálnímu bodu. Chtěl bych připomenout vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Cílem je novelizace některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Ten byl schválen v roce 2016 a jeho cílem je elektronizace a celková zásadní modernizace procesu tvorby vyhlašování právních předpisů. Návrh přináší především nezbytné změny jednacích řádů Sněmovny a Senátu a zákona o Ústavním soudu, dále provádí technické změny zákonů v souvislosti se sjednocením Sbírky zákonů a Sbírky smluv do jedné sbírky. Zákonem se stanoví nové datum účinnosti. Na základě dohody s ústavněprávním výborem by ten systém měl být do ostrého provozu uveden 1. ledna 2022.
Pokud se jedná o podané pozměňovací návrhy, s většinou z nich souhlasím. Týká se to i pozměňovacích návrhů z ústavněprávního výboru, kterému bych chtěl poděkovat za vstřícný přístup. Rovněž bych vás chtěl požádat o podporu svého poznávacího návrhu, který vypouští z návrhu novely zákonů, k jejichž přijetí je třeba souhlasu Senátu, neboť dosud nebylo dosaženo jednomyslné dohody se Senátem na změnách jeho jednacího řádu.
S čím souhlasit nemohu, jsou návrhy pánů Bendy a Kupky, které mají zavést tzv. dny právní účinnosti, nicméně samozřejmě Sněmovna rozhodne hlasováním. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a otevírám rozpravu. Do rozpravy je přihlášen pan místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal, nicméně pokud by chtěl pan zpravodaj vystoupit první, tak bychom mu měli dát přednost. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jakub Michálek: Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych stručně informoval o tom, co se stalo od posledního projednávání ve druhém čtení.
Garanční výbor přijal stanoviska k jednotlivým pozměňovacím návrhům, která jsou uvedena ve sněmovním tisku 256/6. Já jsem chtěl upozornit na několik věcí. Jednak je to ten pozměňovací návrh, který tam má pan Benda a Kupka, které se týkají dat nabytí účinnosti, se kterým ústavněprávní výbor vyslovil souhlas, takže ho potom doporučím. A myslím si, že to je jediné sporné místo, které tam máme s ministerstvem.
Co považuji ovšem za velmi důležité, je apelovat na Ministerstvo vnitra, aby věnovalo maximální pozornost bezproblémovému... (V sále je velký hluk.)
Já možná počkám, než si to pánové vyřídí, protože tohle by byla opravdu velká škoda, kdyby zapadlo, až tady příští volební období bude 200 poslanců, kteří budou hysteričtí s tím, že ten systém nebude fungovat. Takže poprosím opravdu, aby byla pozornost pro tuto informaci, protože je důležitá pro velkou část z nás, kteří chceme pokračovat v příštím volebním období, kdy má ten systém nabýt účinnosti.
Aktuálně na základě implementační analýzy není dostatečná součinnost ve vztahu ke Kanceláři Poslanecké sněmovny a ke Kanceláři Senátu, kde probíhá už několikáté kolo dopisování ohledně toho, aby tyto instituce měly dostatečné podklady pro vypsání veřejných zakázek, které jsou nezbytné k zprovoznění těchto systémů. Má to na starosti pan náměstek Mlsna a já jsem chtěl apelovat na pana ministra, aby zajistil maximální součinnost Ministerstva vnitra a dodavatele, který zpracovává implementační analýzu, aby jak Kancelář Poslanecké sněmovny, tak Kancelář Senátu měly potřebné informace pro to, aby ten systém naběhl 1. 7. 2020 do zkušebního provozu, tak jak jsme se na tom domluvili na půdě ústavněprávního výboru a jak to zaznělo tady na plénu Poslanecké sněmovny.
Takže jenom jsem opravdu chtěl to úvodní slovo využít pro ten apel, aby to zaznělo tady jasně na mikrofon, abychom se pak nedostali do situace, že my na ústavněprávním výboru nebo na podvýboru pro digitalizaci justice a eSbírku, kde to máme hlídat, že jsme na tyto záležitosti neupozorňovali. Chci, aby to tady zaznělo jasně.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu zpravodaji a otevírám rozpravu. Do rozpravy, jak už jsem avizoval... Pardon, omlouvám se, rozpravu jsem otevřel. První vystoupil pan zpravodaj, po něm vystoupí s přednostním právem pan místopředseda Pikal. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já jsem tedy nežádal o přednostní právo, nicméně jsem myslím řádně přihlášen, takže to není nic proti ničemu. Já bych se chtěl zastavit jenom u některých pozměňovacích návrhů, které jsem k tomto tisku podal, rychle.
