Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

4.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb.,
o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 205/ - druhé čtení

Požádám, aby místo u stolku zpravodajů zaujala paní ministryně financí Alena Schillerová, děkuji, že pohotově došla. Žádám také, aby místo u stolku zpravodajů zaujal zpravodaj garančního rozpočtového výboru Jan Volný a také žádám o připravenost... Aha, tak to bude..., protože já mám pana poslance Volného jako schváleného zpravodaje. O paní ministryni má zájem více kolegů. Takže pan kolega Volný je schválený zpravodaj, takže zaujal své místo. Požádám tedy ještě, aby byli připraveni zpravodajové hospodářského výboru poslanec Vojtěch Munzar a poslanec výboru ústavněprávního Marek Benda.

Ještě než zahájíme, mám tady omluvu pana poslance Dominika Feriho od 18 hodin z pracovních důvodů.

Nyní tedy požádám paní ministryni, jestli má zájem o úvodní slovo ve druhém čtení. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, já budu velmi stručná. Dovolte, abych před druhým čtením uvedla stručně novelu zákona o evidenci tržeb a zákona o dani z přidané hodnoty. Důvod novely zákona o evidenci tržeb byl především reakce na nález Ústavního soudu z prosince 2017 a samozřejmě pro promítnutí poznatků z aplikační praxe z první a druhé vlny.

Důvod je především ten, že chceme zavést třetí a čtvrtou vlnu. Zavádíme zde nový systém, tzv. offline systém, kdy může požádat poplatník, který splňuje kritéria v této novele uvedená, o offline systém. To znamená, že nemusí evidovat elektronicky, pokud bude rozhodnuto Finanční správou, ale bude to jenom poplatník ten, který je fyzickou osobou, neplátce DPH, (má) maximálně dva zaměstnance a určitý objem hotovostních tržeb. My máme v novele navrženo 200 tisíc hotovostních tržeb. Já jsem připravena podpořit pozměňovací návrh na vyšší částku, tak jak jsem to podpořila v rozpočtovém a hospodářském výboru.

Také bych chtěla připomenout, že součástí této novely je novela zákona o dani z přidané hodnoty, kde snižujeme DPH u vybraných služeb s vysokým podílem lidské práce. Jsou to především kadeřnické služby, opravy různých oděvů, kožedělných výrobků, opravy kol a další. Snižujeme některé z 21 % na 10 % a některé z 15 % na 10 %. Součástí také je to zmiňované vodné a stočné, které snižujeme z 15 % na 10 % a postaráme se prostřednictvím cenového výměru Ministerstva financí o to, aby se to promítlo do konečné ceny pro občany. Celé toto snížení je v celkové částce 3,4 miliardy.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni financí Aleně Schillerové. Nyní požádám pana zpravodaje Jana Volného, aby přednesl zprávu o jednání rozpočtového výboru.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegové, kolegyně, rozpočtový výbor jako výbor garanční na své 22. schůzi dne 3. dubna 2019 projednal tento tisk a vyhodnotil pozměňovací návrhy, které k danému datu byly doručeny na rozpočtový výbor. Usnesení máte k dispozici ve sněmovním tisku 205/5. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji Janu Volnému, že nás informoval o jednání rozpočtového výboru i o pozměňovacích návrzích podle § 93 odst. 1. Ptám se pana kolegy Munzara, jestli má zájem o vystoupení za výbor hospodářský. Není tomu tak. Pan kolega Marek Benda tady není přítomen, takže nám nepřednese zpravodajskou zprávu z ústavněprávního výboru.

Mohu otevřít obecnou rozpravu, do které mám s přednostním právem přihlášku pana poslance místopředsedy Sněmovny Tomia Okamury a se stanoviskem klubu přednostní právo uplatňuje klub pirátské strany. Za něj bude vystupovat pověřený Mikuláš Ferjenčík. Nyní tedy pan místopředseda Tomio Okamura. Máte slovo, pane poslanče.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, máme tady další zákon o EET pro živnostníky a podnikatele. Znovu opakuji, že hnutí SPD od počátku s tímto návrhem nesouhlasilo. Místo toho navrhujeme zavedení paušální daně pro malé podnikatele, abychom je byrokraticky nezatěžovali, a zároveň stát bude mít své jisté. Podobně je tomu například v Německu. Jsem rád, že už také vláda začala na tento návrh slyšet.

V debatě o EET zaznívá dlouhodobě spousta argumentů. Jeden bonmot stojí za povšimnutí. Ze státu se stává špatný sluha a zlý pán. Stát tu není od toho, aby panoval. Proto jsme se kdysi zbavili rakousko-uherské nadnárodní monarchie a začali budovat demokracii.

V debatě se oponenti přou o to, kolik EET vydělá nebo nevydělá navíc.

Dámy a pánové, všem nám jaksi uniká, že není vůbec podstatné, zda se výběr daní snížil nebo zvýšil. Cílem státu není výběr daní, ale utváření bezpečného a sociálně spravedlivého prostředí pro občany nebo třeba pro firmy. Cílem nejsou čísla HDP nebo rekordní výběry daní. Cílem musí být jediné, spokojený občan. A v tomto ohledu je EET krokem zpět. Dokonce ani v přebyrokratizovaném Rakousku-Uhersku stát po tehdejších poddaných tolik neslídil, jako je tomu dnes u nás. Už za Rakouska-Uherska si uměla státní správa šetřit práci sobě i živnostníkům tím, že se spolu dohodli na paušální dani, tedy na nějaké rozumné roční částce, kterou živnostník zaplatil, a měl pokoj od byrokracie. Danil tak nejen kominík nebo truhlář, ale živnost si předplácely i prostitutky.

Pokud naším cílem je spokojený občan, nechme alespoň ty nejmenší živnostníky volně dýchat a umožněme jim paušální daň. Bonus toho, že v regionech živí sám sebe, své rodiny a případně i pár lidí okolo sebe, není v tom, kolik jim vláda sebere na daních, ale v tom, že stát neobtěžují a živí se sami. Tento model by měl přece stát naopak na maximum podporovat a ty, kdo živí sami sebe, odměňovat a ne trestat nebo jim práci komplikovat.

Vážené dámy a pánové, systémovou změnu má v rukou vláda. Ale nemá smysl nečinně čekat, takže jsem za SPD podal k tomuto návrhu zákona pozměňovací návrh, který by ulevil těm nejmenším a umožnil jim evidování tržeb ve zvláštním režimu bez EET, tedy neplátcům DPH, živnostníkům s obraty do půl milionu korun, kteří nezaměstnávají více jak dvě osoby. Jsem přitom spolu s odborníky zajedno, že zvláštní režim jako řešení EET pro malé podnikatele je mrtvě narozené dítě a musí být nahrazen zmíněnou paušální daní, protože zvláštní režim vrací podnikatele opět k velkému papírování. Snažíme se ale alespoň trochu živnostníkům zlepšit současný nevyhovující stav.

Pan premiér Andrej Babiš sliboval, že by živnostníci mohli paušální daň využívat od ledna 2020 namísto současné daně z příjmů, sociálního i zdravotního pojištění, ale bohužel, termín se pomalu odkládá. Paní ministryně financí Alena Schillerová nyní předpokládá, že by se tak mohlo stát v průběhu příštího roku. To je opět trochu ukázka chaotičnosti. Paušální daň pro malé podnikatele jsem jménem SPD vládě a panu premiérovi nabízel už léta, jenže nejprve jako v případě Cimrmana si vláda vyzkouší slepé uličky, aby se přesvědčila, kudy cesta nevede, a teprve potom začne pracovat na skutečně systémovém a dobrém řešení. Mezitím si ovšem tyto vládní pokusy zaplatili občané ze svých kapes. Navzdory tomu si ceníme toho, že vláda návrh na paušální daň převzala, a spolu se živnostníky se těšíme, že snad jednou se smysluplného řešení paušální daně dočkáme.

Jenom bych poznamenal, že se přihlásím v podrobné rozpravě, že můj pozměňovací návrh má číslo 2522. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Poslanecké sněmovny Tomio Okamurovi. Nyní pan poslanec Mikuláš Ferjenčík se stanoviskem klubu Pirátů. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, paní ministryně, já bych nyní rád přednesl stanovisko klubu Pirátů. Dále v rozpravě už budu vystupovat především ke svým pozměňovacím návrhům, které k tomuto tisku podávám. Začnu celkovým postojem Pirátů k této novele.

Tato novela zavádí především třetí a čtvrtou vlnu elektronické evidence tržeb. My považujeme za zcela absurdní ten přístup, kdy vláda tvrdí, že protože jsou všechno podnikatelé nebo všechno živnostníci, tak mají splňovat stejné podmínky, přestože podnikají v úplně jiných oborech. Tímto zákonem se snažíme předstírat, že člověk, který je třeba instalatér, nebo zahradník, jak byl tady velmi podrobně debatován případ zahradníků a EET na plénu této Sněmovny, když jsme to debatovali v prvním čtení, nebo malíř pokojů, nebo advokát, nebo lékař, mají mít stejná pravidla pro podnikání jako třeba hostinský nebo hoteliér. To je přece zcela absurdní myšlenka. A právě kvůli této absurdní myšlence je ten výsledek takový paskvil. Právě proto, že se slučují různé typy podnikání a vláda s tím svým daňovým kombajnem se snaží přejet všechny tyto podnikatele a narvat je do stejných škatulek, tak vzniká zcela nedomyšlený zákon, který máme právě na stole.

Hlavní problém třetí a čtvrté vlny je v tom, že zatímco u první a druhé vlny existuje nějaká reálná kontrolovatelnost transakcí, které v drtivé většině případů probíhají veřejně, to znamená, existuje třeba restaurační zařízení, tam přijde zákazník, objedná si pivo a kontrolor, když tam přijde, se může podívat, jestli zákazník dostal účtenku nebo nedostal, a pak může ověřit, jestli se ta účtenka objevila v elektronickém systému nebo neobjevila, ve třetí a čtvrté vlně jsou podnikatelé, kteří podnikají jako jednotlivci a v drtivé většině nabízejí své služby zákazníkům nepřímo bez přítomnosti dalších osob. Kontrolní činnost má asi spočívat v tom, že si bude daňová správa fiktivně nechávat vymalovat pokoj nebo opravit potrubí - já bych poprosil pana Okamuru, jestli bych mohl mluvit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, já si zajistím pořádek sám, takže můžete hovořit. Já když tak přeruším jednání, abyste mohl hovořit v klidu. Máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji, pane předsedající. Třetí a čtvrtá vlna pro řemeslníky je prostě zcela absurdní, protože tam není žádná vymahatelnost povinností, takže ti poctiví na tom budou tratit a ti nepoctiví nadále nebudou vydávat účtenky, protože pokud máte pokladnu EET, tak to ještě neznamená, že tu účtenku skutečně vydáte. To je ten základní problém, který s touto novelou máme.

Dále tam jsou nějaké opravy legislativně technických chyb z předchozí špatné práce minulé Poslanecké sněmovny. To nechceme blokovat. Proto jsme ostatně sami navrhli jeden tisk k EET, kde jsme opakovaně předložili návrh všech šesti opozičních stran, aby se EET nevztahovala na neplátce DPH, a v rámci tohoto tisku mohla vládní koalice, kdyby skutečně chtěla jenom opravovat své chyby z předchozího období, opravit ty legislativně technické chyby třeba ve vztahu k nevidomým podnikatelům a dalším skupinám, které současný stav výrazně poškozuje.

A potom velmi výrazná část toho zákona je zvláštní režim. Někdy se tomu říká off-line režim, ale spíš je to prostě papírová evidence. Na úvod musím říct, že vítáme, že se podařilo na rozpočtovém výboru zvýšit tu hranici, na koho se to má vztahovat. Ten limit 600 000 hotovostních plateb ročně dává nějaký smysl a už to opatření začíná být použitelné. Bohužel tam zůstala celá řada zásadních problémů.

První chyba je, že neprošel návrh poslance Juříčka a poslance Onderky na zavedení toho zvláštního režimu i pro neplátce DPH. Je celá řada případů, kdy podnikatel má standardně tržby např. přes účet nebo přes kartu a EET potřebuje velmi sporadicky, ale hodilo by se mu, kdyby mohl prostě operativně vydat jednu dvě papírové účtenky. A to se může týkat i plátců DPH i neplátců DPH. Nerozumíme tomu, proč vláda blokuje používání tohoto režimu pro plátce DPH ve chvíli, kdy skutečně mohou být případy, kdy by to bylo praktické. Takže tohle je jedna chyba.

Druhá chyba je, že účtenky musí vydávat berňák. My tomu absolutně nerozumíme, když oficiální zdůvodnění toho je zjednodušení života podnikatelů. Vláda tvrdí, že zjednodušuje lidem život, a proto si ty účtenky můžou vyzvednout bezplatně na finančním úřadě. Ale proč tedy, pokud je cílem tohoto opatření zjednodušit lidem život, proč současně vláda neumožní, aby si lidé ty účtenky mohli vytisknout sami z nějakého vzoru, který by vydalo Ministerstvo financí, případně finanční úřad. Mně to přijde zcela absurdní. Když se zdůvodňuje nějaké opatření tím, že je to zjednodušení života lidem, tak současně jim umožňujeme, aby se zařídili podle svého a udělali to třeba jednodušeji sami. To prostě nechápu.

Další problém je, že ten zvláštní režim je na žádost a pro vyřízení té žádosti má finanční úřad třicet dnů. Pro mě je nepochopitelné, že ve chvíli, kdy celá řada lhůt pro občany je nesrovnatelně kratší, tak tady dáváme třicet dnů. Takže když někdo zahajuje podnikání a chce využívat ten zvláštní režim EET, protože třeba to vyhodnotí, že to pro něj přináší nižší náklady, tak místo toho, aby prostě zašel na úřad nebo to podal ideálně elektronicky a v řádu jednotek dnů mohl začít podnikat, tak teď bude třicet dnů čekat na to, až mu úřad vyřídí jeho žádost, která by měla být čistě formální. Tomu já prostě nerozumím, proč je tam tak strašně dlouhá lhůta.

Stejný problém je, a možná ještě větší, že v té lhůtě musí podnikatel doložit, že nepředpokládá překročení té hranice 600 000 korun. Ve chvíli, kdy např. podnikatel přechází z hotovostních plateb na elektronické, takže mu razantně klesnou očekávané příjmy, ale nějaký úředník si řekne: ale vy jste měl za minulý rok hodně hotovostních plateb, tak přece logicky vy předpokládáte, že to budete mít i letos, tak se najednou můžou začít handrkovat o to, jestli splňuje ty podmínky, nebo nesplňuje. A já tomu nerozumím, proč tam prostě není jednoduše, že kdo chce, tak si zažádá, dokud bude splňovat podmínky, tak může využívat ten zvláštní režim, když je přestane splňovat, začne evidovat podle elektronické evidence tržeb. Takže toto vidím jako další problém.

Ale jako největší problém toho zvláštního režimu je zcela absurdní byrokratická povinnost, která tam dokonce ani není uvedena v zákoně a kterou se Ministerstvo financí pokoutně snaží udělat skrze činnost daňové správy, kdy opticky to vypadá tak, že lidé budou jednou za tři měsíce posílat sumu svých tržeb, sečtou, kolik vydělali za tři měsíce, a to pošlou na berňák, což a priori neodmítáme, to nám přijde celkem přiměřené. Ve chvíli, kdy člověk stejně potřebuje ty svoje příjmy posčítat, tak je namístě, není to zas tak velká zátěž, když to udělá jednou za čtvrtletí a pak na konci roku to sečte dohromady. Ale proč proboha berňák plánuje to, že člověk bude muset ty svoje příjmy rozepisovat po dnech, po jednotlivých dnech? To je přece úplně nesmyslné! Takže dneska to standardně probíhá tak, že živnostník prostě vydává účtenky, shromažďuje je - já jsem to zlehčoval, říkal jsem, že je dává do krabice od bot - a jednou za rok posčítá, jaké měl tržby, podá daňové přiznání, a pokud třeba daní paušálem, tak nemá zas tak výraznou byrokracii v celé řadě povolání. Bohužel v celé řadě povolání ta byrokracie je úplně enormní, třeba zrovna v těch restauracích. Ale ve chvíli, kdy zcela standardně lidé ty účtenky sbírají a jednou za čas spočítají, kolik teda vydělali, oni to nemusí řešit, protože to mají napočítané na ty jednotlivé zakázky, vědí, jestli mají peníze na účtu nebo ne, tak nemusí řešit, kolik přesně vydělali za nějaký konkrétní den. Tak chtít po nich, aby jednou za tři měsíce úplně zbytečně přepsali po dnech svoje tržby do tabulky, kterou následně papírovou formou pošlou na finanční úřad, mně to přijde úplně nesmyslná povinnost. Vůbec nechápu, kdo to vymyslel.

Navrhl jsem kompromis, ať se to sčítá po měsících. To bohužel na rozpočtovém výboru neprošlo. Prostě nechápu tento způsob uvažování, který jenom lidi otravuje a komplikuje jim ty možnosti skutečně podnikat a řádně danit. Místo toho se musí úplně absurdně věnovat nesmyslným povinnostem. A tady je úplně extrémně nesmyslná povinnost - prostě vykazovat tržby po jednotlivých dnech. A navíc se to ani nebude žádným rozumným způsobem využívat, protože už dneska ministerstvo řeklo, že to nikam do elektronické formy přepisovat nebude, takže se to ani v praxi nepoužije. Takže tohle já považuji za hlavní problém toho zvláštního režimu elektronické evidence.

Z toho důvodu my si myslíme, že celý ten návrh je jenom výsledek lobbingu firem, které prodávají ty elektronické pokladny, plus samozřejmě nějaká PR loď Andreje Babiše, ta jeho vlajková loď hnutí ANO, že se vybírají ty daně, když ve skutečnosti teď výběr DPH silně stagnuje a výsledky EET jsou přinejmenším sporné. Podle mého názoru je velmi obtížně měřitelný ten výsledek EET pro státní pokladnu. Tohle je jenom prolobbovaný zákon, na kterém vydělají jenom provozovatelé těch pokladních systémů plus na něm vydělá část větších podnikatelů. Proto to podporují ty různé podnikatelské svazy, že se omezí konkurence, že ti nejmenší občas zavřou krám. Z toho důvodu za klub pirátů navrhuji tento návrh zákona zamítnout.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Mikuláši Ferjenčíkovi, který přednesl návrh pirátské strany. Nyní v otevřené obecné rozpravě Věra Kovářová, která bude jako první přihlášená do rozpravy. Následuje vyjádření pana kolegy Ferjenčíka, jeho osobní. Paní poslankyně, máte slovo. (V sále je hlučno.)

