(16.20 hodin)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Než dám slovo paní ministryni, tak bych přečetl omluvu. Paní poslankyně Helena Válková se omlouvá mezi 16.15 a 18.00 z důvodů pracovních a paní poslankyně Dana Balcarová od 17 hodin do konce jednání z pracovních důvodů.

Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený pane předsedající, vážení přítomní poslanci, já jsem ráda, že Piráti podporují třístupňovou soustavu. V tom si určitě budeme rozumět.

Jak jsem to myslela? Myslela jsem to tak, že v tomto volebním období samozřejmě nic takového nebude na pořadu dne. Pouze jsem chtěla, aby tato záležitost už jednou provždy byla nějakým způsobem vyhodnocena. On už s tím začal Otakar Motejl někdy v roce 2000, spadlo to pod stůl, pak to chtěli všichni, chtěl to Pospíšil, tady mám vyjeté články, chtěli to další ministři, ale nikdy na to nedošlo.

A protože taková reforma trvá minimálně dvě volební období, tak je potřeba začít aspoň připravovat potřebné analýzy a podklady, abychom nakročili správně, a až bude pan Michálek tím kýženým ministrem spravedlnosti třeba v tom příštím volebním období, tak jistě takovou moji činnost ocení, že tam ty podklady bude mít. Chystám to v podstatě pro nového ministra v novém volebním období a ten ministr by potom měl už rozhodnout, jestli tedy se do té reformy pustíme. Není to o zrušení vrchních státních zastupitelství, jak je mi zase podsouváno, ale o zrušení jak vrchních soudů, tak vrchních státních zastupitelství. Je to o zúžení soustavy na tři stupně, protože čtyři stupně jsou na tuto zemi, která je malá, velice luxusní sestava.

Takže jestli vám to takhle stačí?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan Michálek má zájem? Ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za odpověď. Já jsem se chtěl ještě zeptat na doplnění, které se týkalo možné varianty toho, že by se redefinovaly krajské soudy, že by to byly nalézací soudy a že by se z okresních soudů udělaly pobočky nalézacích soudů na úrovni soudních krajů. To znamená, soudní soustava by pak začínala na kraji, odvolací soud by byl vrchní soud a dovolací soud by byl Nejvyšší soud, jak to například prezentoval předseda Městského soudu v Praze v asi šest let starém vystoupení na právním kongresu. To je také jedna z možných variant.

Já se domnívám, že to rozhodnutí, kterou variantu, kterou cestou se pustit, by mělo být vyhotoveno až právě po podrobném zpracování a vyhodnocení soudní mapy, jaký je nápad v jednotlivých soudních krajích, okresech, protože ty malé okresní soudy, kde některý z nich má 6 soudců a některý z nich má 72 soudců, jsou opravdu velmi nevyvážené.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně má zájem o odpověď.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Tak samozřejmě toto já nebudu rozhodovat, to už bude rozhodovat můj nástupce. Máte pravdu, potíže s okresními soudy jsou, a je otázka, jak tedy s krajskými soudy. Ale jak říkám, já připravuji, nebo chci připravit pouze podklady, aby nový ministr měl podrobně zmapováno, jak to v kontextu doby tady se soudy chodí, a co je potřeba udělat, to už musí rozhodnout on sám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Václav Votava, který ale není přítomen v jednacím sále, takže jeho interpelace propadá. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, do mateřských školek nám chodí minimálně 1 100 dětí postižených autismem. Tyto děti mají problém s komunikací a dorozuměním se. Velmi jim pomáhá aplikovaná behaviorální analýza, takzvaná ABA terapie. Jedná se o jedinou známou léčebnou metodu, jejíž výsledky jsou podloženy vědeckým výzkumem. Tato terapie dokáže pomoci nejvíce u dětí do šesti let, kdy mají největší potenciál k učení. Je nezbytná k tomu, aby se tyto děti naučily mluvit a eliminovat problémové chování. Má však jeden velký háček. Je to finančně velmi náročná metoda a zdravotní pojišťovny ji neproplácejí. Přitom se Ministerstvo zdravotnictví už v roce 2016 zavázalo, že zajistí s pojišťovnami úhradu alespoň základního standardu ABA terapie. To by bylo dobré, ale má to háček. Ve skutečnosti se nic nestalo. Ministerstvo se vymluvilo na nesoučinnost s odbornou veřejností. Nově by se zařazení terapie do zdravotnických služeb mělo ověřit na pilotní studii, avšak to je faktický krok zpět a rodičům to nepomůže.

Vážený pane ministře, proč trvalo tři roky, než se Ministerstvo zdravotnictví rozhoupalo tuto problematiku řešit? Jak dlouho bude trvat, než ji vyřeší? Bude to trvat další tři roky nebo ještě déle? Opravdu se musíme vracet zpět k pilotní studii? Domnívám se, že by stát měl těmto dětem a jejich rodičům vycházet vstříc a nikoliv oddalovat řešení, které jim pomůže. Mohl byste říci jasný a nepodmíněný závazek, kdy s touto situací, která je ostudná, něco uděláte? Jaký bude harmonogram dalších kroků? Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr není přítomen, tak na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Vít Kaňkovský s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážený pane ministře, milé kolegyně, kolegové. Česká republika řeší už několik let trvalé uložení jaderného odpadu. Je v tuto chvíli vytipováno devět lokalit. Už mělo dojít k zúžení na čtyři lokality, k čemuž ale zatím nedošlo. Nevím, jestli jenom shodou okolností, ale je to spíše asi geologickými podmínkami. Jsou čtyři z lokalit vytipovány na Vysočině, v mém mateřském kraji. Jistě všichni chápeme, že stát musí mít nějakou strategii pro trvalé uložení vyhořelého paliva, byť všichni doufáme, že než k tomu dojde, tak třeba dojde k nějaké nové technologii, která by vyhořelé palivo nějakým způsobem ještě zhodnotila, nicméně tu strategii musíme mít.

Bohužel se domnívám, že všechny ze zatím vytipovaných lokalit mají svá slabá místa, každé možná trošku někde jinde. Pokud se jedná o lokality na Vysočině, tam jsou zásadní problémy s tím, že jsou tam významné zdroje pitné vody, mimo jiné vodní nádrž Želivka, která zásobuje Prahu a okolí, vodní nádrž Hubenov, která zásobuje krajské město Jihlavu, ale i některé další. Z tohoto pohledu je asi nejrizikovější lokalita Čertův Hrádek u Hojkova, ale i všechny ty ostatní další lokality mají své problémy. Občané těchto lokalit a dalších dotčených obcí opakovaně vyzývají Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí i Správu úložišť radioaktivních odpadů, aby se vyjádřily k jejich připomínkám a aby je informovaly o dalších krocích.

Já se vás, pane ministře, jako nově nastupujícího ministra průmyslu a obchodu chci zeptat, jakou vy vidíte další strategii v postupu hledání finální lokality a jestli jste ochoten napřímo komunikovat s dotčenými samosprávami i občany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za dotaz. Dneska dostávám samé citlivé otázky. Ano, úložiště je jedna z nejcitlivějších otázek řešení budoucí koncepce v rámci rozšíření jádra, protože jak jsem zde říkal už v první interpelaci, jádro nás nemine, rozšíření jádra je celkem jasným krokem s ohledem na celou řadu faktorů, jak na faktor bezpečnosti, ekologie, tak na faktor ekonomický a ve finále i faktor toho, že musíme přihlížet k útlumu uhlí. To znamená, jenom zopakuji to, co jsem říkal před pár desítkami minut, pravděpodobný podíl jádra bude okolo 50 % mezi roky 2030 až 2040. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP