(22.20 hodin)
(pokračuje Vrecionová)
Naopak, jeden z bodů vláda dodržovala více než důsledně. A opět citace: "Stavíme se proti zastropování dotací pro střední a větší podniky." Tady musím říci, že vláda neuhýbá, drží. Střední a velké zemědělské podniky podporuje, jak jenom může. O zastropování, po kterém volá většina zemědělců, nechce ani slyšet. Malí a střední zemědělci nemají úspory z rozsahu, jako mají velké zemědělské podniky, bývalá JZD, a nemohou jim konkurovat cenou. Slova o podpoře regionálních producentů potravin tak zůstávají naprosto nenaplněná.
Přitom z interpelace, na kterou mi pan ministr Toman odpověděl, jasně vyplývají následující čísla. Celkový počet 30 143 zemědělských podniků hospodaří na přibližně 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy, 901 z těchto 30 tisíc hospodaří na 50 % české zemědělské půdy. Naopak, na méně než 15 % zemědělské půdy hospodaří 25 tisíc ze 30 tisíc zemědělců. Tato vláda hází za hlavu 29 tisíc zemědělců a zajímá ji jenom malá skupina z nich. A asi chápete, která firma do této skupinky patří.
Následující bod z programového prohlášení vlády mě v podstatě rozesmál. Citace: "Snížíme administrativní zátěž pro všechny zemědělce a potravináře." Tím asi má vláda na mysli 50milionovou pokutu, kterou zavádí v novele potravinářského zákona. To je ta novela kvůli dvojí kvalitě potravin. Nebo vyšší zdanění mokřadů a remízků, tedy nevyužitelné půdy, které se začalo uvádět do praxe za doby paní Schillerové coby náměstkyně ministryně financí, i když se paní ministryně nyní tváří, že ten problém řeší. Tady bych také ráda od pana ministra zemědělství slyšela, jaké kroky konkrétní udělal k tomu, aby snížil administrativní zátěž všech zemědělců a potravinářů.
Nyní tu mám pár dalších bodů, které se budu snažit nekomentovat, abych vás tolik nezdržovala. Ale dovolte mi tedy ty citace k těm jednotlivým bodům. "Vytvoříme systémový nástroj, který bude pomáhat zemědělcům čelit nepojistitelný jevům, jako je např. sucho, ve formě fondu obtížně pojistitelných rizik." Výsledek zatím nula.
"Prosadíme vytvoření národní strategie nakládání s vodou a vodními zdroji včetně zadržování vody v krajině a ochraně před povodněmi." Zatím stále slyšíme jenom řeči.
"Podpoříme vznik nových a rozvoj stávajících potravinářských inovačních center a platforem." O ničem nevím.
"Připravíme opatření proti dalšímu záboru kvalitní zemědělské půdě včetně podpory přednostní výstavby na brownfieldech nebo povinnosti náhradních rekultivací." Také nic.
Abych i já vládu pochválila, tak bych chtěla velmi pochválit za to, že jeden ze svých bodů, který má v programovém prohlášení, neprosadila pevně. Doufám, že ho ani nebude prosazovat. Ten bod zní: "Prosadíme oznamovací povinnost při prodeji zemědělské půdy vůči těm, kdo na ní hospodaří." To bych považovala za naprosto nemístný zásah do vlastnických práv.
"Nadále budeme podporovat rozšíření lesních pozemků zalesňováním zemědělsky nevyužitelných ploch." V současné době se nedaří zalesňovat ani ty vytěžené pozemky, natož rozšiřovat další.
A na závěr bych se ještě chtěla zastavit u jednoho bodu. Opět citace. "Cílenou koordinací dozorových orgánů zajistíme pro českého spotřebitele maximální úroveň ochrany zejména v oblasti dovozu nekvalitních potravin." Tímto bodem bylo tehdy asi myšleno, že do ČR i z Polska nepronikne ani kilo argentinského hovězího masa. Nebo tím bylo snad myšleno, že firmy pana premiéra již nebudou smět do České republiky dovážet salmonelou nakažené maso? Nevím. Jeden z těchto výkladů by to asi měl být. Každopádně ten bod také nebyl splněn.
