Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb.,
o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 205/ - druhé čtení

Jsme ve druhém čtení, které jsme přerušili včera, tedy 16. 4. Projednávání tohoto bodu jsme přerušili v úterý, jak již jsem řekl, během obecné rozpravy, která byla přerušena během vystoupení poslance Mikuláše Ferjenčíka. Připomínám, že usnesení rozpočtového výboru, hospodářského výboru a ústavněprávního výboru byla doručena jako sněmovní tisky 205/1 až 5.

Prosím, aby místa u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele ministryně financí Alena Schillerová, která zde již byla, a zpravodaj garančního výboru poslanec Jan Volný. Prosím pana poslance Volného! Děkuji. Případně se zeptám, jestli má zájem navrhovatel nebo zpravodajové o vystoupení v tuto chvíli. Nevypadá to, takže budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě. (O slovo se hlásí ministryně Alena Schillerová.) Můžete, ano. Tak paní ministryně má zájem o vystoupení před otevřením rozpravy, takže děkuji. A než vám dám slovo, opět poprosím sněmovnu o klid. Čeká nás poměrně silně debatovaný tisk, tak by bylo vhodné, aby mu věnovali pozornost ti, kteří mu chtějí pozornost věnovat, a ostatní bych poprosil, aby svá jednání přesunuli do předsálí. (Sál se pomalu zklidňuje.) Tak snad. Ještě stále je zde velký pohyb.

Prosím, paní ministryně, snad to půjde.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte, abych shrnula a zareagovala na včerejší poměrně dlouhou debatu, která se týkala elektronické evidence tržeb. Já jsem si dělala jenom rychlé poznámky během debaty a chtěla bych se k tomu ráda vyjádřit.

Poměrně dlouhá debata tady byla ze strany pánů poslanců z pirátské strany a týkala se vlastně toho, jakým způsobem počítá Ministerstvo financí a odhaduje přínos EET na fiskální straně, tedy na příjmové straně státního rozpočtu. Já bych chtěla říct, že jsem skutečně - a to tady padlo, abych byla spravedlivá - uspořádala jednání na Ministerstvu financí, tak jak jsem přislíbila na plénu a na rozpočtovém výboru. Prezentovali tam moji kolegové, bohužel jsem tam nemohla být, protože jsem v té době podle mě se účastnila buď jednání v Senátu, nebo v Poslanecké sněmovně, prostě někde, kde jsem nezastupitelná. A moji kolegové - včera tady byla kritizována prezentace. Já prostě říkám, že prezentace - a myslím si, že to tak všichni běžně děláme - není nikdy vyčerpávajícím materiálem. Prezentace je jakýmsi podkladem k diskusi a takovou splnila roli. A pak byla otázka samozřejmě té další věcné debaty, kterou moji kolegové se zástupci Poslanecké sněmovny vedli. My jsme nikdy netvrdili, že těch cest k odhadu inkasa může (nemůže?) být více. Zvolili jsme metodu, jakou jsme zvolili. Samozřejmě že poměrně jednoduše jsme schopni určit inkaso nad spotřebu, nad růst ekonomiky. Ta čísla jsou jasná a DPH to jasně deklarují. A už hůře se potom odděluje, za čím stojí kontrolní hlášení a jaký podíl je kontrolního hlášení a jaký podíl je EET, když odhadujeme tento podíl dvě třetiny ku jedné třetině.

Padlo tady také včera poměrně podrobně, že tam byly různé sporné otázky, na které se neodpovědělo. Já jsem tam bohužel nebyla, ale řekla bych, že pod heslem "kdo chce psa bít, vždycky si hůl najde" - já jsem o tom se svými kolegy debatovala, prostě znám jejich názor, nějakým způsobem mi to vysvětlili a je otázka, jestli prostě ta druhá strana chtěla naslouchat, nebo nechtěla. My jsme vždycky otevřeni jakékoliv debatě, jakémukoliv přínosu, ale samozřejmě musí se skutečně chtít debatovat a nehledat jehlu v kupce sena.

Padlo tady několik sporných otázek. První sporná otázka, která byla tady včera demonstrována, byl spor číslo 1, bych si dovolila označit, jak určit autonomní růst. Ministerstvo financí bere změnu výdajů na spotřebu domácností a změnu výdajů vládního sektoru na spotřebu v běžných cenách za celou ekonomiku pro rok 2017, to bylo 6,3 %, kdežto výpočet EET se provádí na kvartální bázi. Uznávám, že teď tady vedu poměrně technickou debatu, ale včera tady tyto otázky legitimně padaly. Nebereme tedy v potaz růsty jednotlivých konkrétních odvětví, protože ty již v sobě částečně zahrnují pozitivní dopady EET, tedy vliv EET tak nelze tímto způsobem zcela přesně ukázat. Samotný růst spotřeby v sobě zčásti zahrnuje pozitivní vlivy EET, proto i tímto postupem mírně podhodnocujeme pozitivní vliv EET, samotný pozitivní efekt ze snížení šedé ekonomiky se obvykle kvantifikuje až s určitým časovým zpožděním.

Spor číslo 2. Očišťujeme rozdíl nárůstu skutečného inkasa a autonomního inkasa od všech, zněla otázka. Zadržené nadměrné odpočty, kontrolní hlášení. Na to odpovídám následovně: Vliv zadržených nadměrných odpočtů na inkaso DPH se obecně kontinuálně snižuje, ta čísla jsou jasná, já je mám srovnatelná. Sleduji si to meziročně po měsících. Jenom pro vaši informaci, například v únoru loňského roku Finanční správa zadržovala kolem čtyř až pěti miliard. V únoru letošního roku to je něco málo přes jednu, jednu a půl miliardy. To není špatná činnost Finanční správy, to je prostě důsledek toho, že Finanční správa disponuje obrovským množstvím dat z kontrolních hlášení a evidence tržeb a ta využívá ke své analytické činnosti. To znamená, zaciluje naprosto mnohem a mnohem přesněji, koho půjde prověřit. Když si představíte kontrolní hlášení, tak tam proběhne po podání kontrolního hlášení jakési párování, spárují se kontrolní hlášení dodavatelů, odběratelů a ta se musí potkat. A vlastně už v té první fázi párování se odhalují chyby, které se odstraní. Takže ta Finanční správa, když provádí tzv. druhé párování - je to technická debata, ale byla jsem k ní vyprovokována, tak se vám za ni předem omlouvám - tak už prostě jí zbude na to prověření skutečně potenciálně problémový subjekt. A to jsme i chtěli. Neobtěžovat daňové subjekty. To znamená, prověřujeme více než zhruba třetinu subjektů, které Finanční správa prověřovala dříve.

Souhrnná výše zadržených nadměrných odpočtů tedy klesla, jak jsem říkala, o tuto částku. Podrobné rozčlenění zadržených nadměrných odpočtů dle konkrétního odvětví pouze za první a druhou vlnu EET není technicky možné z ADISu, systému, který máme 30 let, prostě dostat. A zadržené nadměrné odpočty u restaurací a hotelů jsou pravděpodobně zcela marginální. Pokud by k vrácení nadměrného odpočtu nedošlo, bylo by skutečné inkaso vyšší, tedy by byl správně vyšší i vliv EET. Takže si to uvědomme. To, že se více vrací a rychleji, má potom vliv na inkaso, že to inkaso je nižší. Ale to je pozitivní vliv. To jsme všechno chtěli. Chtěli jsme narovnat podnikatelské prostředí, vybrat více daní, ale ani ty daně nezadržovat. Neobtěžovat kontrolou tam, kde ty důvody pro to prostě nejsou. A díky analytické činnosti, díky tomu, jak říká Finanční správa v přeneseném slova smyslu bunkru, kde vlastně shromažďuje a analyzuje 20 analytiků tato data a posílá je až v agregované formě zobecněné na jednotlivé finanční úřady, se tato činnost zlepšuje. A to je ten velmi významný další pozitivní posun.

Takže prosím, je to potřeba zasadit do celého kontextu. (Trvalý neklid v sále.)

Vliv kontrolního hlášení na inkaso první a druhé vlny EET, proč ho u první a druhé vlny nezohledňujeme? Otázka byla. V odvětvích první a druhé vlny působí primárně EET -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní ministryně, já vás musím přerušit. Hluk už není přijatelný. Já bych poprosil kolegy zejména po mé levici, aby se případně usadili, nebo aby se přesunuli se svými debatami do předsálí. Děkuji. Prosím, pokračujte.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane místopředsedo.

V odvětvích první a druhé vlny působí primárně EET, neboť jde o aktivity typu business to customer, konečný spotřebitel, nikoliv prodej v dalším článku podnikatelského řetězce. Naproti tomu kontrolní hlášení je zaměřeno na odstranění podvodů u DPH mezi plátci podnikateli. Navíc kontrolní hlášení bylo zavedeno již v roce 2016, tedy jeho dopady se významně promítly již v inkasu roku 2016. V dalších letech jde především o vlivy tzv. těžké analytiky, která je zaměřena na podvody velkého rozsahu, na tzv. karuselové podvody. Nikoli tedy podvody se zahrnutím konečného spotřebitele.

Spor číslo 3. Procento spotřeby domácností, vliv cizinců na DPH. Pro vyjádření autonomního růstu DPH pro první a druhou vlnu byl použit makroagregát výdajů na spotřebu. V případě stravovacích i ubytovacích služeb z dat národních účtů vychází, že přes 90 % útrat v těchto odvětvích realizují právě domácnosti, koneční spotřebitelé, v případě maloobchodu předpokládáme, že je taktéž z většiny realizován logicky domácnostmi jako hlavními spotřebiteli. Makroagregát výdajů spotřeby domácností a vládního sektoru v analýze EET je založen na tzv. národním konceptu. Čili nezahrnuje útraty cizinců v ČR. Z dat za rok 2017 vychází, že výdaje pouze českých domácností na útratách v konkrétním odvětví první vlny rostly meziročně rychlejším tempem než výdaje českých a zahraničních domácností dohromady. Útraty zahraničních domácností v České republice tedy rostly meziročně pomalejším tempem. To je, vliv EET na DPH byl ještě naopak nepatrně ponížen v rámci konkrétních odvětví. Data z národních účtů zahrnující výdaje tuzemských i zahraničních domácností pouze v těch odvětvích první vlny EET jsou dostupná až s určitým časovým zpožděním a jsou ovlivněna efektem EET. Z těchto důvodů byl tedy pro vyjádření autonomního růstu DPH použit makroekonomický agregát výdajů na spotřebu domácností a vládních institucí za celou ekonomiku, který sám o sobě není tak silně ovlivněn tímto efektem.

Spor číslo 4. Lze použít pro autonomní růst DPH tzv. hrubou přidanou hodnotu místo výdajů na spotřebu domácností a vládního sektoru? Moje odpověď: Obsah agregáru hrubé přidané hodnoty je odlišný od konstrukce DPH a neodpovídá jí. V základu je myšlenka koncepce podobná, v realitě jde o velmi odlišné veličiny např. z důvodu exportu. Hrubá přidaná hodnota v národních účtech, kterou publikuje Český statistický úřad, je celková produkce za dané období na území České republiky snížená o mezispotřebu, tj. zahrnuje také všechny náklady, nejenom uznatelné vstupy, a rovněž všechno zboží a služby vytvořené v ČR pro export. Oproti tomu dani z přidané hodnoty podléhají dovozy. DPH je všeobecná daň ze spotřeby a jako takovou její tíži nesou koneční spotřebitelé. A koneční spotřebitelé generují výnos DPH. Z tohoto důvodu jsou běžně pro aproximaci změny výnosu DPH v ekonomice využívány makroekonomické agregáty související právě se změnou spotřeby, což běžně dělá např. Mezinárodní měnový fond či Evropská komise.

