(12.20 hodin)
(pokračuje Havlíček)
Historicky poprvé se nám se nám dostalo, a já jsem za to hrozně rád, pozitivní odezvy, myslím tím historicky poprvé jakékoliv vládě, od Akademie věd. Ano, od Akademie věd, která mezi roky 2009 až 2011 byla takřka vymazána z mapy českých dějin, protože se nastavil nový systém hodnocení, odebralo se jim 500 milionů korun meziročně, v důsledku čehož Akademie věd přišla v následujících letech souhrnně o 6 miliard korun. V roce 2009 až 2011, a teď to ani neříkám politicky, protože se přiznám, že nevím, kdo v té době ovládal Ministerstvo školství, resp. kdo v té době seděl v Radě vlády pro výzkum, vědu a inovace, tak v té době se udělalo tsunami, jehož cílem bylo rozebrat si Akademii věd tak, aby se přehodily některé ústavy na některé univerzity, případně aby se něco zcela vygumovalo.
Proč to říkám? V současné době Akademie věd je na 19. místě na světě, s ohledem na výsledky vědy, mezi tzv. neuniverzitními institucemi. V současné době se nám podařilo po několika letech ji dostat na způsob financování takový, který byl v roce 2010, takže za celou tu dobu se jenom hrálo o to, aby dostala alespoň to, co jí přináleží. I když mi to možná nepřísluší, přesto jsem se Akademii věd za předchozí vlády omluvil.
Co se týká mezinárodního posílení tuzemské vědy a výzkumu - další důležitý krok. Podařilo se nám získat a poprvé posunout mezinárodní radu na vrcholovou úroveň. Máme tam špičkovou osobu, jednu z nejvýznamnějších, z oblasti Izraele, bývalou státní vědkyni Státu Izrael. Máme tam špičkovou osobu ze Singapuru, to jsou všechno výsledky našich cest. Plus samozřejmě jsou tam reprezentanti Spojených států, Německa, Rakouska atd. A co je možná asi to neviditelnější, podařilo se nám schválit klíčový dokument, a to je Inovační strategie České republiky. Mnoho let zde něco podobného nebylo, je to jednoduchý dokument, který po dlouhé době netvořily poradenské firmy za několik milionů korun, udělali jsme si ji sami, udělali jsme ji v kompletu s řádově několika desítkami z našeho pohledu nejkvalifikovanějších osob v České republice a jasně jsme řekli, kde chceme být za několik let.
Já to zde říkám tak detailně proto, že pokud chceme udržet stabilní růst, pokud chceme směřovat k přidané hodnotě, pokud chceme mířit k finální produkci, a věřím, že na tom se shodneme s většinou z vás, ať jste zprava, ať jste zleva, tak základem je právě inovace, základem je, že dnes musíme do této oblasti investovat. To není populistické. Přece všichni víme, že peníze, které tam dneska dáváme, a tu aktivitu, kterou tam dáváme, nemůže sklidit tato vláda. V tom nejlepším případě je sklidí další vláda, ale spíše vlády ještě další, které zde budou. Ale je to základ pro všechny ostatní, kteří zde budou v roce 2025, třeba 2027, v roce 2030 - mít solidní prostředí, na kterém se dá postavit přidaná hodnota, díky čemuž zde mohou mít lidé solidní mzdy, firmy solidní výdělky a stát solidní příjmy z daní.
Umělá inteligence. Nepochybně jste všichni zaznamenali, nebo většina z vás, to, že jsme vzali prapor do ruky a začali jsme otevírat dveře pro to, abychom se stali jedním z nositelů umělé inteligence v celé Evropě. Máme šanci stát se jednou ze čtyř zemí, která zde bude v této oblasti hrát absolutní prim. Připravili jsme strategii umělé inteligence, nikoliv politickou. Když se do ní podíváme, respektujeme tam vědu, financování, ale i etické oblasti, respektujeme tam rekvalifikace. A děláme to proto, protože podle všech světových statistik během jedné generace umělá inteligence bude pokrývat polovičku trhu práce.
Hledáme vhodná témata, která budeme dále produkovat, ukazovat a ve kterých budeme aktivní. Našli jsme to v oblasti bezpečnosti, v oblasti bezpečnosti provozu, v oblasti služeb atd. Nechci teď chodit do detailů, ale v každém případě po dlouhé době můžeme mít velkou vizitku České republiky a tou je právě oblast umělé inteligence. Nejenom proto, že zde máme špičkové vědecké zázemí a dalších 500 Ph.D. studentů, ale prostě i proto, že v současné době má Česká republika v této oblasti obrovský respekt, a to jak v Evropské unii, tak ve Spojených státech amerických.
O digitalizaci zde již padlo mnohé. V každém případě strategie Digitální Česko, která řeší jak digitální ekonomiku, tak digitální společnost, tak ale i vztah k digitální Evropě, několik set úkolů, které se musí v horizontu několika dalších let udělat, jsou kroky, které zde dělá vládní zmocněnec pro digitalizaci kolega Dzurilla. Jsem bytostně přesvědčen, že to dělá dobře, nedělá to politicky, dělá to věcně, dělá to odborně a snaží se poprvé zkoncentrovat všechny aktivity pod jednu střechu.
5G. Minulý týden jsme představili první jízdní řád toho, jak budeme zavádět 5G, až do roku 2030. Včetně toho, že v roce 2020 bude první město 5G pokryté, v roce 2025 by měly být pokryty všechny železnice a hlavní dálniční koridory a v roce 2025 by mělo být 70 % České republiky 5G. I proto vypisujeme mimo jiné tendr, a je připraven, jestli to nebude dnes, tak to bude možná zítra, nejdéle příští týden, tendr, nebo resp. aukce, abych byl úplně přesný, na nového operátora. Cílem není pouze to, co zde deklarujeme dnes a denně, ale je to samozřejmě také cíl, a to je snížit ceny mobilních dat, ale pochopitelně připravit naše prostředí pro 5G. Pokud dnes toto neuděláme, pokud toto přerušíme, budeme s tím mít velký problém jak v průmyslu, tak v komunikaci občanů. Zejména mladí lidé to ocení.
Taky jsme se tady dotkli snižování dat za mobilní operátory a já jsem rád, že Poslanecká sněmovna k tomu přijala pozitivní stanovisko a že byl přijat ten tzv. legislativní balíček, který umožní rychlejší přechod od jednoho operátora k druhému operátorovi a vytvoří základnu pro to, aby vůbec někdo o ten český trh stál. Myslím, že dnes první výsledky vidíme. Byla to otázka času na to, aby zareagovali první operátoři, a oni reagují. Ceny dat - nechci tvrdit, že letí dolů, ale ceny dat se začínají sunout dolů. Jsem přesvědčen, že v dalších měsících to bude pokračovat. Nevyhlásili jsme válku telekomunikačním operátorům, ale tvrdě s nimi jednáme a myslím si, že po dlouhé době je zde prostředí takové, kdy mobilní operátoři vidí, že proti nim stojí tvrdý vyjednávač. Pochopitelně by měli velkou radost, kdyby byly nové volby a kdyby se toto všechno zadrhlo.
Nebudu zde teď dlouze vysvětlovat a ukazovat, jaké nové programy zde byly vypsány pro start-upy, pro drobné investory. Myslím tím malé investory, kteří investují do inovací. Ale program The Country for The Future nebo program Trend, který byl schválen v rámci MPO, případně v rámci Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, alokuje na další roky několik miliard korun, nikoliv dotačních peněz, ale peněz pro podporu prostředí, infrastruktury, pro to, aby se o něco lépe podnikalo.
Energetika. Myslím si, že si snad všichni uvědomujeme to, že se nacházíme ve zcela klíčovém období ve smyslu formulace budoucí energetické koncepce a budoucího energetického mixu. Dnes sice nerozhodneme úplně všechno, ale dnes vytváříme jízdní řád toho, jak zde mezi rokem 2030 až 2040 a dále bude fungovat energetický zdroj. Dnes formulujeme to, kolik procent zde bude mít jádro, kolik procent zde budou mít obnovitelné zdroje, uhlí, případně plyn a cokoli dalšího. Je to vysoce odpovědná záležitost, která nepochybně je nad nejenom touto vládou, ale i touto Sněmovnou, na které se musí shodnout všichni participanti politického prostředí. Pokud tak nenastane, tak zde další generaci uděláme obrovský problém.
Musíme zde říci, a docela i korektně říci, že v tomto mám pocit, že zde funguje i spolupráce napříč politickými stranami. A dám konkrétní příklad - výbor pro jádro, který je zcela zásadní pro to, aby zde připravil model a jízdní řád toho, jak se bude budovat jádro. Bez jádra prostě neuděláme tu energetickou koncepci. Můžeme se bavit o tom, kde bude, můžeme se bavit o tom, v jakém roce tam bude, ale výbor pro jádro funguje, a já to říkám v dobrém slova smyslu, protože na něm participuji a jsou tam členové i ostatních politických stran a musím říci, že ta komunikace tam funguje dobře, že funguje věcně a že funguje s vysokou dávkou odpovědnosti toho, že se dnes tvoří skutečně budoucí energetický mix, který pochopitelně ovlivní ceny, ale ovlivní i životní prostředí, ovlivní technologie a ovlivní vše další.
Mohl bych teď říkat další detaily, co jsme zde v oblasti energetiky zvládli. Možná bych zmínil návrh snižování emisí, byla o tom velká diskuse, možná někdy emotivní. Není pravda, že Česká republika sehrává druhořadou roli v Evropě. Podle Pařížské dohody nejenže dodržíme, že v roce 2030 budeme o 40 % níž než v roce 1990, ale dokonce v roce 2050 jsme jako jedni z mála dali návrh, že to bude o 80 % níže.
Jako jedni z mála dodržujeme podíl obnovitelných zdrojů, a to přesto, že se do obnovitelných zdrojů nasypaly neuvěřitelné peníze a 3 % elektrické energie, která dnes tvoří soláry, nás stojí 28 miliard korun ročně. A celkově 46 miliard korun ročně nás stojí všechny obnovitelné zdroje. Já to neříkám proti obnovitelným zdrojům. Obnovitelné zdroje jsou správná cesta. Já to říkám proto, že když se podcenila mezi roky 2005 až 2010 energetická koncepce a strategie, když se to neřešilo věcně, ale řešilo se to politicky, emotivně, tak výsledkem toho je, že nás to dnes stojí 46 miliard korun ročně. Opakuji, neříkám to proto, že soláry anebo obnovitelné zdroje jsou něco špatného, říkám to proto, že dobrý nápad byl špatně připraven. V každém případě v obnovitelných zdrojích jsme dnes měli být podle našich závazků vůči Evropě na 13 % - a jsme na 15 %. Navrhli jsme 20,8 %, Evropa říká, trošku si to posuňte, možná se dostaneme na 22, 23, 24 %. Nevím v tuhle chvíli, ale tam někam směřujeme. ***