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já myslím, že kolega Ferjenčík zde jasně popsal složitost onoho off-line systému.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vás přeruším radši hned na začátku a požádám kolegy o klid, aby debaty, které jsou mimo EET, přenesli do předsálí, abyste mohla v klidu své stanovisko přednést. Děkuji, pokračujte.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Tak ještě jednou. Myslím, že kolega Ferjenčík zde jasně přednesl pár argumentů, které říkají, že tento systém je poměrně složitý. Týká se to také systému off-line. A samozřejmě klub Starostů a nezávislých od začátků říká, že nechce přílišnou zátěž pro ty nejmenší podnikatele. Proto také navrhujeme, aby se celý systém zjednodušil a ze systému EET byly vyňati podnikatelé, kteří mají obrat do jednoho milionu korun, tedy pro neplátce DPH.

Dále také nechceme, aby EET dopadlo příliš na spolky, na hasiče, fotbalisty a jiné, kteří organizují různé akce a společenský život na venkově a ve městech. Předložíme pozměňovací návrh, který se týká toho, že jsou z EET vyjmuty tržby veřejně prospěšných poplatníků, tedy spolků, z drobné vedlejší podnikatelské živnosti. Nám jde právě o to slovo "drobné" vedlejší podnikatelské živnosti a o to, aby byl přesněji definován předmět a to slovo drobná podnikatelská činnost. Ministerstvo financí sice ve své metodice stanoví limit, který říká, že drobná podnikatelská živnost se týká těch, kteří mají obrat do 300 tisíc korun, a my do zákona zavádíme tržby, kdy spolky měly v předchozím roce tržby do částky 500 tisíc korun a považujeme to za stanovení určité právní jistoty.

Obecně lze říci, že se připojíme k návrhu na zamítnutí, které zde avizoval pan kolega Ferjenčík, ale zároveň také říkáme a jsme si vědomi toho, že pravděpodobně tento návrh zákona projde. Proto se v podrobné rozpravě přihlásím k těmto návrhům. Ten, který se týká obratu do jednoho milionu korun, tedy že by tito neplátci DPH byli vyňati ze systému EET, jsme podali společně s kolegou Ferjenčíkem.

A také jsem ráda, že v rozpočtovém výboru prošel náš návrh, který snižuje DPH u elektronických knih a audioknih a snižuje ho z 21 % na 10 %, tedy o 11 %. Domníváme se, že se tak upraví nesoulad mezi sazbou pro tištěné knihy a pro knihy na jiných elektronických nosičích. Bude se to týkat také knihoven a materiálů ke stažení a zpřístupnění čtení on-line za úplatu. A za to děkuji tedy Národní knihovně a knihovně Akademie věd, že nám pomohly s tímto pozměňovacím návrhem. A samozřejmě i Ministerstvu financí, které také s námi spolupracovalo.

Čili naše stanovisko zaznělo. A přestože se domníváme, že to není správný návrh, tak podáváme pozměňovací návrhy, abychom tak alespoň upravili tu škodu, která by na malé podnikatele mohla dopadnout. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Věře Kovářové. Nyní se svým vyjádřením pan kolega Mikuláš Ferjenčík. Připraví se pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já začnu postupně představovat svoje pozměňovací návrhy k tomuto tisku. Rád bych, kdyby k nim probíhala nějaká rozprava.

Myslím si, že zcela vhodné je vyjmout z EET burčák. Myslím si, že prodej burčáku je důležité odvětví v České republice. Je to tradiční nápoj, který se prodává sezónně, a myslím si, že by bylo velmi nešťastné, kdybychom kvůli evidenci tržeb o tento nápoj přišli. Takže já navrhuji, aby se seznam výjimek v EET rozšířil o prodej burčáku.

Burčák tvoří dle dostupných informací asi 5 procent z celkové produkce vín v České republice. V České republice se ročně vyrobí 650 tisíc hektolitrů vína. Z toho zhruba 32 až 35 tisíc hektolitrů připadá na produkci burčáku. Proto si myslím, že ten vliv na celkové hospodaření České republiky, kdybychom vyjmuli burčák z elektronické evidence tržeb, by byl poměrně malý, ale naopak pro životy těch lidí, kteří burčák prodávají -

a burčák se, pokud se nemýlím, smí prodávat, nebo standardně prodává pouze mezi 1. srpnem a 30. listopadem. Takže lidé, kteří provozují prodej burčáku jenom čtyři měsíce v roce, tak si kvůli tomu zcela absurdně budou muset pořizovat EET, budou platit nějaké paušály. Někdo, kdo dodnes vůbec nepotřeboval smartphone na svoje podnikání, si ho bude muset pořídit. Známe situaci v České republice s mobilními daty, která je poměrně tristní. Nedávno to stálo místo paní ministryni průmyslu a obchodu. Takže bych vás skutečně chtěl poprosit, abyste se postavili za prodejce burčáku, což je tedy typické sezónní povolání, a osvobodili je od EET.

Na závěr tohoto vystoupení bych doplnil, že Ústavní soud, který zrušil tyto pasáže zákona o elektronické evidenci tržeb, právě konstatoval, že se předkladatelé dostatečně nezabývali otázkou odlišností mezi jednotlivými druhy podnikání v České republice. A burčák je jeden z mnoha případů, kde to jednoduše nedomysleli. Těch případů bude dál, já představím nějaké další pozměňovací návrhy k tomuto. Kolega Stanjura má také určitě nějaké připravené. Každopádně v tuto chvíli bych se chtěl tedy přimluvit za osvobození burčáku od EET. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ferjenčíkovi. Nyní pan poslanec Ivan Adamec, připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar. (Silný hluk v sále.) Také ještě, pane kolego, chvilku počkejte, až tady bude větší klid. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, dámy a pánové, jsme v druhém čtení. Já se pokusím omezit na vysvětlení svých pozměňovacích návrhů, které budu pak podávat v rámci podrobné rozpravy. Nicméně dovolte mi říct ještě k EET několik slov.

Víte, tady vlastně ten souboj o EET probíhá již od minulého volebního období. Padlo tady mnoho slov. A někdy mám pocit, že ani jedna, ani druhá strana se nechce poslouchat. A je to podle mě jako v celém národě. EET rozdělilo národ na dvě skupiny. Na ty, co v něm našli zalíbení, kteří ho milují, myslí si, že to vyřeší všechny problémy našeho ekonomického světa, možná i povolání, rovnosti mezi živnostníky, podnikateli. A druzí, kteří říkají, že to je šikanující nástroj, že je to zbytečná buzerace, že to omezuje podnikání a že to rozděluje společnost. To, že to rozděluje společnost, to pravda je. Nakonec jsem zažil, že i lidé, kteří podnikají léta, a velcí podnikatelé, kteří si udělali restaurace třeba v rámci golfového hřiště, tak záviděli tomu hospodskému pod kopcem, že on to jídlo je schopen udělat řádově o stokorunu levnější. A to jim vadilo, a proto si mysleli, že EET to vyřeší.

Když jsme se tady začínali bavit o elektronické evidenci tržeb a vůbec o evidenci tržeb, tak tehdy tady padala také slova ze statistik, kdy Česká republika v době, kdy neměla vůbec žádné pokladny, ani registrační, ani elektronickou evidenci tržeb, na tom byla z hlediska šedé ekonomiky výrazně lépe než některé jiné státy Evropské unie, které ty pokladny zavedeny měly. Samozřejmě nemluvím o Chorvatsku, které bylo výjimkou, které mělo přímo elektronickou evidenci tržeb. Ale mluvím o těch státech, kde měli klasické registrační pokladny, tak jak jste na to zvyklí, když pojedete třeba do Řecka nebo do Chorvatska na dovolenou.

Myslím, že ta situace se příliš mnoho nezměnila, že to bude stejné a že je potřeba se zamyslet i makroekonomicky, co nám tento nástroj přináší. Když se podíváte na deklarovanou výnosnost, kterou bohužel já neumím zhodnotit, řekl bych, materiálně, nevidím tam to číslo, tak 18 miliard v rámci přímo státního rozpočtu je opravdu velmi marginální záležitost. Nakolik z toho vyberete, já nevím. Ale také jsem se zabýval porovnáním, jak funguje velká ekonomika v makročíslech, a renomovaní ekonomové říkají, že pokud je šedá ekonomika na úrovni 15 %, kde se přibližně Česká republika pohybuje, tak ta úroveň se dá zlepšit nikoliv represí, což EET represivní nástroj je, ale dá se zlepšit pouze zjednodušením daní, snížením byrokracie a prostě změněním prostředí tak, aby bylo příznivé pro podnikatelskou veřejnost. Co se děje teď a bude se dít v následujících měsících, to všichni víme, že ten trend bude naprosto opačný. Takže já nečekám, že dojde k nějakému výraznému zlepšení.

Možná jeden příklad za všechny. Vy, co jste z venkova, znáte to. Skončily venkovské prodejny. Nemluvím o hospodách. To už tady padlo mockrát. A co se děje teď. Všichni mají zájem venkovské prodejny obnovit. Dokonce jim dávají dotace, aby prodávaly zboží na ty vesnice. Aby tam fungovaly prodejny. Víte, to mi připomíná staré socialistické heslo. Co se hýbe, to řádně zdaňme, a co se nehýbe, tak to dotujme. Tak takhle jsme došli na těch vesnicích. A já si myslím, že tohle není cesta. Není to cesta. Cesta je zjednodušení podnikatelského prostředí, nižší daně, nižší byrokracie.

Ale teď už půjdu k těm pozměňovacím návrhům. Já mohu říct za sebe, že mně velmi vadí loterie, která se nazývá účtenkovka. Fakt mně to vadí. Je to státní loterie. Vadí mně to z etických důvodů, protože bojujeme proti hazardu a stát ho tady svým způsobem podporuje, když tady lidé obchodují s účtenkami, které dostali za nákup zboží někde jinde. To je potřeba říct zcela otevřeně. A na druhé straně se tady říkalo, že může být jeden den jedna účtenka od jednoho podnikatele a ukazuje se, že tento systém je lehce obejitelný, že je dokonce organizovaný, funguje to na internetu, máme tady různé servery jako bazar účtenek, facebookové skupiny a podobně. Dokonce jsem někde našel, že jeden z nejaktivnějších hráčů na té účtenkovce zaregistroval během jednoho měsíce skoro 6 tisíc účtenek. Tohle mě úplně bouchlo do očí. Myslím si, že tohle není cesta.

A když se podívám na ekonomické výsledky té účtenkovky, tak se pořád snižuje počet hráčů, když je tak nazvu, ale ten objem účtenek se také snižuje, ale víceméně se snižuje výrazně méně než počet hráčů. Co to znamená? Že podle mě ti hráči prostě používají ty účtenky v rámci těchto bazarů, v rámci serverových skupin. Takže ani ekonomicky to není žádný zázrak. Klesá to.

Já jsem si tady našel nějaká čísla. V únoru letošního roku byl počet aktivních hráčů 343 475 a počet účtenek ve slosování byl 12 783 019. Nejaktivnější účtenkovka byla v listopadu loňského roku a také to číslo řeknu, abyste to věděli. Tam bylo 477 952 aktivních hráčů a počet účtenek byl 14 564 956. Berte to, že to jsou data z veřejného tisku. Nemohu říct, že jsou správná, pravdivá, a paní ministryně mi asi řekne možná správnější čísla, ale podle těchto čísel já tam vidím velký problém. Takže účtenkovka pro mě je problém etický, morální a také je to problém ekonomický, protože vůbec nic neřeší.

Když se podívám na náklady, tak samozřejmě stát tady vynakládá, já nevím, 80 milionů korun ročně a z toho skoro 20 procent si ukrojí firma, která tu účtenkovku organizuje. A teď nebudu mluvit o těch problémech s technikáliemi, to jsou všechno marginální věci, které se dají vyřešit.

Ale já si přesto myslím, že bychom neměli povzbuzovat naše občany tímto způsobem, aby losovali o účtenky. Připadá mi to velmi nedůstojné. Na Slovensku účtenkovka má stejnou tendenci a já ji navrhuji v rámci svého pozměňovacího návrhu prostě zrušit. Samozřejmě, kdybych mohl, tak bych navrhl zrušit celé EET, ale vím, že většina tady má na to jiný názor. Beru to pragmaticky. Chápu to, ale apeloval bych na vás, abychom nepodporovali ani tuto hru s účtenkami, které si lidé vlastně vyzvednou za nákup svého zboží. To je jedna věc.

Druhá věc, co si myslím, že je potřeba snížit pokuty. Půlmilionová pokuta je podle mě moc. Navrhuji 100 tisíc.

A poslední drobnost, kterou navrhuji ve svých pozměňovacích návrzích, chci eliminovat nebo rušit povinnost zveřejňovat informační oznámení o způsobu evidence tržeb a související úpravy. To jsou ty cedulky na krámech, kde všichni přijdou, a hned je to bouchne do očí, že tam samozřejmě probíhá EET, což de facto bude probíhat prakticky všude. Beru to jako zbytečnou povinnost a pokutovat za tuto nedodrženou povinnost mi připadá velmi vágní.

Já si myslím, že pozměňovacích návrhů bude celá řada, že situace pohledu na EET se tímto nezmění, že tady bude společnost rozdělená na dva proudy. A já si myslím, že skutečně je potřeba podporovat podnikání, povzbuzovat ho, a ne represemi, ale naopak lepším podnikatelským prostředím, snížením byrokracie a snížením daní, protože ekonomové, hlavně ti makroekonomové tvrdí, že 15 procent šedé ekonomiky, kam Česká republika přibližně patří, a Německo je kousek vedle, takže represemi se ta nižší ekonomika už vylepšit nedá, resp. nedá se vylepšit čistá ekonomika a spíš ta šedá ekonomika spadne do té ekonomiky černé.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Adamcovi. Nyní pan Vojtěch Munzar, připraví se pan poslanec Válek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den dámy a pánové. Já jsem si vědom toho, že jsem tady v prvním čtení už několikrát říkal svůj názor, ale přece jenom toto je tak výrazný zákon, který tak zasáhne podnikatelské prostředí, že je nutné několik argumentů, které jsem tady říkal i v tom prvním čtení, zopakovat, a pak se dostanu postupně k jednotlivým pozměňovacím návrhům, které jako část pozměňovacích návrhů ODS předkládám já osobně.

Já jsem tady říkal, a myslím si to dodnes a nikdo mě zatím z toho nevyvedl, že EET se stala v České republice symbolem nedůvěry k podnikatelům. A tato nedůvěra byla uměle vytvořena a plánovitě podněcována hnutím ANO. Reprezentanti hnutí ANO, kteří toto vytvářeli, hráli vlastně na nejnižší pudy naší společnosti, jako je lidská závist a de facto i třídní nenávist. Uměle se totiž tak rozdělila společnost na zaměstnance na jedné straně a živnostníky na straně druhé. To je jizva na tváři společnosti, která se bude velmi těžko hojit. Živnostníkům se nasadila psí hlava, která navíc musí mít obojek ve formě on-line sledování. Obojek, který si sami živnostníci zaplatí. Je to na jejich vlastní náklady. Protože v tomto případě skutečně stát přenesl náklady na kontrolu přímo na podnikatele. A ruku v ruce s touto kontrolou přišly restrikce a trestání ze strany státu nikoliv za to, že někdo chce obcházet své daňové povinnosti, ale za administrativní pochybení nebo za banální chyby svých zaměstnanců.

Stát chce po živnostnících a podnikatelích, aby znali veškerou daňovou legislativu, byli daňaři, byli účetními, byli experty bezpečnosti práce, byli manažery kvality, byli statistiky ve svých firmách, byli personalisty, byli experty na odpadové a energetické hospodářství a znali mnoho dalších norem a regulací, které stát kontroluje a jejichž plnění si vynucuje. To vše si vyžaduje čas a energii, které podnikatelé věnují státu na základě rozhodnutí státu a rozhodnutí i této slovutné Sněmovny, ale nikoliv na to gros, na své vlastní podnikání. Přitom jejich každodenní úsilí a aktivita je základním předpokladem ekonomické prosperity našeho státu. Právě za tuto svou aktivitu jsou pak "odměněni" permanentní nedůvěrou. A ta permanentní nedůvěra té masivní většině poctivých živnostníků a podnikatelů vadí, protože samozřejmě v atmosféře společnosti dolehla i na ně.

V našem státě dochází postupně v posledních letech k neustálému zvyšování demokratického deficitu. To se vyznačuje tím, že rostou pravomoce státu na úkor práv občanů. Konkrétně v EET se to právě vyznačuje různými pokutami za administrativní pochybení, za banality typu nepřeřízení času na zimní čas nebo letní čas, včasné zaúčtování krabičky tic tac do pár sekund nebo neumístění tabulky s informací o EET na provozovně atd. Anebo se třeba šibeničními lhůtami pro živnostníky v rámci kontrolního hlášení. Podnikatelé, zejména ti malí, jsou oproti státu v nerovnoprávném postavení. Stát by měl být ale partnerem živnostníkům a střední třídě. Nebýt tím, kdo za každou cenu trestá, je restriktivní, a mnohdy to mnozí živnostníci označují i za šikanózní jednání.

Na množství kontrol se ukazuje, jak Finanční správa dostala do ruky bič na podnikatele. Ale základem prosperity státu není růst státní moci, permanentní nedůvěra a utahování šroubů pro malé živnostníky. Základem ekonomické prosperity státu je právě soukromá aktivita. A my - a já to tady říkám neustále a opakuji to a budu to opakovat - budeme rádi za každého člověka, který se dokáže v budoucnu postarat sám o sebe, o svou rodinu. Dokáže vydělávat, nabízet své služby svému okolí, dávat dokonce i mnohým lidem práci, přispívá do zdravotního a sociálního systému České republiky a není závislý na sociální podpoře státu. A bohužel hnutí ANO ve vládě díky EET tento přirozený model plánovitě boří. Protože co je EET? To je jenom symbol toho, že živnostníci jsou pro stát pouze zdrojem příjmů do státního rozpočtu.

My máme přístup ke střední třídě a živnostníkům jiný, a proto zde představím několik pozměňovacích návrhů.

První pozměňovací návrh, který vám chci, dámy a pánové, kolegyně a kolegové, představit, de facto ruší náběh třetí a čtvrté vlny EET. Fiskální výnosy z již zavedené první a druhé vlny EET jsou diskutabilní. Když se podíváte na to, jak rostou jednotlivé příjmy státu, roste ekonomika, tak tam není výrazných rozdílů v trendech mezi tím, když není zavedeno EET, a EET. My skutečně nedokážeme rozlišit, zda jedna koruna příjmu do státního rozpočtu přišla proto, že máme v České republice ekonomický růst, toho podnikatele a živnostníka navštívil nový klient, nebo stávající klient si zaplatil větší služby, protože zkrátka žijeme v ekonomickém růstu - anebo je to díky tomu, že EET přineslo odhalení dříve této černé tržby. Já si to nemyslím, já podnikatelům věřím a myslím si skutečně, že nemůže Ministerstvo financí jednoznačně a stoprocentně dokázat, že přínosy EET jsou takové, jaké se nám snaží v tiskových zprávách říkat.