Spor číslo 5. Tvrzení pirátské strany, že ve výpočtu používáme makroagregáty ve stálých cenách. Není pravdou, že v odhadu vlivu EET byly použity makroekonomické hodnoty. Je nutné používat, a Ministerstvo financí tak vždy postupovalo, pouze nominální veličiny čili běžné ceny. Princip fungování DPH je totiž na nominálních cenách přímo založen. Cena zboží a služeb pro výpočet DPH už v sobě vliv inflace obsahuje a použití stálých cen bez inflace by pro jakékoli meziroční porovnání DPH nedávalo vůbec smysl. Čili to, že různá odvětví rostou či klesají v ekonomice v čase různě, je zcela běžný jev. Srovnávat tempa růstu jednotlivých odvětví mezi sebou nedává smysl. Smysl dává srovnávat růst některých odvětví s fundamentální veličinou. Některá odvětví jsou více zaměřena svou produkcí na konečného spotřebitele, některá jsou spíše navázána na další podnikatelský článek a produkují pouze mezispotřebu pro další odvětví.

A co se týče požadavku rozpočtového výboru na aplikaci stejného postupu výpočtu EET u DPH v odvětvích první a druhé vlny i na období před zavedením EET, tak Ministerstvo financí ve spolupráci s Finanční správou pracuje na této simulaci, kterou ale ztěžuje fakt, že v letech před zavedením EET byly u DPH takřka každoročně realizovány legislativní změny, které měly často dopad na inkaso. Kvantifikace jejich vlivu je potom sama o sobě velmi obtížná a toto tu simulaci zkresluje a vlastně ji činí velmi obtížnou.

Já bych chtěla připomenout na závěr svého závěrečného slova, že si myslím, že další prodlužování nepřijetí EET je proti zájmu této země, proti zájmům podnikatelů. Na rozpočtový výbor i hospodářský výbor mě opakovaně přišli podpořit všichni zástupci podnikatelských svazů a komor této země. Mluvili tam o svých zkušenostech. Vystoupil tam Zdeněk Juračka, šéf Asociace tradičního českého obchodu, která zastupuje 700 prodejen, už jenom vyzdvihnu za všechny. Uvedl tam příklad, kdy oslovil písemně, dopisem - cituji, všichni, to tam slyšeli, kdo tam byli - předsedu ODS a nabízel mu svoji spolupráci a vysvětlení, proč podporují tito zástupci malých prodejen EET. Proč je důležité narovnání podnikatelského prostředí, proč by bylo úplně to nejhorší, kdyby EET zůstalo na půli cesty.

Já se tedy znovu ptám - za koho mluví opozice? Podnikatelé to prostě podporují. My jsme vytvořili nový offline režim. Vytvořili jsme možnost, když tady včera byly citovány dlouhosáhle různé aktivity podnikatelské, kde bude složité mít elektronickou evidenci tržeb - říkáme, je možné využít tento offline režim. Já jsem připravena aktivně podpořit pozměňovací návrh pánů poslanců Onderky a Juříčka na to, aby se limit hotovostních plateb pro možnost použití offline režimu, tzn. toho papírového, když to řekneme lidově, zvýšil na 600 tisíc. Zavnímala jsem, že i podnikatelské svazy a komory to podporují, aby tento limit se takto zvýšil.

Bude tady možnost volby, ten podnikatel si bude moci vybrat. Protože celá řada - a já chodím mezi ně a debatuji s nimi - celá řada mi říká, že si raději nechají EET, že je to pro ně jednodušší. Například moje kosmetička. Debatovala jsem s ní minulý týden a říkala, proč, mně každý platí kartou, proč bych nebyla... A k tomu terminálu mi připojí EET, mně to nedělá žádný problém, mně je to úplně jedno. A jestli malíře pokojů, kterého jste tady citovali, to zdržuje, tak prostě bude mít ten papírový režim. A není to nic, co už by dnes nemusel udělat, když ho o to ten zákazník požádá. Není to nic navíc, už dnes ho musí vydat, tento doklad.

Takže co vám vadí? Že tady mluvíme za absolutní většinu poctivých podnikatelů? To vám vadí? Strana, která se profiluje jako strana, která podporuje podnikatele. Pak tomu opravdu nerozumím.

Samozřejmě že my počítáme se zavedením paušální daně. A sotva jsme s tím přišli, v souladu s naším programem, vládním prohlášením, protože tam to máme samozřejmě... Já považuji debaty typu, jestli někdo to tam měl dřív nebo později, za úplně zbytečné. Co zajímá naše podnikatele: kdy to bude? A co je podstatné, že za 30 let to tady prostě není. A my na tom děláme s Ministerstvem práce a sociálních věcí, s Ministerstvem zdravotnictví.

A na čem zhavarovalo jednotné inkasní místo? Já jsem na něm spolupracovala. Legislativa byla, ano, já to uznávám. Zhavarovalo na tom, že se utratilo 3,5 mld. - přečtěte si zprávu NKÚ - za tu dobu a nevytvořily se IT systémy. To se prostě dneska na koleně nedá dělat. Jestliže Finanční správa dostane jednu platbu, tak ji musí rozúčtovat a poslat to Ministerstvu práce a sociálních věcí a Ministerstvu zdravotnictví, což je samozřejmě reálnější než JIM, kdy ta platba byla každá jiná, jednotné inkasní místo - tomu se tak říkalo, omlouvám se za tu zkratku. Toto bude jednodušší, protože ta platba bude stejná, ale i to chce nastavení těch IT systémů. My jsme se do toho hned pustili. Legislativu pošlu do nějakého měsíce do meziresortního připomínkového řízení. Ale tím to nekončí. Věřím, že to podpoříte, protože všichni máme zájem, aby měli podnikatelé jednodušší život, hlavně ti drobní živnostníci. Ale musíte také nastavit IT systémy. A když je začneme dělat dříve, než bude legislativa, alespoň v nějaké fázi, tak už budu čelit trestním oznámením, že jsme někde investovali prostředky.

A ještě k vašemu dotazu, pane poslanče, myslím že Ferjenčíku, omlouvám se, pokud to byl někdo jiný, že procesujeme soutěž na ty účtenky papírové. Samozřejmě že tam máme rozvazovací podmínky pro případ, že by došlo k nějakému problému. To samozřejmě naši právníci takto připravili. Já jsem si toho vědoma. Ale zas na druhé straně, když zákon projde, a já věřím, že projde, tak nebudeme připraveni a já zase budu čelit kritice. Takže pochopte, že děláme to nejlepší, co v dané době dělat můžeme. A jestli účtenky budeme poskytovat na kterémkoliv místě Finanční správy, kdykoliv si je tam může vyzvednout zadarmo, v nějaké číselné řadě, tak si pořád říkám, že je to ta lepší varianta než obtěžovat a zatěžovat podnikatele tím, že si je budou muset někde obstarávat nebo tisknout a budou jim vznikat další vícenáklady. A samozřejmě počítáme s tím, že tam máme pojistku pro případ, že by došlo k jakémukoliv problému. Ale já věřím, že nedojde, protože všichni máme na paměti to hlavní - rovné podmínky pro podnikání. A to elektronická evidence tržeb zajišťuje.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Děkuji velmi paní ministryni, že se zapojila do té debaty odborné, podrobné, již před ukončením. Dovolím si podotknout, že se nejednalo o závěrečné slovo, ale možnost vystoupení před znovuotevřením rozpravy.

Nyní zde mám tři omluvenky. Omlouvá se pan poslanec Martin Jiránek mezi 9.30 a 12.00 z důvodu jednání. Omlouvá se pan předseda Radek Vondráček mezi 9. a 11. hodinou z pracovních důvodů. A omlouvá se paní poslankyně Balaštíková mezi 9.45 a 14. hodinou z pracovních důvodů. Děkuji.

Nyní zde mám nějaké faktické poznámky. Ty ovšem zatím nemohu připustit, protože rozprava ještě nebyla otevřena. Nicméně jedním z nich je pan poslanec Munzar, který může vystoupit před otevřením rozpravy jako zpravodaj výboru. Tak se zeptám, jestli má o toto zájem. Nemá. Dobře. Pan poslanec Benda zde ani není.

V tom případě nyní otevírám obecnou rozpravu, resp. znovu otevírám. Ta byla přerušena v době vystoupení pana poslance Ferjenčíka, který má zájem pokračovat. Takže prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nejprve zareaguji na paní ministryni a dále představím svůj poslední pozměňovací návrh z těch návrhů, které jsem předložil.

Paní ministryni velmi děkuji za to vystoupení. Já to vítám, že ta rozprava se vede ještě v rozpravě a ne přes média. Vy jste zmiňovala, že vaše ministerstvo pracuje na posouzení toho autonomního vlivu v jednotlivých letech, a jestli ten vzorec odpovídá tomu nárůstu výběru v minulosti, ale říkala jste, že není smysluplné porovnávat ten současný výběr, ty obory s EET a bez EET. My jsme na tom semináři žádali, abyste porovnali obory s EET s obory bez EET s vysokou mírou spotřeby domácností. To byla prosba, kterou jsme dali panu náměstkovi Koubovi. Konkrétně šlo o ty obory například, které padají pod to NACE 55 a 56, ale současně nejsou stravovací služby, tedy právě o ten stánkový prodej, který je osvobozený, abychom zjistili, o kolik v těchto oborech, které jednoznačně mají podobný charakter, došlo k nárůstu výběru DPH. Takže to si myslím, že je zcela adekvátní požadavek. Chtěl bych poprosit, abyste toto skutečně zpracovali, protože tam myslím není spor o to, že se to porovnávat dá. Tedy pokud se ukáže, že v oborech bez EET, kde je vysoký poměr spotřeby domácností, roste výběr DPH srovnatelně rychle, tak si myslím, že tvrzení o přínosech EET jsou přinejmenším sporná. To je k tomu vystoupení.

Dále ještě jedna reakce. Vy jste mluvila o těch svazech, konkrétně o zástupci nějakého řetězce obchodů. Přesně na tyto výhrady reaguje můj pozměňovací návrh, sněmovní dokument 2634, který ruší třetí a čtvrtou vlnu, nicméně současně rozšiřuje první a druhou vlnu na všechny kódy NACE 55 a 56 bez rozdílu, zda se jedná či nejedná o stravovací službu. Právě to řeší ten problém, kdy si stěžují restaurace a samoobsluhy, že před nimi stojí stánek, který nespadá do EET a konkuruje jim. Takže tuto výhradu jsem zapracoval ve svém pozměňovacím návrhu. Ale tvrdím, že těmto obchodům a restauracím žádným způsobem nekonkurují řemeslníci, takže nedává smysl tvrzení, že je potřeba srovnat podnikatelské prostředí, zavádět stejný mechanismus pro instalatéry jako pro restaurace. Myslím, že jsem se s touto připomínkou svazu vypořádal, řeším problém, aby lidé, kteří skutečně podnikají ve stejném oboru, měli stejné podmínky, ale současně ruším nesmyslné rozšíření EET na obory, kde probíhají transakce jeden na jednoho a není tam možná kontrola. Tolik k vystoupení paní ministryně.

