(16.10 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za váš dotaz. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec To jste tam ten stupínek klidně mohla nechat, paní předsedkyně, já bych si připadal větší aspoň jednou (se smíchem). Ale dobře. Já si ho tam tak nenápadně přisunu.
No, my jsme právě při zadání té vaší interpelace si nebyli úplně jisti, čeho se to nakonec bude týkat. Takže já spíš, protože to je na poměrně - jak vy jste správně řekla - to je poměrně široké téma. Vůbec posouzení D3 celkem. Ale dovolte mi jenom se vyjádřit k té celé trase a potom k té části Jílového u Prahy. A případně můžeme doplnit ty informace spíš asi v písemné podobě, protože tohleto je trošku jako širší zaměření než to, na co jsem teď připraven. Ale rád využiji aspoň tento čas.
D3, ta středočeská část, byla posouzena z hlediska zákona o posuzování vlivů na životní prostředí už v letech 2007, 2012. Celková délka posouzeného úseku je ve variantách 58,2 až 61,5 kilometru. A stanoviskem EIA byla nakonec doporučena západní varianta, jejíž součástí je třeba právě ten obchvat Jílového u Prahy, přivaděč Týnec nad Sázavou a tzv. Václavická spojka. Pro západní variantu následně Ředitelství silnic a dálnic připravilo dokumentaci pro územní rozhodnutí a dále Ministerstvo životního prostředí vydalo 6. června 2017 souhlasné závazné ověřovací stanovisko a dne 2. 6. 2017 prodloužilo platnost stanoviska EIA.
Pokud se týká právě té části kolem Jílového, protože to je právě součástí toho posouzeného záměru, tak ty přivaděče Jílové u Prahy propojují dálnici D3 a silnici II/104 a silnici II/105. A vzhledem k tomu, že se vlastně jedná o severní a jižní větev, budou tyto přivaděče plnit zároveň funkci obchvatu města. Ty koridory přivaděčů jsou stabilizovány v územním plánu a jsou zahrnuty jako veřejně prospěšné stavby. Dle dokumentace EIA bude severní větev přivaděče budována v předstihu před samotnou stavbou D3, aby po jeho trase mohla být vedena doprava při výstavbě dálnice D3 a jižní větve přivaděče.
Ministerstvo životního prostředí se na základě žádosti Ředitelství silnic a dálnic dosud předběžně vyjádřilo ke změnám projektu v rámci celé délky dálnice D3 včetně uvedených souvisejících staveb. A jediným úsekem, kde Ministerstvo životního prostředí dosud tuto žádost neobdrželo, je právě obchvat Jílového u Prahy. Důvod tohoto postupu a aktuální stav přípravy nám není znám. Informace může poskytnout Ředitelství silnic a dálnic, popř. Ministerstvo dopravy.
Tak to asi spíše jenom trošku vytrženo z kontextu. Pokud by vás opravdu zajímal celkový proces, proč se vyjadřovalo k této variantě a jak, protože to je skutečně horizont 2007, 2012, tak doplníme písemně. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Je zájem o doplňující otázku. Ano. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Dana Balcarová: Já dám doplňující otázku a nechám tady panu ministrovi stupínek, aby si to mohl užít (se smíchem). A chtěla jsem se zeptat. Bude se... Vypadá to, že tedy bude variantní změna. Bude tam obchvat kolem Jílového, bude ta trasa vypadat trošku jinak, jestli ministerstvo bude dělat novou EIA, nebo jakým způsobem se vyrovná vlastně s těmi změnami. Děkuji. Stupínek nechávám.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec No to je úplně něco jiného. To je jako neporovnatelné takhle. Já se trošku obávám, abych ho neprošlápl (se smíchem).
Ale my v této chvíli, paní kolegyně, vidíme vlastně jediný úsek, a to je úsek v délce zhruba pěti kilometrů. To je vlastně právě oblast Jílového až ta mimoúrovňová křižovatka Hostěradice včetně. A v tomto úseku je zatím ze strany Ředitelství silnic a dálnic navrženo tak velké množství změn záměru, že tím byl navržen vlastně ucelený významně pozměněný úsek plánované dálnice D3. Jedná se o celou řadu změn směrového a výškového vedení a s tím spojené změny umístění záměru. A tam už jsme oficiálně Ředitelství silnic a dálnic informovali 25. října 2018 a neoficiálně již v průběhu jara o tom, že tam dochází k celé řadě změn a takovou možnost je možné provést výhradně na základě postupu dle zákona č. 100/2001. To znamená, my jsme ale oznámení záměru, resp. dokumentaci vlivů záměrů na životní prostředí v tomto úseku dosud neobdrželi. A dle našeho názoru by výše uvedené nové posouzení dle zákona č. 100/2001 u změn dálnice D3, pokud bychom ho nepožadovali, tak by to opravdu mohlo mít docela závažné negativní dopady potom na územní rozhodnutí a případné další rozhodnutí.
