(17.50 hodin)
(pokračuje Pekarová Adamová)
Osobně mám za to, že ani vás celá tato situace nijak netěší. Nejenom že děláte ostudu sobě, děláte ji ale i naší zemi. Nejste úspěšný a velký státník, kterého miluje celá společnost, jak byste si asi určitě přál. Jste oligarcha vlastnící média, ekonomické impérium a využívající exekutivní moc k prosazování a ochraně svých zájmů. Nejste tu pro lidi, ale lidé tu mají být pro vás. A tak si vás historie také zapamatuje.
Udělejte službu této zemi a odstupte, než se do ní zapíšete ještě horším způsobem. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní je do rozpravy přihlášená paní poslankyně Černochová, poté pan poslanec Svoboda. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Než začnu svoje vystoupení, tak bych vás chtěla poprosit o procedurální hlasování, abychom přerušili jednání tohoto bodu do přítomnosti pana premiéra. Mně skutečně připadá nedůstojné, že tady projednáváme bod návrh na vyslovení nedůvěry vládě, pan premiér tady seděl v první řadě, když tady fandil vystupujícím ministrům, kteří se tady střídali jak apoštolové na orloji, ale ve chvíli, kdy dojde na normální přihlášky poslanců, kteří chtějí hodnotit práci této vlády, tak se schová?
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za ten návrh. Kolegy jsem svolal, jak vidíte, již přicházejí do sálu. Já zopakuji, jak zněl návrh. Je zde návrh na přerušení jednání v tomto bodě do přítomnosti pana premiéra... Je zde... Nevím, jestli je žádost o odhlášení, nebo není. Je zde žádost o odhlášení. Já vás odhlásím, prosím, přihlaste se znovu svými kartami, a až se nám počet přítomných v sále ustálí, budeme hlasovat. (Chvilku čeká.)
Já pro ty, co právě přicházejí, zopakuji, o čem budeme hlasovat. Je zde procedurální návrh na... už jsme odhlašovali, paní poslankyně. Je zde procedurální návrh na přerušení tohoto bodu do přítomnosti pana premiéra. Pan premiér je již zde. Nevím, jestli mám nechat hlasovat v tom případě, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, nemusíte, pane místopředsedo. Já jenom zopakuji to, co jsem říkala. Když hovořili ministři této vlády, tak pan premiér jejich vystoupení poslouchal, přestože jsou to ministři vlády, ve které je premiérem, a asi jejich práci zná, tak tady fandil v první řadě. Já bych chtěla, aby fandil pan premiér i nám, když tady my budeme říkat některá kritická vyjádření vůči této vládě. Takže děkuji, že pan premiér dorazil. Děkuji, že dorazili i ostatní ministři. A jestli dovolíte, pane místopředsedo, tak bych začala.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, dobře. Takže jenom abychom učinili proceduře zadost, takže svůj návrh stahujete a budete pokračovat ve svém vystoupení. Dobře. Prosím.
Poslankyně Jana Černochová: Stahuji svůj návrh. Děkuji.
Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, z některých vystoupení mám dojem, a nejenom asi já, že zde žijeme v ráji. Přemýšlím, proč nám všem je takové vedro, že dokonce i gentlemani, kteří obvykle mívají saka, tak si je odložili, ale jako v pekle si asi nepřipadám sama.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně, já vás přeruším, protože někteří odcházejí a nečiní tak v klidu, tak bych je požádal, aby odcházeli v klidu. Prosím, pokračujte.
Poslankyně Jana Černochová: No, kdyby odcházeli ven, aby si vzali ta saka, tak bych to docela uvítala. (Poslanec z řad ČSSD si obléká sako a jde k řečnickému pultu.) Tak. Říká se, když se člověk nepochválí sám, pochvaly se nedočká. Nicméně to, co zde sledujeme, není sebechvála, ale festival demagogie a pokrytectví.