Dále můj poslední pozměňovací návrh, který předkládám. Jedná se o sněmovní dokument 2633 a načtu ho v podrobné rozpravě. O co jde? Vlastně taky reaguji na paní ministryni, která říkala, že podnikatelé vlastně ani nebudou chtít zvláštní režim, že radši zůstanou v EET. Důvod je ten, že zvláštní režim je nepoužitelný. A nepoužitelný je proto, že vyžadujete, aby účastník zvláštního režimu jednou za tři měsíce poslal na berňák tabulku se svými denními tržbami, a to je prostě zcela absurdní a zbytečná byrokracie, kdy živnostník místo toho, aby vydělával peníze a pracoval pro lidi, dělal zakázky, bude přepisovat svoje tržby do excelovské tabulky, dělat mezisoučty po dnech a posílat to na berňák. Logicky ve chvíli, kdy jsou podmínky takto nastavené, tak o to lidé nebudou mít zájem.

Proto jsem navrhl kompromisní znění, aby se mezisoučty nedělaly po dnech, ale po měsících. To znamená, jednou za tři měsíce si živnostník roztřídí účtenky po tom, co vydal za měsíc, udělá celkový součet za měsíc, udělá to třikrát a pošle celkovou sumu na finanční úřad. To si myslím, že je akceptovatelný kompromis. Ve chvíli, kdy stejně celkové tržby potřebuje posčítat, tak si myslím, že to není zas tak enormní zátěž. Ale skutečně ho nutit sčítat to po dnech je podle mě zcela absurdní byrokracie, která ničemu nepomůže. Finanční úřad to stejně bude dostávat v papírové podobě, takže s tím nebude moci pracovat na úrovni nějakých analytických dat. Navíc se jedná o živnostníky s malým obratem hotovostních plateb.

To je můj pozměňovací návrh 2633, který ruší tu absurdní byrokracii ohledně formulářů pro evidenci podle zvláštního režimu. Děkuji za podporu tohoto návrhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní zde mám ještě jednu omluvenku. Omlouvá se nám pan poslanec Pavel Kováčik dnes od 10 do 11 hodin ze zdravotních důvodů, respektive lékařského vyšetření.

A nyní jsou zde faktické poznámky. Pan poslanec Munzar s faktickou poznámkou, připraví se paní poslankyně Maříková a po ní paní poslankyně Kovářová. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych zareagovat na paní ministryni. Původně jsem myslel, jsem přihlášen do podrobné rozpravy, že už budu jenom zdůvodňovat své pozměňovací návrhy, nicméně k tomu, co tady paní ministryně řekla.

Byl jsem účasten na jednání jak rozpočtového, tak hospodářského výboru. A ten údajný zástupce malých podnikatelů byl zástupce družstva řetězce COOP, který má celkem 2 700 prodejen. Takového člověka skutečně nemohu považovat za zástupce malých prodejen a malých podnikatelů. Je mi jasné, že ti velcí plédují pro zavedení EET a tvrdí, že je to narovnání podnikatelského prostředí, protože samozřejmě náklad pro velký řetězec na pořízení zařízení, správu a údržbu je úplně jiný než pro malého podnikatele, který má svou malou prodejnu, o kterou se musí starat někde v nějaké venkovské obci. Pro ně to skutečně není narovnání podnikatelského prostředí, pro ně je to naopak diskriminační a rozděluje to podnikatelské prostředí. Chápu, že se tím ti velcí chtějí zbavovat konkurence. Ale já prostě nechci žít ve státě, kde většina lidí nebude kvůli špatnému podnikatelskému prostředí a přílišným povinnostem, kontrolám a regulacím chtít podnikat a radši se nechá zaměstnat. Já se prostě zase nechci vrátit k tomu, abychom se museli obracet, když půjdeme ke kadeřníkovi, na odštěpný závod kadeřnictví č. 1028 - agrokadeřnictví, nechci se dožít situace, že budeme muset volat instalatéry - odštěpný závod 258 - agroinstalatérství a podobně. Takového světa se nechci dožít. Chci, abychom podporovali aktivní občany, kteří se dokážou postarat sami o sebe. A není to tak, že to je tak, že jenom ti poctiví, paní ministryně, to chtějí a ti nepoctiví to nechtějí. To je zbytečná nálepka a úplně mimu tuto diskusi. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní poslankyni Maříkovou. Připraví se paní poslankyně Kovářová - v tuto chvíli máme čtyři faktické poznámky. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Také bych chtěla reagovat na to, co tady řekla paní ministryně. Nevím, z čeho paní ministryně prostřednictvím pana předsedajícího vycházíte, že podnikatelé podporují EET, jestli je to z toho, jak s nimi komunikujete. Protože já slyším naprosto něco jiného. Ne že jim to zjednodušuje život, ale naopak komplikuje. Takže nevím, jestli disponujete nějakou statistikou nebo anketou, nebo jestli vycházíte z toho, kolik živnostníků zkrachovalo díky EET. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím paní poslankyni Věru Kovářovou. Připraví se pan poslanec Skopeček k faktické poznámce. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, také bych ráda reagovala na slova paní ministryně o tom, že různé svazy podporují EET. Já jsem na tom rozpočtovém výboru také byla a ptali jsme se oněch zástupců svazů, kolik oni zastupují těch drobných živnostníků s obratem do 1 milionu korun. Odpověď vůbec nezazněla, protože v podstatě žádné. Co tam ovšem zaznělo, že obchody se zavírají, ale že se zavřela pouhá 2 %. Ale už tam nezaznělo, kde se zavřely. A ty obchody se zavírají jasně na venkově. Co tam ovšem zaznělo, že se obchody sice zavírají, ale obraty stoupají. Ano, stoupají, ale těm velkým, protože ti malí již zavřeli. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za tuto faktickou poznámku. Než pozvu dalšího řečníka, mám zde omluvenku. Omlouvá se nám paní poslankyně Helena Langšádlová mezi 9.57 a 10.30 z osobních důvodů.

Prosím s faktickou poznámkou pana poslance Skopečka. Připraví se pan poslanec Staněk.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Zareaguji ve třech tezích, které tu paní ministryně řekla.

Za prvé. Plédovala za EET, protože je to podle ní prý narovnání podnikatelského prostředí. Samozřejmě to žádné narovnání podnikatelského prostředí není. Je to nová regulace a administrativa. A novou regulací a administrativou žádné podnikatelské prostředí nenarovnáváte, ale ještě ho více komplikujete. Pokud by paní ministryně chtěla narovnávat podnikatelské prostředí, tak ruší zbytečné regulace a zjednodušuje u nás velmi složité daně. To by bylo narovnání podnikatelského prostředí.

Pak se nás ptala, jaké podnikatele zastupujeme. Já se potkávám s desítkami, možná stovkami podnikatelů, kteří si EET nepřejí. Jsou to zejména ti malí a střední. Paní ministryně se asi většinou potkává s těmi velkými, kteří to chtějí. Já prostě znám spoustu - a klidně je paní ministryni přivedu - malých a středních podnikatelů, kteří to opravdu vidí jako věc, která může zlikvidovat jejich podnikání.

A co se týče té paušální daně, kterou tu paní ministryně zmínila, já si také myslím, že je skoro jedno, jestli to měl ten či onen politický subjekt v programu dříve či neměl. Nicméně pro mě není záruka to, co jste, paní ministryně, zmínila, a sice že to máte v programovém prohlášení vlády, protože v programovém prohlášení vlády už máte léta například zrušení superhrubé mzdy. Je to součástí programového prohlášení této vlády, bylo to i součástí programového prohlášení té předchozí vlády, a do dneška zrušení superhrubé mzdy nemáme. Takže to, že máte něco v programovém prohlášení, to je spíše pravděpodobnost, že to nikdy světlo světa nespatří. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Staňka. Připraví se pan poslanec Pávek. V tuto chvíli máme tři faktické poznámky. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Staněk: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pěkné dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Reagoval bych na své předřečníky.

Začal bych prostřednictvím pana předsedajícího u váženého kolegy Munzara. Já jsem na tom hospodářském výboru taky seděl a ten zástupce zastupoval družstvo, které má 700 prodejen, ale tam také byly prodejny na maličkých vesnicích, které mají obrat řádově jednotek tisíc korun denně. Takže nemůžeme paušalizovat, že to byl jenom zástupce velkého konglomerátu. Byl to zástupce právě pestré plejády prodejen.

Druhá reakce ohledně likvidace drobných podnikatelů nebo drobných živnostníků. Zavedení EET, to je samozřejmě věc, u které se tady můžeme spořit další hodiny. Já ve svém okolí i ve své rodině mám drobné živnostníky, drobné podnikatele. A EET je žádným způsobem nelikviduje. Inicializační náklad v řádu jednotek tisíc korun a zanedbatelné průběžné měsíční náklady jsou bohatě vyváženy tím, že musejí díky EET mít pořádek, který předtím neměli, protože to nebyla jejich priorita. Dneska to priorita je. Mají perfektně vedené sklady, vědí, co jim dochází, vědí, co mají dokoupit. Takže není to takhle černé, jak se to tady snažíte malovat.

A poslední poznámka ohledně zanikání prodejen na malých vesnicích. Prosím vás, to není tím, že by opět tady ten relativně nízký náklad je položil. To je prostě tím, že většina obyvatel vesnic pracuje ve velkých městech a prostě si nakoupí tam, kde pracují. A jestliže se potom vrátí domů, tak logicky ten nákup za padesát korun nějakého základního vybavení základních potravin už tu prodejnu na nohách neudrží. Takhle to vypadá v praxi. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A prosím pana poslance Pávka. Připraví se pan poslanec Kobza. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, také bych si dovolil zareagovat na slova paní ministryně. Já jsem byl na tom hospodářském výboru, kde nám představila představitele různých podnikatelských asociací, které si tam pozvala. V podstatě to byli všechno zástupci firem, které jsou řízeny manažersky. Ti lidé sami ve většině případů nikdy žádnou hodnotu nevytvořili, pouze řídili, a proto je pro ně i EET jistou formou kontroly směrem dovnitř do těch podniků. To je pro mě pochopitelné.

Co pro mě není pochopitelné, je, když Ministerstvo financí prostřednictvím paní ministryně, která také celý život strávila v kancelářích, nikdy nevytvořila žádnou skutečnou hodnotu, tak vlastně pracuje pro lidi stejného typu. A to, že EET v poslední vlně dopadne na ty, kteří ještě vytvářejí nějaké hodnoty, které mimo jiné my všichni potřebujeme, protože i my všichni potřebujeme řemeslníky, kteří se jako teď budou tahat ještě s nějakou elektronickou kalkulačkou, budou muset mít spoustu komplikací. Já se domnívám, že to je špatně a měli bychom správně rozlišit. Já bych navrhoval, abychom prostě ty poslední vlny EET nepustili vůbec dál. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a prosím pana poslance Kobzu. Připraví se pan poslanec Munzar. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jiří Kobza: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dobrý den. Já sleduji příspěvky svých předřečníků a mám pocit, že asi žiju v nějaké jiné galaxii, nebo v jiné společnosti, protože bydlím na venkově, bydlím v malé vesnici a tam rozhodně nedochází k tomu, že by si lidé, kteří pracují v místním zemědělství, jezdili nakoupit do města. Naopak jsou plně závislí na místních obchodech, na místních podnicích, které postupně vymírají. Jako drobný podnikatel sám bez toho, že bych vlastnil x provozoven, protože vlastně nemáme ani jednu, tak samozřejmě se s EET potýkám a zatím jediné, co mně osobně EET vyneslo, byla řada pokut za to, že jsme něco vyplnili špatně v kontrolním hlášení nebo něco poslali někam pozdě, bez toho, že by vznikla státu jakákoli škoda, bez toho, že by vznikl nějaký daňový nedoplatek nebo něco takového, ale čistě prostě z formálních důvodů. Tyto pokuty jsou samozřejmě velice nepříjemné a chápu, že pro mnoho lidí jsou důvodem, aby si rozmysleli, jestli vůbec budou podnikat.