Naopak, rozšíření EET povede ke zvýšení administrativní náročnosti podnikání v různých sektorech, v různých oborech. Ministerstvo financí mezi nimi nerozlišuje. Ale říkal to tady správně pan kolega Ferjenčík, že předtím bychom se měli skutečně zamyslet, jestli není rozdíl třeba mezi malým živnostníkem někde v nějaké obci a velkým supermarketem. Takže nevede EET k narovnání podnikatelského prostředí, ale naopak vede právě ke zvýšení administrativní, a dokonce i finanční náročnosti podnikání. Protože náklady na podnikatelskou činnost to jednoznačně zvýší. To nejsou jednorázové výdaje ze strany živnostníků na pořízení EET, to není jenom jednorázový výdaj na zakoupení toho zařízení. To jsou náklady na správu toho zařízení, na údržbu toho zařízení, náklady na zajištění připojení apod.

Z tohoto důvodu se domnívám, že se nejedná o nástroj, který narovnává, ale naopak o nástroj, který přináší nerovnost do podnikatelského prostředí. A já bych vám tady jenom, abych podpořil tento náš pozměňovací návrh, přečetl pouze část toho disentního stanoviska některých ústavních soudců proti výroku nálezu ÚS k posuzování EET. Dovolím si tuto citaci: Před zavedením EET měl proto stát poctivě a velmi důkladně zkoumat, zda již byly vyčerpány všechny méně invazivní a obtěžující možnosti, které má k dispozici ke kontrole správného a spravedlivého výběru daní. Nic takového se však v daném případě nestalo, byť zavedení EET nesporně představuje další administrativní i finanční zatížení činnosti podnikatelů. Ustrnout na pouhém konstatování, že zavedení EET velmi pravděpodobně povede ke zvýšení výběru daní, a proto obstojí i z ústavněprávního hlediska, je totiž velmi nebezpečné a zneužitelné. Zavedení EET pod veřejně prezentovaným, byť empiricky zcela nepodloženým politickým dojmem, že nikdo daně neplatí, a je proto namístě zpřísnění jejich výběru, totiž považujeme za podobně nerozumné a ve svých důsledcích nespravedlivé jako ponechání celé třídy po škole jen proto, že v hodině vyrušoval jediný žák.

Bohužel, tato vstupní úvaha je základní filozofií napadeného zákona a není řešitelná odstraněním pouze několika jeho nekřiklavějších zásahů do soukromí a svobody podnikání. Proto já, z těchto důvodů, a já se ztotožňuji s tímto disentním stanoviskem části ústavních soudců, navrhuji pozměňovací návrh, který ruší rozšíření EET, třetí a čtvrtou vlnu.

Další pozměňovací návrh, který jsem si dovolil nahrát do systému, je podobný, který říkal můj kolega Ivan Adamec, je zrušení nesmyslné povinnosti umisťovat tabulku o EET na každé provozovně. Tak jestli chceme bojovat proti daňovým únikům, co má za smysl trestat jednotlivé podnikatele za to, že si vylepili nebo nevylepili nějakou tabulku na provozovnu. To je klasický příklad toho, co jsem říkal, že zde dochází k demokratickému deficitu a zvyšování zbytečných pravomocí státu na úkor práv právě živnostníků. Proto navrhuji tuto povinnost, která je nesmyslná, vůbec nevede k tomu původně proklamovanému cíli zavedení EET, bez náhrady zrušit.

Další tři návrhy, které vám budu představovat, se netýkají přímo EET, ale týkají se kontrolního hlášení. Protože to bylo další opatření, které zasáhlo nějakým způsobem podnikatelský sektor. A my musíme vidět, že i v tom kontrolním hlášení některé lhůty a některé pokuty jsou nepřiměřené.

Jeden z pozměňujících návrhů, který předkládám, reaguje na skutečnost, kdy v rámci přijetí tzv. daňového balíčku před pár měsíci došlo k jedné zásadní změně ve smyslu udělování pokut správcem daně. Dosud platná právní úprava před přijetím balíčku, která právě s daňovým balíčkem byla změněna, předpokládala nejdříve udělení pokuty za pochybení dle § 101h odst. 1 nebo 2 daňového řádu. To jsou pokuty, pokud někdo dal pozdě kontrolní hlášení nebo si ho neopravil. Daňový balíček toto změnil na to, že správce daně, pokud sám usoudí, že podnikatel maří správu daně, může uložit pokutu až půl milionu korun, což je likvidační výše, i tomu, kdo včas dal kontrolní hlášení, ale nevyplnil ho úplně celé, resp. nevyplnil všechny údaje úplně přesně. Takže se netrestá nesplnění daňových povinností, ale trestá se i snaha o splnění daňových povinností i administrativních povinností tím, že podnikatel dá to kontrolní hlášení, ale bohužel se může stát, že tam má nějakou chybu. A stát by měl v takovém případě přistupovat nejdříve k tomu, aby se snažil ve spolupráci s tím podnikatelem tu chybu odstranit, a ne ho hned trestat likvidační pokutou. Proto se domnívám, že nejdříve je nutné prokázat úmysl ztěžování nebo maření daní.

Proto navrhuji pozměňovací návrh, který mění tuto pokutu do varianty, která byla před tím daňovým balíčkem. A věřím, že se k tomu připojíte, protože skutečně nemá smysl takto likvidačně trestat podnikatele za administrativní pochybení.

Další dva pozměňovací návrhy se také týkají kontrolního hlášení. Jestli jste se bavili s podnikateli, tak jste zjistili, že jim nevyhovuje pětidenní lhůta na doplnění či opravu kontrolního hlášení na základě výzvy. Ta stávající lhůta pěti dnů je naprosto nepřiměřená. Může se stát v životě cokoliv, můžete mít účetní na dovolené, může být nemocná a podobně, a ta pětidenní lhůta je pro podnikatele skutečně naprosto nepřiměřená, a pak právě nastává fáze pokut. Proto chce předložený pozměňovací návrh změnit současné nerovné postavení státu a podnikatelů. Zatímco stát má ve většině oznámení a vyjádření lhůty v řádech týdnů, občan podnikatel musí podat opravné údaje ke kontrolnímu hlášení právě v době pěti dnů. Tato lhůta, jak už jsem tady řekl, vede k mnohým komplikacím, když se občan snadno dostane do rozporu se zákonem, aniž by chtěl obcházet své daňové povinnosti. A zejména u malých živnostníků a malých podnikatelů, kteří mají omezenou pracovní kapacitu na plnění uložených administrativních úkonů bez zastupitelnosti, a u podniků využívajících samostatné externí účetní je stávající lhůta pěti dnů naprosto, ale naprosto nepřiměřená. Proto jsem přesvědčen, že by doba pro doplnění či potvrzení údajů v kontrolním hlášení měla být navýšena z pěti na patnáct dnů. Je to dostatečně komfortní lhůta pro to, aby si podnikatel mohl případně kontrolní hlášení opravit, ale státu žádná daňová škoda nenastane. To je podstatné a to je motiv mého návrhu.

Další pozměňovací návrh reaguje na skutečnost, kdy je systém v kontrolním hlášení opakovaně a oprávněně kritizován za nadměrnou výši pokut zejména v situacích, kdy se jedná pouze o administrativní pochybení, přes skutečnost, kdy se daňový subjekt snaží svoje pochybení napravit. Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je buď ve variantě A zrušení, nebo ve variantě B aspoň snížení pokuty na čtvrtinu částky pro podnikatele, kteří podají kontrolní hlášení dodatečně, a to aniž by k tomu byli Finanční správou vyzváni. Je to klasický příklad - podnikatel si na to v návalu svých povinnosti vzpomene o den později a podá sám o své vůli kontrolní hlášení později. V takovém případě není důvod, aby stát takového podnikatele trestal nějakou pokutou, protože jeho jednání skutečně nevede k obcházení svých daňových povinností, ale naopak se svoje povinnosti snaží plnit.

Dám vám konkrétní příklad z jiného oboru. Pokud všichni dostáváme, a mně se to, přiznám se, někdy stane, že zapomenu zaplatit účet za mobilní telefon a dostanu upozornění od mobilního operátora, že pokud zaplatím v nějaké lhůtě, tak mi žádná pokuta nehrozí. Já za to mobilním operátorům děkuji, protože někdy skutečně pod návalem povinností člověk normálně zapomene a to se může stát i podnikatelům. A stát by neměl podnikatele trestat za to, když si vzpomenou pozdě. Měl by je naopak ocenit za to, že si vzpomněli a podali kontrolní hlášení bez výzvy správce daně.

Druhou změnou, kterou tento pozměňovací návrh přináší v obou svých variantách, je snížení pokuty pro podnikatele, kteří nepodali kontrolní hlášení a následně jej po vyzvání správcem daně podali v náhradní lhůtě. Mně se zdá stávající pokuta ve výši 10 tisíc korun za takovéto jednání velmi nepřiměřená. Zase - může se stát, že někdo zapomene, dostane výzvu, svou chybu napraví a podá kontrolní hlášení. Tady nevidím důvod, proč by správce daně mohl dát pokutu až do výše 10 tisíc korun. Proto navrhuji, aby se toto snížilo na jednu čtvrtinu, to znamená na 2,5 tisíce korun, což je podle mého názoru dostatečnou sankcí, jež bude v budoucnu motivovat podnikatele k včasnému zaslání kontrolního hlášení a zároveň není drastickým trestem za možné administrativní pochybení.

To je mých pět pozměňovacích návrhů, ke kterým se v rámci podrobné rozpravy dále přihlásím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vojtěchovi Munzarovi. Nyní pan poslanec Vlastimil Válek, připraví se pan poslanec Blaha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já jsem se, dámy a pánové, zamyslel. Nebudu se vracet k tomu, co tady zaznělo od předchozích předkladatelů pozměňovacích návrhů, a zaměřím se velmi úzce k tomu, abych vysvětlil specifický problém, který se týká praktických lékařů a praktických lékařů pro děti a dorost, a to je ten, že tito lékaři mají drtivou většinu plateb realizovanou cestou zdravotních pojišťoven a jenom malou část plateb mají v hotovosti, ale tato část plateb, která je v hotovosti, je často jenom průtokem přes tyto ambulance. Typickým příkladem jsou vakcíny, kde lékař vakcínu nakoupí za jasně danou částku, bez toho, že by mohl mít jakoukoliv marži, ji prodá pacientovi a současně pacientovi vystavuje potvrzení, se kterým odchází na zdravotní pojišťovnu a v řadě případů si pak nechává vakcínu proplatit. Stejným způsobem jsou pak realizovány úhrady některých potvrzení - typicky to můžou být potvrzení pro ozdravné pobyty, mohou to být potvrzení pro řidičské průkazy adolescentů, kde je zase vždycky vystaveno potvrzení, a pacient za toto potvrzení platí a dostává současně jakýsi lístek s informacemi, se kterými pak jde buď na zdravotní pojišťovnu, může to být na školu nebo na další instituci, která mu částečně nebo plně proplácí to, co zaplatil u praktického lékaře. Z těchto důvodů je naprosto přesná a jasná evidence o těchto platbách a těžko tady může docházet k nějakým únikům.

Druhá věc, kterou je potřeba si uvědomit, je, že všechny tyto činnosti de facto dělají tito lékaři na zakázku pro stát, stát to po nich chce a ten stejný stát cestou Ministerstva zdravotnictví hledá cesty, jak usnadnit provádění těchto činností. Vzpomeňme si na debatu, která tady už částečně zazněla, zazněla intenzivně ve výborech stran dodávání vakcín praktickým lékařům, kdy jsme se nakonec shodli na tom, že distribuce vakcín nebude přes lékárny, ale bude přímo distributory cíleně praktickým lékařům pro děti a dorost právě z toho důvodu, aby se zde snížila (nesnížila?) proočkovanost. Tedy stát se snaží cestou těchto pobídek a poptávek, aby praktičtí lékaři zvyšovali proočkovanost dětí a dorostu a obecně proočkovanost naší populace, snaží se, aby bylo co nejméně problémů s vydáváním těchto různých potvrzení, a teď se najednou tato činnost dostane do situace, kdy bude muset být vykazována nejenom cestou EET, ale současně budou muset být vystavovány stále stejné potvrzenky pro pojišťovnu, aby pacientovi byly vakcíny, nebo eventuální další potvrzení, proplaceny prostě proto, že v rámci dokladu pro EET není dostatek informací, které vyžaduje zdravotní pojišťovna v případě proplácení.

Tento svůj pozměňovací návrh teď předkládám hlavně z toho důvodu, že mám obavy, které pramení z diskusí s řadou odborných společností, Českou lékařskou komorou a spoustou jiných lékařů z mého okolí, aby nedošlo ke snížení a narušení těchto činností. Dám takový příklad: pokud si vezmeme lékařku z Brna, která je praktická lékařka, má registrovaných 1 200 dětí, tak v loňském roce přes ni takhle za vakcíny proteklo prakticky 600 tisíc korun, ze kterých neměla žádnou marži, žádný zisk. Za co je nakoupila, za to je účtovala pacientům a ti pacienti je z velké části pak dostali proplacené. Tímto směrem tedy směřuje můj pozměňovací návrh, ke kterému se pak v dalším přihlásím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Válkovi za jeho vystoupení. K vystoupení se připraví pan poslanec Blaha a poté pan poslanec Josef Kott. Ještě než mu udělím slovo, načtu omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny: od 18 hodin se do konce jednacího dne z pracovních důvodů omlouvá paní poslankyně Jana Pastuchová.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, o tom, co zavedení EET znamená pro živnostníky, zejména pro ty nejmenší, už zde ve Sněmovně zaznělo mnohé, ne-li úplně vše. Jsem přesvědčen o tom, že tím nejsprávnějším přístupem k věci by bylo úplné zrušení elektronické evidence tržeb. Ukazuje se, že to nebude možné, neboť se EET stalo jakousi modlou současné levicové vlády a ta pro její prosazení udělá vše, nedbajíc při tom ani nálezu Ústavního soudu. Proto vítám celou řadu pozměňovacích návrhů směřujících alespoň ke zmírnění dopadů EET, zejména na ty nejmenší.

Sám se v podrobné rozpravě přihlásím ke dvěma pozměňovacím návrhům.

Ten první už tady dnes několikrát zazněl, je to navýšení té diskutované částky obratu, kterou musí podnikatel dosáhnout proto, aby automaticky musel zavést elektronickou evidenci tržeb. To je částka 200 000 Kč. Nejčastěji se hovoří o navýšení na částku 600 000 Kč. Já navrhuji jít ještě výše a navýšit to tak, aby se zvláštní režim týkal všech fyzických osob, které nejsou plátci daně z přidané hodnoty, tedy s tržbami do 1 000 000 Kč. Limit 200 000 Kč je nesmyslný, protože se týká vlastně jen těch, pro které je podnikání jen drobným přivýdělkem.

Můj druhý pozměňovací návrh chce uchránit malé podnikatele, kterých se zvláštní režim bude týkat, od administrativy, kvůli které bych já osobně na jejich místě asi přestal podnikat. Podle současné verze zákona totiž musí uchovávat kopie všech papírových účtenek a každé čtvrtletí o nich pravidelně reportovat zprávou. To by v současné situaci, kdy se evidence tržeb ve zvláštním režimu vztahuje na podnikatele s příjmem do 200 000 Kč ročně, mohlo znamenat, že by posílali co tři měsíce zprávu o tržbě 50 000 Kč, zprůměrováno to vychází na 12 500 měsíčně za naivního předpokladu, že podnikatel nemá žádné náklady. Do toho se jich samozřejmě týkají také kontroly v podobě kontrolních nákupů prováděných pracovníky Finanční správy a podávání daňového přiznání.

A zde se dostávám k jádru svého pozměňovacího návrhu. Tento návrh má hlavně zjednodušovat. A při uchování kopií všech účtenek plus podávání zprávy čtyřikrát za rok plus podávání daňového přiznání plus možnosti náhodných kontrol Finanční správou se o zjednodušení rozhodně nejedná. Nechme malé podnikatele skutečně podnikat. Nepřidávejme jim papírování pro papírování. Stát je přece nemá šikanovat kontrolou, ale naopak by je měl podporovat. Proto ve svém pozměňovacím návrhu navrhuji pouze kontroly v podobě ročně podávaného daňového přiznání a náhodných kontrol Finanční správou.

Tímto vás žádám o podporu nejen svého pozměňovacího návrhu, ale také o podporu práce malých podnikatelů a živnostníků. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále v rozpravě vystoupí pan poslanec Kott, připraví se pan poslanec Ferjenčík. Pan poslanec Kott není v tuto chvíli přítomen, tak ho přesuneme na závěr obecné rozpravy v souladu s jednacím řádem a požádám pana poslance Ferjenčíka, aby se ujal slova. Připraví se pan místopředseda Pikal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já budu pokračovat v představování svých pozměňovacích návrhů. Před chvílí jsem představoval tedy návrh na vyjmutí burčáku z EET. Teď jiný návrh, který podávám společně s kolegyní Kovářovou z hnutí STAN, a to je návrh na umožnění toho, aby si mohli živnostníci ty účtenky tisknout místo toho, aby si je nuceně museli vyzvedávat na finančních úřadech.

O co jde? Ten návrh z dílny Ministerstva financí vede k tomu, že všichni účastníci zvláštního režimu elektronické evidence tržeb, to znamená podnikatelé s hotovostními příjmy do 600 000 Kč - jsou tam ještě nějaké další podmínky, nicméně ty asi nejsou tak zásadní z hlediska toho zákona. Jediná zásadní je, že to bohužel musejí být neplátci DPH, což právě třeba případy, co zmiňoval kolega Válek, těch se to právě týká, kde jsou podnikatelé, co mají DPH, nebo odvádějí DPH, ale mohli by za normálních okolností využívat ten limit 600 000. Nicméně tito lidé si dneska musejí účtenky vyzvedávat na finančním úřadu. My to považujeme za naprostou cestu zpět v jakékoli digitalizaci státu a navrhujeme, aby měli možnost si ty účtenky vytisknout sami. Zaprvé se tím ušetří náklady s návštěvou úřadu. Stejně tak by se tím ušetřily prostředky státu, protože stát by potřeboval těch účtenek tisknout méně. Já nevím, kolik desítek milionů to bude stát, ale bude to poměrně velká veřejná zakázka. Mně přijde poměrně sporné, že ji ministerstvo vyhlašuje předtím, než ten zákon vůbec vstoupil v účinnost, takže se utrácejí veřejné peníze za realizaci zákona, který ještě není schválen. Nicméně to je bohužel život v této zemi. Každopádně si myslíme, že je absurdní, aby si živnostníci nemohli tisknout ty účtenky také sami. Má to být tedy možnost.

