(16.20 hodin)
(pokračuje Žáček)
Celkově je vládní návrh řešením nešťastným. Namísto výjimečnosti a mimořádnosti totiž v případě splnění určitých podmínek vznikne nárok. Nárok na to neadekvátně podnikat na vedlejšák a možnost melouchařit příslušníkům bezpečnostních sborů. Služební funkcionář pak bude muset prokazovat, že v daném případě dochází ke střetu zájmů, ohrožení dobré pověsti bezpečnostního sboru nebo důležitého zájmu služby. Jestliže to služební funkcionář nedokáže, musí činnost povolit. A tohle všechno nebude mít vliv na státní rozpočet, jak uvádí důvodová zpráva? Přitom by to mělo jít jako dosud naopak. Příslušník by měl doložit, že jeho jinou výdělečnou činností k predikovaným negativním následkům nedojde.
Toto v případě přijetí bude první norma od vzniku Policie ČR, která staví na hlavu nedílnou velitelskou pravomoc. Těch rizik je ale daleko více a dovolím si je zde v krátkosti nastínit.
Jak jsem již zmínil, o povolení výdělečné činnosti konkrétnímu příslušníkovi bude rozhodovat příslušný služební funkcionář, přičemž delegace personální pravomoci záleží na rozhodnutí šéfa bezpečnostního sboru. Může to tedy být krajský ředitel, vedoucí územního odboru, ale dokonce i vedoucí oddělení, přičemž jednotlivá služební rozhodnutí funkcionáře budou muset ctít obdobný názor na to, co lze za střet se zájmem služby považovat, což na ně bude klást daleko vyšší nároky. Zatímco v mnoha případech je pravdou opak. Nároky na vzdělání se snižují, o koordinovaném řízení nemůže být řeči. V zájmu sjednocování aplikační praxe by o tom měli rozhodovat minimálně krajští ředitelé.
Jistě se s řadou vás shodnu na tom, že řeči o jakémsi krajském právu jsou nepřijatelné, obzvláště když zazní od některých čelných představitelů bezpečnostních sborů - zde odkazuji na naši diskusi s tehdy nastávajícím ředitelem GIBSu panem Dragounem při jednání výboru pro bezpečnost -, a přesto toto krajské právo novela nepřímo podporuje. Pokud něco takového v praxi existuje, má se proti tomu bojovat a ne jít naopak další změnou podobné negativní praxi naproti.
Co bylo do současnosti zákonem výslovně zakázáno a nešlo legálním způsobem obejít, však bude moci býti nyní služebním funkcionářem povoleno, nenajde-li pádné argumenty pro nepovolení takové jiné výdělečné činnosti, nemluvě o absenci judikatury, a byť jen metodiky, kterou by se mohl a měl služební funkcionář řídit. Ačkoliv na jednání výboru zaznělo, že by byl vydán jakýsi sjednocující pokyn, nebyl by závazný, neboť návrh novely nepředpokládá žádné blanketní ustanovení. Odkazování na něj je tedy čirý alibismus.
Nově v rámci povolování podnikání bude proti rozhodnutí v řízení ve věcech služebního poměru přípustné odvolání, o kterém bude rozhodovat nadřízený služební funkcionář. Následně lze podat správní žalobu ke správnímu senátu krajského soudu, pak i kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Než budeme znát první judikáty, uběhne cca pět let a do té doby zde někteří příslušníci bezpečnostních sborů budou klidně podnikat, ačkoliv budou ve střetu zájmů. Navíc opět budeme čekat na rozhodnutí Ústavního soudu, abychom se dozvěděli, že to takto opravdu dělat nelze? K tomu odkazuji na důvodovou zprávu k tomuto návrhu novely a její údajně nulový dopad na státní rozpočet.
Nezapomínejme ani na velmi vážné riziko privatizace bezpečnosti. Dokážu si představit situaci, kdy reálně hrozí využití příslušníků bezpečnostních sborů v rámci komerční bezpečnostní služby či jiného participování na zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku, jako by tomu bylo v případě strážníků obecní policie. Ano, příslušník by tak mohl eventuálně na částečný úvazek vykonávat na vedlejšák třeba i obecního strážníka, nebo dokonce ochranku, detektiva a jiné činnosti pro soukromé bezpečnostní agentury. Troufám si tvrdit, že tohle není cíl, kterého, kolegové, chceme dosáhnout. Nebo ano?
Pro někoho to bude jistě překvapivé, ale zákon o služebním poměru umožňuje příslušníkům pracovat i na zkrácený úvazek. To zcela otáčí smysl výkonu služby v bezpečnostním sboru. Mohlo by nakonec dojít k tomu, že policistou bude někdo skutečně jenom na vedlejšák a bezpečnost bude zajišťovat jako melouch. To je cíl vlády? Je to ta deklarovaná atraktivita práce v bezpečnostních sborech, po které volá? Jinými slovy, občane, vstup do bezpečnostního sboru a kromě služebních jistot budeš moct i podnikat. To chceme?
U některých bezpečnostních sborů, zejména Policie ČR, je v poslední době velmi patrná snaha opět přijímat do služebního poměru již dříve takzvaně zcivilněné příslušníky z řad personalistů, informatiků, ekonomů, právníků a dalších obslužných profesí mimo přímý výkon služby. Pravděpodobně pro vykázání úspěšnosti buď z náboru staronových příslušníků, či pro utrácení náborových příspěvků. Ale prokazování, že jejich soukromá personalistická, ekonomistická, právnická či informatická činnost je ve střetu se zájmy služby, natož že kvůli ní chodí do služby nepřijatelně unaveni, bude složitější. Pro obhajobu potřeby služebního zákona pro příslušníky je tento trend přímo smrticí.