A co se týče řemeslníků, tak si uvědomme, že šikovný řemeslník nemusí být dobrý ajťák. Takže když nějaký IT technik vysvětluje kominíkovi, jak má obsluhovat EET, tak je to asi totéž, jako kdyby ten kominík vysvětloval tomu ajťákovi, jak má vyčistit komín. Prosím vás, to jsou lidé, kteří uvažují jinak, jsou zruční, dělají dobrou práci, ale vy po nich chcete něco, co prostě neumějí, a nechtějí se to učit a mohlo to být i důvodem, proč se vlastně dali na řemeslo.

Takže já bych prosím vás tady volal po zdravém rozumu. A necpěme EET tam, kam nepatří. (Upozornění na čas.) Jsem proti tomu, aby se zaváděla druhá vlna. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana poslance Munzara s faktickou poznámkou. V tuto chvíli je poslední. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já chci vaším prostřednictvím zareagovat na pana kolegu Staňka, kterého si osobně velmi vážím, nicméně tady s ním nebudu souhlasit a budu s ním velmi polemizovat. Pro toho malého živnostníka, který má ten jeden konzum někde na obci a prodává pouze základní potraviny, když se bavíme už o zavedených vlnách EET, tak je to samozřejmě docela podstatné, peníze. Každý si dokáže spočítat, kolik věcí musí ve svém obchodě prodat, aby si to zaplatil. A určitě má jiné priority.

Podstatné je, jakou atmosféru vyvolala EET ve společnosti. Rozdělila společnost na zaměstnance a podnikatele. A tou negativní atmosférou ještě bylo zapříčiněno to, že v souvislosti s EET byly zavedeny restriktivní pokuty, které nejsou vůbec za to, že by nějaký podnikatel chtěl obcházet svoje daňové povinnosti. Jsou za banální chyby, administrativní chyby. A ta administrativa je pouze o tom, že stát uložil, místo své kontrolní činnosti tu kontrolní činnost uložil podnikatelům na jejich náklad. A to je ten problém. A ten problém je ta restrikce. A ten problém je ten restriktivní přístup i Finanční správy, za co pokutuje. Protože ty pokuty nejsou za daňové úniky, ty pokuty jsou ani ne za pochybení podnikatelů, ale jejich zaměstnanců. To vytvořilo tu negativní atmosféru ve společnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. A je zde s faktickou poznámkou pan poslanec Růžička. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Růžička: Dobrý den, pane předsedající, dámy a pánové. Nebudu tady říkat něco, že jsem od někoho slyšel jako kolegové z ODS. Já řeknu svoji vlastní zkušenost. Mám v malém pětitisícovém městečku obchod s mysliveckými potřebami, se zbraněmi, se střelivem, takže EET jsem musel pořídit. Prosím vás, od doby nainstalování EET do dneška jsem na tento systém nemusel vůbec sáhnout, maximálně jednou měsíčně v daňovém portálu si vyžádám sjetinu pro účetní, kterou jí pošlu mailem. Takže ten, kdo tady říká, jak je to náročné, jak prostě to nikdo nezvládne, tak lže. To, co vám říkají ostatní podnikatelé, tak lžou. Je to absolutně nenáročné, bezúdržbové.

A jelikož prodávám zbraně a měl jsem tam i prodavače, kterému bylo více jak šedesát let, tak se musel naučit pracovat s centrálním registrem zbraní, což je daleko složitější, a každý náboj a každou zbraň musel do toho centrálního registru vložit a pak popřípadě vytisknout oznámení o prodeji zbraně. I ten šedesátiletý člověk toto zvládl, tak nevím, o čem tady mluvíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. To jsou v tuto chvíli všechny faktické poznámky. Ne. Pan poslanec Adamec. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Paní ministryně, kolegyně, kolegové, mně to nedá. Už jsem tady včera říkal, že to prostě rozdělilo Sněmovnu i společnost. My jsme v druhém čtení a opět se vracíme na začátek díky tady vystoupení paní ministryně. Já tomu trošku nerozumím, proč nás tady popichuje svými vyjádřeními. Kdyby to nečinila, tak ta diskuse už by tady nebyla.

A porovnávat prodej zbraní s prodejem rohlíků, to je docela silný kalibr. Já tomu rozumím. Když chci prodávat flinty, náboje, to je trošku jiné odvětví a tam samozřejmě předpisy jsou úplně někde jinde.

A k těm vesnicím. Víte, já jsem na hospodářském výboru taky byl a ten pán z COOP mě opravdu překvapil - mírou netolerance, jak se tam choval, a skutečně, on to bere jako celek, velkou firmu. To není žádný drobný podnikatel. A když se podívám na vesnice, kdyby nebylo našich Čechů s vietnamským původem, v řadě případů na vesnicích opravdu vůbec nic není, a přesto i oni dneska vyžadují to, aby ty obce podporovaly. Něco tu je špatně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Votava s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, vaše vystoupení.

 

Poslanec Václav Votava: Dobrý den přeji, dámy a pánové. Zaznívalo tady, že EET rozděluje společnost. Já bych spíše řekl, že rozděluje vlastní podnikatele a živnostníky. Já jsem tady v minulém volebním období měl tu čest být předsedou rozpočtového výboru a paní ministryně určitě ví, že jsem usiloval, nebo bojoval za to, aby bylo výjimek co nejméně. A ono to dopadá přesně to, co jsem říkal, jak to dopadne. Odsunula se třetí, čtvrtá vlna, také jsem s tím měl problém, protože si myslím, že se to mělo tehdy realizovat tak, jak to bylo naplánováno. Tehdy kolegové z KDU-ČSL si to vynutili. Ale abych se vrátil k tomu, proč to rozděluje vlastní podnikatele a živnostníky. Protože samozřejmě někdo výjimku má, někdo ji nemá. A ti, co ji mají, říkají: proč já musím a proč on nemusí? Přátelé, to se založila věc, která spíš rozděluje naše podnikatele a živnostníky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za dodržení času a s faktickou poznámkou pan předseda Kalousek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Jenom takový postřeh. Já jsem ze zdravotních důvodů na hospodářském výboru nebyl, ale jat podezřením, když jsem slyšel COOP, zeptal jsem se, zda zástupce COOP nebyl náhodou pan Zdeněk Juračka. Tak jenom malou vzpomínku.

Pan Zdeněk Juračka jako místopředseda Svazu obchodu a cestovního ruchu dramaticky lobboval na tripartitách 2007, 2008, 2011, 2012 za registrační pokladny a jakékoliv nástroje, které by pomohly řetězcům likvidovat malé prodejny. Z jeho pohledu já jsem tomu vždycky rozuměl, ale naše vláda byla vždycky proti, a tenkrát za sebou měla ještě vedení Hospodářské komory, které se zastávalo malých podnikatelů. Takže pokud si berete takovéto svědky, paní ministryně, tak promiňte, měla jste s sebou historického lobbistu za tyhle represivní nástroje, které zvýhodňují velké proti malým. A je to úplně - když se ptáte, za koho tady mluvíme, já bych to přirovnal k něčemu jako v zemědělství zastropování přímých plateb. Ano, samozřejmě, tady budeme - někteří, já to nebudu - mluvit za ty poctivé podnikatele, kteří budou chtít pro všechny stejně a budou chtít platby nezastropované. A pak tady budeme my, kteří se budeme prát za ty malé, kteří se snaží ze všech sil vzdorovat oligopolům, a ty to chtějí mít zastropované. A u EET to je něco podobného. Vy jste prostě vláda, která se snaží podporovat ty největší podniky také tím, že uvrhujete ty nejmenší do tvrdých a zbytečných represí. Samozřejmě že to pak v tržbách těm velkým nahrává. Vy mluvíte za ně, my mluvíme za ty malé. Je to aspoň přehledné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a prosím pana poslance Bělobrádka s faktickou poznámkou. Prosím.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, prostřednictvím pana předsedajícího bych chtěl reagovat na zmínku pana kolegy Votavy.

Ano, sociální demokracie, hnutí ANO v minulé vládě navzdory tomu, co bylo uvedeno v koaliční smlouvě, porušovalo tuto koaliční smlouvu a prosazovalo, aby EET nastoupilo pro všechny. My jsme si do koaliční smlouvy dali, že to bude na vybrané typy, a vy jste porušovali koaliční smlouvu a my jsme tomu odolali, protože jsme chtěli, aby buď registrační pokladny, nebo EET bylo pouze tam, kde to dává smysl. Můžu doložit korespondenci s tehdejším předsedou vlády Sobotkou a tehdejším ministrem financí Babišem, kde jsme upozorňovali na to, že v některých případech to nemá smysl a v některých případech to je kontraproduktivní. I Ministerstvo financí, hnutí ANO potom na to reagovalo a ty návrhy, které původně odmítali a na které my jsme jasně upozorňovali, je to doložitelné, tak je nakonec akceptovali. Takže jenom když tady byla ta zmínka, bylo to porušení koaliční smlouvy a my jsme pouze dělali to, co v koaliční smlouvě bylo, kde bylo jasně napsáno, že to nebude pro všechny.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za dodržení času. To jsou v tuto chvíli všechny faktické poznámky. Pokud se nikdo další nehlásí k faktické poznámce z místa, budeme pokračovat v obecné rozpravě, do které je písemně přihlášen pan poslanec Profant. Vaši přihlášku z místa si škrtnu. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Dobré dopoledne, vážení kolegové poslanci, vážená veřejnosti a zvláště pak paní ministryně, bohužel se budu muset trošku opakovat se svým příspěvkem z prvního čtení, protože se mi prostě odpovědi nedostalo. A myslím si, že jsou to problémy, které nelze ignorovat, zároveň jsou to bohužel problémy, které příliš nelze řešit pozměňovacími návrhy, jelikož přímo do legislativy nepatří a musí je řešit ministerstvo samo. To však podle mého názoru nečiní.

Vážení koaliční poslanci, znáte tento dokument? (Ukazuje publikaci.) Je to Digitální Česko, které psal pan Dzurilla, vládní zmocněnec pro digitalizaci vaší vlády. Tam se píší takové věci, jako že máme zabraňovat vendor lock-inu, tedy nežádoucí vazbě k jednomu dodavateli. Tam se píše, že máme mít kompetentní lidi, kteří se starají o informační systémy, kteří jim rozumějí. Naše lidi, zaměstnané tímto státem, nikoliv dodavatelskou firmou plnící zájmy dodavatelské firmy, jako je to v případě MPSV a resortu financí. Bohužel EET je toho typickým příkladem.