Hlavní výhoda toho, když si budou ty účtenky tisknout sami, spočívá v tom, že následně budou moci do té účtenky předvyplnit všechny povinné údaje s výjimkou té částky, za kterou tu účtenku vydávají, což je za nás zcela zásadní. Vlastně návrh Ministerstva financí vrací do České republiky dobu razítkovou. Skutečně vrací se doba razítkování, protože ve chvíli, kdy vy máte účtenku, kterou jste nafasovali na berňáku, tak samozřejmě tam nebudou vyplněné žádné vaše konkrétní údaje vaší firmy, třeba vaše sídlo, nebo jiné věci, které ten zákon bude vyžadovat. Tím pádem budete muset všechny ty údaje vypisovat ručně, anebo si pořídit to razítko. Proto říkám, že tato novela zákona o elektronické evidenci tržeb vrací do České republiky dobu razítkovou.

My si myslíme, že doba razítková by měla spíš skončit, a proto navrhujeme umožnit živnostníkům, aby si ty účtenky mohli vytisknout sami. Myslíme si, že rozumná cesta, jak zajistit, že ta jejich účtenka bude unikátní, že tam budou uvádět svoje daňové identifikační číslo. Jsme si vědomi toho, že s tím někdo může mít problém, protože v některých případech se daňové identifikační číslo shoduje s číslem rodným. To si myslíme, že je samo o sobě chyba, ale je potřeba ji napravit v jiném zákoně. Současně si myslíme, že naše řešení je ústavně v pořádku, protože lidé si budou moct sami vybrat, jestli jim tato nevýhoda stojí za to, aby si ty účtenky tiskli sami, nebo si případně, když nechtějí uvádět svoje DIČ na účtence, vyzvednou účtenku na berňáku s kódem, který jim přidělí tedy finanční úřad.

Takže toto je jednoduchá změna, kterou navrhuji společně s kolegyní Kovářovou. Děkuji za podporu tohoto návrhu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Pan místopředseda Pikal. Připraví se pan poslanec Kott. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, nechtěl jsem původně vystupovat k tomuto tématu, ale musím, protože na mě došla řada a protože s tím zákonem jako celkem mám trochu problém. Nicméně připravil jsem pouze drobný pozměňovací návrh, který se, myslím, snaží řešit takovou vlastně drobnost, která by se mohla zdát, že s tím nesouvisí, protože se snaží v tomto zákoně, který se jinak týká daní, státních rozpočtů a rovnosti našeho podnikatelského prostředí, řešit téma, které je opomíjeno, a to je životní prostředí a ekologie.

To, že se zavedlo EET, vede k tomu, že účtenky, které tisknou naši obchodníci, jsou delší o dva centimetry, za tu dobu už to dělá nějaké kilometry nebezpečného, dalo by se říct, nebo minimálně toxického tisknutého papíru, který skutečně obsahuje bisfenol, který je nebezpečný, až rakovinotvorný, ovlivňuje nějaké endokrinní záležitosti, a pokud se chceme bavit o našem bezpečném životním prostředí, o tom, že máme problémy s porodností, s plodností a podobné věci, možná bychom měli řešit i tyto problémy. A skutečně si nemyslím, že nějak tomu EET pomáhá, že je tam povinnost vydávat účtenku.

Čili mám pozměňovací návrh, je to sněmovní dokument 2645, je v systému, nicméně jedná se o drobné změny, kde jsou v § 18 přidávána slova "na vyžádání" - což vlastně povede k tom, že ti, kdo chtějí hrát Účtenkovku, když už tedy jsme si ji zavedli, nebo ti, kteří chtějí kontrolovat, jestli obchodní zaevidoval, nebo ti, kteří si rádi schovávají účtenky, aby věděli, kde kdy byli, aby mohli doložit svoji přítomnost někde a podobně, na účtenku samozřejmě mají nárok, mohou si o ni požádat, budeme je tisknout, a samozřejmě zůstává nadále povinnost elektronické evidence, kvůli které ten zákon byl zaveden, abychom se zbavili papírování, abychom přešli na dobu elektronickou, aby tedy úřad s obchodníkem komunikoval elektronicky, nikoli papírově. Pojďme se zbavit papírů, pojďme komunikovat elektronicky a pojďme dát lidem možnost odmítat účtenku, když ji nechtějí. Vždycky jsem zavalen účtenkami, osobně mi to vadí, protože vím, že se kvůli mně zbytečně tisknou kilometry papíru, který nechci, který vyhazuji, protože vím, že je mi to úplně k ničemu, nikoho kontrolovat nechci, žádnou Účtenkovku hrát nepotřebuji, ani žádné jiné hazardní hry provozované státem. Takže si myslím, že to nemá valného smyslu, a chtěl bych vás všechny poprosit, abyste podpořili tuto změnu zákona, která je krokem k čistějšímu životnímu prostředí pro všechny naše občany, ať už podnikají, nebo ne, ale i pro ty, co nakupují, co si jdou občas koupit dva tři rohlíky, dostanou do ruky tu jedovatou účtenku. Můžete ji odmítat, ale obchodník ji musí vytisknout. Jsou z toho kvanta zbytečného odpadu. Skutečně tohle není cesta vpřed. Pojďme směrem k elektronizaci, zbavit se zbytečného papíru. Děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Kott, zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, dovolil jsem si nachystat pozměňovací návrh týkající se prodeje vánočních kaprů a dovolím si v krátkosti krátké odůvodnění. Sezónní prodej živých ryb na stáncích před vánočními svátky probíhá v řádu maximálně jednoho týdne. Pro prodejce vánočních kaprů, producenty či prodejní agentury je nehospodárné pořizovat si na jeden týden v roce pokladní zařízení k evidenci tržeb, které jinak během celého roku dále nevyužijí. Komplikované je také použití zařízení ve venkovním prostředí v zimním období, kdy zde může docházet k jejich nefunkčnosti vlivem teplot klesajících pod bod mrazu a vlhkého prostředí.

Ministerstvem financí aktuálně navrhovaná možnost evidence tržeb v takzvaném zvláštním režimu při využití papírové evidence tržeb, což jsou bloky účtenek, je určena pouze pro drobné podnikatele, fyzické osoby, které nemají prodej jako svou živnost, ale pouze jako doplňkovou aktivitu. Do navrhované novely zákona nelze proto zahrnout prodejce sladkovodních ryb před Vánocemi, jelikož nesplňují kritéria uvedená v § 11 odst. 1 písm. a) až c). Proto se navrhuje vložit nový § 11b, který řeší problematiku dosud neexistující evidence tržeb a zároveň řádné prokazování příjmů z této činnosti u prodeje sladkovodních ryb před Vánocemi a zároveň umožňuje těmto prodejcům i nadále vykonávat činnost, která by se jinak stala vzhledem k výše zmíněnému nehospodárnou a technicky obtížně proveditelnou, s negativním dopadem na předvánoční prodej produktů tuzemského akvakultury.

Odstavcem 2 navrhovaného ustanovení bude zajištěno, aby Finanční správa měla přehled i o těchto provozovnách využívajících zvláštní režim evidování tržeb. Poplatník v žádosti uvede provozovny, ve kterých předvánočním období sladkovodní ryby prodává, případně který se chystá tento prodej provozovat. Pokud poplatník v okamžiku podání žádosti ještě žádnou takovou provozovnu nemá, typicky z důvodu, že ještě neví, na kterých místech bude ryby prodávat, uvede v žádosti i tuto skutečnost. I na provozovny, ve kterých se budou přijímat tržby z prodeje sladkovodních ryb, na které se vztahuje uvedené povolení, se zároveň vztahuje oznamovací povinnost podle § 17 zákona o evidenci tržeb; vznik provozovny musí tedy poplatník oznámit správci daně podle § 17 odst. 2, to je do 15 dnů od vzniku provozovny, nejpozději však před uskutečněním první evidované tržby v této provozovně. Bloky účtenek pro provozovny, ve kterých se budou uskutečňovat tržby z předvánočního prodeje sladkovodních ryb, si poplatník může podle § 15 odst. 2, vyzvednout po oznámení rozhodnutí o povolení pro evidování tržeb z prodeje sladkovodních ryb ve zvláštním režimu, to však pouze pro provozovny, které uvedl v žádosti pro toto povolení.

Pro provozovny, jejichž vznik poplatník správci daně oznámí až po obdržení povolení podle § 17, lze blok účtenek převzít až po tomto oznámení, neboť podle § 15a odst. 1 zákona o evidenci tržeb se bloky účtenek vydávají pro jednotlivé, tedy konkrétně určené, provozovny. Dokud správce daně neví o existenci dané provozovny, nelze pro ni předat blok těchto účtenek.

Zároveň se zajistí, že v případě zaslání údajů o evidované tržbě správci daně datovou zprávou, to znamená z místa jiného než provozovny, pro kterou bylo vydáno povolení pro evidování tržeb z prodeje sladkovodních ryb ve zvláštním režimu, to znamená pouze na období předvánočního prodeje ryb, nedojde k okamžitému zániku takového povolení. K zániku povolení podle § 11b odst. 5 dojde pouze v případě, že budou datovou zprávou zaslány údaje o evidované tržbě uskutečněné v období od 17. do 24. prosince v provozovně, ve které se uskuteční tržby, na které se povolení vztahuje.

Tolik krátké odůvodnění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou je připraven pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Chtěl jsem jenom reagovat na návrhy obecně ohledně kaprů. Myslím si, že daleko rozumnější, než zavádět zvláštní režim elektronické evidence pro kapry, aby rybáři v mrazech v prosinci museli vyplňovat nějaké papírové účtenky mokrýma rukama, je daleko logičtější to úplně vyjmout. Samozřejmě nejvíc logické je tu třetí, čtvrtou vlnu vůbec nezavádět. Ale pokud se tedy bavíme v mantinelech třetí, čtvrté vlny, logické je úplně to vyjmout. Řešení prostřednictvím nějakého zvláštního režimu mi přijde skutečně podivné v kontextu právě té práce s mokrými rybami. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Kott bude reagovat s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Kott: Dovolím si zareagovat na předřečníka. Je to určitý kompromis, se kterým rybářský svaz souhlasí, protože oni sami cítí, že prodej a produkce českých sladkovodních ryb je na nějaké úrovni, a snaží se zachovat prodej těchto ryb. A vnímají i to, že je zapotřebí tu evidenci vést. Takže tohle je kompromis mezi účtenkou a mezi elektronickým zařízením.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. S faktickou poznámkou bude reagovat pan poslanec Ferjenčík. Máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já chápu, že svaz rybářů je rád za jakékoliv zmírnění povinností, zvlášť ve chvíli, kdy vy máte prostě 108 hlasů ve Sněmovně, tak logicky oni berou jakékoliv zlepšení. A bohužel je to i kompromis se zdravým rozumem, a místo toho, aby to opatření skutečně dávalo smysl a byla tam výjimka, tak se prostě tady zavádí nějaký opravný mechanismus, který ale nebude fungovat podle mě zdaleka ideálně. Já bych si půjčil tady slova paní ministryně: Ale vždyť oni už tu povinnost evidovat příjmy mají v § 93 daňového řádu, tak proč to musí dělat znovu? (Upozornění.) Devadesát sedm. Pardon, omlouvám se.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. V rozpravě nyní vystoupí pan poslanec Jurečka, zatím poslední přihlášený. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, paní ministryně, kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych se tady v obecné rozpravě také přihlásil se svým postojem a stručně také obecně okomentoval některé pozměňovacími návrhy, kterými chci upravit některé parametry jak EET, tak celkově sněmovního tisku 205, tak jak jsem již představoval a komentoval některé své návrhy na jednání hospodářského, ale i rozpočtového výboru.

Začnu těmi úpravami, které se týkají DPH, protože jsem zaznamenal, že současná vládní koalice deklarovala, že chce snižovat daňové zatížení, připravila několik snížení DPH v rámci obou sazeb, na snižování do té nižší, i do té nejnižší. Já jsem si dovolil tady navrhnout snížení DPH pro biopotraviny, již jsem to zkoušel v loňském roce. Přijde mi to jako logický krok pro to, abychom podpořili sektor nejenom biopotravin, ale především abychom podpořili sektor ekologického zemědělství z důvodu přidané hodnoty, těch pozitivních externalit, které tento sektor má a které nejsou úplně tak na první pohled patrné a finančně vyčíslitelné, ale to, že tady máme zemědělce, kteří nehospodaří s používáním pesticidů, hnojiv, ale hospodaří co nejvíce v souladu s přírodou, tak si myslím, že je něco, co by si mělo zasloužit podporu, a právě touto formou snížení DPH na biopotraviny se snažím vyjít tomuto vstříc. Když můžeme snižovat DPH například na potraviny nebo nápoje, jako je pivo, tak si myslím, že sektor biopotravin by si to zasloužil také. Dopad na státní rozpočet je poměrně malý a myslím si, že celkově tomu řetězci zemědělec-ekozemědělec-výrobce biopotraviny by tímto způsobem stát mohl pomoci, aby podíl biopotravin se i na českém trhu zvýšil, aby tyto zdravé a kvalitní potraviny byly dostupné širším spektrům obyvatel v ČR.

Pak tam mám také pozměňovací návrh, který se týká snížení DPH na palivové dříví, dřevní pelety, brikety. Je to především reakce na dvě věci. Tou první je kalamitní situace v rámci kalamitní situace v lesích, ale zároveň s tím je spojena obtížná situace na trhu právě s dřevem v ČR, a já bych chtěl tímto pozměňovacím návrhem umožnit to, aby se v České republice více využívalo právě v tomto období dřevo jako obnovitelný zdroj v rámci spalování v domácnostech tak, aby domácnosti měly větší motivaci využívat toto palivo, protože dost často topí ekologicky nevhodnými palivy ne proto, že by chtěly tyto domácnosti, ale protože to je pro ně ekonomicky nejpřijatelnější a nejdostupnější alternativa. Takže tento návrh zde také předkládám. Rozpočtově to není taktéž nikterak velká částka. Mám to tam potom i v důvodové zprávě přesně odůvodněno a byl bych rád, kdybychom třeba i na tomto našli konsenzus, protože tím podporujeme jak podnikatelské subjekty, které podnikají v oblasti lesa, zpracování dřeva, ale také domácnosti v ČR a nepřímo také celý ten projekt kotlíkových dotací v rámci Zelené či Nové zelené úsporám.

Pak si také dovoluji navrhnout zvýšení limitu pro plátcovství DPH. Mám tam dva alternativní návrhy. Jeden zvyšuje tento limit z 1 mil. Kč na 1,5 mil. Kč, případně alternativní návrh na zvýšení na 2 mil. Kč. Je to reakce na to, že v minulosti tato hranice byla stanovena k roku 2004 a od té doby vlivem inflace došlo k posunu toho, že tehdy do toho limitu 1 mil. Kč se vešlo daleko více podnikatelů, než je tomu dnes. Budu chápat to odůvodnění paní ministryně, které říkala v rámci jednání výboru, ale myslím si, že minimálně ČR by měla vyslat jasný signál ve vztahu k EU, že prostě i v tomto je potřeba udělat určitou valorizaci.

Dále navrhuji snížení DPH v oblasti bydlení, a sice v oblasti investic do tzv. sociálního bydlení, což jsou například byty do 120 metrů čtverečních, to znamená, stavební činnosti související s opravou, s výstavbou těchto bytů aby byly v té nejnižší snížené sazbě 10 % a také nové byty aby byly sníženy z 21% sazby do 15% sazby. Opět chápu argumenty Ministerstva financí z hlediska jednotné legislativy, proto u těchto dvou návrhů dávám návrh na posunutí účinnosti k 1. lednu 2021, tak aby tady byl prostor, aby Ministerstvo financí a tato vláda mohly vyjednávat buďto o výjimce, nebo o změně evropské legislativy v této oblasti.

A dále si dovoluji udělat úpravu u EET a z hlediska především právě toho, kdo do plátcovství EET bude spadat. Dávám zde dva alternativní návrhy - vyjmout subjekty, které mají tržby do 750 tis. Kč, tak jak jsem předkládal na jednání rozpočtového i hospodářského výboru. Vnímám to, že k tomu není příliš velká vůle. Dávám proto ještě také alternativní návrh, který by tento limit stanovil na hranici 200 tis. eur. Vycházím vstříc i argumentaci Ministerstva financí, resp. jejich odkazu na Ústavní soud, protože Ústavní soud se v této oblasti odvolává na příklad Rakouska, kde v Rakousku takto stanovený limit mají, takže proto jsem si dovolil navrhnout tento limit 200 tis. eur, aby tyto subjekty nebyly v povinnosti být v elektronické evidenci tržeb.

Dále tam potom také mám návrh, který řeší předvánoční prodej ryb v ČR, aby byl plně vyjmut z elektronické evidence tržeb, aby, jak tady zaznělo v předchozí debatě, nebyli prostě tito prodejci nuceni tady vypisovat papírové bločky a distribuovat je, protože tato prodejní místa jsou v evidenci státních dozorových orgánů, v evidenci státní veterinární správy, tedy když bude stát chtít a finanční úřady budou kooperovat, mohou si velice dobře ověřit, jaké prodeje tady probíhají na těchto místech, a mohou předejít tomu, aby tady případné podezření z daňových úniků rozhodně nebylo.

A pak také budu podávat návrh na to, aby byly subjekty vyjmuty z třetí a čtvrté vlny, tak jak jsem to předával na jednání obou dvou výborů - hospodářského i rozpočtového.

Tolik obecné odůvodnění a v podrobné rozpravě rád tyto návrhy konkrétně okomentuji. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane poslanče. Do obecné rozpravy je přihlášen s přednostním právem pan předseda Stanjura. Ještě než mu dám slovo, tak přečtu omluvy. Paní poslankyně Marcela Melková z pracovních důvodů od 17.30 do 19.00 hodin, pan poslanec František Petrtýl z pracovních důvodů od 17.30 do 19.00 hodin, pan poslanec Mikuláš Peksa od dnešního dne 17.00 hodin do konce tohoto týdne ze zdravotních důvodů a paní poslankyně Andrea Babišová od 17.15 hodin dnes do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já jsem slíbil na rozpočtovém výboru, že si politickou a odbornou debatu necháme na plénum, ne na výbor, tak svoje první vystoupení směřuji do obecné rozpravy a uvidíme, kolik toho dneska stihnu, a případně jsem připraven odůvodnit naše pozměňovacími návrhy v podrobné rozpravě.

