(14.50 hodin)
(pokračuje Benda)
Finanční náhrada pro církve a náboženské společnosti se tedy ani zdaleka neblížila hodnotě parcely, natož hodnotě celého objektu.
Tabulka č. 4 Příklady nevydaných budov. Adresa Voršilská - už jsem citoval, ocituji alespoň ty další. Thunovská 178/10, Praha, výměra parcely 405 m2, odhadovaná cena parcely v korunách za metr čtvereční 28 340. Stanovená finanční náhrada 5 964 000; hodnota parcely v roce 2016 11 477 000. Vítkova 350/34 v Praze, výměra parcely 481 m2, odhadovaná cena parcely 16 380 korun za metr, stanovená finanční náhrada v milionech korun 6 013 000. Hodnota parcely - jenom parcely - v roce 2016 7 879 000.
Reálná hodnota těchto i řady dalších nevydaných nemovitostí násobně převyšuje průměrnou hodnotu všech nemovitostí v dané kategorii vstupující do výpočtu finanční náhrady. Církevní instituce však nenárokovaly žádnou dodatečnou náhradu za jakoukoli z nevydaných nemovitostí, jejichž tržní cena se diametrálně odchylovala od stanovené průměrné hodnoty. Celková finanční náhrada byla dle průměrných hodnot stanovena na 59 mld. korun, ačkoliv reálná hodnota nevydaného majetku se významně lišila. Kompromisním užitím průměrných hodnot došlo u stanovení náhrad za fyzicky nevydané budovy k obdobnému snížení výše finanční náhrady pro církve a náboženské společnosti, viz tabulka č. 4, stejně jako v případě nevydaných zemědělských pozemků.
Bod 3.3 Nepožadovaná náhrada za živý a mrtvý inventář. Paragraf 1 nařízení vlády č. 20/1992 Sb. stanoví, že pro případ, kdy nelze prokázat odnětí živého a mrtvého inventáře, jakož i zásob, nebo jejich vklad do zemědělského družstva v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990, nebo nelze-li určit jejich současnou hodnotu, náhrady za tyto věci se určí podle normativů stanovených na hektar zemědělské nebo lesní půdy.
A) Zemědělská půda. Vstupní hodnoty pro výpočet. Normativ živého inventáře na hektar zemědělské půdy odpovídá jedné velké dobytčí jednotce (§ 3 odst. 1 písm. a), přičemž jedna velká dobytčí jednotka se dle následující tabulky (příloha č. 3 k nařízení vlády č. 20/1992 Sb.) skládá: z jedné krávy, jednoho plemenného býka, 0,22 telete, 0,47 chovného skotu do jednoho roku, 0,70 skotu mezi jedním až dvěma lety, 1 skotu nad dva roky, 1 jalovice vysokobřezí, 0,65 skotu ve výkrmu, 0,30 prasnice či kance, 0,02 selete, 0,12 mladého chovného prasete či prasete na výkrm, 0,0025 drůbeže celkem, 0,10 ovce celkem a koně do tří let 0,75.
Normativ mrtvého inventáře na hektar zemědělské půdy se určuje dle následujícího vzorce (§ 3 odst. 2), který je dále definován také v příloze číslo 2: Cn, což je celkový nárok na náhradu za mrtvý inventář, se rovná Mo, což je majetek organizace k mrtvému inventáři v tisících korun krát (AO krát hektary, AO je koeficient vyplývající z tabulky, hektary je samozřejmě počet hektarů žadatele plus AI krát hektary). S tím, že se předpokládá, že tyto koeficienty AO a AI jsou dále uvedeny v tabulce - ty vám už nebudu číst, to bych vás asi příliš unavoval čtením této tabulky.
Normativ krmiv a steliv na hektar zemědělské půdy se stanovuje ve výši 8 500 korun (§ 3 odst. 3 zákona). Normativ osiv, sadby a sádí na hektar neoseté nebo neosázené zemědělské půdy se stanovuje ve výši 1 700 korun (§ 3 odst. 4 zákona). Po dosazení do výše uvedených vzorců má výpočet náhrad za mrtvý inventář náležející k zemědělské půdě následující podobu: tabulka č. 5 Výpočet náhrady za mrtvý inventář náležící k zemědělské půdě. Pokud se týká mrtvého inventáře, koeficient A0 je 1 900 ha, 72 202, koeficient AI je 0, nárok žadatele v cenách roku 1992 by byl 137 183 800. Nárok žadatele v cenách roku 2012 by byl 280 540 871 korun.
To jenom k těm všem stále uváděným, jak ty restituce původních vlastníků byly mnohokrát nevýhodnější.
Pokud se týká krmiva a steliva, pokud se bavíme o 8 500 korunách stanovených na hektar rozloh zemědělské půdy 36 101 ha. Nárok žadatele v cenách z roku 1992 by byl 306 858 500, nárok žadatele v cenách z roku 2012 by byl 627 525 633 korun. Pokud se bavíme o osivu a sadbě, pak při normativu 1 700 korun na hektar rozloze zemědělské půdy 36 101 hektarů by nárok žadatele v roce 1992 byl 61 371 700 korun a nárok žadatele v cenách roku 2012 by byl 125 505 127 korun. Celkem, kdybychom tyto náhrady za živý a mrtvý inventář sečetli, tak nárok pro církve a náboženské společnosti, který by vznikl, kdybychom šli stejnou cestou, jakou se prováděly původní restituce fyzických a soukromých právnických osob, by byl v roce 1992 505 414 000 korun; v cenách roku 2012 by pak už byl 1 033 571 631 korun.
Vychází-li se z výše uvedených normativů, tzn, že normativem pro náhradu za živý inventář na hektar zemědělské půdy je jedna velká dobytčí jednotka, viz tabulka charakterizující velkou dobytčí jednotku, činila by náhrada za živý inventář pro církve a náboženské společnosti 36 101 krav, nebo alternativně 36 101 plemenných býků. Průměrná cena za jednu tunu krávy v živém stavu byla v roce 2012 dle Českého statistického úřadu 23 036 korun. Za předpokladu, že průměrná hmotnost krávy je půl tuny, odpovídá celková finanční ztráta za nevydaný dobytek 415,811 mil. korun.
B) Lesní půda. Vstupní hodnoty pro výpočet. Normativ živého a mrtvého inventáře za hektar lesní půdy se stanovuje ve výši 850 korun (§ 3a odst. 1). Hodnota této náhrady se vypočte dle přílohy č. 3, tedy celková náhrada je 850 krát počet hektarů krát k, což je koeficient vyplývající z tabulky. A tam zase vám ty koeficienty nebudu číst, záleží na velikosti výměry. ***