Pan premiér Babiš tady dvakrát zopakoval už ve Sněmovně, jak EET je úspěšný projekt eGovernmentu. Není. Je to jenom ukázka toho, jak lze moderní technologie zneužívat k šikaně vlastních obyvatel a nikoliv k prospěchu. Přitom je to tak snadné. Přitom i s EET by šlo udělat pozitivní kroky. Já stále nechápu, proč to nepojmete nějak pozitivně. To jste opravdu tak bez fantazie, že se neumíte povznést nad prostou kontrolu a přinést nějakou přidanou hodnotu? Něco, co by mohli ti podnikatelé ocenit? Ulehčit drobným podnikatelům?

Ona to ta diskuze tady před chvílí ilustrovala. Mně se velmi líbilo, co řekl pan Kobza, že ne každý je ajťák, ale to je přesně ono. Ne každý musí být ajťák na to, aby používal mobilní telefon. Tak proč to není obdobně jednoduché? Protože si to tak finance neobjednaly, protože prostě pracovaly s nekompetentními lidmi. Všichni jsme nejdřív neviděli, poté viděli analýzu BDO, což je firma vyhlášená velmi pochybnými analýzami, která obsahovala spoustu chyb, a když se ty projekty dělají takhle, tak to nemůže dopadnout dobře. A také to dobře nedopadlo.

Není to jednoduché, je to docela složité pro laika pracovat s certifikáty atd. a podle mého názoru je to úplně zbytečné, zvlášť když si to představíme na těch řemeslnících apod. Podle mě to rozhodně nejde srovnávat třeba se supermarketem nebo obchodem se zbraněmi. To jsou prostě statické provozovny, které už tak mají velkou režii na práci okolo, a nikoliv jednoduché řemeslné úkony či třeba jednoduchý stánkový prodej nebo tak, kde prostě jakákoliv další věc je přítěž. A zároveň ale nám zajišťují důležité služby, které asi všichni konzumujeme a chceme.

A díky tomu, jak je tento projekt veden, tam máme jenom prohlubující se vendor lock-in. To znamená, s tím systémem nejsme schopni nic rozumného dělat. Vlastně jenom děláme to, co nám říká dodavatel. Ten přijde a řekne: Tak my bychom měli větší zisky, kdybyste tam přidali ještě nějaké další profese. Následně přijdou výrobci zařízení, jako je O2 apod., a ti řeknou: Nám by se líbilo prodat víc pokladen a zařízení k EET. A vy řeknete: To je skvělé, tak to tady zavedeme. Ona opozice chvíli bude kecat, ale co by na tom bylo špatného, že? Na tom je špatné všechno, protože my bychom tady třeba chtěli data driven policy, politiku řízenou daty. A na to tu včera upozorňoval pan předseda Stanjura. Vy nám dáte analýzu výnosů o třech řádcích. Vy uděláte informační systém, který sbírá každou minutu tisíce údajů, a zároveň z těch údajů nečerpáte, neumíte s nimi pracovat? Neumíte je třeba využít právě ve prospěch těch malých, aby se dařilo té páteři ekonomiky - malým a středním podnikům? Ne, to zcela ignorujete. Pro vás je to prostě jenom šikanózní, jenom nástroj, jak šikanovat ty malé, aby se ti velcí měli dobře.

Takže se vás, paní ministryně, ptám: Jaké aktivní kroky váš rezort podnikl, aby se zbavil toho vendor lock-inu v oblasti ADISu, do kterého je integrováno EET? A jak se staráte o to, že když tento princip rozšiřujete, tak nebudete v pasti? Sama jste si tady na to opakovaně při svých proslovech stěžovala, ale výsledek nevidíme!

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, páni ministři. Děkuji panu kolegu Profantovi. To je poslední přihlášený v obecné rozpravě. Nikoho dalšího do... Pan kolega Ferjenčík ještě v obecné rozpravě - pane poslanče, ano? (Ano.) Máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, padla tady celá řada pozměňovacích návrhů. Ty návrhy už jsou nahrány v systému. Já se obávám, že je nestihneme zpracovat tak rychle, takže navrhuji vrácení tohoto tisku k projednání garančním výborem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, poznámku jsem si udělal. Ještě někdo do obecné rozpravy? Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova. Paní ministryně? Pan zpravodaj? Není tomu tak.

Takže hlasování, které je možné podle § 93 odst. 2 zákona o jednacím řádu, je hlasování, které předložil pan kolega Ferjenčík, to znamená vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání. O tom návrhu budeme hlasovat v hlasování číslo čtyřicet. Já vás všechny odhlásím, požádám vás o novou registraci a vzhledem k tomu, že několikrát pan místopředseda Pikal vyzval ke klidu a diskuzím mimo sál, tak zagonguji a počkám, až se ustálí počet přihlášených tak, abychom mohli toto procedurální hlasování řádně zvládnout. Ještě stoupá počet přihlášených. Já gonguji.

 

Těm, kteří se dostavili do sálu, opakuji, že v obecné rozpravě padl procedurální návrh podle § 93 odst. 2 zákona o jednacím řádu, a to vrácení návrhu garančnímu výboru k novému projednání.

O tomto návrhu rozhodneme v hlasování číslo 40, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 40 z přítomných 141 poslance pro 65, proti 75. Návrh byl zamítnut.

 

Můžeme tedy pokračovat, a proto zahajuji rozpravu podrobnou. Připomínám, že pozměňovací návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Máme tady deset přihlášených. Začíná paní poslankyně Věra Kovářová. Paní kolegyně, ještě chviličku, až se sál uklidní. Prosím diskuzní kroužky rozpustit. Usaďte se, nebo diskutujte v předsálí. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Dovolte, abych se v podrobné rozpravě přihlásila k našim pozměňovacím návrhům, a ty jsou vedeny pod čísly 2594 a 2592. Jenom připomenu, že ten první se týká spolků, kdy od EET bude upuštěno u spolků, které mají tržby do 500 tisíc, a u druhého pozměňovacího návrhu jde o to, že z EET by byli vyňati ti, kteří mají obrat do jednoho milionu korun, tedy neplátci DPH.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Další v podrobné rozpravě vystupuje pan poslanec Mikuláš Ferjenčík, připraví se pan poslanec Ivan Adamec. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se přihlásím nyní ke svým pozměňovacím návrhům, které jsem načetl.

Jde tedy o sněmovní dokument číslo 2634, což je zrušení třetí a čtvrté vlny EET.

Dále sněmovní dokument 2633 - to jsou pravidla pro formulář evidence tržeb podle zvláštního režimu, aby to bylo skutečně použitelné a nebyla to zcela absurdní byrokracie.

Dále jde o sněmovní dokument 2628, to je sváteční balíček, zrušení EET pro prodeje vánočních stromků a jmelí a prodeje velikonočních pomlázek a kraslic. Skutečně mi přijde zcela absurdní, aby produkty, které se prodávají jenom několik dní nebo týdnů v roce, spadaly pod EET a museli si kvůli nim lidé pořizovat zvláštní elektronickou pokladnu.

Dále sněmovní dokument 2667, ten podávám společně s kolegyní Kovářovou. Jde o možnost - zdůrazňuji možnost, nikoliv povinnost - řemeslníků, aby si účtenky tiskli sami a nemuseli si vyzvedávat ten blok účtenek na daňovém úřadu. Ten hlavní argument je, že díky tomu, když dostanou nějaký ten formulář z ministerstva a sami si ho vyplní, nebudou muset buď razítkovat, nebo ručně vyplňovat ty účtenky, které jim poskytne berňák. Skutečně nechápeme, proč by se měla vracet doba razítková.

Dále sněmovní dokument 2665, to je pozměňovací návrh, který řeší problematiku předpokládaných příjmů. Nevidím důvod, proč by mělo být nějaké samostatné posouzení, jestli řemeslník splní nebo nesplní ty předpokládané příjmy. Prostě kdo doloží jasné podmínky, tak má mít možnost evidovat podle zvláštního režimu. Vůbec nechápu, proč by tam mělo být nějaké kolečko administrativního posuzování, aby se někdo dohadoval, že předpokládané hotovostní příjmy jsou více než 600 tisíc, nebo nejsou. Ať si ten řemeslník prostě zažádá, a když to nebude splňovat, tak se přesune do elektronické evidence. Ale nechme to rozhodnutí o tom, jestli tam bude, nebo nebude, na něm. Nedávejme tuto svévolnou pravomoc úředníkům. Takže to byl sněmovní dokument 2665.

Dále sněmovní dokument 2666, který je obsahově zcela stejný s tím předchozím, pouze je podán jako návrh k tisku, který prošel rozpočtovým výborem. Takže jeden z nich je pozměňovací návrh obecný k návrhu vládního zákona a druhý je pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu. Opět jde o to, aby nebyla svévolná pravomoc úředníků rozhodovat o tom, koho nezařadí do té zvláštní evidence.

Dále sněmovní dokument 2627. Jde o lhůty. Skutečně považuji za absurdní, aby občané museli v jednotkách dnů reagovat úřadům a úřady měly 30 dní na vyřízení banální žádosti. Takže navrhuji zkrátit lhůtu 30 dní na 10 dní. To je sněmovní dokument 2627.

Poslední pozměňovací návrh, který k tomuto tisku podávám, je sněmovní dokument 2626. Je to osvobození burčáku od EET. Ještě jednou zopakuji, že burčák se prodává pouze mezi 1. srpnem a 30. listopadem. Podobně jako u svátečního balíčku těch svátečních produktů skutečně nevidím důvod zavádět EET pro sezónní produkt.

Takže to jsou moje pozměňovací návrhy. Kromě toho načítám návrh na zamítnutí toho zákona, čímž bychom si ušetřili celou řadu hlasování. A dovolím si zopakovat, že rozšíření EET na třetí a čtvrtou vlnu, rozšíření na řemeslníky a další svobodná povolání, je podle mě absurdní, protože je to nekontrolovatelné. Z toho důvodu je to pouze zbytečná byrokracie, která zasáhne ty poctivé a na ty nepoctivé nijak nedopadne. Vydělají na ní akorát prodejci těch elektronických účetních systémů. Takže děkuji za podporu zamítnutí tohoto zákona.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ferjenčíkovi. A než budeme pokračovat, přednostní právo uplatňuje pan místopředseda Tomio Okamura. Ale ještě než dojde ke stolku, přečtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny, a to paní poslankyně Karly Šlechtové od 10.30 ze zdravotních důvodů a pana ministra Antonína Staňka od 10.30 do 13 hodin.

Nyní tedy s přednostním právem v podrobné rozpravě pan místopředseda Okamura. Máte slovo, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, já bych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu číslo 2522. Spočívá v tom, že navrhuji, aby byli od EET osvobozeni všichni živnostníci, tedy fyzické osoby s obratem do 500 tisíc korun ročně, a také právnické osoby, které jsou poskytovateli zdravotních služeb hrazených s veřejného zdravotního pojištění. Jedná se o lékařské ordinace.

Jinak, jak jsem říkal, je to v souvislosti s tím, že již vloni byl tady zamítnut nejen návrh na zamítnutí EET, ale také návrh, aby všichni živnostníci s obratem do jednoho milionu korun ročně byli osvobozeni od EET. Takže se tu hranici snažíme snížit a snažíme se najít prostor pro to, abychom ulevili živnostníkům alespoň tímto způsobem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Tomio Okamurovi za jeho návrh. Pokračujeme řádně přihlášeným panem poslancem Ivanem Adamcem a připraví se kolega Vojtěch Munzar. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji, vážený pane předsedající, pane místopředsedo. Vážení dva členové vlády. Dva! Dovolte mi, abych tady načetl a přihlásil se k pozměňovacím návrhům, které jsem avizoval v obecné rozpravě.

