(14.40 hodin)
(pokračuje Benda)
Výnos celkem z majetku po dobu, kdy byl znárodněn státem, je 201,25 miliardy korun. Pokud odečteme daň z příjmu právnických osob 19 %, což je 38,24 miliardy korun, stejně nám vyjde, že výnos po zdanění celkem, o který byly církve a náboženské společnosti v letech 1948 až 2012, je 163,01 miliardy korun. Celková výše ušlých výnosů z nemovitého církevního majetku činí dle odhadu přibližně 163 miliard korun. Vezme-li se v úvahu pouze ušlý výnos ze zabraného nemovitého církevního majetku od roku 1990, počátek restitučního procesu, to znamená restitučního procesu fyzických osob, do roku 2012, když v následujícím roce byl dosažen politický konsenzus o restituci církevního majetku, dojdeme k částce 57,66 miliardy korun. Jak vidíte, tato částka je vyšší než celková suma, která je církvím a náboženským společnostem vyplácena.
Za období 1948 až 2012 církve a náboženské společnosti obdržely ze státního rozpočtu kumulovanou částku ve výši 56,79 miliardy korun, zatímco ušlý zisk církví a náboženských společností za stejné období činil 163,01 miliardy korun. Rozdíl ve výši 106,22 miliardy korun představuje vnitřní dluh na majetku církví a náboženských společností, který nemohl být investován do jeho obnovy. Projevuje se nejen na současném stavu majetku, ale i na finanční kondici církví a náboženských společností. Nerealizované investice budou muset být dříve či později uskutečněny, a to výhradně z vlastních prostředků církví a náboženských společností.
Kapitola 3 - Identifikace klíčových odlišností v restituční legislativě
Bod 3.1 Povinné osoby. Podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, jsou povinnými osobami v restitučním procesu fyzických a soukromých právnických osob stát nebo právnické osoby, které ke dni účinnosti zákona nemovitost drží - § 5 odstavec 1 citovaného zákona. V případě církevních restitucí definuje § 4 zákona č. 428/2012 Sb. pouze následující povinné osoby: Pozemkový fond České republiky, Lesy České republiky, s. p., státní příspěvkové organizace, státní fond, státní podnik a jiné státní organizace. Aby nedošlo v rámci restituce církevního majetku k dalším majetkovým a jiným křivdám, byla definice povinných osob značně zúžena, s čímž církve a náboženské společnosti bez výhrad souhlasily. Právě proto měl být nevydaný majetek ve vlastnictví obcí, právnických osob a jiných subjektů kompenzován finanční náhradou.
Bod 3.2 Určení výše finanční náhrady. Pro výpočet výše finanční náhrady byla klíčovým vstupem hodnota celkového objemu původního majetku, na který měly církve a jiné náboženské instituce nárok dle doložené dokumentace. Tyto nemovitosti byly rozděleny do následujících kategorií: zemědělská půda, lesní půda, vodní plochy, zastavěné plochy a objekty a ostatní plochy.
Nemovitosti v jednotlivých kategoriích měly rozdílnou hodnotu v závislosti na jejich stavu a poloze. Zemědělské pozemky v blízkém okolí Prahy mají nepochybně diametrálně odlišnou hodnotu než zemědělské pozemky v jiných krajích České republiky. Proto byla v každé z těchto kategorií určena průměrná hodnota, například průměrná hodnota hektaru zemědělské půdy, průměrná hodnota hektaru lesní půdy apod. Protože řada pozemků z původního majetku církví a náboženských společností v roce 1948 byla v době restitucí blokována, například pro výstavbu dálnic a jiné infrastruktury, výstavbu veřejných objektů nebo v majetku právnických osob či obcí, nemohl být tento majetek navrácen. Povinnými osobami byly v restitučním procesu církevního majetku primárně pouze Pozemkový fond České republiky a Lesy České republiky, s. p. Tržní cena těchto blokovaných nemovitostí přitom často výrazně převyšovala hodnotu stanovenou dle průměru v dané kategorii.
Pro příklad lze uvést následující nemovitosti. Příklady nevydaných zemědělských pozemků: katastrální úřad Kyje - parcela číslo 2589/38, výměna v metrech čtverečních 20 342 metrů, hodnota dle Institutu pro rozvoj Prahy v roce 2012 korun za metr 6 080, stanovená finanční náhrada v korunách za metr čtvereční 44,48 Kč za m2. Rozdíl v milionech korun činí 122 775 000 v neprospěch církví a náboženských společností. Ďáblice - parcela číslo 1729/129, výměra 7 374 m2, hodnota 5 260, stanovená finanční náhrada - stejně jako všude - 44,48. Rozdíl v neprospěch církví a náboženských společností 38 459 000. Kobylisy - pozemek 2286/4, výměra 604 metrů, hodnota 5 290, ztráta v neprospěch církví a náboženských společností 3 168 000.
Zemědělské pozemky uvedené v tabulce číslo 3 byly při určení výše finanční náhrady oceněny průměrnou sazbou 44,48 Kč za m2, avšak například tržní cena zemědělského pozemku v Kyjích, parcela 2589/38, kterou jsem citoval, měla dle cenové mapy v roce 2012 hodnotu 6 080 Kč. Rozdíl ocenění této majetkové položky činil 122 775 000. Podobně tomu bylo v řadě dalších případů, kdy se tržní cena pozemku odchylovala od stanovené průměrné sazby o tisíce korun na metr čtvereční. Jen z katastrálního území Prahy nebylo přitom církvím a náboženským společnostem vydáno více než 130 hektarů zemědělské půdy.
Situaci ilustruje graf číslo 1, v němž cena nárokovaných zemědělských pozemků je stanovena na průměrnou hodnotu 44,48 Kč za m2. Církvím a náboženským společnostem byly fyzicky převážně vydány pouze pozemky v cenách pod stanovenou průměrnou hodnotou, modře vyšrafovaná plocha, řada pozemků s cenami převyšujícími průměrnou hodnotu, červeně vyšrafovaná plocha, církvím a náboženským společnostem fyzicky vydána nebyla.
Tyto nevydané pozemky, přestože jejich ceny převyšují průměrnou hodnotu, byly při výpočtu výše finanční náhrady založeny na jediné ceně, oceněny podle výše průměrné hodnoty pozemku. Tím došlo ke značnému ztížení finanční náhrady církví a náboženských společností, jak ukazují příklady v tabulce číslo 3. Graf vám tady asi číst nemohu.
K výrazným cenovým odchylkám došlo také v případě stanovení výše finanční náhrady za nevydané budovy. Pro ilustraci však uvádíme pouze tržní hodnotu pozemků, na kterých tyto budovy stojí. Například hodnota parcely, na které stojí budova koleje Arnošta z Pardubic na adrese Voršilská 144, Praha 1, byla v roce 2016 dle cenové mapy 27 900 Kč za m2. Výše finanční náhrady za tuto nemovitost, parcela včetně budovy, byla stanovena na 13 188 000 korun. Pouhá parcela bez budovy o výměře 1 152 m2 měla hodnotu 32,140 milionu korun.***