(16.40 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je poslanec Ivan Adamec s interpelací na pana ministra Vladimíra Kremlíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Vážený nepřítomný pane ministře dopravy, s vaším nástupem na Ministerstvo dopravy bych rád znal vaše názory v odpovědi na takové čtyři základní otázky. Vy jste sice na ministerstvu už pracoval, ale to tady nechci rozebírat. Možná by mě zajímaly vaše názory na situaci, kterou máme v této chvíli v dopravě.
První otázka je, jakým způsobem rozhodnete o zpoplatnění nebo nezpoplatnění 900 km silnic I. třídy, když se k tomu vláda opakovaně odmítá vyjádřit. Kdy se toto rozhodnutí obce a kraje dozvědí?
Druhá otázka. Kdy se definitivně dočkáme elektronické dálniční známky? Bude systém napojen na nový mýtný systém a využity dosluhující mýtné brány, nebo se bude stavět takzvaně na zelené louce?
Třetí, neméně důležitá otázka. Jakým způsobem hodláte zrychlit přípravu staveb a samotnou výstavbu dopravní infrastruktury?
A čtvrtá otázka. Kdy bude definitivně opravena dálnice D1. A má stát průběh oprav opravdu pod kontrolou?
Ptám se proto, dnes vyšel článek, že úsek dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem bude dostavovat společnost SKANSKA, která nahradí konsorcium firem, kde vévodil GEOSAN a Kazaši. A víceméně toto výběrové řízení na tuto další firmu vlastně nebylo uskutečněno. Média informují o tom, že to bylo bez výběrového řízení, což mi připadá neuvěřitelné, že tam nějaký způsob výběru být musel. A je otázka, jestli považujete ten způsob rozvázání spolupráce za ministra Ťoka a následné vybrání nové společnosti (upozornění na čas), tak jak jsem hovořil, zda to považujete za ekonomické a za správné. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr, jelikož není přítomen, odpoví v souladu s jednacím řádem písemně na tuto interpelaci.
Dalším v pořadí je poslanec Lukáš Černohorský, ne, pardon, omlouvám se, poslankyně Pavla Golasowská s interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, nedávno jste si posteskl, že z české krajiny mizí motýli a další hmyz, že společenství hmyzu nalezneme už jen na Šumavě a v dalších horách. Seriózní studie o stavu hmyzu v české přírodě dosud chybí. Podobná studie v Německu prokázala, že od roku 1989 dramaticky ubylo hmyzu, až čtvrtina hmyzí populace, a současně vyhynulo 39 % druhů. Tato informace v německém Bavorsku spustila vlnu demonstrací a zájmu lidí o zachování hmyzu v krajině. Kampaň byla známa především jako kampaň Zachraňme včely. Jeden a čtvrt milionu německých občanů podepsalo petici požadující zákon na ochranu hmyzu, který by stanovil nově povinnost zemědělským podnikům uvést do klidu minimálně 10 % půdy a omezení používání chemických prostředků. Plán na ochranu hmyzu předpokládá investici přibližně 100 milionů eur každý rok a okolo dalších 25 milionů eur na výzkum. Tento projekt zahrnuje také omezení stavby dálnic, zvýšení emisních, světelných limitů a výraznou úpravu pravidel pro používání pesticidů. Dále vyšly najevo silně karcinogenní účinky herbicidu glyfosátu, řada zemí výrobu a používání tohoto herbicidu zakázala, ale u nás se glyfosát používá dál.
Pane ministře, zadáte podobnou seriózní studii ke zmapování stavu české hmyzí populace a předložíte ve vládě podobný zákon na ochranu hmyzu, který by povinně nařídil uvést část půdy do klidu a omezil používání herbicidů a pesticidů? Pokud tak nehodláte učinit, proč a z jakých důvodů? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra, aby odpověděl na tuto interpelaci.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, děkuji za ten dotaz paní kolegyni. My v této chvíli takovouhle studii nemáme v rámci České republiky komplexně, ale máme celou řadu informací o jednotlivých druzích, která napovídá tomu, že pokud by tato studie vznikla, a samozřejmě to znamená poměrně velkou náročnost časovou, abychom ji zpracovali, tak si troufám říct, že by došla k velmi podobným závěrům, jako došla ta studie v Německu. Ono to není jenom Německo, podobná situace je ve Francii, podobná situace je v řadě dalších zemí Evropy. To znamená, my samozřejmě máme v rámci České republiky řadu konkrétních informací od Agentury ochrany přírody a krajiny, já se k nim za chviličku dostanu.
