(16.30 hodin)
(pokračuje Havlíček)
Samozřejmě s tím je spojena velmi citlivá oblast úložiště. Já teď zrekapituluji ten stav. V tuto chvíli je 7 plus 2, já říkám 7 plus 2 lokality, protože ty dvě jsou spojeny s lokalitou Dukovan a Temelína. A další jízdní řád by měl být takový, že do roku 2022 by měly být vytipovány ty finální dvě lokality, v roce 2025 by mělo být rozhodnuto o té poslední, přičemž v roce 2045 by se mělo začít budovat, do roku 2065 by mělo být hotovo a 2065 a dále by měla být v provozu. Teď neříkám asi úplně nic nového, nicméně co je zcela zásadní, je to - tím i odpovídám částečně, proč jsou ty lokality vytipovány v oblasti Kraje Vysočina, v oblasti jižních Čech, částečně ještě západních Čech - musí to být hlubinné úložiště, to je jedna věc, a druhá, musí tam být dostatek horniny okolo, tak aby to bylo dostatečně bezpečné. Samozřejmě ta otázka bezpečnosti je prioritní, je zcela zřejmá.
Musím říct, že v rámci SÚRAO, čili klíčové instituce, která má toto na starosti, došlo k zásadní změně. Je tam nový ředitel pan Prachař. Já jsem měl možnost už se s ním setkat, z mého pohledu je to kvalifikovaná osoba, je to člověk vysoce komunikativní a je to člověk, který sází - a nejenom on, ale i jeho tým - na to, že se musí velmi citlivě, velmi kvalifikovaně a hlavně osobně jednat se všemi dotčenými oblastmi. Troufám si tvrdit, že to bude zásadní změna v komunikaci SÚRAO vůči těm dotčeným oblastem, protože já respektuji to, že v minulosti - a teď nehledám viníka - tam ten komunikační problém byl zřejmý. V celé řadě postupů se postupovalo systémem tady je stát a my rozhodujeme a tady je někdo, kdo se přizpůsobí, což si myslím, že je špatně, to prostě být nemůže. Jedná se o natolik důležitou věc, která do určité míry ovlivní ekonomicky, možná i sociologicky ty dané oblasti, a podle toho se k tomu musí přistupovat. Takže styl komunikace se mění a ta komunikace bude za prvé na osobní bázi, na osobní bázi pochopitelně jak vedení SÚRAO, tak vedení Ministerstva průmyslu a obchodu, a já vám tady můžu garantovat, že prostě objedu všechny ty oblasti, které tam jsou, setkám se s představiteli těch oblastí, to znamená s místními samosprávami nebo se starosty, a pochopitelně i s tou veřejností, která bude mít zájem diskutovat, a to jak s tou, která prostě chce slyšet pouze, co tam bude, tak s tou, která dneska vystupuje třeba nějakým zásadnějším způsobem proti. Prostě to k té diskusi patří. Takže to je moje pozice. Pochopitelně budu chtít, aby tam komunikovali poté i všichni kompetentní z ministerstva, v tomhle případě zejména náměstek pro oblast energetiky.
Nicméně používají se dneska, začínáme používat i nové komunikační nástroje, teď tady nechci chodit do detailů, jako když se vytváří nový komunikační web. Bude se komunikovat prostřednictvím nových technologií. Protože si uvědomme, že to zajímá i mladou generaci, která dnes prostě vyžaduje tento styl komunikace. Tak to je zřejmé. Musí se pochopitelně jednat i na úrovni ekonomické, to znamená, musí se vlastně otevřeně říkat, jaké benefity z toho ty konkrétní lokality mohou mít. Musí se jim to vysvětlovat. Musí se říkat, jakým způsobem se zabezpečí to, že mohou v uvozovkách klidně spát, to znamená, že nebude ohrožena nějakým způsobem jejich bezpečnost nebo že tam nehrozí žádná kontaminace či cokoli jiného.
Musí se ukazovat příklady ze světa. My nejsme jedinou zemí, kde se toto řeší. Popravdě řečeno, každá jaderná v uvozovkách velmoc řeší dneska jaderné odpady. Podívejme se do Francie, kde je 75procentní podíl jádra, podívejme se na Slovensko. Já jsem měl možnost jednat, je to týden, týden přesně, s premiérem Slovenska a s ministrem hospodářství, kde řeší podobné náležitosti. Díváme se, jakým způsobem to řeší ve skandinávských zemích, a prakticky každá země na světě, nemluvě o Americe, Japonsku či Číně, prostě má k tomu nějaký režim a řeší podobné problémy. (Předsedající: Váš čas, pane ministře.) Tak my se budeme dívat na ty nejvyspělejší země a podle toho budeme postupovat a takto budeme komunikovat s jednotlivými lokalitami a jejich zástupci.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Zájem o doplňující otázku je. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane ministře, děkuji za vaši odpověď. Jsem teď sice v naději, že skutečně ten styl komunikace směrem k samosprávám a dotčeným obcím i samozřejmě občanům bude z vaší strany progresivnější, velmi rád se s vámi na Vysočině k tomu potkám. Vidím tady i kolegu poslance Kotta, který je také z té lokality, takže se nás tam možná setká víc.