Takže jak se v této věci zachová Ředitelství silnic a dálnic a Ministerstvo dopravy, je spíše otázka na ně. My vidíme vlastně v celém tom úseku tuto část, která má zhruba pět kilometrů, kde podle názoru našich specialistů skutečně dochází k celé řadě změn (upozornění na čas). Pardon. A tam skutečně by podle našeho názoru bylo důležité se na to znovu podívat. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Jana Krutáková s interpelací na pana ministra Vladimíra Kremlíka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci zřízení truckparku u obce Lanžhot. Jedná se o hraniční přechod z jihovýchodních zemí. Denně zde projede přibližně 250 až 300 kamionů a jejich řidiči nemají prostor, kde by si mohli zajít na toaletu, najíst se či vyspat. Jediný truckpark v okolí je na D1 za Brnem u Ostrovačic.
Na této hranici se pak nacházejí budovy, které jsou ve vlastnictví státu, konkrétně ve správě Ředitelství silnic a dálnic. Bohužel se stát o tyto budovy nestará s péčí dobrého hospodáře a vstup do naší republiky pak působí jako vstup na divoký východ. Nejen že jsou tady zchátralé budovy, ale je zde také nepořádek, spousta odpadků. Kamiony následně stojí naprosto všude, což je možné vidět i po cestě do Prahy, kdy veškerá otevřená odpočívadla a čerpací stanice jsou prakticky plné.
Chtěla jsem se vás tedy zeptat, zda plánujete vybudovat nějaké truckparky na jižní Moravě a zda není dle vašeho názoru vhodné je vybudovat právě na tomto místě, kde jsou nevyužité chátrající budovy ve vlastnictví státu. A druhá otázka. Z jakého důvodu jsou uzavřena, a tím nevyužívána již vybudovaná některá odpočívadla na D1? Předem děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr není přítomen, bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.
Dalším v pořadí je paní poslankyně Veronika Vrecionová s interpelací na paní ministryni Kláru Dostálovou. Paní poslankyně není přítomna, to znamená, její interpelace propadá.
Dalším v pořadí je pan poslanec Jakub Michálek na paní ministryni Marii Benešovou. Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, já bych se teď chtěl věnovat otázce, která vzbudila poměrně velkou pozornost. Nemyslím si, že ani tak kvůli svému obsahu, protože o rušení vrchních soudů se tedy mluví už velmi dlouho, ale spíš v souvislosti s načasováním a vztahem některých státních zastupitelství k případu, ve kterém je trestně stíhán pan předseda vlády.
Já bych se chtěl zeptat paní ministryně, jestli by mi mohla trochu ozřejmit, jak to myslela s tím rušením vrchních státních zastupitelství. Já jsem chtěl předeslat, že osobně i já i celý náš poslanecký klub podporujeme, aby se zjednodušila soudní soustava, abychom měli soudní soustavu obecných soudů, která bude tříčlánková a budou tam i tři stupně. Ne jako je to dneska, kde máme extrémně složitou soustavu. Nicméně se nedomnívám, že by to rušení vrchních soudů bylo jedinou možnou variantou.
Když se podíváme na některé ty zahraniční úpravy, např. v Nizozemsku, ve Finsku a v dalších státech, kdy je soudnictví velmi dobře hodnoceno občany, tak spíš tam přetrvává ten model, že těch soudů, které jsou pod nejvyšším soudem, je relativně málo, že jsou to třeba dva, tři nebo pět soudů. A ten náš systém, kde bychom se dostali na poměrně vysoký počet osmi krajských soudů, který by byl pod Nejvyšším soudem v případě zrušení vrchních soudů, se jeví jako poměrně vysoký. Bylo by poměrně náročné sjednocovat judikaturu z tolika různých soudů.
Chtěl jsem se zeptat, jestli paní ministryně zvažovala i model, že by se z okresních soudů vytvořily pobočky krajských soudů, že by proběhla optimalizace soudní mapy na základě výroční statistické zprávy. ***