Za prvé bych chtěl nejdřív poděkovat jak sněmovní legislativě, tak Ministerstvu vnitra, které se mnou spolupracovali i částečně na těchto návrzích, za tu spolupráci. Jeden z návrhů, který koncentruje úpravy týkající se legislativních změn a nějakých detailů procesů v jednacím řádu, ústavně právní výbor vzal za své, takže tam jsou zapracovány a já za to děkuji.
Co se týká dalších dvou mých návrhů, B1 a B2, tak tam také děkuji za spolupráci, nicméně nepodařilo se mi přesvědčit ústavněprávní výbor ani obecně kolegy, že jsou potřebné. Ostatně byl jsem v jednom případě ujištěn, že taková detailní úprava není třeba, protože to zajistí ten systém sám, a v druhém případě tam hrozí nějaké problémy, které nelze opravit legislativně technickou úpravu, nicméně protože byly zahájeny práce na celkové novele jednacího řádu z hlediska Sněmovny, tak své návrhy přesunu tam. Proto bych tedy návrh B1 a B2 v tuto chvíli stáhl.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji panu místopředsedovi a v rozpravě je dále přihlášen pan poslanec Benda, připraví se pan poslanec Feri. Prosím, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, já nebudu příliš dlouhý, přesto k jednomu pozměňovacímu návrhu bych rád vaši pozornost částečně obrátil.
První věc, kterou řeknu, myslím si, že je opravdu škoda, že se nepodařilo využít toho času k nějaké shodě se Senátem, protože přicházíme do takové lehce absurdní situace, že sice zavádíme eSbírku, která poběží celou vládou, tady máme nějakou dohodu o tom, že tato eSbírka by ve zkušebním provozu měla existovat už od půlky příštího roku, od začátku roku 2022 bude povinná pro všechny, bude povinná pro Sněmovnu stále ještě, a pak to přijde do Senátu a tam budeme pracovat s papírem, ryze teoreticky, prostě proto, že nebyla nalezena shoda mezi horní komorou, dolní komorou a zejména vládou. A tady mám pocit, že bohužel nebylo dostatečně odpracováno ze strany nejodpovědnějších ústavních činitelů, a to fakt není v tu chvíli předseda ústavněprávního výboru, ale musí to být předsedové obou komor, případně vicepremiér.
Nejsem šťastný z toho, že se vypouštějí ty části návrhu, které právě zasahují do jednacího řádu Senátu a do dalších zákonů, tak jak to navrhl pan poslanec Hamáček. Ale to je jenom poznámka na okraj. Myslím, že to může být také jeden z důvodů, proč nám to Senát vrátil.
Na co bych chtěl ale upoutat vaší pozornost už proto, že to pan ministr zmínil ve své úvodní řeči a že to pokládám za velikánskou chybu a škodu, je skutečnost, že ministerstvo zatím odmítá náš návrh, můj a kolegy Kupky, na to, abychom stanovili jenom dvě data v roce, ve kterém mají zákonné předpisy nabývat účinnosti, a to 1. 7. a 1. 1. Je to běžný model, který je v řadě zemí světa. Samozřejmě máme tam zakotveno, pokud je něco v nějaké krizové situaci, v situaci krajní nouze, je možné, aby vstoupilo jindy. Ale jinak si myslím, že tato teze by byla přece naprosto správná, že mám dvě data v roce. Na začátku prázdnin a na začátku roku, kdy se podívám, jaké zákony se mi změnily, co zase na mě ta Sněmovna, ta vláda, ten Senát, ten zákonodárný proces vymyslel. Podívám se a řeknu si v klidu, dalších půl roku mám klid jako běžný občan a zase se jdu dívat po půl roce. Fakt nechápu, proč na tohle není ochotno Ministerstvo vnitra přistoupit. Co má pocit, že k čemu by to mohlo škodit. Stejně obecně už jsme se celkem naučili, že ty účinnosti jsou relativně odkládané. Že tam nějaký časový proces vytvářen je a že případů, kdy máme účinnost druhým dnem nebo patnáctým dnem po dni vyhlášení, je poměrně málo.