Jednotlivé rezorty také dostaly za úkol navyšovat příjmy. Vyšší příjem rovná se vyšší zisk. Ministerstvo zemědělství k navyšování zisků přispívalo možná nejlépe. Jeho velký odpor proti snahám omezit pěstování řepky a omezit podporu biopaliv první generace bez pochyb pomáhal k navyšování příjmů, a tedy i zisků. Samozřejmě ale nemluvím o státním rozpočtu. Nemluvím ani o příjmech občanů. Mluvím o tržbách zpracovatelů řepky a výrobců biopaliv první generace. Mluvím o firmách pana premiéra.
A na závěr ten slavný zákon o střetu zájmů, který tady také pan premiér, jak tomu sám říká lex Babiš, dopoledne komentoval v tom svém prvním příspěvku. Já bych tedy možná také si dovolila i na paní ministryni spravedlnosti, která mimo jiné vlastně tady řekla, že víceméně jakoby my opozice, nebo ODS, nechceme mít úspěšného podnikatele ve vládě, že to přeci není možné, co tedy ten pan premiér nebohý má dělat, když chce být ve vládě a zároveň chce podnikat. Já si myslím, a mluvím tedy v tuto chvíli sama za sebe, ale myslím, že i za ODS, nikomu by vůbec nevadil úspěšný podnikatel ve vládě, ale pan premiér postavil svůj byznys na obchodování se státem, na čerpání obrovských peněz z dotací. Zároveň také ovládá velkou část médií a to je ten problém. To je ten nevídaný problém. A proto vznikl ten lex Babiš. Zákon o střetu zájmů, který zakazuje firmám člena vlády žádat stát o peníze. O to jde. Nejde o podnikání. Jde o to, že žádá stát o peníze a zároveň nastavuje on ta pravidla, ať už je to formou dotací, investičních pobídek, nebo účastí ve výběrových řízení, protože všechny tyto situace může člen vlády ovlivnit a svým firmám pomoci.
Zákon o střetu zájmů ale neříká, že když člen vlády převezme firmu do svěřenského fondu a jmenuje jeho správce, tak splnil podmínky tohoto zákona. To je pouze konstrukce právníků Andreje Babiše, kteří dostali za úkol od svého šéfa obejít tento zákon a vymyslet způsob, jak by premiérovy firmy mohly i nadále pobírat dotace a vyhrávat veřejné zakázky. Ale právníci udělali chybu, protože si stačí přečíst občanský zákoník, a jestli se nepletu, tak v § 1449 se říká - a ten se týká právě svěřenského fondu - svěřenský fond zřízený k soukromému účelu slouží k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Předpokládám, že svěřenský fond řízený Andrejem Babišem neslouží k jeho památce, takže musí sloužit k jeho prospěchu.
I v auditu Evropské komise se dočtete, že když někdo může odvolat správce svěřenského fondu, že může tento fond kdykoliv zrušit a zisk, který mezitím firma vytvářela, bez problému vybrat. Takže ten člověk firmu i nadále ovládá. Jinými slovy, Evropská komise říká: Když něco vypadá jako ryba, smrdí to jako ryba, plave to jako ryba, tak je to ryba. Vědí to všichni, jenom premiér - ale podle mého názoru i on to ví, jenom stále dělá, že to není schopen pochopit. Myslel si, že když bude pumpovat peníze, všichni ho budou milovat. Ale spíš to vypadá, že Andrej Babiš pumpuje hlavně sobě.
Dámy a pánové, na těchto několika příkladech z oblasti zemědělské politiky jsem chtěla ilustrovat totální neschopnost této vlády prosazovat vlastní program a posunovat tak Českou republiku nejen mezi deset nejúspěšnějších zemí Evropy, jak sliboval pan premiér, natož mezi deset nejúspěšnějších zemí světa, jak chce Občanská demokratická strana. Proto budu hlasovat pro vyslovení nedůvěry, abychom dali České republice novou šanci. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Vrecionové. Máme tady jednu faktickou poznámku a dvě přihlášky s přednostním právem. Nejdříve pan poslanec Jaroslav Faltýnek s faktickou poznámkou a poté paní místopředsedkyně vlády Alena Schillerové a pan ministr zemědělství Miroslav Toman. Máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Jaroslav Faltýnek: Hezký večer, kolegyně, kolegové, vážený pane místopředsedo. Já jsem si dal dneska závazek, že nebudu vystupovat. Ale po vystoupení mé vzácné kolegyně Verunky Vrecionové prostě nemůžu. Omlouvám se Verunce, omlouvám se vaším prostřednictvím, pane předsedo, samozřejmě, se omlouvám Verunce. Ale když tady zní nesmysly, a to říkám jemně, jemňoučce, tak na to musím zareagovat.***