A možná jednu doplňující otázku. Vysočina je teď stíhaná více pohromami. Všichni víme, že kůrovcová kalamita je teď na Vysočině skutečně v tom největším rozpuku a bohužel to bude zasahovat zřejmě většinu Vysočiny. Máme samozřejmě problémy - a to s tím souvisí - i s vodními zdroji. To znamená, promítne se nějak ta, dá se říci, možná až ekologická katastrofa, která před Vysočinou zřejmě stojí, i do úvah hlubinného úložiště?
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak prosím, máte slovo, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Tak bylo by nefér, abych tady teď cokoli sliboval, vylučoval anebo prostě ukazoval to, bez čeho to bude či nebude. Já jsem bytostně přesvědčen, že poté, co se položí všechny karty na stůl, vysvětlí se všechno, ukážou se finanční benefity, ukáže se to, že to je bezpečná záležitost, poté, co se vyberou ty klíčové lokality, čili bavíme se poté, co se vyberou ty dvě lokality v roce 2022, tak že ta diskuse možná už bude trochu jiná. A hlavně pokud se do toho vloží odborná diskuse, pokud se ukážou konkrétní příklady ze světa, pokud se ukáže to, že skutečně nehrozí žádné nebezpečí a navíc to těm lokalitám přinese, nechci říct doživotně, ale prostě na dlouhou dobu vysoký ekonomický benefit, tak že možná se ten pohled na to změní. Nechci teď tady tvrdit, že se bude soutěžit o to, kdo to dostane, ale v každém případě mohou být možná některé nebo budou některé trochu klidnější. Takže nechci tady teď sortýrovat to, koho se to dotkne více nebo méně, ale v každém případě to, co říkáte, tak se do toho finále rozhodně, rozhodně zohlední.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Černohorský s interpelací na pana ministra Staňka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážený pane ministře. Já bych se rád tady informoval, v jaké fázi je příprava nového zákona o ochraně památkového fondu a zdali tedy případně Ministerstvo kultury uvažuje o změně organizačního uspořádání státní památkové péče tak, aby došlo k jejímu zjednodušení, tedy zrušení tzv. dvojkolejnosti.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr kultury ČR Antonín Staněk Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, podle plánu legislativních prací na rok 2019, schváleného usnesením vlády ze dne 12. prosince 2018 č. 830, má Ministerstvo kultury mimo jiné úkol předložit návrh zákona o ochraně památkového fondu, a to v termínu do 30. září 2019. Ministerstvo kultury na této předloze intenzivně pracuje a předpokládám, že výše uvedený termín bude dodržen.
Ministerstvo kultury při tvorbě návrhu zákona o ochraně památkového fondu vychází ze stávajícího modelu výkonu veřejné správy v oblasti památkové péče. Nejvýznamnější úloha v tomto systému připadá obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a krajským úřadům a obě tyto instituce vykonávají památkovou péči jako výkon státní správy v přenesené působnosti. Významnou roli má pak dále pochopitelně Ministerstvo kultury a v případě kontrolní činnosti památková inspekce. Jako odborná složka bude i nadále fungovat Národní památkový ústav. Ministerstvo kultury tedy nepředpokládá změnu originální struktury památkové péče ani zřízení nových úřadů v oblasti památkové péče.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano. Prosím.
Poslanec Lukáš Černohorský: Já bych se tedy zeptal, kdy předpokládáte, že by bylo třeba nějaké připomínkové řízení, do kterého bychom mohli případně vstoupit, pokud budete předkládat věcný návrh zákona.
A za další. Já jsem se právě ptal na to zjednodušení. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo pro místní rozvoj v tuto chvíli v rámci rekodifikace stavebního práva předpokládá, že se stavební úřady vyčlení ze samospráv, zdali s touto variantou případně počítáte i vy do budoucna.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr kultury ČR Antonín Staněk Takže pokud jde o vyčlenění úřadů památkové péče nebo Národního památkového ústavu, nic takového se nepředpokládá. Předpokládá se, že v rámci stavebního řízení bude v rámci toho jednoho velkého objektu i řízení v oblasti památkové péče, nicméně i nadále bude zůstávat povinnost respektovat a spolupracovat s odbory památkové péče.
A co se týče připomínkového řízení, tak samozřejmě my předpokládáme nejenom to, že zákon projde vnitřním připomínkovým řízením potom samozřejmě do příslušného mezirezortního připomínkového řízení, a já připravuji také seminář, v rámci kterého bychom představili poslancům a senátorům ten příslušný návrh.***