Ten pokles početnosti hmyzu navíc není rovnoměrný, ale týká se zejména citlivých a často specializovaných druhů, naopak počty jiných zemědělských škůdců mohou naopak stoupat. My jsme tady před několika desítkami minut nebo před hodinou mluvili o kůrovci. A tam se domnívám, že zrovna tohoto podkorního hmyzu máme teď tolik, že bychom se ho rádi zbavili. Ale kde naopak ten hmyz skutečně ubývá, to, co je pochopitelné pro všechny a porovnatelné pro všechny, je to, co jsem i já uváděl teď, když jsem při vysazování housenek hnědáska osikového na to byl tázán a říkal jsem, že pro normální občany, kteří nejsou specialisté na hmyz, tak jsou viditelné dvě kategorie, respektive dva parametry: za prvé to, že z našich luk samozřejmě mizí motýli jako takoví, pro laika nejviditelnější markant, a pro řidiče to, že máme daleko čistší sklo od auta, když jedeme v létě, ve srovnání se situací, která tady byla před několika lety.
To jsou takové úplně jednoduché, řekněme, markanty nebo porovnání toho, že i v naší přírodě se dramaticky počet druhů - my to můžeme třeba uvést na počtu motýlů, denních motýlů, kteří vyhynuli více než z 11 % za posledních několik málo desítek let. To znamená, ze 161 druhů denních motýlů jich vyhynulo 18 a dalším 16 druhům, tedy zhruba 10 %, se zmenšily areály rozšíření, to znamená, jsou ohroženy. A tohle je samozřejmě něco, co nás velmi trápí.
Příčiny toho stavu jsou, myslím, dneska známé v celé Evropě. Především je to dědictví změn využívání krajiny od druhé poloviny 20. století, tedy rozsáhlé dopady kolektivizace, odstraňování mezí, remízků, odvodňování pozemků a ničení mokřadů a samozřejmě intenzivní zemědělství. To je, myslím, něco, co není žádná novinka. Ale není to, paní kolegyně, vaším prostřednictvím, pane předsedající, jenom o zákoně na ochranu hmyzu. Je to o konkrétních opatřeních na ochranu biodiverzity, a to jak zachování stavu přírodně cenných území, tak i krajiny jako celku.
Ministerstvo životního prostředí má řadu programů a také je realizuje, programů, které podporují zlepšování stavu funkcí krajiny, revitalizační opatření. Těch opatření děláme skutečně tisíce ročně, ať už z Programu péče o krajinu z národního rozpočtu, tak samozřejmě i z operačního programu Životní prostředí. Pro ty nejvíce ohrožené druhy potom přijímá ministerstvo záchranné programy zahrnující opatření, která jsou nezbytná pro stabilizaci populací. To je třeba už zmíněný program pro hnědáska osikového. A další podobné programy jsou připravovány, ale samozřejmě nejenom pro hmyz, ale i pro ptáky.
Co je ale naprosto zásadní, je, že jsme iniciovali řadu opatření v rámci společné zemědělské politiky, už té minulé společné zemědělské politiky, například agroenvironmentálně-klimatická opatření na podporu biopásů včetně varianty s živnými rostlinami pro hmyz, opatření na podporu modrásků, chřástala polního, čejky, specifické péče o podmáčené louky či druhově bohaté pastviny, a že samozřejmě dneska intenzivně spolupracujeme a prosazujeme naše požadavky v rámci nové společné zemědělské politiky Evropské unie na další programové období 2021 až 2027. Protože to je právě ta hlavní oblast (upozornění na čas), kam se musíme zaměřit. Žádný speciální zákon vám v tom úplně nepomůže, musíme dělat konkrétní opatření. Děkuji. ***