Já jsem ten základní pozměňovací návrh našeho klubu načetl a zadal do systému. Sněmovní dokument má číslo 2646. Tady ho mám vytištěný a použili jsme oboustranný tisk, abychom neměli zbytečně příliš mnoho papíru. (Ukazuje stoh listů A4 přibližně 5 cm silný.) Pokusím se odůvodnit tyto pozměňovacími návrhy. Je jich necelých 800, není to žádné přehnaně vysoké číslo.

Ale nejdřív obecně. V rozpravě v prvém čtení jsme se opakovaně pokoušeli debatovat s paní ministryní a s těmi, kteří EET hájili, a předmětem debaty byly mimo jiné údajné přínosy EET do rozpočtu. My jsme na rozpočtovém výboru požádali paní ministryni... Já vím, že vás ruší pan místopředseda klubu. Vy za to nemůžete, paní ministryně. Požádali jsme paní ministryni na rozpočtovém výboru, zda by nám nemohla být představena metodika, podle které Ministerstvo financí s takovým optimismem a s takovým nadšením a elánem oznámilo ty údajné rozpočtové přínosy EET. Musím paní ministryni poděkovat. Proběhlo jednání, na které byli podle mě pozváni všichni členové rozpočtového výboru, to jednání proběhlo na půdě Ministerstva financí. Paní ministryně byla řádně omluvena, ale řídil to pan náměstek.

A já mám tu prezentaci s sebou. Pokud byste očekávali nějaký sofistikovaný, propracovaný model údajných přínosů EET, tak byste byli zklamáni jako já. Ta celková prezentace i s nadpisem elektronické evidence tržeb, seminář k rozpočtovým dopadům a s tím slušným poděkováním, má deset stran. Když se podíváme do obsahu, tak v zásadě zjistíme, že tohle (ukazuje) je celá metodika údajného přínosu EET. Má to tři řádky a pak dva, když jeden odečítá řádek tři od řádku dva a druhý řádek tři od řádku jedna nebo tak nějak.

To jednání trvalo, já nevím, skoro dvě hodiny. Mnozí kolegové a mnohé kolegyně - vidím paní poslankyni Kovářovou - se toho jednání účastnili a musím říct, že nás ministerstvo nepřesvědčilo, že ta metodika je správná. V zásadě Ministerstvo financí vzalo jedno jediné číslo, které je opravdu ověřené, aspoň já předpokládám, že je ověřené, nijak jsme ho nezpochybnili, a to je inkaso DPH sektoru, který je zatížen první a druhou vlnou EET, a porovnávalo to s inkasem o rok dřív, když ta vlna nebyla. To jsou čísla, která vycházejí z pravidelného měsíčního hlášení, které publikuje Ministerstvo financí, na tom není co rozporovat. Ale když zjistíme ten rozdíl v tom plnění, a tam přichází ta debata o metodice, tak si vlastně musíme vysvětlit a metodicky zjistit, jak k tomu nárůstu vlastně došlo, a pak můžeme říct, jaké vlivy se na tom nárůstu podílely a zda ty vlivy jsou dostatečně kvantifikovány.

A Ministerstvo financí to udělalo tak, že si - a teď si vypůjčím výraz od kolegy z rozpočtového výboru pana poslance Ferjenčíka - vycucalo něco, čemu říká autonomní růst DPH bez EET, to odečetlo od celkového inkasa a z toho jim vyšel údajný pozitivní dopad EET do státního rozpočtu. A dostali jsme k tomu toto vysvětlení, má to asi šest řádků, takže když vám to řeknu, vás určitě nezdržím.

Na prvním řádku je položena otázka: Jak definovat autonomní ekonomický růst u DPH? A musím říct, že to je klíčová otázka v té debatě o potenciálních přínosech. Protože když budeme schopni definovat autonomní růst, to znamená bez jakéhokoliv vlivu vlády, kterékoliv vlády, tak pak nám zůstane ten rozdíl a pak můžeme debatovat, jestli něco přineslo kontrolní hlášení, jestli něco přineslo EET, jestli něco přineslo jiné legislativní nebo exekutivní opatření vlády.

A jak na tuto otázku Ministerstvo financí odpovědělo, jak definovat autonomní ekonomický růst. Nejdříve obecná věta u celkového DPH, že to jsou výdaje domácností na spotřebu a výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu, že se to používá buď v OECD, nebo že to používá Evropská komise. Zapomnělo se - to byl jeden z dotazů, které jsme položili, pokud se bavíme o sektoru ubytování - na zahraniční turisty. Na to Ministerstvo financí úplně zapomnělo, jako by např. v oblasti ubytování zahraniční turisté do ČR vůbec nejezdili a v těch hotelích bydleli buď občané, anebo úředníci vládních institucí, což se bezesporu děje, ale určitě ne ve sto procentech.

Pak se posuzuje ten aktuální rozpočtový odhad nebo autonomní ekonomický růst vždy v běžných cenách, což jsme ve shodě, to je určitě dobře. Ale současně Ministerstvo financí konstatuje, že hrubá přidaná hodnota je z hlediska DPH nevhodná. Tím se vlastně argumentačně vypořádává s tím, že byl nějaký ekonomický růst, který lze kvantifikovat, který kvantifikuje Český statistický úřad, ale současně nám Ministerstvo financí říká, že tento údaj je nevhodný. No budiž. Takže hrubá přidaná hodnota je nevhodné. Dejme tomu, že má Ministerstvo financí pravdu. Současně říká, že to má být v běžných cenách, to je souhlas. Ale nijak neodpovídá, jak se dostat k odhadu toho autonomního růstu. Respektive odpovídá, ale opravdu mi to připadá jako matematické cvičení... Ne, to ještě nebyla matematika, to byly počty na prvním stupni, když jsem chodil do školy. Matematika byla až na druhém stupni. Říká, že odvětví maloobchodu, ubytování a stravování je z převážné části ovlivněno nákupy konečných spotřebitelů, což je bezesporu pravda. Proto byla zvolena spotřeba domácností a vládních institucí jako fundament.

A teď přicházejí dvě čísla, která si Ministerstvo financí vymyslelo, tak aby jim to zapadlo do jejich údajného výpočtu. Podíl spotřeby domácností a vlády na NACE 55 je 97 % a podíl spotřeby domácností a vlády na NACE 56, což je... já bych řekl číselník ekonomických činností, doufám, že to takhle paní ministryně se mnou souhlasí, že takto bychom mohli to NACE označit - je to 96 %. Vůbec k nám nejezdí turisté. Maximálně ve čtyřech procentech. Opravdu považujete za uvěřitelný fakt, že z hlediska prodaných ubytování v ČR je 96 % prodáno českým domácnostem a českým vládním institucím a 4 % prodaných ubytování, to znamená noclehů, je prodáno turistům? Tak když si vezmeme jenom počet turistů, kteří navštívili Českou republiku, a k tomu si připočteme průměrnou délku pobytu, z toho vypočteme průměrný počet nocí, resp. noclehů zaplacených turisty, tak nám vychází, že převážná část české populace nebydlí v domech, v bytech ani v nájemních, ani vlastních, ale bydlí v hotelích. A každý den platí ubytování.

Myslím si, že to prostě není správné. Ale současně, když jsme chtěli, ať to porovná Ministerstvo financí s růstem tržeb a s růstem DPH u jiných oblastí, tak Ministerstvo financí říká: V jiných odvětvích to neplatí, bude nutné hledat odlišné indikátory. Bude nutné hledat odlišné indikátory. My jsme logicky chtěli, pokud tvrdíte, že takhle rostly příjmy DPH u činností, na které je uvalena EET, tak se podívejme, kolik roste DPH u činností, na kterých není uvalena EET, a porovnejme tato čísla v procentech. Odpověď je: Musíme hledat odlišné indikátory. Český statistický úřad bohužel nezveřejňuje konečnou spotřebu dle odvětví, výběr indikátorů je omezený. A to je vlastně všechno. A tomu říká Ministerstvo financí metodika výpočtů údajně příznivých rozpočtových dopadů EET. Ani 96 % nebo 97 % není nějak zdůvodněno.

Možná mě paní ministryně bude přesvědčovat, že 96 % ubytování platí naši občané. Já tomu prostě nevěřím, pokud si to Ministerstvo financí... (Připomínka mimo mikrofon.) Je to tak. Tak to bych chtěl vědět počet nocí, paní ministryně. Počet nocí, které čeští občané stráví v českých hotelích, když já nevím, jestli loni navštívilo Českou republiku více než 10 milionů turistů, kolik si oni objednali noclehů a kolik domácnosti. Já tomu prostě nevěřím (se smíchem), ale pokud vám třeba kolegyně, ministryně pro místní rozvoj, podá informaci - podle mě takové informace jsou zjistitelné - tak se omluvím. Ale jinak je to číslo opravdu vycucané z prstu. 96 % ubytování platí české domácnosti. Každý jste z nějakého města. Zeptejte se hlavně v Praze, jestli 96 % noclehů tvoří čeští občané v pražských hotelích, kde bezesporu hotelová kapacita je zdaleka největší a je určitě nadprůměrná k počtu obyvatel jiných měst.

Takže když to shrneme, tak vlastně můžeme říci, že Ministerstvo financí není schopno doložit žádným způsobem, co je autonomní růst ekonomiky v těch odvětvích, na kterých už je uvalena první a druhá vlna EET, porovnat to s autonomním růstem v ostatních odvětvích, na kterých EET zatím uvalena není, a pak, protože by to mělo být zhruba stejné, případně by to mělo být vyšší, pokud by platila teze vlády, že díky EET se vykazují vyšší tržby, tak by ten růst v tom sledovaném období měl být vyšší.

My jsme logicky, případně aby Ministerstvo financí potvrdilo tuto hypotézu, tak jsme chtěli, aby šlo více do minulosti, aby porovnalo příjmy v těch oblastech v období, kdy prostě EET ještě nebylo, v roce 2016, 2015, 2014, 2013, abychom viděli, jaký byl růst bez EET v těch letech. Žádná taková čísla nejsou k dispozici a podle slov na tom semináři je velmi obtížné se k těm číslům dostat, a pokud bychom nějaká čísla - resp. Ministerstvo financí nějaká čísla zveřejnilo, stejně se dají zpochybnit, protože se měnily zákony, byla různá ekonomická situace, někdy byl ekonomický růst, někdy byla ekonomická stagnace. Ale právě proto by ten ekonomický růst příjmů měl reagovat na celkovou úroveň ekonomiky a ta čísla by to měla jasně ukázat. Například že v letech, kdy byl propad HDP, byl propad příjmů, v okamžiku, kdy bylo HDP plus minus na nule, že to byla nula, a kdy ekonomika rostla a nebylo EET, tak rostly příjmy DPH v těchto činnostech, ať už s EET, nebo bez. Nic z toho není k dispozici.

Takže ještě jednou, abyste věděli - a vládní poslanci o tom velmi rádi mluví, jak Ministerstvo financí spočítalo a přesvědčivě ukázalo, kolik miliard to přineslo -, tak jsou to vlastně čtyři čísla, která nikdo nezpochybňuje, to znamená příjem DPH v posledním roce bez EET a v prvním roce EET. To je všechno. A na tom se shodneme, k tomu nepotřebujeme Ministerstvo financí, to jsou veřejně přístupná data. Já si dělám už roky tabulky, takže to vidím měsíc po měsíci podle toho, jak Ministerstvo financí zveřejňuje měsíční výsledky. A pak už je jenom vymyšlené 96 - 97 %, z toho určen takzvaný autonomní růst a ten zbytek je připsán k EET. Když jsme se ptali, kde je tedy nějaký přínos z kontrolního hlášení, tak nám bylo úplně vážně odpovězeno, a možná pravdivě, že v těchto oborech kontrolní hlášení nic nepřineslo, protože to jsou specifické obory. A tam to kontrolní hlášení vlastně nemá smysl. Proč ho tam máme? Máme otevřený zákon o DPH, pokud má Ministerstvo financí pravdu, že v těchto oborech kontrolní hlášení nemá žádný smysl a nic nepřináší, tak to zrušme jako zbytečné byrokratické opatření, které nic nepřináší. Podotýkám, to nejsou slova opozice, ale slova zaměstnanců Ministerstva financí z toho semináře. Mnozí kolegové a mnohé kolegyně by to mohli potvrdit.

Ono se fakt blbě mluví, když je takový hluk. Já budu mluvit hlasitěji.

Teď bych začal pomalu představovat jednotlivé pozměňovací návrhy. Za prvé chci říct, že pozice občanských demokratů se nezměnila od prvního návrhu EET, které přišlo před lety do Poslanecké sněmovny. Dlouhodobě to považujeme za zbytečný byrokratický nástroj, který nepřináší nic státnímu rozpočtu, a tato vlastně chybějící analýza dopadů usvědčuje Ministerstvo financí z toho, že my máme pravdu, není to naopak. X minus Y, pak si vyberu Z a ten zbytek je EET. To je celá propracovaná metodika Ministerstva financí. Na druhé straně, ať se to vládním poslancům líbí, nebo nelíbí, došlo k uzavření mnoha provozoven, zejména v malých vesnicích. My jsme před tím varovali, mnohé to nezajímá, mnohým je to úplně jedno, vždyť si mohou zajet do města, že jo. Vždyť to nemají tak daleko.

No a co přináší třetí a čtvrtá vlna EET? Položím řečnickou otázku, na kterou jsem také neznal odpověď, a požádal jsem spolupracovníky, aby mi tu odpověď našli. Jestlipak tušíte, na kolik oborů činností má dopadnout třetí a čtvrtá vlna? Paní ministryni nebudu zkoušet, ta to určitě ví, ale ptám se nás ostatních. Více než 750. To jsou ty obory, kde údajně dochází k daňovým únikům, proto je třeba s nimi bojovat prostřednictvím EET. Já pak budu citovat desítky absurdních příkladů, ale některé řeknu přednostně.

Terénní sociální služby. Dneska mnozí senioři platí hotově. Zcela logicky. A pokud schválíte třetí a čtvrtou vlnu v podobě, která je, tak jsou jenom dvě možnosti, jak to bude fungovat nadále. Buď budou muset všichni senioři platit bezhotovostně za terénní sociální služby, nebo organizace, které je provozují - a bavíme se tady dlouhodobě o nedostatku financí, myslím, že chybí 2 miliardy, pokud si pamatuji, nebo 2,1 miliardy, z poslední debaty v Poslanecké sněmovně -, tak budou mít tyto organizace nový náklad a každého pracovníka, opravdu každého, který poskytuje terénní sociální službu, budou muset vybavit zařízením pro EET, aby mohli přijmout hotové peníze například od seniora, který je tak zvyklý roky platit.

Je mi schopen někdo s vážnou tváří tvrdit, že v oblasti terénní sociální péče dochází k daňovým únikům? Že tam jsou bílí koně, karuselové podvody, karuselové obchody? Já myslím, že když debatujeme o sociálních službách, tak se tady předháníme v tom - a teď myslím v dobrém se předháníme -, kdo vyjádří větší úctu a respekt lidem, kteří ty sociální služby poskytují, ale současně v jiném návrhu zákona říkáme: vy jste nějací podezřelí, tam může docházet k daňovým únikům, tak tam nasadíme EET. Bez ohledu na ty klienty, bez ohledu na ty poskytovatele sociálních služeb.

Ale než se dostanu k jednotlivým oborům činnosti, o některých už hovořili moji kolegové, tak chci jenom shrnout některé základní body našich pozměňovacích návrhů.

Státní gambling, účtenková loterie. Podle mě výstřel úplně vedle. Mně nepřijde normální, pokud si čtu ve veřejných zdrojích, že jsou lidé, kteří posílají tisíce účtenek každý měsíc. Já nevím, kdo z vás má tisíce - používám naschvál množné číslo - tisíce účtenek každý měsíc, a posílají to do nějaké loterie. Paní ministryně zrovna představuje návrhy, jak zvýšit daně z hazardu, ale současně tady v EET hazard podporuje, státní loterii. Když se podíváte na počet klientů, dlouhodobě to klesá, a když se pak podíváte na to, co Ministerstvo financí ještě tak rádo zveřejňuje, kolik poslal jeden člověk nejvíce účtenek, tak mi přijde, že ten člověk nepracuje, jenom chodí a shání účtenky. Jinak to není možné, že by tolik účtenek získal. Anebo je to pak někdo, kdo prodává a účtenky, které ti zákazníci nechtějí, sbírá a posílá je do loterie. Ale to samozřejmě neplní ten účel, který by to úplně mělo mít.

Naše dlouhodobá debata o omezení EET pouze pro plátce DPH, to byla, já bych řekl, vzácná výjimka, možná jediná, jeden ze vzácných případů, kdy se všechny opoziční strany kromě tří vládních shodly, navrhly to, podpořily to hlasováním, znovu to navrhují, znovu to všichni podporujeme a znovu komunisté, socialisté a hnutí ANO chtějí bojovat s úniky DPH u neplátců DPH, kteří žádné DPH neplatí. To nemá žádnou logiku. Vždycky slyšíme, že to bude mít i přínos daně z příjmů fyzických osob. No, já to v těch číslech nevidím. Já tam žádný přínos EET v daních z příjmů fyzických osob prostě nevidím. Mluvím o OSVČ, nemluvím o daních z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Mluvil o tom kolega pan poslanec Munzar, to jsou ty opravdu krátké lhůty, pokud uděláte chybu u kontrolního hlášení. Možná někomu z vás připadá pět kalendářních dnů, že je to v pohodě. Ale představte si ty malé firmy, které mají buď jednu - protože většinou je to dáma - jednu nebo jednoho účetního, případně jim to nějaká malá účetní firma dělá externě. V zásadě ti lidé si nemohou po 25. každého měsíce vzít dovolenou, protože kdyby si nedej bože vzali dva týdny dovolené, na což mají plné právo, dokonce jim to zaměstnavatel musí umožnit, a co kdyby v té době pěti kalendářních dnů přišla žádost, že na jednom z těch dokladů je špatně uvedené číslo daňového dokladu, což se stát může. Pokud to do pěti kalendářních dnů se neodpoví, nevyřídí, tak hrozí pokuty. Dokonce hrozí pokuty u těch, kteří tu chybu neudělali, když to udělal jejich partner, to se samozřejmě páruje. Takhle jste povinni do pěti kalendářních dnů finančnímu úřadu odpovědět např. ano, trváme na tom, zkontrolovali jsme to a číslo daňového dokladu je správně.