První návrh je vedený pod sněmovním dokumentem číslo 2639 a je to zrušení účtenkové loterie. Důvody jsem tady popsal včera. Očekával jsem nějakou reakci od předkladatele, nestalo se tak. Myslím si, že ty důvody jsou úplně jasné. Je to nemorální a nevýkonné a podle mě se to do moderní společnosti nehodí.

Další pozměňovací návrh je pod sněmovním dokumentem číslo 2638. Je to odstranění těch tabulek, které si tam musí všichni dávat, že používají EET. Myslím si, že to je zbytečné, byrokratické, a řekl bych, že obtěžující, a žádný efekt to nemá. Myslím si, že pokud chceme snižovat byrokracii, tak tohle je opravdu minimální krok k tomu, abychom ji snížili.

Další pozměňovací návrh je pod sněmovním dokumentem číslo 2640 a je to snížení pokut. Pět set tisíc korun je dle našeho názoru likvidační. Navrhujeme tam částku sto tisíc korun.

Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi. Nyní vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar, připraví se pan poslanec Válek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já předkládám pět pozměňovacích návrhů. Vezmu to podle čísel, jak byla přidělena v systému. Já už jsem včera o nich krátce hovořil, takže dneska opravdu budu co nejstručnější.

První pozměňovací návrh, který je evidování pod číslem 2516, de facto vrací znění jedné pokuty související s kontrolním hlášením před přijetí daňového balíčku. V daňovém balíčku se dostala do zákona o DPH následující velice vágní formulace: "Správce daně uloží plátci, který nesplněním povinností souvisejících s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daně z přidané hodnoty, pokutu do 500 tisíc korun." O co vlastně Ministerstvu financí šlo, si můžeme najít v důvodové zprávě právě k daňovému balíčku. Podle Ministerstva financí - to je citace - však v praxi dochází často k situaci, kdy plátci nevyplňují údaje, neuvedou všechny potřebné, požadované údaje nebo uvedou odhadované a nikoliv faktické údaje v kontrolním hlášení a čekají na výzvu správce daně, na kterou reagují včas a úplně a údaje doplní. Nelze jim tak uložit pokutu podle jiných paragrafů, přesto tímto postupem maří správu daní."

Takže tady v daňovém balíčku jsme schválili, dámy a pánové, novou pokutu, kterou může Ministerstvo financí a Finanční správa vlastně použít na kohokoliv, kdo se snaží splnit svoje povinnosti, chce dát ve lhůtě kontrolní hlášení a neuvede tam úplně všechny věci přesně. Může dostat pokutu až do výše 500 tisíc korun podle té nové formulace. Předtím to bylo tak, že mu předtím muselo být prokázáno jiné pochybení, a dostat jinou pokutu. Můj návrh právě vede k tomu, abychom to vrátili do původního stavu, protože mi přijde, že 500 tisíc je velmi likvidační. A všichni víme, jak Finanční správa poslední dobou přistupuje k nějakým svým pravomocím, jako jsou zajišťovací příkazy a podobně. Takže to je návrh číslo jedna pod číslem 2516.

Pod číslem 2604 je pozměňovací návrh, který chce změnit současné nerovné postavení státu a občanů, resp. podnikatelů. Mluvím o lhůtách. Na většinu úkonů má stát třicet dnů, ale podnikatelům na doplnění kontrolního hlášení na základě výzvy, v případě výzvy ze strany finančního úřadu nechává pouze pět dnů. Navrhuji prodloužit, aby tato lhůta byla navýšena z pěti na patnáct dní, protože samozřejmě těch pět dnů je velice, velice nekonformní pro ty podnikatelské subjekty, zejména pro ty malé, které nemají takovou zastupitelnost. Mají externí účetní, která je na dovolené, můžou být nemocní. Těch pět dnů je skutečně velmi krátká doba a skutečně při nejlepší vůli to třeba nemusí stihnout, aniž by chtěli obcházet své daňové povinnosti. Proto navrhuji prodloužení této lhůty. Zdůrazňuji, že žádná škoda státu prodloužením lhůty se nestane. Pouze se podnikatelům umožní dostatečná lhůta na to, aby mohli případné chyby v kontrolním hlášení napravit.

Pod číslem 2605, to se týká také daně z přidané hodnoty a také kontrolního hlášení. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je buď ve variantě A zrušení, nebo ve variantě B snížení pokuty k stávající výši tisíc korun pro toho podnikatele, který sám o své vůli, aniž by k tomu byl vyzván, podá kontrolní hlášení dodatečně. Může se stát, že na to někdo zapomene v návalu svých jiných povinností, a právě si myslím, že takováto věc nemá být sankcionována, naopak, stát má být tolerantní k takovým podnikatelům, kteří se snaží plnit své povinnosti a přijdou na to sami a sami podají kontrolní hlášení. Proto navrhuji změnu této pokuty. A druhé snížení pokuty - z výše deset tisíc na dva a půl tisíce, to znamená na čtvrtinu, pro ty, kteří podají kontrolní hlášení na základě výzvy správce daně. To znamená, splní nakonec svou povinnost, ale finanční úřad je musí vyzvat.

Pod číslem 2608 je další pozměňovací návrh, který už se týká EET, a je to vlastně obdobný návrh, který předkládá i můj kolega Adamec. Je to zrušení toho informačního oznámení, těch tabulek na těch provozovnách. Je to to minimum, které můžeme udělat.

A poslední návrh, který se také týká EET, pod č. 2609, ke kterému se přihlašuji. Tento pozměňovací návrh de facto ruší náběh té původní třetí a čtvrté vlny, náběh pro ty nové podnikatele. Důvody jsem tady říkal v obecné rozpravě a nebudu to dále prodlužovat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vojtěchu Munzarovi. A nyní se slova ujme pan poslanec Vlastimil Válek, připraví se pan poslanec Blaha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já se přihlašuji ke svému pozměňovacímu návrhu načtenému pod číslem 2621, který jsem tady minule, včera, zdůvodňoval. Jenom velmi stručně shrnu. Jedná se o pozměňovací návrh, který má usnadnit, nezkomplikovat život pacientům, kteří hradí u praktických lékařů za různá potvrzení a především za vakcíny, které nejsou plně hrazeny, a kde dostávají pak potvrzení od těch praktických lékařů, tak aby jim toto bylo propláceno. V případě, že dostanou jenom potvrzení z EET, nebude jim to propláceno a bude jejich život poměrně komplikován. Tak rád bych poprosil o zvážení tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Válkovi. Nyní pan poslanec Stanislav Blaha a připraví se pan poslanec Josef Kott. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Děkuji, pane místopředsedo. Tak jak jsem již včera uvedl v obecné rozpravě, chtěl bych se dnes přihlásit k dvěma pozměňovacím návrhům. První je evidován pod číslem 2642 a umožňuje povolení evidování tržeb ve zvláštním režimu všem fyzickým osobám - neplátcům DPH.

Druhý je evidován pod číslem 643. Tento návrh zjednodušuje evidenční povinnost ve zjednodušeném režimu, ruší povinnost poplatníka uchovávat kopie vydaných účtenek a pravidelně zasílat informaci o tržbách na Finanční správu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Blahovi. Nyní pan poslanec Josef Kott, připraví se pan kolega Vojtěch Pikal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěl tímto přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který je uveden jako sněmovní dokument 2629. Jedná o vánoční prodej kaprů a umožňuje prodejcům využívat i účtenkovou formu evidence tržeb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Josefu Kottovi. Nyní pan poslanec, místopředseda Vojtěch Pikal a připraví se pan poslanec Marian Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vážená paní ministryně, já jsem se přišel přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, což je sněmovní dokument 2645. Jedná se o drobný pozměňovací návrh, který vrací, nebo spíše dává ten systém do nějaké míry dobrovolnosti, tak abychom se všichni nemuseli vzájemně povinně kontrolovat. A hlavně to dělám z toho důvodu, že skutečně mám starost o životní prostředí, ve kterém se pohybujeme my a ve kterém se pohybují naši občané. To znamená, abychom nemuseli zbytečně tisknout účtenky, které nikdo nechce.

Ty účtenky jsou vyráběné na jedovatém termopapíru, na bisfenolu, prostě je to endokrinní destruktor. Je to podle mě opravdu nevhodné. Když vytváříme nějaké návrhy zákonů, tak bychom je měli posuzovat v jejich komplexitě. Není možno řešit v jednom zákoně, hlásit se k nějaké obraně vod a obraně půdy, a v jiném zákoně potom rvát do životního prostředí takovéto množství zbytečného, zcela zbytečného odpadu. Protože v dnešní době je naprosto běžné, že v tom stánkovém prodeji nebo jinde, jsou tam ty kilometry účtenek, které nikdo nechce. Je to zbytečný náklad, je to naprosto zbytečná potřeba úřední, administrativní, papírová, která byla vytvořena. A já myslím, že to jde i proti tomu smyslu, který tady chceme prosazovat, proti té digitální společnosti, která se má zbavit toho zbytečného papírování. Takže je to další zbytečný doklad papírový, který se musí vytvářet, přestože ho téměř nikdo nepotřebuje. Jak říkám, právo požádat si o tu účtenku tam je, takže jak kontroloři, tak ti, kteří chtějí hrát účtenkovou loterii o ceny, nebo o co to je, tak můžou nadále směňovat svoje vysoutěžené nebo vyžádané účtenky.

Zůstává tam samozřejmě ta elektronická evidence, která je podstatou toho zákona. To znamená, že evidování tržby elektronicky tam nadále probíhá, ale aby v těch případech, kdy to elektronické evidování proběhne, nebyla povinnost vydávat účtenku. Ostatně tu účtenku je možno vydat v dnešní době elektronicky, akorát to vyžaduje, abyste měli nějaký kontakt na svého spotřebitele. To znamená, zase sbírat od svých spotřebitelů nějaké osobní údaje, což je zase komplikováno jinými zákony, takže to není obecně vhodná a použitelná cesta.

Takže já navrhuji, aby tam, kde zákazník tu účtenku nechce, aby ji prostě nemusel dostat. To je tolik ke všemu mému návrhu. Je to skutečně malá věc. Místo toho, aby se účtenka dávala povinně, tak se tam doplňují slova "na vyžádání", a to ve dvou částech, v § 29 a v § 18.

Já se ještě podívám, jestli jsem minul něco z odůvodnění. Ne, všechno jsem řekl. Je to plýtvání papírem, je to jedovatý bisfenol, je to doba papírová. Já si myslím, že to skutečně není vhodná cesta vpřed, a pojďme ulevit našim obchodníkům, pojďme ulevit našemu životnímu prostředí, pojďme ulevit životnímu prostředí našich občanů a jejich imunitním systémům. Já vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Pikalovi. Nyní pan poslanec Marian Jurečka, připraví se pan poslanec Skopeček. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý den. Já jsem tady včera v obecné rozpravě - tedy vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Já jsem tady včera v obecné rozpravě už hovořil o některých parametrech svých pozměňujících návrhů. Dovolte mi tedy teď v podrobné rozpravě se k nim jasně jmenovitě přihlásit. Já jenom ještě doplním jednu věc, že si myslím, že je dobré, když úpravami například v případě třeba snižování sazeb DPH nemáme za cíl jenom ambici snížit výdaje třeba domácností a daňových poplatníků v České republice, ale když tím dokážeme sledovat i jiné pozitivní efekty, které tím můžeme získat, například v otázce lidského zdraví, v otázce životního prostředí, v otázce zpřístupnění bydlení. I v tomto duchu ty mé pozměňovací návrhy jsou koncipovány.