Na druhé straně je zde kauzami, bohužel i vlastní minulostí a trestním stíháním zatížený pan premiér, obavy z tlaku na policii a justici jsou přítomné nejenom v této Poslanecké sněmovně, ale i v našich ulicích. To samo o sobě je neopomenutelný důvod, proč by tato vláda měla skončit, protože to je situace nehodná standardní demokratické země. Vzpomeňme si, vážené kolegyně a vážení kolegové, na jakých margináliích v minulosti padaly hlavy ministrů a dalších představitelů státu. Na straně druhé je zde pak samotný výkon vlády a řízení naší země, které jsou velmi tristní.
Tato vláda, a nejen ona, ale i předchozí dvě s účastí hnutí ANO a ČSSD i tehdy zástupců KDU-ČSL, jsou totiž ty nejmarnotratnější, které jsme zde od revoluce měli a které obrazně řečeno organizují velkou párty na úkor budoucích generací, projídají prosperitu naší země a nečiní absolutně nic pro strukturální modernizaci ČR a pro její úspěch v konkurenci ostatních zemí.
Chci zde nyní hovořit o obraně, což většina z vás předpokládá. A vážím si toho, že pan ministr obrany tady sedí po celou dobu, protože zřejmě když viděl moje jméno na tabuli, tak věděl, že budu reagovat určitě na jeho vystoupení. Děkuji vám za to, pane ministře.
Chci zde tedy hovořit o obraně, resp. o správě Ministerstva obrany a našich ozbrojených sil v rukou hnutí ANO. Pan premiér se častokrát tváří, jako že v předchozí vládě vlastně nebyl a že zde vládne něco málo přes jeden rok, ale to je samozřejmě záměrný klam a snaha zazdít předchozí roky, kdy se promrhalo v oblasti obrany mnoho času. Při rozhodování o nedůvěře této vládě je třeba se tedy dívat nejen na poslední rok, kdy je v pozici pan ministr Metnar, ale na posledních šest let, v nichž hnutí ANO drží ve svých rukou klíčové rezorty včetně Ministerstva obrany a během kterých nám slibuje neustále dokola lepší zítřky, zatímco ministři se střídají a ony zásadní změny se bohužel nedostavují.
Pokud se tedy zaměřím konkrétně na obranu, vážený pane premiére, můžete se snažit, jak chcete, ale neslavné ministrování pana Martina Stropnického vám nikdo neodpáře. Nesete za něj plnou odpovědnost! Jistě si všichni vybavíme dojemné předvolební klipy právě z roku 2013, kdy jste tehdy s významnou tváří hnutí ANO panem Stropnickým na dětských hřištích sliboval, že se za vás děti nebudou stydět a že tu všechno napravíte a opravíte. Z dnešní perspektivy je to úsměvné, protože po svém nevýkonu na Ministerstvu obrany uprchl dřívější místopředseda hnutí ANO pan Stropnický za trafikou do Tel Avivu, kde nyní dle vyjádření jeho vlastní ženy rozdává před ambasádou vodu účastníkům demonstrací proti vaší vládě, pane premiére Babiši! Asi aby se očistil a mohl se tvářit znovu jako znovuzrozený, nadstranický odborník. Ale ani tento fakt již nevymaže jeho nekompetentní působení v rezortu obrany v dresu ANO, na které rozhodně, pane premiére, vy pyšný být nemůžete.
Čeho jsme se tedy na Ministerstvu obrany za šest dočkali? Či spíše nedočkali? Šest let je skutečně dostatečně dlouhý časový úsek, aby se ukázalo, co kdo umí, co kdo dodržuje, co slíbil a co ve skutečnosti udělal. V naší porevoluční éře toto období na obraně mimochodem překonala již pouze KDU-ČSL a srovnatelně dlouho KDU-ČSL měla ministra na obraně osm let. ČSSD měli své ministry na obraně let šest, stejně jako nyní hnutí ANO.
Budu tedy ve svém shrnutí éry hnutí ANO na obraně argumentovat dohledatelnými fakty, nikoliv dojmologií. ***