No kdyby měl i stát pět kalendářních dnů na své povinnosti, bylo by to možná vyvážené. Ale tři zdaňovací období zpět může přijít finanční úřad na běžnou kontrolu daně z příjmů. Myslím tři roky poté, co se podalo daňové přiznání. Takže to určitě není ani ve dnech, ani v měsících, ale v letech. A že se mezitím mění i metodika, je samozřejmé. To znamená vy to musíte zaúčtovat loni v listopadu, letos v březnu nebo v červnu odevzdat a za dva roky, za tři roky někdo přijde: no to se počítalo jinak, máte smůlu, doměříme vám daň - a podle ještě nedávno platného doporučení šéfa Generálního finančního ředitelství bude za to úředník odměněn, že doměřil vyšší daň. K dobru paní ministryně musím říct, abych byl spravedlivý, že na její žádost byl tento interní pokyn, nebo jak to nazvat, doporučení zrušeno a už se nepoužívá a k dobru stávající šéfky Finanční správy je třeba říci, že přestože mohla, měla to ve své gesci jako šéfka pražské Finanční správy, tak to nikdy ve své praxi nevyužila, za což si bezesporu zaslouží pochvalu. Nicméně stovky odměn na jiných finančních úřadech vyplaceny za doměření daně a nalezení chyby byly.

A já bych stál o to - a nejenom já, nejen občanští demokraté, ale všichni bychom měli stát o to, aby stát netrestal chybu. Ne podvod, podvod ať trestá, a dokonce silně a tvrdě. Ale chyba se může stát. Já nevím, zkuste si někdy zapsat číslo dokladu, které má deset a víc znaků. FA190036/1436. Pak se překlepnete, napíšete 1536, a když máte účetního na dovolené, dostanete tisícové pokuty. To nejsou žádní daňoví podvodníci, to jsou jenom lidé, kteří udělali chybu, a stát po nich chce nápravu v neuvěřitelně krátké době.

Tak a ten sněmovní dokument 2646 navrhuje vyjmutí činností NACE s účinností třetí a čtvrté vlny. A máme společně dvě možnosti. Buď pan zpravodaj tady veřejně slíbí, že nechá o každém hlasovat zvlášť, pokud ne, tak my ten pozměňovací návrh rozbijeme na 760 pozměňovacích návrhů, budeme se tady střídat s kolegy jako na orloji a budeme načítat jeden za druhým, ne ze systému, ale z toho papíru. Já myslím, že je efektivnější provést tu dohodu, říct, že se o každém z nich bude hlasovat zvlášť, protože každý je jiný, i když jsou velmi, velmi podobné.

A nedá mi to, abych nenačetl některé obory činnosti na mikrofon. A můžeme sáhnout kamkoli a skoro vždycky se trefíme a budeme se chytat za hlavu, kde že tam mohou vznikat daňové podvody.

Tak úplně nahoře mi leží čirou náhodou pěstování obilovin /kromě rýže/, luštěnin a olejnatých semen. Ani vlastně nevím, kolik máme příkladů z praxe, že v pěstování obilovin kromě rýže, luštěnin a olejnatých semen dochází k daňovým podvodům, a je proto třeba tohle zatížit EET a ihned hlásit, že jsem pěstoval obilovinu, luštěninu nebo olejnatá semena. Abych byl úplně přesný, je to klasifikace NACE pod kódem 01.11. My navrhujeme, aby se tento bod z povinnosti EET vyjmul, to znamená, aby byl v čl. I za bod 8 vložen nový bod číslo 9, který včetně poznámky pod čarou číslo 1 zní takto:

"9. V § 12 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a vkládá se nové písmeno k), které zní: z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 01.11, poznámka 1, pěstování obilovin (kromě rýže), luštěnin a olejnatých semen." Poznámka 1 pod čarou zní: "Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES číslo 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE, revize 2, a kterým se mění nařízení Rady EHS číslo 3037/90 a některá další nařízení ES o specifických statistických oblastech, v platném znění." Stávající body 9 až 31 se přečíslují. To je první návrh z bloku vyjmutí oborů činností podle NACE.

A protože statistika je hezká věc, tak abychom nezapomněli na rýži, tak navrhujeme, abychom vyjmuli z povinnosti EET také pěstování rýže, protože jak jste si jistě všimli, v předchozím bodě bylo pěstování obilovin s výjimkou rýže, ale rýže má svůj vlastní kód - nevím, jak se to povedlo - NACE pod kódem 01.12, poznámka 1. Poznámka je stejná, nebudu ji číst znova, je znova odkaz na nařízení Evropského parlamentu a všechny ty směrnice a novelizace těch směrnic a revize 1, revize 2 a podobně.

Ale abychom byli komplexní a abychom zabránili daňovým únikům zejména v některých měsících, tentokrát spíš na Slovensku než u nás, máme pěstování zeleniny a melounů, kořenů a hlíz. Tak říkám, já ty melouny spíš nakupuji na Slovensku, u nás to úplně běžné není, že by se to nakupovalo někde u ulice, u cesty. Ale to je na pěstování, to není na prodej. Prodej už je zatížen dneska, abychom si rozuměli. Maloprodej melounů je zatížen dneska, ale už pěstování melounů, kořenů, hlíz a zeleniny, což je zavedeno v NACE pod kódem 01.13, navrhujeme vyjmout z povinnosti EET. Pokud s tím někdo z vládních kolegů nesouhlasí, ať se nás pokusí přesvědčit, že při pěstování melounů, kořenů a hlíz dochází k daňovým únikům.

Pan předseda Faltýnek - interpretuji nonverbální komunikaci - takové případy zná a bezesporu se s námi o to podělí.

Nevím, protože to i reguluje Evropská komise a Evropská unie, ale musíme mít pod kontrolou EET také pěstování cukrové třtiny. NACE 01.14. Tak to už máme čtyři obory činnosti - cukrová třtina, melouny, hlízy, kořeny, rýže a obiloviny mimo rýže.

Pojďme dál. Pěstování tabáku, to je diskutabilní, to si řekněme. Tabák není zdravý, vláda navrhuje razantní zvýšení daní. Tady možná hrozí nějaké daňové úniky a pašování. Tak u toho pěstování tabáku věc, kterou ještě zvážíme. Má to taky svůj kód NACE, a to 01.15.

Nesmíme zapomenout na to - teď nevím, neznám, to je spíš na kolegy ze zemědělského výboru, ale začal jsem tak náhodně z toho balíku - kolik u nás máme pěstování přadných rostlin, kolik podnikatelů se věnuje pěstování přadných rostlin, kolik z nich používá hotovostní platby, jaký byl celkový výnos z pěstování přadných rostlin např. v loňském roce a zda to má smysl. Já se domnívám, že jich mnoho nebude. Ale máme to pod NACE pod kódem 01.16. Náš návrh je, abychom to vypustili.

Opravdu hezký kód je 0119 Pěstování ostatních plodin jiných než trvalých. To jsou asi netrvalé plodiny. Pochopil jsem, odvodil jsem logicky, že když jsou jiné než trvalé, tak budou netrvalé. Opět nevím, kolik tady probíhá hotovostních plateb, že to musíme zatěžovat EET. Pěstování netrvalých plodin. Kdyby si to vzal zemědělský výbor na projednání, tak rád přijdu debatovat o těchto konkrétních NACE i na jednání zemědělského výboru, nebo požádám kolegy z našeho klubu, aby mě pak informovali. Pěstování... (Ze sálu zaznívá námitka, že je tam i poslankyně.) Tak tam mám kolegyni, omlouvám se, ale mám tam i kolegu v zemědělském výboru. Nemáme žádné členy zemědělského výboru? Na to se budu muset podívat.

Pan předseda Faltýnek říká, že on je odborník na ostatní plodiny než trvalé, tak se zeptám přímo jeho. Já to nijak... (Poslanec Faltýnek hovoří mimo mikrofon k poslanci Stanjurovi.) To tady není ale, pane předsedo. Já se omlouvám, že tady takhle debatujeme napřímo bez pana místopředsedy, ale pochopil jsem, že trvalá je více než jednoletá. (Poslanec Faltýnek mimo mikrofon říká, že je to například vinná réva.) To se ale pletete, pane předsedo Faltýnku prostřednictvím pana místopředsedy, protože vinná réva nemá na NACE 0119 jako ostatní plodiny jiné než trvalé, ale má... (Připomínka ze sálu.) Samozřejmě, je to důležitá plodina, v moravských krajích zejména oblíbená. Má svůj kód 01.21 a to je Pěstování vinných hroznů. Takže to je jiný příběh než ostatní plodiny jiné než trvalé. (Ze sálu zaznívá konopí.) Konopí nevím. Ale buďte trpěliví, třeba se ke konopí dostaneme.

Mě opravdu zaujalo v našich zeměpisných šířkách, že v NACE 01.22 je Pěstování tropického ovoce a subtropického ovoce. Podle našich informací v tomto oboru činnosti nedochází k daňovým únikům na území České republiky. Vláda a Ministerstvo financí se domnívá, že ano, ale potřebovali bychom k tomu nějaká čísla. Kolik se v oboru pěstování tropického a subtropického ovoce, jaké jsou celkové tržby, kolik je z toho odváděno DPH a jaký je odhad daňových úniků v případě šedé ekonomiky při pěstování tropického a subtropického ovoce. Já jsem se domníval, že mezi tropické a subtropické ovoce patří i citrusové plody, ale statistici v Evropské komisi a Evropské unie to dali překvapivě zvlášť. NACE je číslo 0123 a to se má vztahovat EET i na pěstování citrusových plodů. Naše poznatky jsou stejné jako u tropického a subtropického ovoce, že tam k daňovým únikům prostě nedochází, a připadá nám to zbytečná byrokratická povinnost pro ty, kteří pěstují ať už citrusové plody, nebo tropické či subtropické ovoce.

Na rozdíl od jiného pěstování, které je v našich krajích rozšířenější, to si přiznejme, pěstování jádrového a peckového ovoce. Myslím si, že máme regiony, kde se peckové ovoce opravdu pěstuje s velkou oblibou a s velkou tradicí a s vynikajícími výsledky. Jenom nevím, jestli je musíme zatížit EET. Podotýkám, nemluvím o prodeji, mluvím o pěstování. Prodej je EET samozřejmě už zatížen. A pro stenozáznam, aby ti, kteří pěstují jádrové a peckové ovoce, nebyli ošizení o své NACE, tak NACE je 01.24.

Teď bych mohl pokračovat. Přeskočím zhruba tolik. (Listuje ve svých záznamech.) A podíváme se, co nám přináší. Už jsme jinde. Navrhujeme vyjmout z povinnosti EET výrobu vláknitých cementů. I v této oblasti nemáme dostatek relevantních podkladů k tomu, abychom se domnívali, že pro výrobu vláknitých cementů je nutné zavádět EET. Vůbec vlastně nevím, jestli se za hotové prodává, nebo vyrábí vláknitý cement. Teď úplně nevím, kterého výboru bychom se zeptali. Zeptáme se Ministerstva financí. Ti to navrhují, ti by to měli vědět.

Ale aby to bylo spravedlivé, to je to takzvané "my už to máme to EET, tak to dejte všem", slyšeli jsme vystoupení některých podnikatelských svazů. Někteří za tu podporu dostali i ministerskou funkci. Podívejte se, jak to funguje.

Tak aby to bylo spravedlivé, tak kromě vláknitého cementu má být EET zatížena také výroba ostatních betonových cementových a sádrových výrobků. Já bych možná sádrové trpaslíky úplně zakázal, paní ministryně, co myslíte? Tam by nebyly ani hotovostní, ani bezhotovostní platby. Paní ministryni se líbí, takže nebudu navrhovat zákaz sádrových trpaslíků. (Ministryně Schillerová: Všichni se jim smějí.) No, všichni se jim smějí. Já nevím, já bych se smál těm, kteří to kupují. Ale budiž, no.

Teď abych si v tom neudělal nepořádek. (Listuje ve svých materiálech.) Tak tady mám ty olejnaté plody a za to dám ty cementy, děkuji. Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů. To jsou asi kameníci. Tam se ale platí velmi často hotově. To si myslím, kdo zná malé kamenictví, tak ví, že tam se velmi často platí hotově. (Ministryně Schillerová: Ploty.) Já jsem myslel pomníky, paní ministryně myslí ploty. No dobře, ale nevím. Je to NACE 2370 a s tím opravdu nemám osobní zkušenost s tímto NACE. To jsem na faktuře zatím nikdy neviděl.

Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků J.N. To úplně přesně nevím, to jsme nerozklíčovali, přestože jsme to debatovali s našimi experty analytiky, co znamená J.N. I tak je složité si představit, co to vlastně znamená výroba ostatních nekovových minerálních výrobků.

Teď menší odbočka. Připadá vám normální, že máme takhle definováno jenom pro třetí a čtvrtou vlnu 770 oborů činností? A když ho budu chtít dělat, tak si musím najít v NACE - protože pak to musím vykazovat - co vlastně jsem, jaký cement dělám. Protože jeden měl jiné NACE než druhý, jestli si pamatuji. Mluvil jsem o tom asi před třemi minutami, už se mi to plete. Jak se to má neplést těm, kteří chtějí normálně podnikat, chtějí mít malou živnost, a my je zatěžujeme tímhle? Nejenom EET, ale povinností znát tohle všechno a vykazovat tohle všechno.

Výroba surového železa, oceli a feroslitin. Další z návrhů, výroba plochých výrobků kromě pásky za studena. A teď jako vážný dotaz, paní ministryně. Proč pásky za studena nejsou zatíženy EET a ostatní ploché výrobky ano? Přece bojujeme proti výjimkám. Tomu říkáme rovné podnikatelské prostředí, když pásky za studena to nebudou mít? Nepovažuji to za fér. Proto je lepší to vyhodit celé. Pak to neplatí pro nikoho. To si myslím, že je správný přístup.

Tak zase můžeme kus přeskočit. Kdyžtak se vrátíme, kdybyste chtěli podrobnější informaci. Teď to tady úplně nemám, ale nevím kde to je v tom... Představte si, že EET musíme zatížit obor činností háčkování. Paní ministryně, to fakt nevím, jestli to myslíte vážně, že háčkování musíme zatížit EET. Ono už tak je to složité, vůbec pro muže, že jo, co si budeme říkat. Ale tohle zatížit EET? Já vím, že se říká, že když se kácí les, létají třísky. Ale představme si za tím ty malé podnikatele, živnostníky, a nedívejme se na les, kde se kácí a u toho lítají třísky.

Možná bude EET zatížena i Poslanecká sněmovna, minimálně tento sál. Takže já bych se přimlouval, abychom aplikovali NACE 35.30.4, což je rozvod klimatizovaného vzduchu. Tento prostor by si to bezesporu zasloužil, aby tady někdo rozváděl klimatizovaný vzduch. (Ministryně Schillerová: Stát je osvobozen.) Stát je osvobozen, to ale není spravedlivé. Takže kdyby nám tady rozváděla klimatizovaný vzduch soukromá firma, tak EET zatížena není? (Ministryně Schillerová: Nemůže.) Nemůže, dobře. (Poznámka z pléna.) Ta by měla EET. No ale to je nespravedlivé. No dobře, tak klimatizovaný vzduch bude v České republice rozvádět pouze stát, a tím pádem se zbavíme EET v oboru činnosti 35.30.4 Rozvod klimatizovaného vzduchu.

To samé bude určitě platit pro rozvod chladicí vody, předpokládám, případně pro výrobu ledu. Ale to nevím. To budou už často sportovní kluby. Nevím, jestli příprava kluziště ledu na zimním stadionu podléhá NACE 35.30.7 výroba ledu. To bychom potřebovali vyjasnit před hlasováním ve třetím čtení, protože velmi často to jsou sportovní oddíly, ale nevím, kdo by jim za to platil hotově.

Vidím pana poslance Juříčka prostřednictvím pana místopředsedy, on je teď zastupitelem v Opavě, Opava vlastní hokejové kluby, hokejový stadion, možná je to otázka pro primátora z hnutí ANO, jestli platí za výrobu ledu cash nebo bezhotovostně a kolik se vlastně za to platí a kdo to vlastně vyrábí. Jestli technické služby, což je také městská firma, nebo HC Slezan, což je soukromý subjekt, a jak to vlastně s tím ledem je. Možná bychom do rozpočtu měli schválit pořízení EET, abychom, když budeme vyrábět led v Opavě na stadionu, nebo ti, kteří ho vyrábí, aby nepáchali daňové úniky, a abychom - nezapomeňme - narovnali podnikatelské prostředí. Protože zejména při výrobě ledu dochází k velkým daňovým únikům a k nerovné konkurenci. Aspoň takhle jsem pochopil návrh Ministerstva financí. Já si to tedy nemyslím, ale z toho návrhu to jednoznačně vyplývá.

Shromažďování vody, 3600. Dobře, necháme vodu a led. Můžeme pokročit.

Demolice. Nevím, paní ministryně, kolik demolicí se platí hotově, kolik máme podnikatelských subjektů, které podnikají podle NACE kód 4311 demolice. Ale my tady navrhujeme, abychom pod písm. K z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 4311 s poznámkou 1 demolice vyjmuli z povinnosti EET.

Kempy a tábořiště. To je těch 96 procent spotřeby domácností, jestli si dobře vzpomínám. Ale možná bylo zajímavější - zdá se mi, že vaše pozornost upadá -, že vás víc bavily ty zemědělské produkty. Bohužel pan předseda zemědělského výboru už tady není, ale můžeme si uvést ještě některé z těch příkladů. Já to pak přečtu všechno v podrobné rozpravě, aby to bylo ve stenozáznamu pro jistotu, protože je to poměrně složitý pozměňovací návrh.

NACE kód 0143 chov koní a jiných koňovitých. Nic víc. Já bych čekal, že chybí jiných koňovitých ještě něco, ale je to chov koní a jiných koňovitých. Já vím, že někteří se usmíváte, ale mně to vůbec nepřipadá legrační, že tady všude chceme zavést povinnost EET. Možná bychom se mohli vrátit k debatě. Vzpomínáte si na tu, aspoň ti, kteří tady byli při prvním projednávání EET, to byla ta slavná studie BDO, která nejdřív byla tajná, pak byla začerněná a pak byla zveřejněná, kde byly odhady počtu subjektů, které se zapojí do jednotlivých vln EET. Do třetí a čtvrté vlny podle odhadů se zapojí nejvíce podnikatelských subjektů. Ekonomický přínos sporný a kontrolní činnost, a na to paní ministryně vlastně neodpovídala v rámci prvního čtení.

Tak se zkusme zeptat, jak bude Finanční správa kontrolovat uplatňování EET u NACE pod kódem 0141 chov mléčného skotu. Já bych chtěl slyšet modelový případ, jak Finanční správa přijde zkontrolovat platby při chovu mléčného skotu. To si asi berňák, resp. stát, nějaký mléčný skot pořídí. Možná bychom měli pak shrnout malé strategické zásoby, co má stát, že jo. Tak já nevím, jestli má mít i mléčný skot.