Opakuji, důvodová zpráva neuvádí žádný dopad na státní rozpočet. Takové tvrzení nelze přijmout. Bude jen otázkou času, než vypukne nespočet dvojinstančních služebních řízení včetně případného soudního přezkumu. Množství individuálních úvah služebních funkcionářů zároveň nepovede ke snížení korupčního rizika. A nakonec i tak klíčová figura v oblasti dozoru nad bezpečnostními sbory, jako je ředitel GIBSu například, bude muset povolovat to, co povolí kdokoliv například na okrese.
Často lze slyšet proklamace o zatraktivnění služebního poměru, konkurenceschopnosti a podobně, a nechám na vašem úsudku, kolegové, zda za ni považujete zrovna tuto cestu, kdy atraktivita služebního poměru se zvýší tím víc, čím víc mimoslužebních aktivit bude povolováno služebními funkcionáři. O kvalitě výkonu služby však bude zcela logicky platit přesně pravý opak. Když už jsme u kvality výkonu, řeknu to zcela lidově. Hasič, policista či příslušník vězeňské služby, dozorce, strážný a tak dále, nemůže přijít do práce unavený z jiné činnosti za žádnou cenu. Jinak nemusí být ve služebním poměru. Přesto podle vládou předloženého návrhu asi žádný služební funkcionář nebude zakazovat práci dřevorubce, výškové práce či řidiče čehokoliv, protože nebude podle služebního funkcionáře ve střetu zájmů.
Je zapotřebí jasně definovat, co je ten střet zájmů, a uvědomit si, že v případě služby příslušníků sborů to může být i únava.
Dovolte mi uvést některé modelové příklady. Policista, který kdysi pracoval u bezpečnostního sboru jako účetní či personalista, byl už dávno logicky zcivilněn, neboť uniformu ani zbraň či jiná oprávnění nepotřeboval. Ale pak minulá vláda ČSSD, ANO přišla s náborovým příspěvkem a neschopností plnit nábory, a tak dotyčný bývalý příslušník pomohl a vrátil se opět do služebního poměru. Vzal si náborový příspěvek a následně si po této novele zákona požádá o podnikání, protože účetní ani personalista přece žádný střet mít nemůže, a ještě se při té příležitosti přestěhuje do Prahy, protože příspěvek na bydlení se blíží. Minimálně debata o něm existuje už několik let. Když už bude bydlet v Praze, tak i to riziko bude pro účetního nepochybně vyšší, a tak i na takzvaném rizikovém příspěvku půjde o něco výše. A přitom stejný účetní, personalista a podobně může být v civilu někde u počítače na Modravě celý rok a může být sboru třeba i daleko prospěšnější.
Únava je pro příslušníky bezpečnostních sborů flagrantním a nepřijatelným střetem zájmů. Je nepřijatelné, aby služební funkcionáři povolovali činnosti jako například řidič sanitky, obecní strážník, pořadatel či vyhazovač, taxikář, lesník, strojvůdce a tak dále. Co způsobuje únava, jsme mohli vidět v nedávné době při nehodách na železnici. Dejme tomu, že takzvaný pořadatel z nočního klubu či taxikář skončí na své brigádě v šest hodin ráno a od sedmi nastoupí do služby. A jsme si jisti, že v takovýchto případech nedostane příslušník povolení? Že naopak v jakýchkoliv případech podnikání bude každý služební funkcionář vyžadovat nástup do služby po minimálně například dvanáctihodinovém odpočinku? Určitě o tom zmínka v nějakých rozhodnutích nebude. A je to tak správně?
Provést služební zákrok je příslušník bezpečnostních sborů povinen i v době svého volna. Policista je de facto policistou 24 hodin sedm dní v týdnu. Takže jak to bude vypadat, když bude povoleno příslušníkům podnikat například jako řidič taxi? Co když uvidí příslušník-taxikář nějakou protiprávní činnost? Jak bude vystupovat proti nějaké osobě? Jako taxikář, nebo jako policista? Budeme tu mít něco jako hlídky taxikářů? Hlídky tesařů? Hlídky řidičů sanitek či MHD?
Obrátil jsem se písemně na ministra vnitra, také na ředitele bezpečnostních sborů, ale ti mi nestihli požadované informace poskytnout, a to i z důvodu zkrácení lhůty pro projednání předlohy ve výborech, aby mi doplnili některé informace, které jsme nestihli projednat na výboru pro bezpečnost. Bohužel včerejší odpověď pana ministra mě nemohla uspokojit, protože na některé problémy nebylo odpovězeno. Jsem proto nucen zde tyto otázky položit znovu.
Nikdo po vás, pane ministře, nechce hrubě paušalizovat, ale měl byste mít jako předkladatel jasno v tom, co chcete. Bude policistům povolována jiná výdělečná činnost v podobě personalista, účetní, strážník obecní policie, pořadatel společenských akcí, přísedící u soudu, správce střelnice, zkušební komisař, autoškola, získání zbrojního průkazu či řidič taxi? Bude hasičům povolována jiná výdělečná činnost v podobě řidič sanitky, účetní, personalista, řidič taxi, řidič MHD, lesník, osoba provádějící výškové práce? Co a které jiné výdělečné činnosti považujete za ohrožení dobré pověsti bezpečnostního sboru? ***