(18.00 hodin)
(pokračuje Černochová)
Začnu, a možná k vašemu překvapení, pochvalou. Za prvé jsem ráda, že tehdejší ministr obrany Stropnický vyslyšel v letech 2014 a 2015 nás, členy tehdejšího výboru pro obranu, a v úzké spolupráci jsme konečně prosadili změny branné legislativy tak, jak je navrhovala Bílá kniha o obraně, která vznikla ještě za ministra obrany pana Alexandra Vondry. Jedním z důsledků těchto změn je totiž právě vyšší atraktivita služby v profesionální armádě i aktivní záloze, díky čemuž se dnes daří armádu doplňovat i přes nedostatek lidí na trhu práce. Zmiňoval to tady i pan ministr Metnar, že se nám skutečně v náborech daří. Ano, tohle jsou plody a užitky z toho, co jsme tady odhlasovali v předminulém a minulém volebním období.
Dovolte mi, abych z tohoto místa, protože to opět nikdo jiný neudělá, poděkovala kolegům z minulého volebního období, kteří pracovali ve výboru pro obranu, kteří už dnes nejsou poslanci Parlamentu České republiky, přesto možná ten dnešek sledují a o obranu se nepřestali zajímat.
Za druhé, předchozí i tato vláda se rozhodly projídat, co se dá, a nevytvářet rezervy na horší časy. Jsem ráda, že se našly peníze na obranu, byť zvyšování výdajů neprobíhá zdaleka takovým tempem, jak bylo slibováno ještě v roce 2014. To, že bývalý ministr obrany neuměl strategicky plánovat a vydávat finanční prostředky na strategické projekty, je věc, ke které se ještě dostanu.
Za třetí. Pane premiére, pane ministře, velmi si vážím toho, že byť tuto vládu drží komunisté a také si ji pěstuje i chová pan prezident obklopený prokremelskou partou, vy jako premiér a vy jako ministr obrany zatím manévrujete a stále držíte naši vazbu na Západ, na NATO, a držíte tu linku. A já vám za to chci poděkovat. Chci vám poděkovat za to, že skutečně jste se nenechali přesvědčit kolegy z levé strany politického spektra, abyste přehodnocovali některé mise.
Tady je určitě namístě připomenout, že bez nás, bez opozice, by některé návrhy, které se týkají právě třeba zahraničního nasazení našich vojáků, tak by bez nás, opozice, neprošly. A tady snad mohu hovořit jako první místopředsedkyně klubu ODS za všechny své kolegy, že samozřejmě pokud ta další vaše filozofie bude ohledně zahraničních operací stejná, jako tomu bylo, tak v tomto ohledu naši podporu mít budete. A my můžeme tedy doufat, že tento fakt zase nezmění nějaký obchod s kolegy z levice za nějaké jiné priority, nebo s kolegy z SPD. Protože osobně já a Občanská demokratická strana považujeme NATO a přítomnost Spojených států amerických v Evropě pro Českou republiku jako záruku primární bezpečnosti a musí to tak zůstat.
Nyní tedy k tomu, co se v posledních pěti letech ministrům obrany za hnutí ANO příliš nevydařilo, eufemisticky řečeno.
Za prvé. Pokud se člověk podívá do výročních zpráv generálního tajemníka NATO, tak zjistí, že v roce 2014 byla Česká republika co do výdajů na obranu v poměru k HDP mezi spojenci 21. z 27, tedy sedmá od konce. V roce 2018 byla 24. z 28 zemí, tedy pátá od konce. V jiném, neméně důležitém ukazateli, ve výdajích na investice v rámci obranného rozpočtu, byla Česká republika v roce 2014 19. z 27 spojenců. V roce 2018 byla 23. z 28 spojenců. To sice neznamená, že by se v těch absolutních číslech nepřidávalo na naši obranu, přidávalo. Znamená to ovšem, že přidáváme nepoměrně málo vzhledem k tomu, jak naše země bohatne. A to je špatně.
