(18.10 hodin)
(pokračuje Černochová)
Já bych připomněla třeba nález Nejvyššího kontrolního úřadu z počátku letošního června, ve kterém se uvádí, že Ministerstvo obrany v letech 2015 až 2017 špatně plánovalo nákupy oděvů, prádla, obuvi a další výbavy pro vojáky. To byl nález NKÚ. Důsledkem špatného plánování pak je, že na investice v obraně stále vydáváme méně než 20 % obranného rozpočtu, což je podle standardů Severoatlantickou aliancí doporučený minimální podíl. Mimochodem, víte, kdy jsme vydávali naposledy takovéto procento, 20 % na investice? Zkuste si tipnout. Bylo to v roce 2011. Bylo to v době, kdy tady vládla Nečasova vláda, pane premiére.
Za čtvrté. Pohled zpět na strategické investice je pohledem plným smutku a bolesti. V zásadě jsme si posledních šest let jen povídali o tom, co pořídíme a jak krásné to bude, zatímco všechny projekty se zpožďovaly. Při odchodu ministra obrany Stropnického jsme slyšeli pohádkové řeči o tom, jak je vše připraveno v mašličkách a k podpisům smluv, na které on sám neměl odvahu, a snažil se je podstrčit své nástupkyni, paní tehdejší ministryni Šlechtové. A jak jsme se dozvěděli z následného vývoje, tak skutečně realita byla zcela jiná a v řadě projektů nyní začínáme znovu z bodu nula. Může o tom vyprávět nejenom paní tehdejší ministryně Šlechtová, ale může vám o tom vyprávět i pan ministr Metnar. Opět říkám, nepouštím se do dojmologie, já tady pouze říkám fakta. Konkrétní dva projekty, o kterých ministr Stropnický hovořil, že je paní Šlechtová má v mašličkách, byly vrtulníky a byly MADRy. Není ani jedno uzavřeno smluvně. Sice možná bude, ten čas se pořád posouvá, mluvil o tom pan ministr, ale není uzavřeno ani jedno. A dostáváme se, speciálně u těch vrtulníků jsme se dostali na začátek, vlastně jsme se dostali na začátek i u těch MADRů, protože ani tam to nebylo G2G.
Takže co se týče radiolokátoru MADR, tak to je investice, jenom pro připomenutí, o které se hovoří zhruba od roku 2006. V roce 2015 byla poprvé zařazena do rozpočtu Ministerstva obrany. Dodnes ovšem není podepsána smlouva. Pan ministr říkal, že by to mělo být do konce léta. Ano, já radši říkám do konce, do konce léta. Stávající radiolokátory sovětské provenience by měly být zapsány do Guinessovy knihy rekordů. Nebo možná alespoň do té naší verze české, na jihu Čech, tuším, že to dělá Jindřichův Hradec (Pelhřimov), zapisuje do knihy rekordů. Prosím, zapište tam MADRy, že vydržely tolik let a že snad ještě nějaký týden vydrží a nedočkají se naši vojáci blackoutu. Poslední informace je, že má dojít do konce léta, budeme všichni moc držet palce, aby to tak bylo. Strašně ráda si, jestli se to stane, s panem ministrem obrany na to připiji. A to jsem skoro abstinent.
Víceúčelové vrtulníky, kolegyně, kolegové, jsou v plánech někdy od roku 2012 či 2013. Ministr Stropnický 20. března 2015 novinářům řekl, že dodávka strojů by mohla začít někdy v roce 2017. To zní dneska jako vážně špatný vtip. Je rok 2019, před několika dny jsme obdrželi novou nabídku od americké strany, ale ke slíbeným dodávkám se zatím teprve propracováváme. Zopakuji, že pan ministr říkal, že v tuto chvíli sedí 40 lidí, 40 odborníků a zkoumá tyto nabídky. Doufejme, že bude platit ten termín, o kterém mluvil pan ministr, a že do konce roku 2019 se snad podaří vrtulníky zasmluvnit. A zároveň doufám, že se podaří to, že když se vrtulníky zasmluvní, tak na ně bude dostatek finančních prostředků v dalších letech.