Legislativní proces dneska trvá nejméně osm měsíců, pokud bychom vzali i přípravy na vládě, tak dva roky. Tam opravdu to zdržení, že bychom stanovili dva pevné termíny, je naprosto minimální a nepotřebujeme - anebo když potřebujeme, tak samozřejmě umíme ty výjimky ze zákona udělat. Ale nepotřebujeme, abychom nabývali účinnosti třikrát do měsíce.
Velmi bych vás prosil, abyste se nad tím ještě zamysleli, i přes negativní stanovisko Ministerstva vnitra. Ale myslím, že to je opravdu spíše úřední stanovisko Ministerstva vnitra než rozmyšlené stanovisko politické vlády. Ústavněprávní výbor ten návrh doporučil. A myslím si, že by bylo naprosto správné a naprosto férové vůči občanům, kdybychom řekli ano, kontrolujte si, jestli na vás přichází nějaká nová povinnost, nový požadavek, nové zákonné ustanovení, dvakrát do roka. Na začátku prázdnin a na začátku roku.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Dominik Feri vystoupí jako další v rozpravě. Prosím, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji za něj, pane místopředsedo. Vážení kolegové, vážené kolegové a vážení přítomní členové vlády, dva. Jestli nějaký pozměňovací návrh dává smysl, tak je to ten, který tu představil pan kolega Benda, a chtěl bych se za něj ještě jednou přimluvit. Ale když je tu přítomen pan ministr vnitra, rád bych se ho dotázal na jednu věc, která s předmětnou problematikou velmi úzce souvisí.
Kolegové z ODS tu navrhli dvě předlohy, které beru jako takový výkop a zoufalé volání směrem ke zjednodušování zákonů a k větší přehlednosti právního řádu. Jsou to dva návrhy zákonů, kterými se ruší četné zákony z roku 1919. Zkrátka jenom se tak pobízí ministerstvo, pojďte s tím něco udělat, pojďte ty zákony zjednodušit, pojďte projít právní řád a pojďte najít nějaké zákony, které už jsou zkrátka překonané, živé zákony, které jsou překonané a které by se daly nějakým způsobem scuknout do jednoho například a zpřehlednit úpravy.
Na tady tu iniciativu Ministerstvo vnitra reagovalo, ale myslím, že trochu nepochopilo účel. V květnu, tuším, vyšla nějaká PR zpráva, že Ministerstvo vnitra připravuje vlastní návrh a že si prošlo právní řád a vybralo zákony, které už jsou přežité. To udělat si analýzu znamená, že se podíváte do ASPI, najdete si tam zákony z roku 1918 a 1919 a řeknete, tady ty zákony už jsou mrtvé, a tím zjednodušíme občanům orientaci v právním řádu. Představa, že kvůli zrušení zákonů jako zákon č. 188/1919, jímž se zmocňuje vláda stanoviti prozatím počet sídla a obvody soudních tabulí a hlavních zastupitelstev i soudu na Slovensku, nebo zrušením zákona č. 487/1921 o drahotních přídavcích pro rok 1922 k důchodům invalidním a starobním vypláceným na Hlučínsku, nebo zrušením nařízení vlády republiky Československé č. 576/1919 o lněném semínku - že zrušení těchto právních předpisů přinese nějakou větší orientaci v právním řádu a větší srozumitelnost právních předpisů, tak to je naprosto iluzorní, a myslím si, že to ani samo Ministerstvo vnitra nebere vážně. Ale co bych si velmi přál, tak je, aby bylo minimálně členům ústavněprávního výboru reportováno, jakým způsobem analýza pokračuje dále, protože byl stanoven nějaký závazek, že do roku 2021 bude předložen nějaký koncepční plán.
Já si opravdu nemyslím, že tady to má být ambicí Ministerstva vnitra, obzvlášť když tento návrh předpokládá i (nesroz.) úpravu, co vlastně bude zveřejňováno, takže tady to je zbytečné, je to skutečně jenom PR gesto, ale že by se měly projít platné, účinné návrhy, platné zákony a ty, které zkrátka se běžně používají. A zasáhnout do toho, jakým způsobem jsou dále tvořeny, jestli není u něčeho vhodná nějaká rekodifikace, významná úprava. A hlavně tyto kroky koordinovat s Legislativní radou vlády, protože je to věc, která se týká i budoucích zákonů a nějaké používané legislativní techniky.