Hlásím se tedy k pozměňovacímu návrhu číslo 1973. Týká se snížení DPH na biopotraviny do té druhé snížené sazby, tedy 10%. Trh s biopotravinami je přísně sledován, jsou certifikovány, jsou v tom řetězci tyto biopotraviny pod tím certifikátem pod velice přísným dohledem. A tímto snížením bych chtěl, abychom dokázali více zdostupnit biopotraviny občanům v České republice a také podpořit pozitivní dopady hospodaření ekologických zemědělců na naši krajinu zvláště v době, kdy mluvíme o pesticidní zátěži, o kvalitě vod, půd a podobně.

Dalším pozměňovacím návrhem je pozměňovací návrh číslo 2652 a týká se také snížení DPH na tu nejnižší sníženou 10% sazbu. Týká se to palivového dřeva v polenech, špalcích, větvích, otepích nebo v podobných tvarech, dřevěné štěpky nebo třísky, pilin, dřevěných zbytků dřevěného odpadu a též aglomerovaných do polen, briket, pelet nebo podobných tvarů. Tedy bavíme se o palivovém dříví v briketách a peletách, které používají občané v České republice především k vytápění svých domácností. Tímto návrhem reaguji na to, abychom nejenom zpřístupnili toto palivo, ale abychom také... (Odmlka pro neklid v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vám rozumím. Požádám kolegy, kolegyně o klid, zejména u stolku zpravodajů, ale i ty, kteří se připravují na vystoupení. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. A chci také tímto podpořit tu poměrně složitou kalamitní situaci na trhu se dřevem, abychom podpořili větší využití právě dřeva a jeho různých produktů na trhu v České republice a podpořili tím také snížení zátěže emisí z fosilních paliv z nevhodného spalování i touto formou. Jenom připomenu, že například v Německu je sazba na tyto produkty 7 %, ve Francii 10 %, ve Švýcarsku 8 %, v Belgii 6 %. Je vidět, že tyto státy se opravdu snaží tento typ paliva z ekologických a obnovitelných zdrojů co nejvíce podporovat. Takže byl bych rád, kdybychom i toto dokázali podpořit.

Mám zde také pozměňovací návrh, ke kterému se hlásím, číslo 2653. Týká se prodejů ryb. Je to jasné vyjmutí, kdy vyjímáme z povinnosti mít EET prodej ryb na samostatném prodejním místě. Tato všechna místa jsou hlášena předem na Státní veterinární správu. Pokud by finanční úřady chtěly, mohou si jednoduše dopředu zjistit, kde se budou prodávat ryby, a zkontrolovat si prodej objemu, který je prodán, a můžou mít jistotu, že jsou schopny efektivně dohledávat, jestli nedochází k případným daňovým únikům.

Další návrh je návrh číslo 2655 a je to návrh, kterým stanovuji hranici 750 tisíc korun u subjektů, které pokud budou mít tyto tržby za 12 kalendářních měsíců předcházejících i následujících, tak budou moci do 750 tisíc korun tržby být vyjmuti z evidence EET. Tento návrh jsem předkládal i na hospodářském a rozpočtovém výboru.

Nicméně jsem si vědom, že podpora zdaleka asi nebude nikterak velká, aby ten návrh měl šanci, proto si s dovolením dovoluji předložit ještě jeden nový návrh, který jsem na výborech nepředstavoval, a je to pod číslem 2654, který stanovuje tu hranici na vyjmutí subjektů z povinnosti EET na hranici 200 tisíc korun -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já vás ještě jednou přeruším a požádám sněmovnu o klid. Doufám, že debaty, které se netýkají EET, můžete vést v předsálí. Jde o pozměňovací návrhy, tak abychom všichni potom ve třetím čtení věděli, o čem budeme hlasovat. Prosím, pokračujte.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, vážený pane předsedající. Vycházím tady z argumentace, kterou používalo samo Ministerstvo financí při předložení tohoto sněmovního tisku, kdy argumentovalo částí argumentace Ústavního soudu. A tento Ústavní soud se opíral mimo jiné o zkušenosti z Rakouska, kde právě v Rakousku jsou ti nejmenší podnikatelé vyjmuti z tamního systému fiskálních pokladen a kdy je tam hranice obratu 15 tisíc eur a u stánkařů dokonce 30 tisíc eur. Proto jsem šel touto cestou, kdy jsem adekvátně použil tuto principiální argumentaci. Odvodil jsem tyto částky a s určitým zaokrouhlením jsem si dovolil tedy navrhnout tuto částku 200 tisíc korun pro vyjmutí podnikatelů z EET.

Pak jsem si dovolil dát ještě několik pozměňovacích návrhů, které se týkají opět problematiky DPH, a sice zvýšit limit pro povinnost býti plátcem DPH ve dvou alternativních návrzích. Ten první je na částku 1,5 milionu korun a druhý na 2 miliony korun. Je to pozměňovací návrh 2656 a návrh 2657.

A mám tady poslední návrhy, které se týkají ještě DPH, a sice návrh 2660, což je návrh na snížení DPH v případě realizace výstavby, oprav, rekonstrukce takzvaného sociálního bydlení, což jsou například byty do 120 metrů čtverečních, to znamená, do této kategorie se vejde drtivá většina bytů, ve kterých občané v České republice bydlí, a já navrhuji snížení na druhou sníženou sazbu, tedy 10 %. To znamená, je to reakce na obtížnou situaci dostupného bydlení tak, abychom lidem snížili tyto náklady. Takže to je tento návrh. A pak mám druhý návrh... Jenom podotýkám, že u tohoto návrhu je účinnost odložena až k 1. lednu 2021, aby případně Ministerstvo financí mohlo jednat o výjimce, případně o úpravě evropské legislativy. Vycházím vstříc argumentaci paní ministryně, která říkala, že je to z důvodu harmonizovaného práva problém, proto tady vytvářím určitý prostor pro jednání.

A pak tady mám návrh 2662, který snižuje sazbu DPH na nové byty, která je dnes 21 %, a snižuje to na 15 %, tak abychom zase především mladým rodinám dokázali snížit náklady na bydlení. Jenom pro představu, když se bavíme o částce 5 milionů korun při nákupu bytu, tak jenom tímto snížením bychom této mladé rodině mohli ušetřit zhruba nějakých řádově statisíců - 300, 400 tisíc korun, které nemusí splácet v rámci hypotéky. Byl bych rád, kdybychom se na tento návrh opravdu dívali optikou té obtížné bytové situace, obtížné situace na trhu s nemovitostmi, a pokusili se tak zbytečně nezatěžovat občany v České republice placením takto vysoké DPH u nových bytů.

Poslední návrh je 2663, ten je poměrně jednoduchý a říká, že subjekty ve třetí a čtvrté vlně tak budou vyjmuty ze systému EET.

Děkuji za pozornost a za případnou podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Jurečkovi za pozměňovací návrhy. A než dám slovo poslednímu přihlášenému v podrobné rozpravě, přečtu ještě omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny. Od 14.30 hodin do konce jednacího dne se omlouvá poslanec Stanislav Grospič z důvodu zahraniční konference, tedy z pracovních důvodů.

Nyní pan kolega Skopeček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Já se chci přihlásit ke dvěma pozměňovacím návrhům. První je vložen do systému pod číslem 2658. Je to výjimka z povinnosti EET pro prodejce sladkovodních ryb a souvisejících služeb v období mezi 14. a 24. prosincem v provozovně, ve které se uskutečňují pouze tyto tržby, zjednodušeně řečeno je to snaha vyjmout z povinnosti evidovat tržby pomocí elektronické pokladny prodejce vánočních kaprů. Myslím, že to každý pochopí, že v zimním období, kdy tito lidé prodávají na ulici kapry, zabíjejí je tam, kuchají, tak že není úplně rozumné chtít po nich, aby zároveň něco ťukali do elektronické pokladny.

Druhý pozměňovací návrh je vložen do systému pod číslem 2648 a je to pozměňovací návrh, který ruší povinnou registraci k EET pro fyzické osoby - neplátce DPH, samozřejmě s tím motivem, aby se tomu vyhnuli zejména ti malí a střední podnikatelé, na které tato regulace a zbytečná administrativa dopadá nejvíce.

Děkuji pěkně za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Skopečkovi. To byl poslední přihlášený do podrobné rozpravy, písemně přihlášený byl poslední. (Ozývají se hlasy z pléna z pravé strany.) Prosím, nepokřikujte tady po sále. Ptám se, kdo se hlásí do rozpravy. Ještě jednou je přihlášený kolega Marian Jurečka, potom poslanec Ferjenčík a předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já jsem se s dovolením přihlásil ještě jednou do podrobné rozpravy, protože jsem ve svém úvodu špatně řekl číslo, ke kterému jsem se hlásil. Nebylo to číslo 1973, ale opravuji, hlásil jsem se k pozměňovacímu návrhu číslo 1473, který se týkal snížení DPH na biopotraviny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jurečkovi. Nyní tedy pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Omlouvám se za pokřikování, tady člověk bohužel neví dne ani hodiny.

Já jsem se chtěl ještě přihlásit k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním dokumentem číslo 2675. Já jsem si osvojil společně s kolegou Tomášem Martínkem návrh kolegy Juříčka a Onderky. To je návrh, který v rozpočtovém výboru bohužel neprošel o jeden jediný hlas, a to o hlas kolegy Juříčka, který přitom ten návrh předložil. Já věřím, že to bylo nějaké nedopatření, takže jsem si dovolil společně s kolegou Tomášem Martínkem načíst - já nevím, jestli se nahrál korektně do systému, protože pan Juříček s panem Onderkou ho bohužel stáhli, takže jsem ho musel nahrávat znova.

Takže jde o to, že vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: V nově vkládaném § 11a odst. 1 písmeno a) zrušit; původní písmena b) a c) se nově označují jako a) a b).

O co jde? Jde o to, aby evidence tržeb podle zvláštního režimu byla možná i pro plátce DPH. Ten důvod je prostý. Můžou existovat podnikatelé, kteří jsou plátci DPH, mají velký obrat, ale z nějakého důvodu vydávají nějaké omezené množství papírových účtenek. A pro tyto podnikatele by bylo velmi praktické, aby mohli paralelně fungovat v režimu DPH elektronicky, spadat pod kontrolní hlášení a současně čas od času vydat jednu dvě účtenky. Typické příklady - třeba velké zemědělské podniky, které třeba prodávají brambory, dodávají je samoobsluhám, ale čas od času přijde přímo na prodejnu člověk si koupit třeba jeden pytel brambor a platí to hotově, aby oni měli možnost mu rovnou dát účtenku a nemuseli kvůli tomu měnit všechny své informační systémy. Obáváme se, že řada podniků tohoto typu by vůbec EET nezavedla a místo toho by jednoduše zrušila tu službu, která může být pro lidi užitečná, že si prostě můžou koupit napřímo třeba ty brambory.