A tady se obracím na paní ministryni Schillerovou, aby ji ani nenapadlo krátit výdaje na obranu v dalších letech. Protože ve chvíli, kdy se tady zasmluvní nějaká akvizice, která se tady soutěží 20 let, tak pak nelze v rozpočtu s těmi finančními prostředky prostě nepočítat.
Další typický příběh, modernizace dělostřelectva. Nejprve se mělo pořídit dělo ráže NATO 155 mm. Pak se rozhodlo o modernizaci stávajících houfnic DANA ráže 152 mm. Materiál prošel na návrh tehdejšího ministra Stropnického vládou, smlouva měla být podepsána v září 2017 a dodávky měly proběhnout v letech 2018 až 2020. Poté zase, zřejmě se někomu rozsvítilo, se tato varianta zavrhla a opět se ministerstvo vrátilo k pořízení nových děl ráže 155 mm. A tak my poslanci dostáváme na výbor co půl roku informaci o novém termínu podpisu smlouvy s dodavatelem, vždy o půl roku posunutou kupředu. Opět, podle posledních informací, by měla být smlouva podepsána příští rok v květnu. I tady si budeme držet palce, aby to tak bylo, protože tady už ty sliby také slýcháme několik let a pořád se to odsouvá a posouvá.
Mohla bych vyjmenovat další desítky projektů, které se neustále posouvají, takže dochází k jejich kumulaci v několika málo budoucích letech. Nicméně pokud se výrazněji zhorší výkon naší ekonomiky, jen velmi obtížně budeme schopni tento investiční hrb nejen profinancovávat, ale i projektově řídit. Takže opět prosím, buďte velmi obezřetní s tím snižováním počtu civilních zaměstnanců i vojáků, zase, jak se bude škrtat prostě v resortu, tak neškrtejte ani ty civily, pane ministře. Kdo vám bude dělat ty projekty? Kdo vám je bude hlídat? Kdo vám je bude dozorovat? No to nebudou dělat jenom vojáci. To budou dělat i civilové. Může být obrovský problém zvláště pro ty největší projekty posledních 30 let.
Teď se dostávám k tomu, co většina z vás zaregistrovala i v médiích, a jsem ráda, že tady i pan ministr vyslyšel moji prosbu, jestli by armáda v tomto případě nemohla zvolit trošku nestandardnější způsob komunikace a laickým způsobem vysvětlovat lidem, proč potřebuje nová BVP. Což se děje a musím říct, že ta kampaň přes některé výhrady a zdvižené obočí, že někdy je až moc laická, tak je docela dobrá.
Sedmá mechanizovaná brigáda je páteří Armády České republiky. O nákupu BVP se tady hovoří také mnoho let. Ostatně o něm hovořila i zmíněná Bílá kniha o obraně. Ukazuje se, že vážně se tímto projektem začalo zabývat Ministerstvo obrany až v nedávné době. Za pana ministra Metnara a jeho předchůdkyně paní Šlechtové se teprve spustily kroky k tomu, aby se s tímto nákupem a s touto obrovskou akvizicí začalo. Opět apel - když se skutečně podaří zasmluvnit BVP nákup v prosinci roku 2019, musíte s nimi počítat v rozpočtových plánech v dalších letech. Nelze nemít dostatek prostředků. Nechci sýčkovat. Fakt ne. Ale moje historická paměť - jsem poslankyní devátým rokem, obraně se věnuji celých těch devět let, tak skutečně bych nerada, abychom se tady zase za rok, za půl roku při podobné nebo jiné příležitosti, třeba při státním rozpočtu, sešli a poslouchali, že se zase odsouvají nějaké akvizice a smlouvy.
Víte, také jsem o tom hovořila vlastně hned po nástupu pana ministra s ním osobně. Já za velkou chybu považuji to, že ministr Stropnický zrušil Národní úřad pro vyzbrojování a že vlastně pozastavil ty plány na proměnu akvizičního systému na Ministerstvu obrany. Tam já vidím právě příčinu v tom, že některé ty věci se kumulují až teď a že pan ministr nebo jeho náměstek vlastně nevědí, co mají dříve soutěžit. ***