Děkuji za pozornost. Budu rád za odpověď. Jestli pan ministr nedokáže tu odpověď podat teď, budu klidně rád za nějaké písemné vyhotovení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S přednostním právem pan ministr. Prosím, máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Dvě krátké poznámky, protože se blížíme k době, kdy je naplánován pevný bod, takže evidentně tento bod asi nestihneme a vrátíme se k tomu někdy příště.
Ke kolegovi Bendovi. Já samozřejmě rozumím tomu důvodu, proč si přejí zavést ta dvě data, kdy mají vstupovat zákony v účinnost. Ten argument, nebo protiargument, předpokládám, že i byl představen na ústavněprávním výboru, souvisí s implementací pravidel nebo práva EU, kdy jsou zde obavy, že by to tuto věc zkomplikovalo. Ale můžeme se o tom bavit a ve finále rozhodneme hlasováním.
K panu poslanci Ferimu. My jsme na ministerstvu postupovali a postupujeme ve dvou krocích. Ten první krok je opravdu najít ty obsolentní zákony, které ten systém pouze zaplevelují. To je teď připraveno a ta věc je v mezirezortu. A pak je ta tam druhá fáze. Ta je ale složitější, protože ta už bude vyžadovat i koncepčnější postup. Takže pokud ústavněprávní výbor zařadí - a to není moje pravomoc, to je pravomoc pana předsedy - pokud zařadí na své jednání bod Informace Ministerstva vnitra o postupu při zjednodušování právního řádu, tak my jako ministerstvo samozřejmě jsme připraveni dorazit a podat ústavněprávnímu výboru příslušnou informaci.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Do rozpravy je dále přihlášen pan poslanec Kupka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, milí kolegové, já si dovolím také velmi rychle reagovat. Já si myslím, že jsme tady před malou chvílí slyšeli další argument, proč by bylo opravdu dobré zavést opravdu jen dva dny, kdy mohou zákony vstupovat v účinnost. V okamžiku, kdy tady Poslanecká sněmovna přijímá celou řadu našich vlastních českých zákonů a potom zároveň přijímáme normy, které implementujeme z evropských směrnic a nařízení, tak i to přece znamená, že bychom měli přispět k větší jednoduchosti pro podnikatele, pro instituce, pro lidi, kteří v ČR žijí. Marek Benda tu hovořil o tom, že je to běžné všude ve světě. Je to běžné i v evropských zemích, kde se stejně tak implementují evropské zákony, evropské směrnice a nařízení. I tam se s tím dokázali vypořádat a významně to přispívá k tomu, že je pro ně stát, pro všechny, kteří v něm žijí, je prostě přívětivější, protože je v tu chvíli právní řád přehlednější. Je možné se spolehnout na to, že až na výjimečné případy, na které my v tom pozměňovacím návrhu pamatujeme, tak je tu pouze 1. leden a 1 červenec, kdy mohou zákony vstupovat v účinnost.
Je to opravdu významný krok ke zjednodušení. Je to významný krok k tomu, aby lidé dokázali stát používat pro svůj život jednodušším způsobem, abychom jim zbytečně nekomplikovali situaci, kdy musí sledovat, nejenom co se přijímá, co vstupuje v platnost, ale i kdy to vstupuje v platnost. A vezmete-li si život podnikatele, vezmete-li si například život ředitele školy, ředitele nemocnice, tak to znamená žít pořád v jakémsi napětí, kdy ta nová norma vstoupila v platnost, kdy nevstoupila.
Můžeme doložit celou řadu konkrétních zpráv z Velké Británie a z dalších zemí světa, kde to tak mají léta. Dokonce to ani nemají v zákonech, ale traduje se to tam a respektují to všichni, protože to prostě je pro život v té zemi dobré. A v okamžiku, kdy navíc - víme to všichni - těch zákonů se přijímá opravdu hodně, by tohle byla významná pomocná ruka lidem, kteří v České republice žijí.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Benda, ale já už mu nemohu dát slovo, protože je právě 12.30, takže přerušuji projednávání tohoto bodu na základě usnesení Poslanecké sněmovny a přistoupíme k bodům, které jsou pevně zařazeny na 12.30, což jsou volební body. Prvním je bod číslo
Následující část projednávání bodu pořadu schůze
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.