(22.10 hodin)
(pokračuje Richterová)
Ale jak jsem slíbila, pochvala. Chci pochválit snahy této vlády v oblasti zlepšení přístupu k nějakým možnostem v porodnictví, k nabídnutí více alternativ, k větší podpoře kojení. Nezdá se to, je to i důležité pro porodnost, ale na druhou stranu tohle pro důchodovou reformu fakt nestačí.
Co pak hovoří o vašem postoji k bydlení, k dostupnosti bydlení, není jen to, že neplníte svůj programový závazek vytvořit k němu legislativu, ale i rušíte Státní fond rozvoje bydlení.
A jenom uzavřu, že namísto ambiciózních cílů v té oblasti IT systémů právě na Ministerstvu práce, které by nám umožnily konečně mít informace, které roky chybí, pro rozhodování vás i odborníků, tak namísto toho dále odsouváte ten projekt jednotného místa, jednotných databází, zkratkou JISPSV. Vaše vláda tento klíčový projekt posunula až na rok 2022, a kdoví jestli.
Zkrátka já vím, vy se potřebujete domlouvat třeba o tom, jak vyřešit, jakým číslem zvednout rodičovský příspěvek, ale tím to uzavřu. I když naleznete po mnoha a mnoha měsících nějakou shodu jako poslepovaná koalice na tom čísle, tak nenabídnete to systémové řešení, aby se taková šaráda neopakovala. My máme v Pirátech připraven návrh pravidelné automatické valorizace rodičovského příspěvku obdobným systémem, jako je tomu u důchodů. Chceme, abychom zkrátka neplýtvali jako poslanci, jako vláda čas nás všech i občanů, kteří to sledují, na debaty o jedné částce, druhé částce, aby byl automat, aby bylo možné do budoucna řešit ty systémové podstatné věci.
A mimochodem kromě toho, že jsme si vždy přáli, ať obíhají po úřadech data, ne lidé, tak jsme si také přáli, ať třeba po sociálních sítích obíhají recepty, ať tam jsou návody na to, co uvařit k večeři, ale ne ať obíhají návody na to, jak si prodloužit rodičovský příspěvek. A teď tím, jaká je obrovská nejistota a jak už tedy bylo předloženo řešení, že to bude pouze pro aktivně pobírající a že není zvýšen ten spodní limit, tak si akorát lidé sdílejí informace o tom, jak se s tím popasovat. Tohle si nepřeju, chci systémová řešení. I proto nemá tato vláda moji důvěru. (Potlesk poslanců Pirátů.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To byla paní poslankyně Richterová. Nyní paní poslankyně Vrecionová a po ní se připraví pan poslanec Jan Bauer. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Veronika Vrecionová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, přeji všem hezký pozdní večer. Než vám začnou povídat to, co mám na srdci, tak bych jenom chtěla říct, že tady slyšíme takové poznámky na to, že vlastně bychom měli všechny své projevy zkrátit, kolega tu dokonce přišel s tou prázdnou slámou. My jsme tady celé odpoledne trpělivě poslouchali hodinové chvalozpěvy ministrů vlády, kteří vlastně nás opoziční poslance pustili ke slovu až v pozdních odpoledních hodinách, a my bychom nyní rádi tady pokračovali v tom, že chceme vládě říci, co podle našeho názoru, a vládním poslancům, nedělají dobře a jak bychom si tu práci představovali. A myslím si, že od toho je Poslanecká sněmovna.
A teď tedy k tomu, co jsem vám chtěla říci. Asi začnu tím, co tady pan premiér řekl před rokem, když žádal o důvěru této vlády. Budu citovat jednu jeho větu: "Vládní program byl připraven ve spolupráci všech stran zúčastněných ve vládní koalici a jsem hluboce přesvědčen, že vytyčuje cíle a řeší problémy odpovídající situaci v naší zemi, která má obrovský potenciál růstu a která má šanci se vrátit tam, kde kdysi byla, na špici Evropy." Já bych se chtěla pana premiéra, kdyby tu byl, zeptat, jestli a v jakých oblastech jsme se k té špičce Evropy za ten krok přiblížili. Mě napadá pouze jediná oblast a tou je těžba smrkového dřeva. Škarohlídové by řekli, že ani za toto prvenství nemůže vláda, ale kůrovec. Pravda je však taková, že posledních pět let, nebo už to je šest, vlády ANO a ČSSD k rozsahu kůrovcové kalamity významně napomohlo. Její řešení přicházelo pozdě a v nedostatečné intenzitě. Snaha co nejvíce peněz rozdávat vedla také k tomu, že z Lesů České republiky vláda v minulém roce vysála dvě a půl miliardy, které mohly být použity právě na boj s kůrovcem. Místo toho pomohly vyvinout novou generaci toastového chleba nebo svezli vlakem několik dětí zadarmo na výlet. Vláda má priority postavené evidentně jinak, než by bylo potřeba.
V samotném programovém prohlášení mě v kapitole zemědělství zaujalo několik bodů, které bych s odstupem jednoho roku ráda okomentovala, a případně slyšela od pana premiéra nebo od pana ministra vysvětlení a informace o změnách, ke kterým v této oblasti došlo. Cituji: "Jednotná, nikoliv dvojí kvalita potravin pro občany EU s cílem eliminovat praktiky obchodních subjektů k vytváření trhů a občanů druhé kategorie v nových členských státech." Dvojí kvalita potravin byla v posledních měsících značně omílané téma, pan premiér se dokonce z tohoto pokusil udělat i hlavní téma předvolební kampaně hnutí ANO pro volby do Evropského parlamentu. Jenomže lidé si spíše všímali třetí kvality potravin, kterou na český trh zavedly firmy z holdingu Agrofert. Dvojí kvalita se řešila v rámci směrnice o ochraně spotřebitele, která byla projednávána na půdě Evropské unie. Nejprve se řešila v Radě EU, kde má každý stát svého zástupce. Zde může Česká republika vyjednat nejvíce. A světe, div se, v návrhu směrnice, který schválila Rada, žádná zmínka o dvojí kvalitě potravin nebyla. A můj dotaz zní: Proč jste proti tomuto nevystupovali už v Radě? Proč jste český zájem a zájem českých občanů neprosadili? Není to proto, že vláda premiéra obviněného z dotačního podvodu s evropskými penězi nemá v zahraničí dostatečný respekt a váhu? Co udělala eurokomisařka Věra Jourová, aby tuto nekalou obchodní praktiku zastavila? Kromě rozhovorů v českých médiích nic. A tuto dámu pravděpodobně plánuje vláda znovu navrhnout na eurokomisařku.
Následně směrnici projednával Evropský parlament, díky jemuž se dvojí kvalita potravin do směrnice dostala, ale takovým způsobem, že vláda raději přišla s vlastní verzí novely zákona, aby její boj proti tomuto nešvaru nebyl úplně směšný. Většina z nás asi tuší, že úplně dobře asi nepůjde zakázat českou legislativou prodávat ve Španělsku výrobek o jiném složení než v České republice. Kontrolní nákupy budou probíhat podobně jako například kontroly EET u malířů. Úředník sedne na letadlo, zaletí do Barcelony, tam zajde do supermarketu, koupí chleba z Penamu a letí zpátky zkontrolovat, jestli má stejný obsah mouky jako stejný chleba v české večerce? A kdo dostane pokutu? Prodejce ve Španělsku, nebo prodejce v České republice? Navržené řešení dvojí kvality potravin je směšné, nedostatečné a nefunkční. ***