Na těchto absurdních příkladech se vám pokouším ukázat, že to ministerstvo opravdu přehnalo. Že zavádí EET do činností, kde není schopné, logicky není schopné žádnou kontrolní činnost provést. Co je schopno ovšem udělat, přijít a zjistit, jestli v tom kravíně je cedulka podle zákona o DPH paragraf xy. V případě, že si mléčný skot pořídíte za hotové peníze, je chovatel povinen vám poskytnout účtenku podle EET a v on-line systému. V případě, že bude výpadek u on-line systému, je povinen ji zavést do (nesroz.) dnů. Paní ministryně určitě to opatření zná.

Mimochodem jeden z našich pozměňovacích návrhů je, aby tato povinnost u podnikatelů nebyla. Myslím, že naši občané už moc dobře vědí, že ty tabulky už tolikrát viděli, že nemusí ti, kteří nově případně budou mít EET, ty tabulky vyrábět. Je fakt, že trošku, musel bych najít NACE s kódem pro výrobu tabulek, protože v té rychlosti to nejsem schopen najít. Tam hrozí pokles tržeb, pokud tuto povinnost vyjmeme ze zákona. Protože jinak ty tabulky se musí obnovovat, musí být čitelné. Představte si, že když je to venku, tak že také svítí sluníčko, nemusí to být čitelné, musím to obnovovat, a to je pro výrobce těch tabulek bezesporu dobrá zpráva.

Abych nezatěžoval pouze tím mléčným skotem, tak se bavme o těch ostatních pozměňovacích návrzích a o té kontrole. Vrátím se k těm zemědělským komoditám. Já bych se chtěl zeptat paní ministryně, případně pana zpravodaje, on je takový ohnivý obhájce EET, v mnoha televizních debatách jsme se střetli, myslím, že mi to pan zpravodaj potvrdí, jak bude Finanční správa kontrolovat užití EET při pěstování cukrové třtiny. To si opravdu neumím představit.

Podle našeho názoru nemůžeme takový zákon schválit v té podobě, v jaké je, protože ukládáme povinnosti, vědomě, podle mě vědomě, pokud nedostaneme přesvědčivé odpovědi, vědomě stát rezignuje na vymáhání těch povinností a na kontrolu plnění těch povinností, protože to se podle mého názoru zkontrolovat nedá, a přitom ty povinnosti ukládáme.

Kolegové z hnutí ANO spolu s námi podali změnu, návrh novely jednacího řádu, kde by každý nový zákon měl obsahovat povinnou přílohu, seznam povinností, kterou ten zákon ukládá občanům, institucím, firmám, ředitelům škol a podobně, současně, jak tyto instituce bude vymáhat a jaké hrozí sankce. Tady jsme neslyšeli v průběhu poměrně dlouhé rozpravy v prvém čtení odpověď na otázku. A zcela úmyslně jsem dneska nepoužil své oblíbené NACE z prvního čtení a to jsou malíři pokojů. Protože ani tam si nejsem schopen si představit kontrolu finančního úřadu, která bude efektivní.

Navíc my na rozdíl od vlády máme základní důvěru v naše podnikatele. Naprostá většina podnikatelů je poctivých, plní své povinnosti, pracují, živí své rodiny, platí daně, plní své jiné občanské povinnosti. Přesto tímto návrhem zákona jsou všichni sprostí podezřelí, kteří se musí on-line vyviňovat a on-line dokazovat, že oni podvodníci nejsou. To je podle mého názoru největší problém zákona o EET. Mohu pominout pokuty, lhůty, tabulky, povinnosti, nemožnost účinné kontroly, žádný přínos do státní pokladny, ale ten základní přístup - jste všichni sprostí podezřelí, on-line se vyviňujete - je něco, co podle mě do moderního státu prostě nepatří.

Ostatní pozměňovací návrhy pak přečtu v podrobné rozpravě, abych dal případně možnost buď ukončit obecnou rozpravu, nebo dalším kolegům. Ale pan zpravodaj tady nebyl, když jsem se ho ptal, tak já tu otázku zopakuji a poprosím pana zpravodaje, o nic jiného než poprosit nemůžu.

My stojíme o to, aby o každém oboru činnosti se hlasovalo zvlášť. Máme dvě možnosti. Buď to podáme jako jeden pozměňující návrh, tady je to vytištěno, a bude to mít A1 až A770. Pokud byste čirou náhodou měl pocit, že o tom chcete hlasovat en bloc, tak nám to řeknete. Protože za prvé se podle mého názoru en bloc hlasovat nedá. My jsme schopni ten soubor rozdělit na 760 jiných souborů, u každého dát jiného navrhujícího poslance. Nemyslím, že je to potřeba. Myslím, že stačí, abychom se tím prověřili.

Ten pravý důvod, proč jsme to takhle připravili, a nebylo to úplně jednoduché a úplně krátká činnost, to mi určitě věříte, je, aby nikdo z vás, aby nikdo z nás neměl výmluvu: Jé, já jsem nevěděl, že o tomhle se hlasovalo taky v EET! O tom jsem fakt nevěděl! Samozřejmě, kdybych věděl, že ta vaše činnost tak (nesrozumitelné), tak já bych pro to nehlasoval, já bych navrhl výjimku. Tak tady budeme mít možnost o každém oboru činnosti hlasovat jednotlivě. Nikdo z nás pak nemůže říct, že nevěděl, že se hlasovalo např. o pěstování rýže nebo velkoobchod s farmaceutickými výrobky. Nebo velkoobchod s hodinami, hodinkami a klenoty, nebo ražení mincí, nebo výroba kancelářských strojů, nebo výroba komunikačních zařízení, výroba zámků a kování, kování, lisování, ražení, válcování, protlačování kovů, prášková metalurgie, výroba kovových předmětů a jiných dílů.

Výroba odlitků z litiny s lupínkovým grafitem. To mě opravdu zaujalo, protože se přiznám, snažím se zjistit v zákonu všechny informace, pokud jsou dostupné, ale poprosil bych o vysvětlení, co je to lupínkový grafit. To se opravdu přiznávám veřejně na mikrofon, že nevím. Nevím, co si mám pod tím představit. A vlastně nevím, jestli mám být pro, nebo proti zatížení EET při výrobě odlitku z litiny. Pro znalce připomenu NACE 24.51.1. Nebo že bychom nevěděli, že zatížíme EET 15.12 výrobu plastových výrobků pro stavebnictví. Výroba ostatních chemických výrobků, výroba biolihu. Tady se bavíme o spotřební dani, tady bych to viděl mnohem důležitější. Výroba koksárenských produktů. Výroba obuvi z ostatních materiálů nebo výroba obuvi s usňovým svrškem, nebo výroba obuvi. Podívejme se jenom na obuv, máme tři NACE. Nebo 15.12 NACE, výroba brašnářských, sedlářských a podobných výrobků.

Pokud se vrátíme k vážné debatě, tak si myslím, že návrhy, které tady zazněly, a nemá cenu se předhánět, kdo byl prvý, kdo byl druhý, tenhle věcný přístup byl poukazováním na absurdity. Nemožnost efektivní kontroly těchto povinností jasně ukazuje, že nejlepší je neschválit tento návrh zákona. Vím, že už padl návrh na zamítnutí, já se k tomu za náš klub samozřejmě připojím. Nebudeme soutěžit, kdo byl první nebo kdo to řekl hlasitěji. My jsme k tomu přistoupili seriózně a na konkrétních případech. A věřím, že si to přečtete a najdete si ještě absurdnější případy, kde EET má být v tom pozměňovacím návrhu, v tom sněmovním dokumentu 2646. Já vám slibuji, že ještě do podrobné rozpravy, případně dalšího čtení si najdu 20 nejabsurdnějších příkladů EET. A pevně věřím, že mnohé z nich, když už to nezrušíme jako celek, že mnohé z nich nezatížíme EET. Nemá to žádný smysl, nebudeme si to moci zkontrolovat, nepřinese to žádné peníze. Jenom to zvýší náklady, zvýší to byrokracii, bude to odrazovat lidi od podnikání a bude to mít negativní dopad na český venkov a zejména na ty oblasti podnikání, zejména na ty služby, které dneska jsou už velmi žádané, a nabídka je velmi malá. Můžeme se bavit, jestli jsou opravny obuvi, opravny hodinek, apod., jak to všechno funguje.

Ty negativní zkušenosti z malých vesnic, z venkova s EET z první a druhé vlny máme za sebou. Byl bych nerad, abychom zlehčovali globálními čísly, že sice zaniklo 40 restaurací na venkově, ale v Praze vzniklo 45 nových, takže v plusu jsme plus 5, takže o co vlastně jde! Máme o pět restaurací v sumě. Pokud se nepodíváme do regionů, nezeptáme se našich starostů, místostarostů, kde ten problém je, tak nebudeme rozhodovat správně.

A pak mi dovolte jenom pár slov k dalšímu pozměňovacímu návrhu, který se netýká jednotlivých oborů činností, týká se... o tom oznámení poplatníka (nesrozumitelné) ve zvláštním režimu; nám to připadá úplně zbytečné. Návrh zákona je měsíční periodicita. Myslím, že jsme hlasovali na rozpočtovém výboru o čtvrtletní, my jsme připravili pozměňovací návrh, aby se to dělalo jednou ročně. Pokud už taková povinnost má vzniknout, aby to bylo jednou ročně. Například při daňovém přiznání, ať je to při jedné byrokratické činnosti.

Ono to s tím úplně nesouvisí, zdánlivě, ale já myslím, že to s tím souvisí. Zaznamenal jsem před několika týdny nebo měsíci programový návrh hnutí ANO okopírovaný z našeho volebního programu - což nám nevadí, my jsme rádi, když se k našim nápadům (nesrozumitelné) - zavedení paušální daně. Rozumíme tomu, že to není jednoduché, debata není jednoduchá, vláda už to odsunuje, už říká, že to nebude k 1. 1. 2020, což je jasné, to se stihnout nedá. Říká, že to má být k 1 7. 2020.

Paní ministryně, nemyslím, že je to úplně šťastný nápad měnit přímé daně v průběhu zdaňovacího období. Ale současně paní ministryně říká: "Kdo si vybere tento režim, a teď neřešme, jak se k tomu výběru dostane, tak jenom zaplatí daň, sociální pojištění, zdravotní pojištění a nepřijde mu žádná kontrola." Mně se ten princip líbí, my ho máme v tom volebním programu v roce 2017 nazvaný "zaplať a podnikej bez kontrol", a tak se chci zeptat: Pokud se to zavede - podle mě to zavede až naše vláda, ale budiž, byl bych mile překvapen, kdybyste připravili dobrý návrh paušální daně - a současně bude platit EET, bude platit žádná kontrola? Je to pravdivý výrok zaplať zdravotní pojištění, sociální pojištění, daň 500 korun, nebo kolik jste říkali, měsíčně, a nepřijde žádná kontrola? I pro ty, kteří budou zatíženi EET? No já jsem pro. Ale pak k čemu máme ten zákon? K čemu máme ten zákon? Když ty kontroly nebudou chodit! Anebo budou chodit, a pak to tvrzení, nebo ten politický headline marketérů a píáristů - a v tom je hnutí ANO bezesporu skvělé - nebude platit. A to mě, paní ministryně, fakt zajímá. Pokud ten, kdo si zvolí tu paušální daň někdy v budoucnosti, a čirou náhodou by EET prošlo, jestli bude platit, že nebudou chodit kontroly na EET. No logicky nebudou u těch činností, o kterých jsem mluvil, že jo, u mléčného skotu asi dost těžko přijde kontrola. Ale obecně, jestli to bude platit. Pokud ano, tak proč tam ty povinnosti zavádíme? To je přece jednoduchá otázka a měla by zaznít jednoznačná odpověď. Ano, nebo ne? Kdo bude mít paušální daň, nebude mít kontrolu na EET. A žádné jiné kontroly. Anebo to prostě neplatí. Já si myslím, že to nebude platit, ale chtěl bych to ujasnit, abych nepřisuzoval vládě nějaké nepravdivé informace. Proto je nejlépe si to vyjasnit.

A poprosil bych paní ministryni, ona vždycky říká, už jsem o EET všechno řekla, ta debata se opakuje - tak já si myslím, že dneska aspoň z mého vystoupení se neopakovala. Ukázal jsem na nesmyslné obory činností, ke kterým má být EET zavedeno, o tom bychom měli vést vážnou debatu, a chtěl bych slyšet od paní ministryně například ty citrusové plody, tropické ovoce apod. Ale současně, a to je vážnější, měli bychom vést debatu, ale opravdu seriózní debatu, a nehlasovat o tom, dokud se neshodneme na metodice výpočtů údajných přínosů EET. Omlouvám se, škrtám z té věty údajných, abychom nepředjímali výsledek. Dokud se neshodneme na metodice výpočtů přínosu EET do státního rozpočtu, resp. do veřejných rozpočtů, protože DPH je sdílená daň. To je přece naprosto klíčové v té debatě.

Já jsem si dneska nevzal s sebou, ale než přijdou kolegové v podrobné rozpravě, tak jsem schopen zajít do kanceláře a přijít zpátky a vytáhnout si propagační příručku hnutí ANO, jak je tam těch 18 miliard, a teď už nevím, stovky škol a hřišť a domovy důchodců. Ale ty peníze nejsou.

A to mi připomíná investiční plán vlády. My jsme na grémiu dneska debatovali o písemných interpelacích, já už jsem se v prosinci písemně ptal pana premiéra, jak je to s investičním plánem na těch 10 let, těch 3,5 bilionu investičních peněz. Pamatujeme si na spanilé výjezdy první Babišovy vlády do všech krajů, kde slíbili všechno všem. Dneska slyšíme: my jsme nic neslíbili, my jsme jenom mapovali potřeby. Aspoň to zmapování kdybychom viděli. Nic takového zatím není.

Teď se speciálně otočím na kolegy z České strany sociálně demokratické. Vy to máte v rukou, tehdy jste to měli v rukou, když jsme hlasovali o vyjmutí například nejmenších podnikatelů z EET, dokonce jste s námi hlasovali na rozpočtovém výboru, což, jak se ukazuje, není důležité, důležité je, jak se hlasuje na plénu, a já s tím souhlasím. Vy máte v rukou to konečné rozhodnutí, zda i ti nejmenší podnikatelé budou zatíženi EET, nebo ne. Váš hlavní koaliční partner, který s vámi tak uctivě jedná například o bankovní dani, to má v programu. Na ty se neobracím, jejich politický názor je jasný, jsou pro EET. Já ten názor respektuji, i když s ním hluboce nesouhlasím. Pro kolegy z KSČM je to podobné. Pro ně je podnikatel podivné podezřelé slovo, podnikatelé jsou podivní podezřelí lidé, takže ti jsou taky pro EET, takže to máme 93 hlasů. Pak máme šest opozičních stran, to je 92 hlasů - zatím zastánci EET vedou o jeden hlas. A vy máte 15 hlasů. Stačí, když se najde 8, a jsme sto na sto a podnikatelé a živnostníci mají klid. Když se nenajde 8 hlasů pro naše návrhy ve vašem klubu, tak vy to rozhodnete.

Je to možná zjednodušené, ale takhle je politická logika. Ti to mají v programu, ti jsou samozřejmě proti podnikatelům, my všichni ostatní chceme podpořit malé podnikatele nejenom slovy, ale i činy, a kolegové z České strany sociálně demokratické to rozhodnou. Je speciálně prosím, aby si ten pozměňovací návrh přečetli, aby se jenom nesmáli a neříkali, že je to úplná blbost, někdo tady navrhl 760 hlasování. Podle mě tam najdeme minimálně polovinu, když se na to podíváme racionálně, větší polovinu oborů, ve kterých to nemá žádný smysl, ale vůbec žádný, kromě, a mluvili o tom někteří z mých předřečníků, výrobců těch zařízení. Pro ty to smysl samozřejmě má. Ale pro všechny ostatní, ale ani pro stát to smysl nemá.

Tak vás pokorně žádám o to, abyste to ještě zvážili. Do třetího čtení máme relativně dost času, ono to nebude hned příští týden, abyste naše argumenty vzali opravdu vážně. Dali jsme si s tím hodně práce a tu práci jsme udělali proto, že si myslíme, že to stojí za to a že je šance, že jsme schopni přesvědčit mírnou většinu v Poslanecké sněmovně o našem pohledu na EET. A zejména to vychází ze zkušenosti. A vy s nimi taky mluvíte, nemyslím si, že nemluvíte, jako my s nimi mluvíte, s živnostníky. A když se jich zeptáte, těch, kteří to nemají, kdo z nich to chce, tak uslyšíte upřímnou odpověď, že to nechtějí. A nejsou to žádní daňoví podvodníci, to je největší argumentační faul, který se v debatě o EET vede, že ten, kdo nepodporuje EET, podporuje daňové úniky. To prostě není pravda. Za nás to musím razantně odmítnout. To je prostě argumentační faul. Pokud, jak tady mnozí na mikrofon říkají, víme, že ten či onen páchá daňové podvody, tak na to máme jiné mechanismy a jenom ať je Finanční správa zkontroluje a ať jim doměří to, co má. Ale mějme na paměti ty, kteří podnikají, kteří z toho nemají bůhvíjaké peníze, jak si všichni myslí, kteří od nás vlastně chtějí dvě jednoduché věci. A to si myslím, že kdyby to byla hospodářská politika vlády, že by to úplně stačilo - aby stát nepodnikal a aby stát nepřekážel. To úplně stačí a s EET stát prostě překáží. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Přeji hezký večer. Další v pořadí je s přednostním právem místopředseda Sněmovny Petr Fiala. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo. Ještě do té doby přečtu omluvy, kdyby se vaše vystoupení náhodou protáhlo, abych je vůbec přečetl. Pan doktor Jaroslav Dvořák se omlouvá z dnešního dne od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, paní poslankyně Taťána Malá se omlouvá dnes od 18 do 19 hodin. Paní poslankyně Lenka Dražilová se omlouvá od 18 hodin do konce jednacího dne a pan poslanec Richter se omlouvá od 18 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Prosím, pane místopředsedo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane předsedající. Jsem rád, že to tak vyšlo, protože jsem řídil jednání schůze a chtěl jsem se přihlásit ještě do obecné rozpravy, což se teď povedlo. Moje vystoupení nebude nijak dlouhé. Vlastně trošku navážu v takové obecnější rovině na to, co zde říkal pan předseda Zbyněk Stanjura.

Mám vlastně jenom tři poznámky a v rámci těch tří poznámek mám dvě otázky, které ale pokládám za docela podstatné.