Přečtu tedy odůvodnění, jehož autorem nejsem já, autorem jsou kolegové Juříček a Onderka: Není důvodem, proč by plátce DPH měl být vyloučen ze zvláštního režimu jenom z toho důvodu, že je plátcem DPH, bez ohledu na to, jaký podíl jeho tržeb jsou platby v hotovosti. V praxi mohou nastat a určitě nastanou situace, kdy příjem plátců DPH v hotovosti bude tvořit jen malý zlomek jeho příjmu, a takový poplatník by si nesmyslně musel pořizovat vše, co je s EET spojeno. Většina poplatníků - plátců DPH má jistě své příjmy v bezhotovostní formě evidované důkladně i kontrolním hlášením a dostávali by se do nevýhodného postavení v porovnání s těmi, kteří plátci DPH nejsou, např. v situaci, kdy jejich hotovostní příjem tvoří jen velmi zanedbatelnou částku, např. několik set nebo tisíc korun ročně.

Zdůrazňuji, toto odůvodnění jsem nepsal já, psali ho vládní poslanci Juříček a Onderka. Já si tímto osvojuji společně s kolegou Tomášem Martínkem jejich pozměňovací návrh, je to sněmovní dokument 2675 a tímto se k němu přihlašuji. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ferjenčíkovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Roman Onderka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Roman Onderka: Děkuji, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, krátká reakce na kolegu Ferjenčíka. Bezesporu má pravdu, že tento pozměňovací návrh byl podán. Už ze samotného hlasování mohl pochopit, že došlo k nějaké změně. To znamená, že my jsme tento návrh s kolegou Juříčkem komunikovali s paní ministryní financí, řešili jsme tuto otázku a nakonec její argumenty převážily. Z tohoto pohledu právě došlo k tomu, že kolega Juříček hlasoval na rozpočtovém výboru tak, jak hlasoval, a tento návrh rozpočtový výbor neschválil.

Na druhou stranu návrh, který jsme podávali, a to ve smyslu navýšení částky do zvláštního režimu, to znamená z 200 tisíc na 600 tisíc, tento byl rozpočtovým výborem, jestli si dobře pamatuji, jednomyslně schválen, a to s podporou Ministerstva financí. K tomuto pozměňovacímu návrhu se hlásím a paní ministryni děkuji za vstřícnost a děkuji za velice konstruktivní debatu k této problematice.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Mikuláše Ferjenčíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Ano, i já jsem si vědom toho, že zřejmě hnutí ANO již tento návrh nepodporuje, nicméně vy jste, prostřednictvím pana předsedajícího pane Onderko, hlasoval pro ten pozměňovací návrh. Tak já stále doufám, že klub sociální demokracie ho podpoří a společně s opozicí se tedy pro něj najde většina.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji také za dodržení času k faktické poznámce. Pan kolega Onderka, ještě jedna faktická poznámka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Roman Onderka: Prostřednictvím pana předsedajícího pro kolegu Ferjenčíka. Kolego, znovu, naplacato. Klub sociální demokracie nepodpoří, já nepodpořím, protože jsme si tuto problematiku s paní ministryní vyříkali. Doufám, že už mě nyní chápete.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A eviduji poslední přihlášku z místa do podrobné rozpravy, a to pana předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Tak mám celkem tři pozměňovací návrhy, ke kterým se musím formálně přihlásit a v souladu s jednacím řádem je taky řádně odůvodnit.

První pozměňovací návrh je uveden ve sněmovním dokumentu 2651, nazval jsem ho roční periodicita oznámení podnikatelů evidujících ve zvláštním režimu. Tady navrhuji, aby to bylo jednou za rok a ne častěji, jak je navrženo ve vládním návrhu zákona. Podrobné zdůvodnění je součástí tohoto dokumentu, k němu se oficiálně přihlašuji.

Druhý pozměňovací návrh je evidován v systému pod číslem 2650 a je to návrh na zrušení EET jako celku. Myslím, že jsme to dostatečně zdůvodnili v prvním i druhém čtení. Důvody, které nás vedou k tomuto návrhu, k našemu přesvědčení, že zákon o EET by bylo nejlépe zrušit jako celek, pak by nebyly žádné výjimky a přistupovali bychom ke všem stejně bez ohledu na obor činnosti či na velikost podnikání.

A třetí pozměňovací návrh, ke kterému se oficiálně přihlašuji, je veden v systému pod sněmovním dokumentem 2646, ten jsem nazval vyjmutí činností NACE. O něm jsem krátce pohovořil včera, dneska se tomu ještě chvilku budu věnovat.

Nejdřív k formálnímu hledisku. Ten pozměňovací návrh, tak jak jsem říkal včera, navrhuje postupně hlasovat o všech oborech činnosti podle toho číselníku NACE. Všechny ty pozměňovací návrhy doplňují písmeno K. Pokud z nich některý projde - já pevně věřím, že ano - tak se samozřejmě ty ostatní přečíslují, už to nebude K, ale bude to L, když projdou dva, pak bude M, N a tak dále. Myslím, že je to legislativně naprosto, naprosto jasné.

Já jsem včera slíbil, že vám nebudu číst všechny a že přece jenom některé z těch oborů činností, které mají být zatížené EET, vám ocituji. Byl jsem poměrně vstřícný. Podívejte se, těch barevných štítků není příliš mnoho (ukazuje materiál, v němž jsou některé strany označeny barevnými štítky) a nedá mi to, abychom - chci na ně obzvlášť upozornit, až o nich budeme hlasovat.

Navrhujeme vyjmout z účinnosti EET v klasifikaci NACE pod kódem 94.90.1 činnost organizací dětí a mládeže. Opravdu si myslíme, že když někdo organizuje činnost pro děti a mládež, že páchá daňové podvody, a že pokud někdo bude v nějakém kroužku platit členský příspěvek hotově, někdo z rodičů, že musí mít příjemce EET? Myslíme si, že ne.

Další příběh, a ten se týká nás všech. Nevím, možná že v některé z politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně se platí členské příspěvky pouze bezhotovostně, to samozřejmě nevím. U nás, občanských demokratů, si mohou členové vybrat, zda zaplatí bezhotovostně, tzn. příkazem přímo na účet politické strany, nebo zda zaplatí hotově pokladníkovi ve svém místním sdružení. Zejména naši starší členové využívají možnost platit hotově, protože kromě toho, že zaplatí, tak se taky staví do té kanceláře, proberou politickou situaci v místě, na kraji, ve Sněmovně. Proto navrhujeme, abychom z EET vyjmuli z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 94.92 činnost politických stran a organizací. Opravdu chcete, aby každý váš okresní nebo místní pokladník, pokud bude přijímat hotově platby členských příspěvků, aby měl EET? Opravdu se domníváte, že některá z politických stran neeviduje své členské příspěvky? A že dochází k daňovým únikům? Navíc to není podnikatelská činnost. To není podnikatelská činnost. Podnikatelská činnost, politické strany ji mohou podle zákona vykonávat, ale určitě ne při výběru členských příspěvků např. hotovostní platbou.

Pro kolegy z levice, zejména z levice, ale i pro nás z pravice, protože my to respektujeme jako integrální součást společenského prostoru, veřejného prostoru, navrhujeme vyjmout z účinnosti EET z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódem 94.20 činnosti odborových svazů. Domnívají se např. sociální demokraté, kteří jsou součástí vládní koalice, že je třeba zatížit činnost odborových svazů EET? Že tam dochází k daňovým únikům? My se to nedomníváme. My jsme přesvědčeni, že odborové svazy naprosto přesně plní své daňové povinnosti, a ani vteřinu nás nenapadlo o tom pochybovat. Nicméně díky tomuto návrhu NACE 94.20 je vidět, že vládní koalice má pochybnosti, zda činnost odborových svazů probíhá. (Reakce ministryně financí od stolku zpravodajů.) Nepodléhá ze zákona, ale přitom je součástí vládního návrhu, že bude podléhat. (Ministryně opět reaguje.) Ne, ale paní ministryně, vy to tam máte uvedené, NACE pod číslem 94.20 je uveden. To znamená, v jednom zákoně současně paní ministryně říká, že to nepodléhá, s tím já souhlasím, ale v jiném paragrafu říká, že to podléhá. Kdo to rozhodne?

To samé, co platí pro odbory, platí pro zaměstnavatelské organizace - Hospodářská komora, Svaz průmyslu. A všichni podporovatelé EET zcela správně ukazují na sebe a říkají: I my budeme ve své činnosti používat EET.

A poslední, a to je spíš dotaz na paní ministryni, poslední příklad, a to je činnost heren, kasin a sázkových kanceláří. To nijak nezpochybňuji. Chtěl bych se zeptat, možná někdy jindy, jak je to s tím registrem hráčů, který jsme tak slavnostně schválili za podpory i nás jako opozice jako dobrý krok. Pak jsem měsíce a měsíce slýchal, že je s tím problém s implementací, aby byl nějaký registr hráčů, a to zatím nefunguje. To je několik... Paní ministryně říká, že na tom dělá, ale už na tom dělá Ministerstvo financí několik let. Ten zákon byl schválen někdy v roce 2016 nebo 2017, jsme v roce 2019. To se nedá úplně posoudit jako urgentní či usilovná činnost.

To je jenom několik příkladů, absurdních příkladů z EET. A abych dostál všem pravidlům, tak se oficiálně přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu číslo 2046 s tím upozorněním, že písmeno K by se pak podle abecedy přečíslovalo; podle toho, jak projdou pozměňovací návrhy, tak se pak jednotlivá písmena do toho návrhu zákona, o kterém budeme hlasovat, zařadí a změní.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi za jeho vystoupení v podrobné rozpravě. Jinou přihlášku do podrobné rozpravy nemám. Kolega Ferjenčík ještě jednou. Prosím, pane poslanče, v podrobné rozpravě.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já ještě jednou navrhuji vrácení tohoto návrhu zákona do garančního výboru, protože návrh kolegy Stanjury je skutečně velmi komplexní, myslím, že bude trvat déle než 14 dní ho projít.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Čili navrhujete postup podle § 94 odst. 3 tentokrát v podrobné rozpravě. I o tom necháme hlasovat. Zagonguji, abych přivolal kolegy, které jsem požádal, aby své debaty přesunuli do předsálí, odhlásím vás, požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami. A až se ustálí počet přihlášených, zahájím hlasování číslo čtyřicet jedna, ve kterém tento procedurální návrh budeme rozhodovat. Děkuji.

 

Opakuji, že na návrh kolegy Ferjenčíka, který padl po podrobné rozpravě, budeme hlasovat o vrácení návrhu zákona garančnímu výboru k novému projednání, a to po podrobné rozpravě podle § 94 odst. 3 zákona o jednacím řádu.

Zahájil jsem hlasování číslo 41 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 41, z přítomných 157 pro 73, proti 82, návrh byl zamítnut.

 

Jiné návrhy k hlasování nemám. Návrh na zamítnutí návrhu zákona se hlasuje na začátku třetího čtení. Tedy návrh, aby byla zkrácena lhůta, nebyl podán. Návrh, aby se garanční výbor nezabýval, také nebyl podán. Takže tím mohu ukončit druhé čtení bodu číslo 4, vládního návrhu zákona o EET. Děkuji paní ministryni financí, děkuji zpravodaji a končím tento bod.

 

Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.