Za druhé. V září 2014 podepsali lídři tří koaličních stran, mezi nimi i vy, pane premiére Babiši, smlouvu koaličních stran o zajištění obrany České republiky. Ve čtvrtém článku se uvádí, že v roce 2020 rozpočet na obranu dosáhne úrovně 1,4 % HDP. Opět o tom tady hovořil i pan ministr obrany Metnar. Tento závazek byl připomenut na summitu NATO ve Walesu. Jaká je realita? Pan ministr Metnar zde dnes ve svém vystoupení nehovořil již o roku 2020, který byl slibován ve zmíněné smlouvě, ale o roku 2021. Vláda sama tedy již z tohoto cíle ustoupila a teď se tváří, že vlastně vůbec nikdy neexistoval. Dle aktuálních dokumentů Příprava státního rozpočtu na rok 2020 a Střednědobého výhledu na léta 2021 a 2022 má být podle výdajů na obranu příští rok 1,3 % HDP. Horší navíc však je to, že v současném návrhu rozpočtu je na rok 2020 již o několik miliard pro obranu méně, než se plánovalo ještě vloni, a tedy i nový termín 2021 je také v ohrožení. Nezbývá, než podotknout, že není zřetelnějšího příkladu toho, co pro vás i vaše koaliční partnery znamenají vlastní závazky a že to, co vám jde nejlépe, jsou především dané sliby.
Obávám se, že i další závazek, který zde pan ministr Metnar zmínil, tedy výdaje na obranu ve výši 2 % HDP v roce 2024, je méně a méně reálný. Což nakonec odnese Armáda České republiky. I proto jsem navrhovala, pane premiére, pane ministře, paní ministryně, uzákonění dvou 2 % HDP na obranu. Já vám klidně ta číslo ukážu, pane premiére. (Obrací se na premiéra Babiše ve vládní lavici.) Omlouvám se, že jsem k vám zády, když k vám mluvím, ale klidně vám ta čísla ukážu. V plánu rozpočtu na rok 2020, v té predikci od paní ministryně Schillerové, je na obranu o minus dvě miliardy méně, pane premiére. Na rok 2020 navrhuje v predikci paní Schillerová obraně o dvě miliardy méně. Včera jsme se o tom bavili na výboru pro obranu.
Takže pokud byste bývali byli přijali můj návrh na uzákonění těch 2 % HDP, měl by pan ministr obrany své jisté. Měla by své jisté Armáda České republiky. Česká republika by jasně deklarovala a dokázala to, že splní závazek vůči spojencům. Bohužel tedy, když jsem ten návrh předkládala - a já to nevzdám, já ho v tomto volebním období předložím ještě jednou - tak bohužel tedy neúspěšně. A se zamítavým stanoviskem vlády jsme to tady projednávali, tuším, že to bylo, v lednu 2018.
Já to skutečně nenavrhuji proto, že bych chtěla zaměstnávat vládu, aby na každé vládě řešila nějaký můj návrh. Ne, fakt ne, to není moje ambice. Já mám za to, že po těch časech bohatších nastanou časy tenčí a vy se s jednotlivými ministry na vládě budete dohadovat, jaké priority kdo bude mít a čemu se dá přednost. Myslím si, že už se to začalo dít teď. Já jsem tím uzákoněním těch 2 % HDP, ke kterým bychom postupně docházeli, chtěla pomoct vám, pane ministře, a chtěla jsem pomoct i panu premiérovi, abyste vy jako jeho ministr, ministr za ANO, měl nějakou garanci, že tady tyto finanční prostředky ve svém rozpočtu mít budete. Protože samozřejmě že v tomto rezortu se nedají plánovat akvizice ze dne na den. Tady se musí plánovat akvizice na desetiletí, minimálně. Ostatně čeká nás aktualizace KVAČRu.
Za třetí. Zatímco se na obranu přidává, i když méně, než by bylo zapotřebí, dlouhodobě se nedaří peníze vydávat. O tom by se taky dalo napsat několik bílých knih. Nejhorší to bylo v roce 2016, kdy jsme kvůli neschopnosti pana tehdejšího ministra obrany Stropnického v investicích spadli ve výdajích na obranu pod 1 % HDP. Pane premiére, asi nikdy nezapomenu na výraz pana ministra Stropnického, když jsme na výboru pro obranu navrhovali navýšení rozpočtu jeho rezortu o 5 miliard korun a on to odmítl s tím, že by to stejně neutratil. To byl skutečně nevídaný paradox.
Bohužel se zástupcům ANO nepodařilo stabilizovat, respektive zreálnit, plánování a zlepšit tak výdajovou část v oblasti investic. Myslím si, že pan ministr Metnar má plán, a i tady říkal, že si je tohoto vědom. ***