Poznámka č. 1. Dovolte mi to říct, a neberte to nijak zle, ale můj pocit je, že to, o čem tu dneska jednáme, už je vlastně čirá posedlost. I kdybych se ztotožnil s tím monstrózním projektem, kterým je EET, já se s ním neumím ztotožnit, s celkem toho projektu, ale i kdybych se s tím nějak ztotožnil, tak toto rozšíření, které se tady chystá v tomto kroku, tato fáze, tento další okruh živnostníků, na které se má EET uvalit, už je politický projekt kontroly nad ekonomickými aktivitami obyvatelstva. Ano, to je ono, je to politický projekt kontroly nad ekonomickými aktivitami obyvatelstva, tak tady se tento projekt opravdu mění v čirou posedlost.

A odtud vyplývají i moje otázky. Jaký význam má, prosím pěkně, aby stát měl informaci o vyúčtování, spuštění každé jedné rakve do pohřební jámy? Jaký to má význam? Jaký význam má, aby švadlena, jejíž rozsah podnikání má povahu pomoci svému okolí a jejíž tržby jsou hluboko pod úrovní průměrného příjmu v této republice, aby taková paní účtovala EET? Jaký to má význam? Jaký má význam, aby ošetřovatelka seniora, který je upoután na lůžko, účtovala EET? Nebo spoléháme na to, že tito lidé nic účtovat nebudou, že to nejde, že příjmy půjdou neoficiální cestou? Nebo jaký to má význam? Tak koho tu ve skutečnosti trestáme? Na koho chceme, aby EET dopadlo? Jaké pokrytectví v této věci tu vláda předvádí?

Tyto příklady, které tu uvádím, nedávají vlastně žádný smysl. To se nedá vysvětlit ničím jiným, žádnou racionalitou politickou, ekonomickou. To už je opravdu jenom posedlost. Je to čirý ekonomický nesmysl a je to politická posedlost.

Poznámka č. 2 a to bude otázka. Všimněte si prosím, a toto je dobrá příležitost si uvědomit tento politováníhodný fakt, kterému jinému projektu věnovala vládní koalice hnutí ANO a ČSSD za posledních pět let tolik energie, tolik času, tolik námahy, tolik úsilí a také kolik to celé stálo. Kolik bylo věnováno úsilí na prosazení EET, opravování EET a zase prosazování EET a pořád dokola? Férová odpověď - vy tu odpověď znáte: žádnému jinému projektu takováto pozornost a takovéto úsilí nebyly věnovány. Neexistuje nic, co by se aspoň vzdáleně blížilo tomu, kolik energie, času, nákladů věnovala vládní koalice a osobně pan premiér Babiš, který tu sice dnes není, ale jeho vklad do prosazení EET všichni známe. Projektu EET, projektu totální ekonomické kontroly nad každou ekonomickou aktivitou i těch nejmenších ekonomických subjektů a na shromažďování údajů o každém a o všem. Člověk by si nedokázal vymyslet lepší příklad toho, čemu tato vláda, její premiér a její lidé věnovali více politické energie během posledních pěti let než právě tomuto projektu. A věnovali ji projektu, jehož vládou oficiálně vykazovaný ekonomický přínos byl důvodně zpochybněn.

A to, dámy a pánové, neříkám já, to neříká opozice, to říká Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě za minulý rok, zprávě, o které jsme navrhovali, abychom se tady v Poslanecké sněmovně bavili, což jste hlasy stran vládní koalice odmítli. Ale ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu za minulý rok se říká: Na růstu inkasa daní se menší měrou podílely i další vlivy zavedení kontrolního hlášení či EET, jejich vliv však nebyl dosud ze strany Ministerstva financí věrohodně kvantifikován, jak upozornil Nejvyšší kontrolní úřad ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2017.

Tento citát je citát z vyjádření Nejvyššího kontrolního úřadu. Nejsou to slova politické opozice. Jsou to slova této instituce. A znovu říkám, že Nejvyšší kontrolní úřad konstatuje, že na růstu inkasa daní se věci jako kontrolní hlášení EET podílely pouze menší měrou a že jejich vliv nebyl ze strany Ministerstva financí věrohodně kvantifikován. Takže ekonomické přínosy jsou při nejmenším sporné. To je jasné z toho vyjádření Nejvyššího kontrolního úřadu.

A pokud jde o otázky svobody, ochrany, rovnoprávnosti a záruk před zneužíváním, zde se opřu zase o názor významné skupiny ústavních právníků. Tito ústavní právníci konstatovali například, že dochází ke znevýhodnění malých živnostníků oproti velkým podnikatelům a nejvíc znevýhodnění jsou malí živnostníci staršího věku, že se zvětšuje riziko zneužití informací shromažďovaných státem a že stát míří do stavu, kdy tu bude existovat nepočetná vrstva hyperbohaté elity a početná vrstva hůře či lépe placených zaměstnanců, do stavu, kdy tu bude společnost, v níž je většina lidí závislá na jednom či nemnoha zaměstnavatelích, velkých zaměstnavatelích, a tím pádem to nebude společnost, která je plně svobodná. Já myslím, že ani tato varování vlivné skupiny ústavních právníků není možné brát na lehkou váhu.

Takže jsme slyšeli vyjádření ústavních právníků, slyšeli jsme tady mými ústy, připomněl jsem to, co o dopadech a ekonomických přínosech EET říká Nejvyšší kontrolní úřad. A toto, dámy a pánové, je prosím projekt, kterému tato a předcházející vláda - osobně pan premiér a tehdy ministr financí - věnovali tolik času, tolik pozornosti, tolik energie, a ve kterém, a to jim přiznejme, po pravdě řečeno, dotáhli věci nejdál.

A třetí, poslední poznámka, a bude to znova i otázka, zní takto: V kterém pořadí důležitosti ve státních záležitostech se nachází nezbytnost zavést EET pro učitele klavíru, maloměstskou švadlenu nebo ošetřovatelku starých a nemocných lidí? Ve kterém pořadí důležitosti? A já nemyslím, že to je otázka stranická nebo otázka ideologická nebo otázka opoziční. Není. Já si zase pomůžu zprávou Nejvyššího kontrolního úřadu, u které nebudete moct označit, že to je asi nějaký pravicový think tank nebo něco podobného. Je to nezávislá instituce. A chci vám sdělit, že v té zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2018 se výraz EET vyskytuje přesně dvakrát. Jednou, když Nejvyšší kontrolní úřad konstatuje, že ekonomický přínos nebyl vypočítaný, a podruhé se tam EET vyskytuje ve vysvětlivkách značek. Žádné naléhání na zavedení třetí a čtvrté vlny EET tam prostě nenajdete. Žádné potvrzení ekonomického přínosu. Žádné potvrzení dopadu na naše finance. Žádný tlak na to, aby EET bylo zavedeno. Nic takového tam prostě není. Naopak se ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu vyskytuje leccos, čemu vláda buď pozornost vůbec nevěnuje, nebo o tom jenom sporadicky řeční, nebo o tom píše na Facebooku, píše statusy na Facebook, ale nejsou žádné reálné výsledky.

Ano. O čem tady hovořím a o čem se hovoří ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu? Například o čtyřech kilometrech dálnic za minulý rok, nebo o nezahájené důchodové reformě, nebo o byrokracii, o minimálních ambicích této vlády, o projídání ekonomického růstu, o nulových výsledcích, o růstu mandatorních výdajů, které budou v budoucnosti prostě neudržitelné. Dámy a pánové, znovu pouze cituji ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, který dává vládě určité zrcadlo toho, čeho dosáhla a čemu se věnuje.

A na základě toho znovu říkám: toto, co nám tady navrhujete, to už není politika, to není ekonomické opatření, to není věc nějakého politického názoru. To už je opravdu čirá posedlost.

My v Občanské demokratické straně jsme se roky snažili této posedlosti bránit. Dosáhli jsme aspoň několika odkladů. A budeme bránit, a to tady chci říct, budeme bránit ty nejmenší do poslední barikády a do poslední minuty i na tomto jednání. A z tohoto místa také slibuji, že když nám lidé dají důvěru, tak tyto absurdní případy, o kterých jsem tady mluvil, ty absurdní případy, na které chce vláda EET uvalit a na které už je uvalila, že všechny tyto věci jednoduše zrušíme. Stát pod naším vedením nebude otravovat život drobným živnostníkům. Ano, odtud prohlašuji, nebude otravovat život drobným živnostníkům.

Dámy a pánové, stát se má důsledně starat o to, aby kontroloval ty velké, nadnárodní společnosti, oligarchy, ty, kteří skutečně mají vliv na to, co se v naší ekonomice třeba negativního děje. Stát má ale dát ruce pryč od ekonomických aktivit lidí, kteří se jen tak tak protloukají, lidí, kteří si pomáhají, sotva živí sebe a své rodiny, kteří si nestěžují. A já považuji za ostudné, aby stát takovéto lidi sekýroval, dohlížel na ně, shromažďoval o nich informace a choval se k nim jako k potenciálním podvodníkům, zlodějům a zločincům. Ne, dámy a pánové, toto není slušné. To není ani odpovědné. To nepřináší vůbec žádné řešení toho, co naše společnost, co naše republika potřebuje, a otravuje to život především těm poctivým, normálním lidem, kterým chce vláda znovu tímto opatřením ztížit život.

Na závěr mi dovolte, abych zopakoval to, co jsem tady už řekl, a řeknu to v jedné větě. Ještě jednou říkám, toto je ostudné a je to posedlost. (Potlesk v pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní se porozhlédnu, jestli máme někoho ještě přihlášeného do obecné rozpravy. Tak ještě pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Jenom upozorňuji, že budeme končit v 19 hodin. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuju za slovo, pane předsedo. Já se obávám, že to asi nestihnu celé, protože jsem zatím stihl představit jen dva z těch svých osmi pozměňovacích návrhů, které podávám k tomuto tisku. Uvidíme, kam se dostanu. Začal jsem osvobozením burčáku, protože si myslím, že to je velká skupina lidí, co to prodává sezónně, a v EET to podle mě nemá vůbec co dělat. Pokračoval jsem návrhem, který předkládám společně s paní kolegyní Kovářovou ve věci účtenek, aby si mohli řemeslníci ty účtenky tisknout sami. A teď se pokusím představit ty další pozměňovací návrhy, které dávám.

Začnu asi takovým tím radostným, blíží se Velikonoce a já jsem proto připravil, trochu inspirován i těmi vánočními kapry, připravil jsem takový sváteční balíček jako pozměňovací návrh k EET. Navrhuji osvobodit následující věci z EET, a to prodej vánočních stromků a jmelí. Myslím, že skutečně ve chvíli, kdy se vánoční stromky prodávají pár dní v roce, tak je absurdní kvůli nim nutit celý ten sektor lesních školek - nemyslím ty pro děti - si pořizovat EET pokladny. Stejně tak jako vánoční stromky, tak i jmelí si myslím, že je zcela namístě vyjmout z EET. Myslím si, že je namístě, aby se lidé mohli líbat bez státního dozoru.

Dále bych chtěl vyjmout z EET prodej velikonočních pomlázek a kraslic, protože to jsou skutečně zase věci, které se prodávají jednorázově jednou v roce pár dnů až týdnů. A skutečně nutit lidi, co třeba i pro radost část roku pletou pomlázky a prodávají je na trzích, nebo barví kraslice a prodávají je lidem zase na trzích, aby si lidé mohli zpestřit Velikonoce nějakým profesionálním výrobkem, tak si myslím, že je skutečně zbytečné je do toho EET zahrnovat.

Těch vánočních stromků se prodává zhruba 1,3 milionu kusů ročně. Věřím, že ti prodejci už dneska podle paragrafu 97 příjmy řádně evidují a přiznávají. Myslím si, že je velmi obtížné utajit lesní školku, kde se pěstují vánoční stromky. Myslím, že tady zrovna je daleko jednodušší udělat kontrolu jednoduše přes daňové přiznání, a skutečně nechápu, proč jsou zahrnuty do EET stejně tak kraslice, pomlázky, jmelí. Podle mě absolutně není důvod celý tento sektor věcí prodávaných velmi krátkodobě v době svátku zahrnovat do tohoto státního molochu. To je náš sváteční balíček k EET, který tedy vyjímá tuto oblast.

Další důležitá věc, zmiňoval jsem to ve svém úvodním slově, a to jsou lhůty. Dneska v tom zákoně je lhůta třicet dnů u žádosti o zvláštní režim EET. Skutečně si myslím, že není šťastné, aby stát vyřizoval banální žádost, kde ověří předem dané dokumenty, třicet dní. Podle mě je to naprosto nepřiměřené. Bude to strašně zdržovat začínající podnikatele. Místo toho, abychom šli cestou zakládání firem za jeden den, jak my jsme třeba navrhli, a skutečně zrychlení toho systému státní byrokracie ve vztahu k podnikatelům, tak tady je úplně absurdní lhůta třicet dní. Kolega Stanjura zmiňoval pět dní, pět dní, které má člověk dispozici pro opravu špatně podaného kontrolního hlášení, to jsou ty lhůty, které stát dává podnikatelům, a potom sám sobě dává třicet ve vztahu k vyřízení jednoduché žádosti, kde skutečně není vůbec co zkoumat. Já navrhuji, abychom místo lhůty třicet dní tam dali deset dní.

Osobně bych byl úplně nejradši, kdyby se to pouze oznamovalo, nicméně úředníci z ministerstva mě upozornili na možný problém, že by člověk třeba oznámil, že má nárok na zvláštní režim, a následně by se ukázalo, že ho neměl, a hrozila by mu nějaká sankce. Chápu, že to je na žádost, ve vztahu k nějaké právní jistotě podnikatelů, nicméně lhůta třicet dnů pro stát je podle mě úplně absurdně dlouhá. Navrhuji zkrátit na deset dnů. Deset dnů jsem odvodil například z fikce doručení u doporučených dopisů, je to velmi běžně používaná lhůta, deset dnů pro úředníky místo třiceti dnů.

Potom velmi související pozměňovací návrh, který se týká právě této žádosti. Dneska si úřad vyžádá nějaké konkrétní informace od podnikatele, které stanoví, podle čeho vzniká nárok na zvláštní evidenci. A problém je, že současně žádá o to, že předpokládané příjmy nepřesahují 600 tisíc korun. Beru to už, věřím paní ministryni, že dodrží své slovo, že se nakonec ve třetím čtení neukáže, že se vracíme na 200 tisíc, ale věřím tomu, že tedy bude 600 tisíc. Už jsem zpracoval návrh ve dvou variantách. Jednou jako pozměňovací návrh k celému tisku, jednou jako návrh k pozměňovacímu návrhu, který prošel rozpočtovým výborem.

Jedna z věcí, co se v té žádost požaduje po podnikateli, je, že jeho předpokládané příjmy z hotovostních plateb za daný rok nepřesáhnou 600 tisíc korun. Mně to přijde úplně nesmyslné. Pokud si podnikatel myslí, že jeho příjmy přesáhnou 600 tisíc, tak asi nebude žádat o zvláštní režim. To by byl blázen, aby žádal o zvláštní režim a pak v půlce roku přecházel. Tak to asi dělat nebude. A naopak, pokud si myslí, že se do toho vejde, pak nechápu, proč by to měl proboha nějaký úředník posuzovat, jestli se tam podle názoru toho úředníka vejde, nebo nevejde. Může to být třeba případ, kdy dosud třeba podnikatel účtuje hotovostně a říká si: OK, mám tady EET, chci zůstat ve zvláštním režimu, tak přejde na bezhotovostní platby, ale současně pro část zákazníků bude chtít mít možnost dávat jim účtenky. Třeba když měl 800 tisíc tržeb za uplynulý rok, dá si žádost na finanční úřad, aby mohl přejít na zvláštní režim, a úředník mu řekne: podívejte se, vy tady máte za minulý rok 800 tisíc, takže máte předpokládané hotovostní příjmy letos ještě víc, protože je ekonomický růst, takže vám ten zvláštní režim nedáme. Mně přijde tahle libovůle úplně nepřiměřená. Nechme to na podnikatelích. Ten zvláštní režim je teď postaven bohužel extrémně přísně a byrokraticky, ale pro nějaké lidi, co budou skutečně dávat jednotky účtenek za to období, může dávat nějaký smysl, tak proč jim zakazovat se toho účastnit jenom proto, že si nějaký úředník řekl, že nesplňují podmínku předpokládaných příjmů. Ve svých pozměňovacích návrzích navrhuji tuto podmínku vyškrtnout. Myslím, že je zcela nadbytečná.

Už jsem tedy zmiňoval návrh, který podávám společně s kolegyní Kovářovou, aby si podnikatelé mohli tisknout účtenky sami. Ještě mi tedy zbývají dva pozměňovací návrhy. První je návrh na zrušení třetí a čtvrté vlny EET. Vím, že tento návrh podávají poslanci různých stran v různých formách. Snažil jsem se navrhnout nějaký kompromis. Vím, že - tuším - kolega Jurečka navrhl úplné zrušení třetí a čtvrté vlny. V reakci na debatu v rozpočtovém výboru, kdy se hodně debatovala otázka stánkového prodeje potravin před restauracemi, jsem navrhl, ať se škrtne specifikace pro stravovací služby. To znamená, navrhuji zrušit třetí a čtvrtou vlnu a s jedinou výjimkou - zahrnout tam do té první a druhé celé NACE 55 a 56 a ukončit tedy stav, kdy dneska zástupci restaurací si stěžují, že jejich konkurence není v EET. Snažil jsem se vyhovět této námitce.

Já osobně bych nejradši zrušil EET celé, nicméně zjevně na to nejsou hlasy, ale ve chvíli, kdy tedy se vláda snaží protlačit na sílu třetí a čtvrtou vlnu, myslím si, že to je chyba. Kolega Stanjura uváděl celou řadu oblastí, kde to nedává vůbec žádný smysl. Zmiňoval jsem některé oblasti, třeba prodeje pomlázek, kde podle mě je namístě okamžitě dávat výjimku. Myslím si, že je to nesmyslné u řemeslníků, kteří pracují v domácnostech.

Takže navrhuji zrušit tu třetí a čtvrtou vlnu a současně jsem se pokusil tedy vyhovět té výhradě svazů restaurací a zahrnout tam tedy celé kódy NACE 55, 56 a dále kódy 45.1, 45.3, 45.4, 46 a 47. Ty 45, 43 a 45.4, pokud jde o obchod. Takže toto je naše alternativa k té třetí a čtvrté vlně. Myslíme si, že budiž, ať všichni prodejci potravin si tedy konkurují za rovných podmínek, ale nerozšiřujme to na ty řemeslníky.

Já se asi dostanu k tomu dalšímu pozměňovacímu návrhu, který mi zbývá, tuším, příště.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, máme 19 hodin. Já jsem vás chtěl přerušit až někde plynule, přirozeně, ale ohlédl jste se již ohleduplně sám. Takže já tedy přerušuji schůzi a sejdeme se zítra v 9 hodin ráno. Přeji hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 19.00 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.